20 C 280/2018

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce A všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o 2 000 000 Kč + 1 500 000 Kč + 3 500 000 Kč + ochrana osobnosti

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni a) částku 2 000 000 Kč, žalobkyni b) částku 1 500 000 Kč a žalobci c) částku 3 500 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 106 250 Kč, k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci a), b), c) jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 6 600 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit státu na nákladech řízení částku 26 283,04 Kč a žalobce c) je povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku 8 761,01 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2018 se žalobci domáhali po žalované uhrazení částek 2 000 000 Kč, 1 500 000 Kč a 3 500 000 Kč z důvodu odškodnění zásahu do jejich osobnostní integrity a narušení partnerského a rodinného života. Žalobu odůvodnili tak, že zemřelý , jméno FO, (dále p. , jméno FO, ) byl manželem žalobkyně a) a otcem žalobců b) a c). P. , jméno FO, byla dne 26. 6. 2015 v 22.50 hodin přivolána rychlá záchranná služba z důvodu intenzivní bolesti břicha a byl převezen do žalované nemocnice. Byl mu proveden rentgen břicha, byla stanovena diagnóza gastroenteritis a následně byl propuštěn do domácího ošetření s tím, že se má ráno dostavit na kontrolu. Při čekání na odvoz se bolest p. , jméno FO, zhoršovala, a proto znovu požádal na chirurgické ambulanci o ošetření, přičemž byl následně přijat k hospitalizaci a dovyšetření. Až ve 3.24 hodin bylo p. , jméno FO, provedeno ultrazvukové vyšetření při kterém bylo nalezeno velké aneurysma břišní aorty. Poté bylo provedeno CT břicha s nálezem mohutné aneurysma břišní aorty s počínající disekcí a prosakem. Ošetřující lékař konzultoval zjištěnou diagnózu s nemocnicí v Třinci a následně byl p. , jméno FO, urychleně transportován k urgentní operaci. S žalobkyní a) hovořil naposledy v 4.30 hodin, kdy jí oznámil, že mu byla zjištěna prasklá céva v břiše a bude odvezen do jiné nemocnice k operaci. V 5.05 hodin byl přijat v Nemocnici v Třinci Podlesí a v 5.55 hodin byl převezen na operační sál, kde byla provedena náhrada prasklého aneurysmatu cévní protézou. Po operaci byl převezen na ARO, kde došlo k multiorgánovému selhání a p. , jméno FO, ve 21.00 hodin zemřel. Jako příčina smrti bylo po pitvě stanoveno multiorgánové selhání. Žalobci mají za to, že k úmrtí p. Tfisrta došlo v přímé příčinné souvislosti s nesprávným postupem žalované. Při prvotním ošetření byl proveden pouze rentgen a byla stanovena chybná diagnóza, když SONO břicha bylo provedeno až po 3-4 hodinách. Provedení SONO břicha je u pacientů s bolestí břicha základním vyšetřením. Kdyby žalovaná postupovala lege artis, tak by se p. , jméno FO, dostal na operaci o 4-5 hodin dříve. V případě ruptury břišního aneurysmatu jde především o čas – čím dříve se pacient dostane na operační sál, tím má větší šanci na přežití. Časová prodleva způsobená postupem žalované měla negativní dopad na zdravotní stav p. , jméno FO, a pooperační průběh léčby. Prodleva ve stanovení správné diagnózy měla s velkou pravděpodobností vliv na pooperační průběh a rozvoj multiorgánového selhání v souvislosti s rupturou aneurysmatu břišní aorty. Včasná diagnóza by p. , jméno FO, zachránila život. Žalobci uzavřeli, že žalovaná postupovala non lege artis a protiprávním jednáním žalované bylo zasaženo do osobnostní integrity žalobců. Žalobcům svědčí právo na přiměřené zadostiučinění za zásah do osobnostní integrity, způsobené psychické útrapy a narušení partnerského a rodinného života, k němuž došlo v důsledku úmrtí p. , jméno FO, (blízkého rodinného příslušníka). Toto subjektivní právo svědčí i matce p. , jméno FO, , která jej právním jednáním ze dne 1. 4. 2017 postoupila na žalobce c). Žalobkyně a) byla manželkou p. , jméno FO, , jejich manželství bylo souladné, sdíleli společnou domácnost a smrt manžela vnímala velmi intenzivně i s ohledem na to, že jí šlo předejít včasným a řádným postupem žalované. Žalobkyně b) žije v rodinném domě spolu s matkou p. , jméno FO, . Žalobkyně a) spolu s p. , jméno FO, přijížděli pravidelně na konci pracovního týdně do bydliště žalobkyně b) a zůstávali tam do neděle či pondělního rána. V nedlouhé době před úmrtím p. , jméno FO, se žalobkyni b) narodila dcera, se kterou měl také velmi intenzivní vztah. Žalobce c) byl s p. , jméno FO, v každodenním kontaktu a jejich vztah byl idylický. Matka p. , jméno FO, prožívá smrt syna velmi intenzivně, často pláče a hovoří o tom, že rodiče by neměli pohřbívat své děti.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Dle názoru žalované nedošlo k časovému prodlení a lékaři postupovali diferenciálně diagnosticky zcela správně. Jedná se o velmi zákeřné onemocnění, kdy je velmi často prvním příznakem ruptura, která vede k závažnému vnitřnímu krvácení, a pokud tato situace nastane, pak u 80-90 % případů jde o fatální komplikaci. P. , jméno FO, neměl nikdy diagnostikováno aneurysma břišní aorty, neměl ani příznaky ruptury, proto byly nejprve zvažovány jiné chorobné stavy mající souvislost s anamnézou a klinickým stavem p. , jméno FO, . Žalovaná má tedy za to, že v daném případě nedošlo k postupu non lege artis. K tomuto svému závěru předložila znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , č. , Anonymizováno, ze dne 18. 1. 2019. Navrhla přistoupení vedlejšího účastníka na straně žalované – (, právnická osoba, , neboť ten má právní zájem na výsledku řízení.

