71 Co 39/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudkyň Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Michaely Janošcové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce , narozená dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) jméno žalobce , narozená dne datum narození bytem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C c) jméno žalobce , narozený dne datum narození bytem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E proti žalované: adresa , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka ., IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o náhradu nemajetkové újmy k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 3. listopadu 2025, č. j. 20 C 280/2018-672

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. – IV. výroku, potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 3 140 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované.

III. Žalobci a vedlejší účastník na straně žalované nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 2 000 000 Kč pro žalobkyni a), částky 1 500 000 Kč pro žalobkyni b) a částky 3 500 000 Kč pro žalobce c) (odstavec I. výroku), žalobce zavázal společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši 106 250 Kč (odstavec II. výroku), náklady řízení vedlejšímu účastníkovi na straně žalované ve výši 6 600 Kč (odstavec III. výroku). V odstavci IV. výroku zavázal žalobkyni a) a žalobce c) k náhradě nákladů řízení státu.

2. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci nebyli se svou žalobou úspěšní. O nákladech státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k osvobození žalobců od soudních poplatků.

3. Proti tomuto rozsudku podali žalobci včasné odvolání, které směřovali do odstavců II. – IV. výroku. Poukazovali na skutkové okolnosti projednávané věci s tím, že navrhovali aplikaci § 150 o. s. ř. Projednávaná věc se týká osobnostních práv žalobců, kterým zemřel manžel a otec. Z průběhu jeho léčby u žalované oprávněně mohli nabýt dojmu, že nebýt časových prodlev, tak by jejich manžel a otec přežil. V souvislosti s vypracovanými znaleckými posudky vzali na vědomí závažnost diagnózy jejich manžela a otce, judikaturu soudu týkající se tzv. teorie ztráty šance a proti výroku ve věci samé odvolání nepodali. Navrhovali změnu rozsudku v napadené části tak, že náhrada nákladů řízení nebude přiznána žádnému z účastníků ani státu.

4. Žalovaná navrhovala potvrzení rozsudku v napadené části. Poukazovala na upravené verze znaleckého posudku předloženého žalobci, které nebyly věrohodně vysvětleny. Jedná se o nečestný a neférový způsob provozování znalecké činnosti. Žalobci si s podáním žaloby museli být vědomi rizika i nutnosti úhrady nákladů řízení v případě neúspěchu ve sporu. Důvodem pro aplikaci § 150 o. s. ř. není ani rozdílná majetková úroveň účastníků, která ani nebyla tvrzena.

5. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozhodnutí v napadené části, tj. v odstavcích II. – IV. výroku, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Dle ust. § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu účastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

7. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů řízení v rámci občanskoprávního soudního řízení, je zásada úspěchu ve věci. Aplikace § 150 o. s. ř. umožňuje tuto zásadu prolomit, avšak pouze ve výjimečných případech, které mohou ospravedlnit pouze důvody zvláštního zřetele hodné. Aplikace tohoto ustanovení by neměla sloužit ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Je nutno vycházet z konkrétních skutečností vystihujících zvláštnosti dané věci a souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod.

8. V dané věci žalobci uplatňovali nárok na nemajetkovou újmu v souvislosti s poskytnutím péče ze strany žalované jejímu manželovi, resp. otci a jeho následným úmrtím. Nesprávný postup žalované spatřovali v časové prodlevě s provedením uváděných lékařských vyšetření a úkonů, která měla s velkou pravděpodobností vliv na rozvoj multiorgánového selhání, ke kterému došlo. Žalobci si již od počátku museli být vědomi možnosti neúspěchu v projednávané věci, když žalobu podávali toliko s poukazem na své laické poznatky a pozorování. Museli si tak být vědomi, že jejich nárok se pohybuje v rovině pravděpodobnosti, na což poukazují i ve svém odvolání. Pouhá skutečnost, že se jim nepodařilo prokázat jejich tvrzení o pochybení žalované, nemůže být důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšné žalované. Ta byla naopak nucena se nároku žalobců aktivně bránit. Její postoj byl žalobcům znám již z vyjádření k předžalobní výzvě, ve kterém rovněž podrobně poukazovala na závažnost diagnostikovaného onemocnění a nízkou šanci na přežití. Žalovaná je příspěvkovou organizací, jejímž základním úkolem je poskytování lékařské péče, nikoliv vedení soudních sporů. Je tak zcela odůvodnitelná její procesní obrana v rámci tohoto řízení, a to formou právního zastoupení advokátem, když jakýkoliv soudní spor může přispět k poškození jejího dobrého jména. V této souvislosti nelze odhlédnout od postoje žalobců v průběhu tohoto řízení, kteří setrvávali na svém nároku i poté, kdy byly k dispozici znalecké posudky, které pochybení žalované nepotvrdily (zejména revizní znalecký posudek znaleckého ústavu). Tato skutečnost nepochybně vedla k prodloužení celého řízení a zvýšení jeho nákladů. Přestože se pro žalobce jedná o velmi osobní a citlivou záležitost, nelze v dané věci shledat okolnosti, které by odůvodňovaly nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšné straně. Tyto nelze spatřovat ani v majetkových, sociálních, osobních a dalších poměrech žalobců, které ostatně ani nejsou v odvolání zmiňovány.

9. Za situace, kdy nebyly shledány důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. ve vztahu k náhradě nákladů řízení žalovanému, nemohou být shledány ani vůči vedlejší účastnici na jeho straně, jakož i ve vztahu ke státu.

10. S ohledem na skutečnost, že žádná ze stran žádným způsobem nebrojila proti přiznané výši náhrady nákladů řízení, odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. v odstavcích II. – IV. výroku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná zaslala vyjádření k podanému odvolání, za což jí náleží odměna za jeden úkon právní služby. Při stanovení odměny vycházel odvolací soud z výše přiznaných nákladů řízení, tj. z částky 106 250 Kč. Odměna tak představuje 5 380 Kč. Tato částka byla dle § 11 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, snížena na polovinu, tj. na 2 690 Kč. Dále byla dle § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky přiznána paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč. Žalobci tak byli zavázáni zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 3 140 Kč.

12. Vedlejší účastnici na straně žalované nebyla náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána, když z obsahu spisu žádné náklady nevyplývají.