71 Co 43/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem jméno advokáta sídlem adresa advokáta o zaplacení 1 116 719,93 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 11. 2024, č. j. 141 C 5/2023-98,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I., III. a IV. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení 42 789 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 1 116 719,93 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 723 413,49 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 645,84 Kč od 6. 5. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 620,84 Kč od 6. 6. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 620,84 Kč od 29. 6. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 620,84 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 620,84 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 65 177,24 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (výrok I.), dále zamítl žalobu na zaplacení úroku z prodlení 15 % ročně z částky 187 749,48 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 139 910,40 Kč od 6. 5. 2023 do zaplacení (výrok II.), uložil žalované povinnost nahradit státu náklady řízení 3 213 Kč (výrok III.) a žalobkyni náklady řízení 219 466,50 Kč (výrok IV.). Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne , Anonymizováno, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky zemního plynu, na základě které žalobkyně žalované dodávala zemní plyn do dvou odběrných míst. Jedním z nich bylo odběrné místo EIC kód , Anonymizováno, , kterým je fotbalový stadion s vyhřívaným trávníkem, a k tomuto odběrnému místu byla nastavena denní rezervovaná kapacita DRK 2 626 m3. Žalovaná spadá do kategorie středně velkého odběratele. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit cenu komodity (plynu) a současně cenu za distribuci a služby operátora trhu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 bez automatické prolongace. Ve smlouvě bylo stanoveno, že její změna je možná pouze písemně a v případě elektronické formy pak se zaručeným elektronickým podpisem. Bylo sjednáno, že na žalovanou se nevztahují sankce za nedodržení množství odebraného zemního plynu a žalobkyně přebírá zodpovědnost za odchylku. Smlouva byla s žalobkyní uzavřena na základě veřejné zakázky, kdy zadavatelem bylo Statutární město , adresa, , které bylo hlavním akcionářem žalované. Smlouva byla zveřejněna v Registru smluv. Na základě této smlouvy žalobkyně účtovala a žalovaná platila za měsíce leden–březen 2022 ze denní rezervovanou kapacitu plynu částku 48 300,94 Kč bez DPH. Ve dnech 22. 3. 2022 až 24. 3. 2022 proběhla mezi , jméno FO, , což byl předseda představenstva žalované, který byl oprávněn za žalovanou jednat samostatně, a paní , jméno FO, , což byla osoba oprávněná jednat za žalobkyni ve smluvních záležitostech, emailová konverzace, dle které bývalý předseda představenstva žádal snížení plateb za fotbalové hřiště, jelikož jim odpadla při sestupu do druhé ligy povinnost vyhřívat trávník, a tedy i potřeba odebírat plyn. Na základě této konverzace bylo dohodnuto, že bude DRK s účinností od 1. 4. 2022 snížena na nulu, respektive 1 m3, jelikož nula není technicky možná, s upozorněním, že v takovém případě pak není možné plyn odebírat nad množství 1 m3, jinak bude žalovaná povinna zaplatit poplatek za překročení DRK stanovený distributorem. Byla sdělena možnost, pro případ potřeby odběru plynu, nastavení měsíční či klouzavé kapacity. Následně za měsíce duben 2022 až leden 2023 platila žalovaná žalobkyni částku 25 Kč včetně DPH za DRPK nastavenou ve výši 0,001 tis. m3, tedy 1 m3. Dne 14. 6. 2022 byl uzavřen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě podepsaný , jméno FO, , kterým se měnilo ujednání o ceně a dne 30. 8. 2022 dodatek č. , hodnota, ke smlouvě, kterým se taktéž měnilo ujednání o ceně a který podepsal , adresa, , tehdejší předseda představenstva žalované. Oba dodatky byly uveřejněny v Registru smluv. V měsíci únoru i březnu 2023 žalovaná odebrala plyn v množství větším než 1 m3 a žalobkyně tak žalované vyúčtovala platby přeúčtované distributorem včetně překročení DRPK, a to 753 006,82 Kč bez DPH (únor 2023) a 169 861,13 Kč bez DPH (březen 2023) a platby za DRPK v množství 1 m3 ve výši 20,66 Kč bez DPH za měsíc březen i duben 2023. Na fakturované částky za období únor a březen 2023 žalovaná po splatnosti částečně platila vyjma částek odpovídajících položce distribuce roční DRPK a překročení DRPK, se kterými žalovaná nesouhlasila, což žalobkyni oznámila v poznámce provedených plateb a v následných přípisech. V měsících únoru a dubnu 2023 žalovaná odebrala plyn nad rezervovanou kapacitu, odběr byl uskutečněn z důvodu revize kotelny a zařízení vyhřívajícího trávník, odběr nad kapacitu byl v důsledku pochybení, neboť byla opomenuta změna nastavení. Tehdejší místopředseda, který měl na starosti technické záležitosti žalované, pan , jméno FO, , popřel, že by o nastavení na 1 m3 věděl. Nyní má žalovaná u nového dodavatele plynu opět nastavenu kapacitu 1 m3 a případnou potřebu odběru budou řešit jejím předchozím zakoupením. Žalobkyně rozporované částky distributorovi , právnická osoba, . dne 20. 3. a 20. 4. 2023 na základě souhrnných faktur zaplatila. V následném období, tedy za měsíce duben 2023 až prosinec 2023 byly částky fakturované žalobkyní ze strany žalované zcela zaplaceny. V období duben až září 2023 žalovaná platila za DRPK ve výši 1 m3 částku 25 Kč včetně DPH a za měsíce říjen a listopad 2023 zaplatila kromě částky za DRPK i částku odpovídající překročení DRPK v množství 1 m3. Posledním zúčtovacím obdobím byla část měsíce prosince 2023, kdy žalovaná neměla odběr plynu a zaplatila tak pouze poměrnou částku za DRPK v množství 1 m3.

2. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že na základě platné smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), měla žalovaná rezervovaný příkon plynu 2 626 m3 a tomu odpovídaly také zálohové platby hrazené žalovanou měsíčně ve výši 48 300,94 Kč bez DPH za DRPK. Poté došlo k dohodě stran o snížení rezervovaného příkonu na 1 m3 od 1. 4. 2022 se zálohovými platbami 25 Kč měsíčně. Ovšem tato dohoda nebyla zveřejněna v registru smluv, jak vyžaduje § 6 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), v důsledku čehož se dle § 7 odst. 1 uvedeného zákona sankcionuje zrušením takových smluv od počátku (tj. de facto absolutní neplatností). Změna provedená e-mailem, spočívající v nastavení DRK na 1 m3, je tak neplatná z výše uvedeného důvodu. Jelikož podle původní a stále platné smlouvy měla žalovaná hradit zálohy na plyn za celé období roku 2022 i 2023, tak dlužná částka za rezervovanou kapacitu činí částku 1 353 117,05 Kč. Jelikož se jedná o částku, která převyšuje žalobní nárok, přiznal soud žalobkyni žalovanou částku ve výši 1 116 719,93 Kč a úroky z prodlení podle splatnosti jednotlivých faktur za dodávku plynu.

3. Proti výroku I. a souvisejících nákladových výroků rozsudku podala žalovaná odvolání, které odůvodnila tím, že platby za překročení roční DRPK jsou požadovány neoprávněně, neboť dodatek smlouvy nebyl platně sjednán a ve smlouvě je ujednání přenášející odpovědnost za odchylku odběru na žalobkyni. Žalobkyně požadovala v žalobě platbu za překročení DRPK a soud jí překvapivě, aniž dal stranám možnost se vyjádřit k jeho právnímu závěru, přiznává nárok zcela z jiného titulu, jako cenu za rezervovanou DRPK. Tímto zatížil řízení podstatnou vadou. Dále nutno uvést, že cenu za rezervovaný příkon dle smlouvy žalobkyně nikdy nevyfakturovala, pohledávka neexistuje a nemůže být splatná. Závazek žalobkyně zajistit rezervovaný příkon navíc splněn nebyl a je sporné, zda tedy k vyúčtování plateb by vůbec mohlo dojít. Navíc dle článku 5.2. byl sjednán bez zálohový vztah. Žalobkyně platbu za překročení DRPK distributorovi nezaplatila, jen ji přeúčtovala a nemůže zaplacení této částky po žalované chtít. Okresní soud nedostatečně zjistil i skutkový stav. Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že se žaloba zamítá.

4. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání tak, že žalovaná sama iniciovala změnu smluvního závazku a potvrdila, že v odběrném místě nebude odebírat plyn. Sama v březnu 2022 požádala o nastavení nulové rezervace příkonu plynu u distributora. Ke změně došlo ne ve formě sjednané ve smlouvě, nicméně žalovaná se nyní nemůže v rozporu s dobrými mravy dovolávat vad právního jednání, které sama způsobila. Neplatnosti pro nedodržení formy se navíc nelze dovolat, bylo-li již plněno. Následně žalovaná snížení rezervace příkonu akceptovala a hradila žalobkyni platbu za sníženou rezervaci 20,71 Kč měsíčně oproti původně hrazené platbě 48 300,94 Kč měsíčně. Žalovaná věděla o možnosti sjednat si klouzavou kapacitu, toho však nevyužila. Tedy žalovaná si byla vědoma, že došlo ke snížení DRPK, v důsledku toho ke snížení i plateb za tuto rezervaci, žalovaná plyn do února 2023 neodebírala a hradila platby za sníženou rezervaci. V důsledku pochybení žalované došlo k vyššímu odběru plynu a státem regulovaný poplatek za překročení DRPK tak stíhá žalovanou. Je nemravné a v rozporu s poctivým obchodním stykem, pokud se žalovaná snaží vyhnout úhradě tohoto poplatku. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

5. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.