3. Žalobci se v podání ze dne 28. 2. 2019 vyjádřili k předloženému znaleckému posudku tak, že jej považují za neobjektivní a současně předložili znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, ze dne 27. 5. 2019.

4. Žalovaná se k žalobci předloženému znaleckému posudku vyjádřila tak, že není zřejmé, z jakých podkladů znalec vycházel, když součástí znaleckého posudku je i znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec vychází z nepřípustného pohledu ex post a nikoliv ex ante. Znalecký posudek považuje za spekulativní a pro řízení nepoužitelný.

5. Usnesením ze dne 10. 9. 2019, č. j. 20 C 280/2018-96, byl ustanoven znalecký ústav Nemocnice Na Bulovce k podání znaleckého posudku.

6. Vedlejší účastník na straně žalované se k předloženému reviznímu znaleckému posudku vyjádřil tak, že nenavrhuje výslech znalce, když tento jednoznačně uvedl, že příčinou úmrtí bylo multiorgánové selhání, které vzniklo mimo vliv žalované. Navrhl zamítnutí žaloby.

7. Žalovaná k předloženému reviznímu znaleckému posudku zaslala tři doplňující otázky.

8. Žalobci se k předloženému reviznímu znaleckému posudku vyjádřili tak, že podávají námitky proti obsahové a věcné správnosti posudku, předložili vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k předloženým závěrům a současně zaslali pět doplňujících otázek.

9. Usnesením ze dne 9. 11. 2020, č. j. 20 C 280/2018-228, byl znalecký ústav vyzván k doplnění znaleckého posudku.

10. K dodatku k reviznímu znaleckému posudku se vyjádřila žalovaná tak, že odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 1/12 s tím, že revizní znalecký posudek ani jeho doplnění námitky žalobců nepotvrdil.

11. K dodatku k reviznímu znaleckému posudku se vyjádřili žalobci tak, že odkázali na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3416/20 s tím, že v dané věci má být následně řešena Nejvyšším soudem otázka ztráty šance, což může mít vliv i na rozhodnutí v tomto řízení. Předložili vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, k předloženým závěrům dodatku k reviznímu znaleckému posudku.

12. Po prvním jednání soudu dne 15. 9. 2022 předložila žalovaná vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem13. Žalobci se následně vyjádřili v podání ze dne 17. 10. 2022 k posuzování situace ex post nebo ex ante. Odkázali na odbornou literaturu, vyjádřili se k předloženým znaleckým posudkům a jejich doplnění a předložili znalecké posudky , tituly před jménem, , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

14. Žalovaná k vyjádření žalobců uvedla, že v daném případě neexistuje příčinná souvislost mezi jednáním a následkem a že postup žalované nebyl non lege artis. Opakovaně odkázala na znalecké posudky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a znaleckého ústavu FN Bulovka. Předložila vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ., , tituly za jménem, , ke znaleckým posudkům předloženým žalobci. Závěrem navrhla, aby soud nepřihlížel k posudkům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , když byly předloženy dvě verze znaleckých posudků a je patrné, že došlo k úpravě textu, což je nepřípustné.

15. Žalobci následně předložili dodatek ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Soudem byla na jednáních učiněna konfrontace znalců a výslech znalců, a to konkrétně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, . , právnická osoba, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, .

17. Následně se žalovaná vyjádřila podáním ze dne 30. 5. 2023 k výslechu znalce , tituly před jménem, . , právnická osoba, .

18. Žalobci se vyjádřili k problému s posudky , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a navrhli, aby soud konfrontoval znalecký ústav se znaleckými závěry , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, . , právnická osoba, , , tituly za jménem19. Usnesením ze dne 31. 10. 2023, č. j. 20 C 280/2018-588, ve znění usnesení ze dne 13. 11. 2023, č. j. 20 C 280/2018-602, byl znalecký ústav vyzván k doplnění znaleckého posudku tak, že se vyjádří k ostatním předloženým znaleckým posudkům.

20. Vedlejší účastník na straně žalované v podání ze dne 27. 3. 2024 odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ve věci sp. zn. 71 Co 243/2023, která se týkala obdobné věci, a zásadu předvídatelnosti soudního rozhodnutí.

21. Žalovaná i vedlejší účastník na straně žalované k doplnění revizního znaleckého posudku uvedli, že potvrzuje závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem22. Žalobci navrhli v podání ze dne 20. 2. 2025 opětovný výslech zástupce znaleckého ústavu i ostatních znalců. V podání ze dne 25. 9. 2025 pak doplnili důvody, pro které má soud přihlédnout k závěrům znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, .

23. V podání ze dne 21. 10. 2025 žalovaná zopakovala, že by soud neměl ke znaleckým závěrům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, přihlížet. Zdůraznila, že v řízení vyšlo najevo, že existuje několik upravených verzí znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž nikdo doposud věrohodně nevysvětlil svůj podíl na úpravách tohoto posudku.

24. Na jednání soudu dne 15. 9. 2022 učinili účastníci nespornými následující skutečnosti:- , jméno a příjmení, narozený , rodné přijmení, 28. 3. 1957 zemřel dne 27. 6. 2015- žalobkyně a) , Jméno žalobce A, narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce A, byla manželkou , jméno a příjmení- žalobkyně b) , Jméno žalobce A, narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce B, je dcerou zemřelého , jméno a příjmení- žalobce c) , Jméno žalobce C, narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce C, je synem zemřelého , jméno a příjmení- , jméno FO, narozená , rodné přijmení, 30. 10. 1933 je matkou zemřelého , jméno a příjmení, a žalobce c) , Jméno žalobce C, je vnukem , jméno FO, .

25. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 1. 4. 2017 mezi , Jméno žalobce C, jako postupníkem a , jméno FO, jako postupitelkou se podává, že byla postoupena pohledávka z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu v podobě psychických útrap postupitelky a narušení osobního, rodinného a soukromého života postupitelky v důsledku úmrtí jejího syna.

