26 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Opavě rozhodl soudcem Mgr. Vladimírem Tománkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o zaplacení 136 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 136 700 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky za dobu od 1. 1. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši 39 193,05 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu žalovaného na zaplacení kupní ceny, k jejíž zaplacení byl žalovaný povinen na základě mezi účastníky uzavřené dne [datum] kupní smlouvy, na základě které převedla žalobkyně na žalovaného vlastnické právo k nemovitostem ve smlouvě popsaným za dohodnutou kupní cenu, z níž část ve výši 150 700,02 Kč byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě splatnosti do [datum] na její bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaný v uvedené době na předmětný závazek neuhradil ničeho a teprve až na základě předžalobní výzvy žalobkyně ze [datum] jí uhradil dne [datum] na dluh 14 000 Kč. Protože zbývající část kupní ceny 136 700 Kč nebyla žalobkyni uhrazena ani na základě další předžalobní výzvy ze dne 5. 3. 2021, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou.

2. Proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu brojil žalovaný podaným odporem s tím, že jeho závazek z tvrzené smlouvy, který je předmětem tohoto řízení, zanikl započtením pohledávek, které měl žalovaný vůči žalobkyni.

3. U ústního jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, přičemž žalovaný akcentoval, že na účet žalobkyně poukazoval platby v období od 3. 4. 2018 do 23. 4. 2019 na základě mezi nimi uzavřené dohody, když v té době spolu žili a po rozchodu se jednalo o platby na tvrzenou kupní cenu. Žalobkyně se s procesní obranou žalovaného neztotožnila a uvedla, že se jednalo o platby z jiného důvodu.

4. Soud provedl dokazování a z listin, které budou níže označeny tučně, zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval právní vztah založený smlouvou o koupi nemovité věci z [datum], v níž se žalobkyně zavázala převést na žalovaného vlastnické právo k nemovitostem popsaným ve smlouvě, a žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit kupní cenu. Ze smlouvy mu vyplýval závazek část kupní ceny ve výši 150 700,02 Kč uhradit žalobkyni na její účet č. [bankovní účet] ve lhůtě splatnosti do [datum]. Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že v období od 3. 4. 2018 do 23. 4. 2019 poukazoval na č. ú. [bankovní účet] finanční částky a z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že tyto platby byly poukazovány na účet žalobkyně. Z elektronické komunikace advokátů bylo zjištěno, že nejméně od počátku r. 2021 probíhala elektronická komunikace zástupců účastníků ohledně úhrady dílčí části kupní ceny ze smlouvy, přičemž strana žalovaná nerozporovala tvrzení v žalobě, že žalovaný na základě předžalobní výzvy ze 4. 1. 2021 na tento dluh dne 8. 2. 2021 uhradil částku 14 000 Kč. Z listiny datované 3. 4. 2021 označené prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek soud zjistil, že žalovaný učinil vůči pohledávce žalobkyně ve výši 136 700 Kč jednostranný zápočet oproti pohledávkám, které v obsahu listiny specifikoval.

5. Z dalších čtených důkazů soud již pro nadbytečnost žádná jednotlivá zjištění nečinil, neboť taková zjištění by pro závěr o skutkovém stavu neměla žádnou relevanci.

6. Na základě popsaného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě. Žalobkyně prokázala, že jí svědčil nárok vůči žalovanému na zaplacení pohledávky 150 700,02 Kč jako dílčí části kupní ceny dle mezi nimi uzavřené smlouvy z [datum] ve splatnosti do [datum]. Prokázala také, že žalovaný na tuto dílčí část kupní ceny zaplatil dne 8. 2. 2021 částku 14 000 Kč, čímž ponížil nárok žalobkyně na částku 136 700 Kč. Žalovaný neprokázal, že by mu tento závazek ze smlouvy zanikl.

7. Podle § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení, věta před středníkem, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Podle § 1987 odst. 1 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, z lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

8. Soud posoudil spor podle popsané právní úpravy a dovodil, že žaloba byla k soudu podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že její nárok v době rozhodnutí soudu o něm trval, neboť tato pohledávka zákonem aprobovaným způsobem nezanikla. Ačkoliv žalovaný tvrdil, že na tuto pohledávku započetl platby, které poukazoval na (zcela jiný, než ve smlouvě stanovený bankovní) účet na jméno žalobkyně, ani po procesním poučení u jednání nespecifikoval obsah dohody mezi ním a žalobkyní ohledně těchto plateb, čímž nebylo možné dovodit, zda tyto platby probíhaly z důvodu dohody mezi účastníky o daru, o půjčce, anebo se mohlo jednat o platby bez právního důvodu, tedy o platby, o které by se v takovém případě žalobkyně obohatila. Nebylo ani zjištěno, zda mezi účastníky existovala dohoda o splatnosti těchto jednotlivých plateb realizovaných z jakéhokoliv důvodu. Pakliže dohoda mezi účastníky o splatnosti, resp. o tom, kdo je z nich oprávněn splatnost vyvolat (viz např. § 1958 odst. 2, popř. § 1968 o. z.), neexistovala, lze uzavřít, že v žádném případě nenastala ani u jedné tvrzené platby její splatnost. V takovém případě však nemohla tvrzená pohledávka (platba poukázána žalovaného na účet žalobkyně) zaniknout započtením, neboť„ nedospělá“ a tedy zatím nesplatná pohledávka nemůže být uplatněna u soudu. Nadto je soud přesvědčen o tom, že dílčím plněním na tuto pohledávku žalovaným dne 8. 2. 2021 v částce 14 000 Kč, na základě předžalobní výzvy po splatnosti celé pohledávky, uznal žalovaný co do důvodu i výše celou žalovanou částku, když reflektoval výzvu žalobkyně, byť částečně a důvod této platby nerozporoval, čímž vzal na vědomí svou povinnost uvedený dluh zaplatit. Na základě uvedeného proto nezbylo, než žalobě vyhovět a žalovaného zavázat k zaplacení žalované částky.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 193,05 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 468 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 136 700 Kč sestávající z částky 6 580 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, odeslání výzvy k plnění, účast u soudního jednání dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 10. 2021 na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada 351,94 Kč za 58 ujetých km (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 871,94 Kč ve výši 5 853,11 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.

10. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.