6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. Okresní soud řádně v bodě 18 odůvodnění zjistil, že žalobkyně uhradila distributorovi plynu platbu i za překročenou DRPK (což plyne z v přílohové obálce založených potvrzení , Anonymizováno, o platbě částky 891 977,34 Kč distributorovi , právnická osoba, . zahrnující částku 753 006,82 Kč za překročení DRPK a zaplacení částky 193 386,06 Kč zahrnující poplatek za překročení DRPK 169 861,13 Kč). Odvolací námitka žalované, že žalobkyně poplatek distributorovi za překročení DRPK neuhradila, tedy důvodná není. Žalobkyně poplatek distributorovi plynu uhradila.

7. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb. nebyla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

11. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

13. Rovněž právní závěr okresního soudu, že změna smlouvy na dodávku plynu uskutečněná jednáním ve dnech 22. 3. 2022 až 24. 3. 2022 prostřednictvím telefonátů a e-mailů je neplatná pro rozpor s ustanovením § 6 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), resp. se dodatek smlouvy ze zákona považuje za zrušený od počátku, je správný. Zákon o registru smluv je zákonem zvláštním, majícím přednost před aplikací ustanovení občanského zákoníku. Zákon stanoví zákonnou sankci za porušení povinnosti zveřejnit smlouvu v podobě zrušení nezveřejněné smlouvy od počátku. To, že zákon hovoří v § 7 odst. 1 o zrušení smlouvy, odpovídá ustanovení § 580 odst. 1 o. z. o absolutní neplatnosti, kdy je smlouva uzavřena v rozporu se zvláštním zákonem, s důsledkem dle § 588 o. z., že k neplatnosti (zrušení smlouvy) soud přihlédne i bez návrhu smluvních stran, neboť smlouva je v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, daným zájmem na kontrole hospodaření subjektů hospodařících s veřejnými prostředky, zájmem na zpřístupnění smluv široké veřejnosti, a to v souladu s ústavně zaručeným právem na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a právem občanů podílet se na správě věcí veřejných. Pokud by měl soud k neplatnosti či zrušení přihlížet jen na základě námitky smluvních stran, oslabilo by to účel uvedeného zákona. Na tom nic nemění ani ustanovení § 582 odst. 2 o. z., že jednání neučiněné ve smluvně stanovené formě lze namítat jen dokud nebylo plněno. Ustanovení § 582 o. z. řeší pouze nedodržení smluvně sjednané formy právního jednání a konvalidaci faktickým plněním smluvních stran, neřeší však zveřejňování smlouvy v registru. Navíc § 8 odst. 2 uvedeného zákona dopadá i na situace, kdy je smlouva uzavřena jiným než písemným způsobem, kdy však vždy musí jít o způsob, který umožní zveřejnění smlouvy v registru smluv.

14. Rovněž námitka žalobkyně, že dodatek byl ve prospěch veřejného rozpočtu, neboť šetřil prostředky žalované neobstojí, neboť cílem zákona je transparentně informovat občany a umožnit kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Právě zveřejnění smlouvy umožní kontrolu a možný závěr o výhodnosti či nevýhodnosti smlouvy. Smluvní strany nemohou obcházet zákon s poukazem na to, že smlouva se jim jeví jako výhodná pro veřejný rozpočet.

15. Povinnost zveřejnit smlouvu pak mohou splnit obě smluvní strany, byť primárně má tuto povinnost žalovaná, potažmo město , adresa, , jakožto subjekty hospodařící s veřejnými prostředky, které mají znát zákonnou úpravu a své povinnosti řádně plnit. Nicméně i žalobkyně by měla znát zákonnou úpravu při smluvních vztazích se subjekty podléhajícími uvedenému zákonu a ověřit si splnění zákonné povinnosti. Nadto strany si výslovně v článku 10.12 smlouvy dohodly, že smlouva bude zveřejněna v registru bez ohledu na to, zda podléhá zákonné povinnosti zveřejnění, a to buď městem , adresa, , nebo žalobkyní. Tedy obě smluvní strany měly i smluvní povinnost smlouvu zveřejnit. Na porušení zákona o registru smluv a ujednání smlouvy se podílely tedy obě strany, byť po žalované lze požadovat větší míru znalosti a zachovávání zákonné úpravy. S ohledem na to, že zákon o registru smluv cílí i na obce a jimi ovládané společnosti, odvolací soud vychází ze skutečnosti, že to byla žalovaná, která porušila svou zákonnou povinnost dodatek smlouvy zveřejnit.