26. Z čestného prohlášení , jméno FO, ze dne 1. 4. 2017 se podává, že syn ji navštěvoval jednou týdně, maximálně jednou za 14 dnů, měla s ním úzké vazby a jeho ztrátu nese těžko.

27. Ze zdravotní dokumentace zemřelého , jméno a příjmení, ze dne 26. 6. 2015 – 27. 6. 2015 se podávají následující informace:- dne 26. 6. 2016 ve 23.44 hod. byl p. , jméno FO, ošetřen na Chirurgické ambulanci žalované a byla mu stanovena diagnóza gastroenteritis, lékař při vyšetření shledal břicho meteoristické, palpační citlivost difusní, peristaltiku živou,- dne 27. 6. 2016 v 1.19 hod. byl p. , jméno FO, hospitalizován na Chirurgickém oddělení žalované s diagnózou jiná a neurčitá břišní bolest, lékař při vyšetření shledal břicho měkké, prohmatné, bez rezistence, palpačně bolestivé v celém rozsahu, meteoristické, bez známek peritoneálního dráždění, peristaltika +,- dne 27. 6. 2016 v 0.19 hod. byl proveden snímek břicha, na kterém nebyly patrné patologické hladinky, ani volný vzduch- dne 27. 6. 2016 v 3.23 hod. bylo provedeno SONO břicha se závěrem mohutné aneurysma aorty- dne 27. 6. 2016 v 3.44 hod. bylo provedeno CT se závěrem mohutné aneurysma břišní s počínající disekcí, prosakem do okolí a tvořící se sekundární lumen- dne 27. 6. 2016 v 1.57 hod. bylo p. , jméno FO, provedeno hematologické a biochemické vyšetření- dne 27. 6. 2016 v 3.28 hod. byla testována moč p. , jméno FO- dne 27. 6. 2016 v 4.11 hod. byla ukončena hospitalizace p. , jméno FO, a ten byl v 4.25 hod. odeslán sanitkou do Nemocnice v Třinci Podlesí.

28. Z předžalobní výzva z 22. 4. 2016 se podává, že žalobci vyzvali žalovanou k náhradě nemajetkové újmy za duševní útrapy a devastaci soukromého a rodinného života pozůstalých rodinných příslušníků, a to v částce 3 000 000 K č u žalobkyně a) a paní , jméno FO, a v částce 2 500 000 Kč u žalobkyně b) a žalobce c).

29. Z odpovědi žalované ze dne 5. 5. 2016 se podává, že žalovaná nárok žalobců neuznala. Uvedla, že nedošlo k časovému prodlení a postup lékařů byl lege artis.

30. Ze znaleckého posudku ze dne 18. 1. 2019 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, . z oboru zdravotnictví – chirurgie se podává, že znalec shledal postup žalované v pořádku, když dospěl k závěru, že nedošlo k časovému prodlení a jednotlivá vyšetření byla provedena v krátkém časovém sledu. Lékaři dospěli ke správné diagnóze během několika hodin a následně pacienta ve stabilizovaném stavu přeložili na specializované pracoviště. Znalec uzavřel, že diagnostický postup od vyšetření na ambulanci až po přeložení na specializované pracoviště byl lege artis. Uvedl, že mortalita při rozpoznané disekci je přes 50 %.

31. Ze znaleckého posudku ze dne 27. 5. 2019 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví – chirurgie se podává, že znalec shledal pochybení žalované. Uvedl, že každý lékař musí v prvé řadě vyloučit či naopak stanovit možnost vzniku tzv. náhlé příhody břišní. V daném případě nebyla provedena diagnostická rozvaha, nebyl změřen krevní tlak, nebylo provedeno laboratorní vyšetření a nebylo provedeno ani ultrazvukové vyšetření. Všechna tato vyšetření mohl a měl ošetřující lékař provést. Uzavřel, že v případě správného postupu by mohla být diagnostika postižení aorty provedena o zhruba 4 hodiny dříve. Uvedená časová prodleva měla negativní vliv na další zdravotní stav a pooperační průběh.

32. Ze znaleckého posudku ze dne 25. 6. 2018 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví – chirurgie se specializací cévní chirurgie, který je součástí znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , se podává, že znalec uvedl, že metodou první volby k potvrzení nálezu je ultrazvukové vyšetření, které se provádí při diferenciální diagnostické rozvaze u pacientů s bolestmi břicha. Znalec uvedl, že symptomatologicky může praskající výdutě břišní aorty imitovat gastroenteritis, avšak lékař byl povinen diagnózu zahrnout do diferenciální diagnostiky. Jako chybu uvedl, že nebylo provedeno vstupní ultrazvukové vyšetření břicha. Dále uvedl, že v případě ruptury výdutě břišní aorty jde o čas, avšak nelze s jistotou říci, že by p. , jméno FO, při dřívější operaci přežil. Mortalita je uváděna od 50 % výše, v literatuře se běžně uvádí 65 %. Znalec uzavřel, že časová prodleva ve stanovení správné diagnózy měla s velkou pravděpodobností vliv na pooperační průběh a rozvoj multiorgánového selhání.

33. Z ústavního znaleckého posudku ze dne 3. 6. 2020 vypracovaného znaleckým ústavem Nemocnice na , adresa, z oboru zdravotnictví se podává, že ošetřujícímu lékaři lze vytknout, že neprovedl žádná laboratorní vyšetření, nezaznamenal krevní tlak a spokojil se s prostým rentgenovým snímkem břicha. Sonografické vyšetření lze považovat za pomocné, avšak nikoliv obligatorní, vyšetření při všech, byť jen podezření na náhlou příhodu břišní. Dále lze vytknout podání analgetika, které mohlo zastřít klinické projevy rozvíjející se náhlé břišní příhody. Znalecký ústav dospěl k závěru, že nelze prvotnímu neprovedení sonografického vyšetření břicha klást rozhodující roli v úmrtí p. , jméno FO, . V tomto konkrétním případě shledal znalecký ústav za zásadnější pro rozvoj pooperačního multiorgánového selhání faktor vzniku a rozvoje peroperační a pooperační hemokoagulační poruchy. Znalecký ústav uzavřel, že relativně opožděně provedené sonografické vyšetření břicha nelze považovat za hlavní příčinu úmrtí pacienta.

34. Z dodatku č. 1 ke znaleckému posudku ze dne 21. 1. 2021 k ústavnímu posudku se podává, že znalecký ústav se vyjádřil k postupu v případě přijetí pacienta s bolestí břicha. Uvedl, že po vyhodnocení anamnestických údajů, symptomatologie a výsledků z vyšetření je pak vyšetřujícím chirurgem posouzena případná nutnost provedení dalších zobrazovacích vyšetření. Znalecký ústav zopakoval, že nepovažuje postup žalované za jednoznačně nesprávný, a upozornil, že nelze připustit pohled „ex post“ ohledně šance na přežití pacienta. Dále uvedl, že znaleckému ústavu není znám žádný závazný předpis ve smyslu paušálního provádění SONO či CT vyšetření každému pacientovi s bolestí břicha. Znalecký ústav uzavřel, že nelze mít jednoznačně za prokázané, že by cca 4 hodinový odstup vyšetření zobrazovacími metodami měl vliv na peroperační a pooperační ztráty krve, vznik hemokoagulační poruchy s následným orgánovým selháním.

35. Z vyjádření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, k dodatku č. 1 k ústavnímu znaleckému posudku vystavenému Znaleckým ústavem z oboru zdravotnictví – kriminalistiky Nemocnice Bulovka ze dne 7. 9. 2020 se podává, že znalec považuje odpovědi znaleckého ústavu za zcela nedostatečné. Ve vyjádření znalec opakovaně zdůraznil, že p. , jméno FO, byl vyšetřen SONEM a CT až poté, co začal oběhově selhávat, a do třinecké nemocnice byl transportován s příznaky oběhové nestability a známkami poruchy krevní srážlivosti v důsledku krevní ztráty.

36. Ze znaleckého posudku ze dne 7. 10. 2022 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, z oboru zdravotnictví – chirurgie, se podává, že ten se měl vyjádřit k vyjádření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, k dodatku č. 1 k ústavnímu znaleckému posudku. Znalec vyslovil souhlas se závěry znaleckého ústavu a vyvracel tvrzení uvedená , tituly před jménem, , jméno FO, , když u jeho hodnocení věci dospěl k závěru, že se jedná o hodnocení z pohledu „ex post“. Vyvrátil tvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně oběhové nestability p. , jméno FO, . Znalec uzavřel, že diagnostický postup byl v souladu se současnými poznatky lékařské vědy a možnostmi pracoviště.

37. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 19. 9. 2020 k reviznímu znaleckému posudku č. , Anonymizováno, vyplývá, že znalec se závěry znaleckého ústavu nesouhlasí. Znalec upozornil, že nebyla provedena pomocná základní vyšetření, laboratorní vyšetření ani ultrazvukové vyšetření. Uzavřel, že tento postup musí každý hodnotící lékař užít při stanovení diagnostiky.

38. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 7. 9. 2022 k dodatku č. 1 k reviznímu znaleckému posudku č. , Anonymizováno, vyplývá, že znalec se závěry znaleckého ústavu nesouhlasí a odpovědi považuje za nedostatečné. Znalec upozornil, že p. , jméno FO, byl transportován již s příznaky oběhové nestability a známkami poruchy krevní srážlivosti v důsledku krevní ztráty.

39. Ze znaleckého posudku ze dne 9. 11. 2016 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, . , právnická osoba, , , tituly za jménem, , z oboru zdravotnictví – chirurgie, odvětví cévní chirurgie, se podává, že znalec shledal pochybení žalované v několika bodech – lékařem měla být pohmatem zjištěna výduť břišní aorty, mělo být provedeno ultrazvukové vyšetření břicha, nemělo být podáno analgetikum, stanovení chybné diagnózy a nepátrání po příčinách obtíží. Znalec uvedl, že tyto chyby měly vliv na osud p. , jméno FO, , když při této diagnóze hrají roli minuty. Znalec uzavřel, že postup zdravotnických pracovníků byl non lege artis. Dále uvedl, že není možné s jistotou tvrdit, že tyto chyby měly za následek úmrtí p. Tfirsta po operaci, když operace rupturované výdutě břišní aorty je spojena s 30% až 50% mortalitou.

40. Ze znaleckého posudku ze dne 25. 6. 2018 vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví – chirurgie, odvětví cévní chirurgie, se podává, že metodou první volby k potvrzení nálezu je ultrazvukové vyšetření, které se provádí při diferenciální diagnostické rozvaze u pacientů s bolestmi břicha. Znalec uvedl, že symptomatologicky může praskající výdutě břišní aorty imitovat gastroenteritis. Dále uvedl, že v případě ruptury výdutě břišní aorty jde o čas, avšak nelze s jistotou říci, že by p. , jméno FO, při dřívější operaci přežil. Mortalita je uváděna od 50 % výše. Znalec uzavřel, že časová prodleva ve stanovení správné diagnózy měla s velkou pravděpodobností vliv na pooperační průběh a rozvoj multiorgánového selhání.

41. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 5. 11. 2022 se podává, že stanovení nesprávné diagnózy může být považováno za porušení pravidel lékařské vědy jen v případě, došlo-li k pochybení v diagnostickém a léčebném postupu. Takové pochybení nebylo v daném případě shledáno. Znalec uvedl, že sonografické a CT vyšetření nejsou součástí základního klinického vyšetření břicha. Časový interval v řádu několika hodin lze považovat za přiměřený. Závěrem se vyjádřil ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, se závěrem, že při některých úvahách znalec vychází z pohledu ex post a nikoliv z pohledu ex ante.

42. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 10. 11. 2022 ke znaleckému posudku prof. , právnická osoba, , , tituly za jménem, , se podává, že znalec upozornil na fakt, že tento znalecký posudek byl vyhotoven specializovaným cévním chirurgem, jehož pohled je odlišný od pohledu všeobecného chirurga v okresní nemocnici. Znalecký posudek je činěn z pohledu ex post a nikoliv z pohledu ex ante. Časový interval potřebný ke stanovení diagnózy v řádu několika hodin považuje za přiměřený.

43. Z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 20. 11. 2022 ke dvěma verzím předloženého znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že znalec upozornil na rozdílné odpovědi na otázky 2 a 4 v předložených verzích znaleckého posudku.

44. V dodatku ke znaleckému posudku ze dne 13. 11. 2022 vypracovaném znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, znalec uvedl, že nelze rozporovat, že indikace jednotlivých zobrazovacích metod při vyloučení náhlé příhody břišní je plně v kompetenci lékaře. Pokud lékař nevyužije všech dostupných diagnostických možností a zanedbá náhlou příhodu břišní, je nutno tento postup klasifikovat jako non lege artis. Upozornil, že časový faktor hraje zásadní roli a že p. , jméno FO, byl ještě několik hodin od prvotního vyšetření oběhově stabilní. Mortalitu uvedl v rozmezí 50 – 65 %. Za hrubé pochybení považuje, že lékař neprovedl laboratorní vyšetření, nebyl změřen tlak a byl proveden jen nativní snímek břicha. Uvedl, že sonografie není povinným vyšetřením u každého pacienta s bolestmi břicha. Nerozpoznání hmatné pulsující rezistence považuje za hrubou chybu. Znalec uzavřel, že diagnostický postup byl v daném případě non lege artis a zapříčinil významnou časovou prodlevu, která měla s vysokou pravděpodobností vliv na smrt p. , jméno FO, .

45. Z revizního znaleckého posudku ze dne 8. 4. 2024 se podává, že znalecký ústav se měl vyjádřit k předloženým znaleckým posudkům, jejich doplněním a odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalecký ústav souhlasil se závěry , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, K závěrům , tituly před jménem, , jméno FO, znalecký ústav uvedl, že není pravdou, že by lékař neprováděl diferenční diagnostiku k vyloučení náhlé příhody břišní a že ultrazvukové vyšetření nepatří mezi standardní vyšetření při jakékoliv bolesti břicha. Hodnocení znalce považuje za posuzování ex post. Jako na nepravdivé poukázal znalecký ústav na tvrzení znalce, že u p. , jméno FO, bylo vyšetření ultrazvukem a CT provedeno, až ve chvíli, kdy začal p. , jméno FO, oběhově selhávat, když z lékařské dokumentace je patrné, že p. , jméno FO, byl oběhově stabilní ještě i po transportu do nemocnice v Třinci. Znalecký ústav dále nesouhlasí s konstatováním znalce, že doba sledování p. , jméno FO, byla neúměrně dlouhá.

46. Z konfrontace znalců , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že znalci setrvali na svých postojích a závěrech uvedených ve svých znaleckých posudcích. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , uvedl, že většina zbylých posudků vychází ze situace ex post, a proto jsou posudky odlišné. Vyjádřil se také k předloženému posudku , právnická osoba, , , tituly za jménem, , se kterým nesouhlasil.

47. Z výslechu , právnická osoba, , , tituly za jménem, , se podává, že znalec setrval na svých závěrech uvedených v předloženém znaleckém posudku. Uvedl, že příznaky p. , jméno FO, neodpovídaly diagnóze gastroenteritidy. Základní povinností ošetřujícího lékaře bylo vyloučit náhlou příhodu břišní a druhým úkolem bylo stanovit správnou diagnózu. Dle snímku CT nešlo v případě p. , jméno FO, o disekci, ale o rupturu. Zopakoval, že diagnostický a časový sled vyšetření shledal non lege artis. Zdůraznil, že i z CT snímku je patrné, že aneurysma muselo být hmatné již při prvním vyšetření. Uvedl, že ultrazvukové vyšetření se dnes považuje za základní a zásadní vyšetření v diagnostice břišních onemocnění a že tyto diagnózy se vyskytují stále častěji a nejedná se již o raritní onemocnění.

48. Z výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že vyšetření ošetřujícím lékařem nepovažuje za dostatečné. Je přesvědčen o tom, že s ohledem na velikost bylo aneurysma hmatné již při prvotním vyšetření. Neprovedení SONO vyšetření znamenalo dlouhou časovou prodlevu, která statisticky ukazuje na minimalizaci šance přežití pacienta. Uvedl, že je pouze na chirurgovi, zda se rozhodne provést SONO a CT vyšetření a toto se dá hodnotit v okamžiku jeho rozhodnutí. Dále reagoval na nesrovnalosti ve dvou verzích svého znaleckého posudku tak, že neví, kdo jeho znalecký posudek upravil, když jeho odpovědi jsou zaznamenány ve „druhé verzi“ předloženého znaleckého posudku, a nikoliv v posudku vtěleném do znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Uzavřel, že kdyby operace byla provedena dříve, měl by pacient větší šanci na přežití, a že časová ztráta způsobená pozdě provedeným SONO vyšetřením břicha byla zásadní pro další prognózu pacienta.

49. V knize Vnitřní lékařství od Pavla Kletnera je uvedeno, že „pod obrazem akutní gastroenteritidy se mohou skrývat náhlé příhody břišní, zejména akutní apendicitida; dále otrava jedy, léky houbami (anamnéza, toxikologický rozbor).“50. V knize Propedeutika vnitřního lékařství od Ladislava Chrobáka je uvedeno, že vyšetření břicha se provádí pohledem, pohmatem, poklepem, poslechem a per rectum. Jednotlivé postupy jsou popsány v souvislosti s vyšetřením břicha pacienta. Dále je zde založena kapitola zabývající se formulací normálního fyzikálního nálezu.