16. Pokud by byl dodatek stanovící rezervovaný příkon a předpokládaný odběr 1 m3 plynu ročně platný, pak by žalovaná s ohledem na sjednanou odchylku +- 100 % odebráním více než 2 m3 porušila smluvní závazek odebrat 1 m3 plynu, čímž by žalobkyni způsobila škodu v podobě platby poplatku distributorovi za překročení rezervovaného příkonu. Není důvodu od této škody odhlížet pouze pro neplatnost sjednaného dodatku. Škoda totiž vznikla žalobkyni bez ohledu na platnost či neplatnost dodatku.

17. Odvolací soud dále přihlédl k tomu, že to byla žalovaná, která požadovala snížení denního rezervovaného příkonu u distributora. Strany se na tomto snížení příkonu (byť neplatně) dohodly, podle této dohody po dobu jednoho roku obě strany postupovaly. Žalovaná byla srozuměna s tím, že pokud bude chtít plyn odebírat, musí si nutný příkon znovu zajistit. Byla upozorněna i na poplatky spojené s překročením rezervovaného příkonu. Žalovaná však porušila uvedenou dohodu, ač věděla, že nemá zajištěný příkon. Poplatek za překročení příkonu, na který byla žalovaná upozorněna, byl distributorem vyúčtován pouze a jenom v souvislosti s faktickým jednáním žalované, kdy žalobkyně nemá kontrolu nad spotřebiči žalované a nemá bez dalšího povědomí o zahájení odběru v odběrném místě. Tedy žalovaná porušila prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z. nezpůsobit svým jednáním druhému škodu, protože žalovaná vyvolala jednání o dodatku, způsobila neplatnost dodatku, těžila z obsahu dodatku ve formě snížených plateb za rezervovaný příkon, byla předem výslovně upozorněna na důsledky překročení sjednané kapacity, a přesto podmínky dodatku sama porušila.

18. Okresní soud požadovanou částku přiznal s odůvodněním, že v důsledku neplatnosti dodatku platí původní smlouva a že žalovaná byla po dobu trvání smlouvy povinna hradit pevnou platbu za rezervovaný příkon, která by v souhrnu překročila žalovanou částku. Nicméně námitka žalované, že podle původní smlouvy měl být rezervován příkon 2 626 m3, který nikdy nepřekročila, a že žalobkyně jí nikdy nevyúčtovala poplatek za rezervovaný příkon, je důvodná. Žalobkyně totiž vyúčtovala a žalobou požadovala poplatek za překročení příkonu vyúčtovaný distributorem, nikoli platbu za původně rezervovaný příkon dle původní smlouvy. I kdyby byl dodatek platný, byla by žalovaná povinna poplatek uhradit. Dle odvolacího soudu tedy nejde v případě žalované částky o smluvní plnění na základě původně sjednané smlouvy, ale o náhradu újmy vzniklé žalobkyni, porušením zákonné povinnosti žalované ve smyslu § 2910 zveřejnit smlouvu a dodatky v registru smluv. V důsledku porušení této zákonné povinnosti a s ohledem na okolnosti případu ve smyslu § 2900 uvedenými v odstavci 17 odůvodnění i v důsledku porušení obecné prevenční povinnosti žalované (tj. povinnost zajistit si potřebný příkon dopředu, když je mi známo, že tak mám učinit, jinak budou účtovány distributorem poplatky, tedy porušení neplatného dodatku) vznikla žalobkyni škoda v podobě nutnosti uhradit distributorovi poplatek za překročení rezervovaného příkonu. Tento poplatek žalobkyně uhradila distributorovi a žalovaná je povinna újmu dle § 2910 odst. 1 o. z. uhradit žalobkyni.

19. Ani námitka žalované, že článek 10.1. a 10.2. smlouvy vylučuje přenos sankcí a poplatků na žalovanou není důvodná, neboť jde o sankce a poplatky za překročení sjednané odchylky dodaného plynu. Nicméně jak je uvedeno výše, odvolací soud posoudil nárok žalobkyně jako náhradu škody, nikoli jako sankci a překročení sjednané odchylky dodaného plynu dle článku 4 smlouvy.

20. Odvolací soud tedy potvrdil rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř., byť na základě jiného právního posouzení věci.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, má tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení - odměnu 25 560 Kč za dva úkony právní služby po 12 780 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Advokátního tarifu, dle § 13 náhradu hotových výdajů za dva úkony 900 Kč, cestovné ve výši 6 353 Kč (ujeto 772 km vozem se spotřebou 7 l/100 km, náhradě 5,80 Kč za km a ceně nafty 34,70 Kč/l dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), 2 550 Kč za zmeškaný čas cestou k jednáním celkem 17 půlhodiny, tj. 17 × 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu, dále náhrada za DPH 7 426 Kč (21 % z 35 363). Celkem je tedy žalobce povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení 42 789 Kč.