51. V knize Chirurgie v kostce od kolektivu autorů je uvedeno, že v případě náhlé příhody břišní by měly být diagnostika a léčba zahájeny co nejdříve. Je zde uvedena anamnéza nemocného s podezřením na náhlou příhodu břišní, jednotlivé kroky fyzikálního vyšetření a komplementární vyšetření (pomocné a doplňkové metody). Dále je zde založena kapitola zabývající se rupturou aneuryzmatu abdominální aorty, ve které jsou uvedeny symptomy a diagnostika, u které jsou uvedena zobrazovací vyšetření. Je zde upozornění, že prodlužování diagnostického procesu vede k oddálení definitivní léčby a snižuje naději nemocného na přežití, a dále na vysokou letalitu i při včasném provedení chirurgického výkonu.

52. V knize Lékař a právo od Jana Macha je uvedeno, že není vhodné, aby byl znalcem jmenován lékař příslušné odbornosti, ale bez náležitých zkušeností z činnosti v daném oboru, který měl být předmětem odborného posouzení.

53. Z doporučených postupů Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a léčbu onemocnění aorty z roku 2014 se podává mj. postup při vyšetření aorty. Dokument si klade za cíl pomoci lékařům při rozhodování v běžné klinické praxi, přičemž je v něm uvedeno, že definitivní rozhodnutí týkající se konkrétního pacienta by mělo být provedeno ošetřujícím lékařem. Mezi vyšetřeními jsou uvedeny klinické vyšetření, laboratorní vyšetření, zobrazovací metody (rentgen hrudníku, ultrazvukové vyšetření, CT, magnetická rezonance a další) a měření tuhosti aortální stěny. K diagnostickému postupu v případě ruptury aneurysmatu břišní aorty je uvedeno, že rupturu lze snadno diagnostikovat i sonograficky.

54. Soud v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. U znaleckých posudků, jejich doplnění a odborných vyjádření jednotlivých znalců se soud zabýval zejména jejich věrohodností, přičemž dospěl k závěru, že posudek , tituly před jménem, , jméno FO, nelze považovat za věrohodný, když jeho součástí byl pozměněný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , a znalec nebyl schopen vysvětlit, za jakých okolností došlo k pozměnění odpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , z nichž ve svém znaleckém posudku vycházel. O věrohodnosti tohoto znalce nepřesvědčilo soud ani jeho vyjádření k dodatku č. 1 k ústavnímu znaleckému posudku, ve kterém znalec opakovaně hovořil o oběhové nestabilitě pacienta, která ovšem nevyplývala ani z předložených lékařských zpráv, ani z ostatních znaleckých posudků. Co se týče posudků , právnická osoba, , , tituly za jménem, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a ústavních znaleckých posudků, pak soud se po jejich provedení přiklonil k závěrům uvedeným ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a v ústavních znaleckých posudcích, když tyto dle názoru soudu vycházely z pohledu ex ante a nejvíce zohledňovaly specifika fungování chirurgické ambulance okresní nemocnice. Posudky prof. , právnická osoba, , , tituly za jménem, , a , tituly před jménem, , jméno FO, byly vyhotoveny specialisty zabývajícími se cévní chirurgií, přičemž jejich pohled je vlivem jejich specializace dle názoru soudu zkreslen touto jejich specializací.

55. Na jednání soudu dne 3. 11. 2025 zástupce žalobců sdělil, že nechal zpracovat další odborné vyjádření, které nebylo ke dni nařízeného jednání vyhotoveno. S ohledem na množství již předložených znaleckých posudků a s ohledem na délku řízení se soudu nejevilo ekonomické čekat na vyhotovení dalšího odborného vyjádření, když soud měl k dispozici 5 různých znaleckých posudků. Předkládáním dalších a dalších znaleckých posudků či odborných vyjádření oběma stranami sporu došlo k zacyklení řízení a soud neměl zájem na setrvání v takovém stavu řízení.

56. Opakovaná konfrontace všech znalců, výslech znaleckého ústavu k reviznímu znaleckému posudku a odborné vyjádření nebyly soudem pro nadbytečnost provedeny.

57. Soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění z účastnických výslechů žalobců.

58. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. P. , jméno FO, byla dne 26. 6. 2015 v 22.50 hodin přivolána rychlá záchranná služba z důvodu intenzivní bolesti břicha a byl převezen do žalované nemocnice. Byl mu proveden rentgen břicha, byla stanovena diagnóza gastroenteritis a následně byl propuštěn do domácího ošetření. Z nemocnice neodešel a následně byl přijat k hospitalizaci a dovyšetření. Ve 3.24 hodin bylo p. , jméno FO, provedeno ultrazvukové vyšetření. Poté bylo provedeno CT břicha s nálezem mohutné aneurysma břišní aorty s počínající disekcí a prosakem. P. , jméno FO, byl poté transportován k urgentní operaci do Nemocnice v Třinci. , právnická osoba, .05 hodin byl přijat v Nemocnici v Třinci Podlesí a v 5.55 hodin byl převezen na operační sál, kde byla provedena náhrada prasklého aneurysmatu cévní protézou. Po operaci byl převezen na ARO, kde došlo k multiorgánovému selhání a p. , jméno FO, ve 21.00 hodin zemřel. Jako příčina smrti bylo po pitvě stanoveno multiorgánové selhání.

59. Podle ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, má pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

60. Podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se náležitou odbornou úrovní rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

61. Podle ustanovení § 81 odst. 1 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

62. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

63. Podle ustanovení § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

64. Podle ustanovení § 82 odst. 2 o. z. po smrti člověka se může ochrany jeho osobnosti domáhat kterákoli z osob jemu blízkých.

65. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

66. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

67. Podle ustanovení § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

68. Podle ustanovení § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

69. Podle ustanovení § 2971 o. z. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

70. V rozsudku ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. , spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že sekundární oběti lze odškodnit toliko podle § 2959 či § 2971 o. z. a nelze jim přiznat odškodnění podle obecných ustanovení § 2910 a § 2956 o. z.

71. V daném řízení tak nebylo možné přiznat žalobcům nárok na náhradu nemajetkové újmy dle ustanovení § 2910 o. z. či § 2956 o. z., neboť jde o ryze osobnostní nárok nemajetkové povahy, který nenáleží pozůstalým po zemřelém pacientovi.

72. Soud se tedy dále zabýval tím, zda je možné nárok žalobcům přiznat dle ustanovení § 2959 či § 2971 o. z.

73. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že na daný případ ustanovení § 2971 o. z. nedopadá, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by nemajetková újma žalobců byla způsobena po porušení důležité právní povinnosti z hrubé nedbalosti či z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné. Bylo tedy zapotřebí posoudit, zda v dané věci lze postupovat podle § 2959 o. z.

74. Obecnými předpoklady k uložení povinnosti nahradit vzniklou nemajetkovou újmu jsou a) protiprávní jednání (opomenutí); b) újma na zdraví či životě; c) existence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a vzniklou újmou na zdraví či na životě.

75. Příčinná souvislost je vztahem příčiny a následku mezi protiprávním jednáním škůdce a vzniklou újmou. Je dána, vznikla-li újma následkem zaviněného porušení právní povinnosti škůdcem, a tedy tehdy je-li protiprávní čin škůdce nutnou podmínkou vzniklé újmy, tzn. že by újma bez této příčiny nenastala. Otázka příčinné souvislosti je otázkou skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Její vyřešení nelze svěřit znalci, ten může poskytnout jen odborné podklady pro její posouzení. Judikatura obecných soudů vychází z toho, že příčinná souvislost musí být najisto postavena (nestačí pouhé připuštění možnosti vzniku újmy v důsledku zaviněného porušení právní povinnosti škůdcem. Na úskalí tohoto přístupu v případech lékařského postupu non lege artis poukázal Ústavní soud, když v usnesení ze dne 12. 8. 2008, sp. zn. I. ÚS 1919/08 jako obiter dictum uvedl, že v těchto případech se jeví „stoprocentní“ prokázání objektivní příčinné souvislosti jako nereálné (k tomu viz komentář k § 2910 in: PETROV, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2024.).

76. V rozsudku ze dne 28. 2. 2019, sp. zn. 25 Cdo 164/2018 Nejvyšší soud judikoval, že existence příčinné souvislosti musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti, musí se jednat o příčinu převažující. Nejvyšší soud pak v rozsudku ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1014/2020 dospěl k závěru, že poskytovatele zdravotní péče nelze zavázat k povinnosti k náhradě újmy pouze na základě teorie ztráty naděje, s tím, že nelze vždy trvat na stoprocentním prokázání příčinné souvislosti mezi postupem poskytovatele zdravotní péče a vzniklou újmou. Tento rozsudek byl sice zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3416/20, avšak následně Velký senát Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 31 Cdo 2376/2021 uzavřel, že zavázat poskytovatele zdravotní péče k povinnosti hradit újmu na zdraví pacienta pouze na základě tzv. teorie ztráty šance, tj. bez dostatečně zřejmé příčinné souvislosti mezi jeho jednáním (či opomenutím) a škodlivým následkem, je v rozporu s ústavním pravidlem, že nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Nejvyšší soud dále dovodil, že porušení povinnosti poskytnout odbornou péči na náležité úrovni může bez ohledu na to, zda ve výsledku došlo k újmě na zdraví, být zásahem do osobnostních práv pacienta odčinitelným nikoliv náhradou dílčích nároků odvozených od poškození zdraví, nýbrž přiměřeným zadostiučiněním; jde však o ryze osobnostní nárok nemajetkové povahy, který nenáleží pozůstalým po zemřelém pacientovi.

77. Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 11. 2024, sp. zn. III. ÚS 176/24, dospěl k závěru, že v případě nesprávného lékařského postupu (non lege artis) v medicínsko-právních sporech je kritériem pro určení příčinné souvislosti mezi pochybením zdravotnického zařízení a skutečným zdravotním stavem pacienta takový zdravotní stav, kterého pacient (poškozený nesprávným lékařským postupem) mohl s dostatečnou pravděpodobností dosáhnout při včasném nasazení správné léčby. Pouze pokud by i při řádně zvoleném postupu nebylo možné s dostatečnou určitostí a mírou pravděpodobnosti předpokládat, že by stav pacienta byl jiný, lepší, lze uzavřít, že mezi pochybením zdravotnického zařízení a zdravotním stavem pacienta není příčinná souvislost.

78. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť nárok nelze žalobcům přiznat ani dle ustanovení § 2959 o. z. Jak již soud výše uvedl, přiklonil se k závěrům uvedeným ve znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a v ústavních znaleckých posudcích. Za této situace má soud za to, že žalovaná poskytla p. , jméno FO, zdravotní služby na náležité odborné úrovni a nedopustila se tedy protiprávního jednání. Soud zastává názor, že nárok by žalobcům nebylo možné přiznat ani za situace, kdy by jednání žalované posoudil jako jednání non lege artis, a to z důvodu, že by zde absentovala příčinná souvislost mezi jednáním žalované a úmrtím p. , jméno FO, . Ze všech znaleckých posudků vyplývá, že nelze jednoznačně potvrdit, že včasná správná diagnóza by šanci p. , jméno FO, na přežití či uzdravení zvýšila, když mortalita při operaci ruptury je uváděna kolem 50 %.

79. S ohledem na uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

80. O nákladech řízení žalované soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci jsou k jejich náhradě povinni společně a nerozdílně zcela úspěšné žalované, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené činí částku 106 250 Kč a představují odměnu za 19 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení vyjádření k žalobě ze dne 21. 5. 2019, vyjádření ze dne 19. 7. 2019, vyjádření ze dne 4. 7. 2020, vyjádření ze dne 2. 3. 2021, vyjádření ze dne 7. 4. 2022, účast na jednání soudu dne 15. 9. 2022, vyjádření ze dne 10. 10. 2022, účast na jednání soudu dne 11. 10. 2022, vyjádření ze dne 18. 11. 2022, vyjádření ze dne 25. 11. 2022, vyjádření ze dne 18. 1. 2023, účast na jednání soudu dne 19. 1. 2023, které trvalo více jak dvě hodiny, účast na jednání soudu dne 3. 4. 2023, vyjádření ze dne 30. 5. 2023, účast na jednání soudu dne 1. 6. 2023, které trvalo více jak dvě hodiny a vyjádření ze dne 16. 8. 2024) v celkové výši 58 900 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), ve znění do 31. 12. 2024, považována částka 50 000 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 3 100 Kč, 19 režijní paušály po 300 Kč, tj. celkem 5 700 Kč (§ 13 odst. 4 AT, ve znění do 31. 12. 2024), odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření ze dne 21. 10. 2025 a účast na jednání soudu dne 3. 11. 2025) v celkové výši 20 600 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 9a odst. 1 AT, ve znění od 1. 1. 2025, považována částka 500 000 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 6 AT částku 10 300 Kč, 2 režijní paušál po 450 Kč, tj. celkem 900 Kč (§ 13 odst. 4 AT, ve znění od 1. 1. 2025), náhradu za čas zmeškaný zástupcem žalovaného v důsledku nekonání se jednání nařízeného na 29. 9. 2025 v částce 5 150 Kč (dle § 14 odst. 2 AT) a náhradu hotových výdajů v celkové výši 15 000 Kč za předložené znalecké posudky (dle faktur č. , IBAN, ze dne 18. 1. 2019 a č. , IBAN, ze dne 6. 10. 2022). Zástupce žalované není plátcem DPH.

81. Při rozhodování o nákladech řízení ohledně tarifní hodnoty předmětu řízení vycházel soud z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020, dle kterého ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy podle § 2959 o. z., jež představuje zásah do osobnostního práva, činí tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Soud při své úvaze zohlednil i nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2025, sp. zn. II. ÚS 58/25, dle kterého je-li předmětem řízení náhrada nemajetkové újmy na zdraví, je třeba zásadně při určení výše náhrady nákladů řízení postupovat primárně podle § 8 AT, a nelze proto vycházet z tarifní hodnoty věci stanovené v § 9 AT. V odůvodnění týkajícím se automatické aplikace náhradní tarifní hodnoty podle § 9 AT Ústavní soud odkázal na svůj dřívější nález ze dne 7. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 3362/22. V tomto nálezu Ústavní soud dospěl k závěru, že tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) AT přichází v úvahu v případě neúspěchu žalobce, neboť není-li dán základ požadovaného nároku (závisejícího na úvaze soudu), nelze zjistit hodnotu věci nebo práva, tedy rozsah újmy, o který v daném sporu šlo – tím je zajišťováno, že žalobce nebude odrazován od uplatnění nároku na ochranu osobnostních práv z důvodu rizika nepřiměřeně vysoké povinnosti k náhradě nákladů řízení.

82. O nákladech řízení vedlejšího účastníka na straně žalované soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci jsou k jejich náhradě povinni společně a nerozdílně zcela úspěšnému vedlejšímu účastníkovi na straně žalované. Náklady řízení vedlejším účastníkem na straně žalované účelně vynaložené činí částku 6 600 Kč a představují náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl v řízení zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč za každý úkon, a to za vyjádření ze dne 15. 6. 2020, vyjádření ze dne 22. 7. 2022, přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 15. 9. 2022, přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 11. 10. 2022, přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 19. 1. 2023 (za čtyři započaté hodiny), přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 3. 4. 2023, přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 1. 6. 2023 (za čtyři započaté hodiny), vyjádření ze dne 5. 6. 2023, vyjádření ze dne 22. 8. 2023, vyjádření ze dne 27. 3. 2024, vyjádření ze dne 25. 2. 2025, přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 29. 9. 2025, které neproběhlo, a přípravu účasti u soudního jednání a za účast na jednání soudu dne 3. 11. 2025.

83. Soud nepřiznal vedlejšímu účastníkovi paušální náhradu nákladů za požadovaný úkon vstup vedlejšího účastníka do řízení ze dne 15. 8. 2019, když se nejedná o podání ve věci samé, ani o žádný jiný úkon dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

84. Soud dále nepřiznal vedlejšímu účastníkovi paušální náhradu nákladů za požadované úkony podání ze dne 6. 8. 2024 a ze dne 20. 10. 2025, když tato vyjádření jsou obsahově totožná jako vyjádření ze dne 27. 3. 2024.

85. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšní žalobci mají povinnost zaplatit státu náklady řízení, které platil. V dané věci stát platil náklady na znalečné za ústavní znalecký posudek ve výši 59 687,40 Kč, za dodatek č. 1 k ústavnímu znaleckému posudku ve výši 34 863,73 Kč, a za revizní ústavní znalecký posudek ve výši 30 246,37 Kč a náklady za znalečné (účast znalců na jednotlivých jednání soudu) ve výši 2 758 Kč, 5 673 Kč, 4 236 Kč, 32 925,75 Kč, 4 830 Kč, tj. celkem ve výši 175 220,25 Kč. Za situace, kdy žalobkyně a) byla v řízení osvobozena co do 85 %, žalobkyně b) byla v řízení osvobozena zcela a žalobce c) byl v řízení osvobozen co do 95 %, pak soud ve III. výroku tohoto rozsudku o nákladech státu rozhodl tak, že žalobkyně a) je povinna na náhradě nákladů státu zaplatit částku 26 283,04 Kč (15 % z celkové částky) a žalobce c) je povinen na náhradě nákladů státu zaplatit částku 8 761,01 Kč (5 % z celkové částky) do 15 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné. S ohledem na rozdílné osvobození jednotlivých žalobců od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř. nerozhodoval soud o náhradě nákladů řízení jako o solidární povinnosti, neboť to specifická situace tohoto řízení neumožňovala.

86. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.