71 Co 67/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A 2. Jméno advokátky B , narozená dne Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupená advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C 3. Jméno advokátky D , narozená dne Datum narození advokátky D bytem Adresa advokátky D zastoupená advokátkou Jméno advokátky E sídlem Adresa advokátky E o vydání bezdůvodného obohacení k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2025, č. j. 85 C 261/2019-373 I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. - III. a VII. výroku potvrzuje.II. V odstavcích IV. - VI. se mění takto:Žalobce je povinen nahradit žalované 1) na nákladech řízení 78 294 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.Žalobce je povinen nahradit žalované 2) na nákladech řízení 62 952 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.Žalobce je povinen nahradit žalované 3) na nákladech řízení 110 513 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.III. Žalobce je povinen nahradit žalované 1) náklady odvolacího řízení 8 533 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.IV. Žalobce je povinen nahradit žalované 2) náklady odvolacího řízení 9 057 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.V. Žalobce je povinen nahradit žalované 3) náklady odvolacího řízení 15 562 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

1. Okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky 77 531 Kč vůči žalované 1), částky 44 549,50 Kč vůči žalované 2) a částky 100 037,50 Kč vůči žalované 3), to vše se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 30. 8. 2019 do zaplacení. Vyšel ze zjištění, že žalobce a žalované byli podílovými spoluvlastníky domu, žalobce s podílem 1/2, žalovaná 1) s podílem ¼, žalovaná 2) s podílem 1/8 a žalovaná 3) s podílem 1/8. Od 1. 1. 2016 nadále nebyla mezi účastníky uzavřena dohoda o užívání nemovitosti. Za období od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2019 žalované užívaly dům nad rámec jejich podílů. Pokud jde o hodnotu užívaných podílů vyšel okresní soud ze znaleckého posudku stanovících obvyklou hodnotu užívaných částí. V daném období byl byt o výměře 151,60 m2 užíván žalovanou 1) s užitkem ve výši 444 860 Kč; byt o výměře 124,40 m2 užíván žalovanou 2) s užitkem ve výši 352 780 Kč; byt o výměře 64,80 m2 užíván žalovanou 3) s užitkem ve výši 444 860 Kč; společné prostory užívány žalovanými s užitkem 50 958 Kč a nebytový prostor užívaný žalovanými o výměře 133,50 m2 s užitkem ve výši 352 780 Kč. Žalobce užíval nebytový prostor o výměře 238,3 m2 s užitkem 849 660 Kč. Žalované tedy měly užitek 1 531 192 Kč a po odpočtu plateb žalobci za nadužívání ve výši 320 555 Kč tedy měly žalované užitek 1 210 637 Kč, žalobce měl užitek 849 660 Kč a po připočtení 320 555 Kč pak 1 170 215 Kč. K vyrovnání spoluvlastnického podílu žalobce je třeba částka 20 211 Kč. Žalobce však nehradil nic na vodné a stočné spotřebované v prostorách užívaných žalobcem, nehradil daně a pojištění nemovitosti, což naopak hradily žalované. Tímto se naopak obohatil žalobce na úkor žalovaných. Nárok žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení je za této situace v rozporu s dobrými mravy. Nadto žalované započetly dne 8. 1. 2024 vůči žalobci i své pohledávky za žalobcem a došlo k zániku pohledávky žalobce. Žaloba tedy není důvodná.

2. Proti rozsudku podal odvolání žalobce, které odůvodnil tím, že pokud měly žalované užitek z užívání v hodnotě 1 210 637 Kč, náleží žalobci ½, tj. částka 605 318 Kč, po odpočtu plateb 320 555 Kč pak částka 284 763 Kč, po odpočtu započtené částky 34 475 Kč pak náleží částka 250 288 Kč a po odpočtu sporné částky za opravy a údržbu ve výši 32 940 Kč pak zůstává částka minimálně 217 798 Kč, kterou mají žalované žalobci uhradit. To, že se žalované nedomáhaly náhrady za užívání podílu žalobce, jde k jejich tíži. Není dále zřejmé, o co se měl žalobce obohatit na úkor žalovaných, zda užíváním předmětných nemovitostí nebo částkou 34 475 Kč (zápočet z 8. 1. 2024) nebo částkou 32 490 Kč (nedoložené a pouze tvrzené výdaje na údržbu a užívání domu). Neobstojí tedy závěr o rozporu nároku žalobce s dobrými mravy. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalované navrhly potvrzení rozsudku jako správného, kdy žalobce zcela nesmyslně dospívá k částce nadužívání 605 318 Kč a pomíjí spoluvlastnické podíly žalovaných na domě. Navrhli potvrzení napadeného rozsudku.

4. Z podnětu včasného odvolání žalobce přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.

6. Odvolací soud zamítl dle § 205a o. s. ř. návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem svědkyně Neuwirthové, která měla prokázat tvrzení žalobce, že si žalovaná 2) přebírala platby za vodné v hotovosti v prodejně železářství. Žalobce a jeho právní zástupce byli dne 10. 10. 2024 vyzváni okresním soudem dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. aby doplnili svá tvrzení, kdy a jak žalobce hradil vodné za prostory železářství, a aby navrhli důkazy k prokázání svých tvrzení. U jednání dne 28. 1. 2025 uvedli, že žalobce žádné platby za vodné nehradil. U jednání dne 8. 4. 2025 pak uvedli, že žalobce od 28. 2. 2017 prostory železářství neužíval a vodné by mělo být účtováno uživateli prostor a tomu, kdo vodu spotřeboval. U jednání dne 1. 7. 2025 žalované zdůrazňují, že jim jde vůči žalobci o platby za vodné, které za žalobcovy prostory uhradily, a proto vodné uplatňují vůči žalobci. Na tento požadavek žalobce nijak nereaguje. U jednání dne 10. 10. 2025 byli účastníci řádně poučeni dle § 119a odst. 1 o. s. ř., že všechny skutečnosti a důkazy musí být uvedeny před vyhlášením rozsudku okresního soudu a později uplatněné skutečnosti či důkazy jsou v odvolacím řízení přípustné jen za podmínek uvedených v § 205a o. s. ř. Teprve v odvolacím řízení přichází žalobce s tvrzením, že vodné si žalované nechávaly hradit v hotovosti v prodejně železářství a že to může svědkyně dosvědčit. Tuto informaci i vědomí o svědkyni měl žalobce po celou dobu k dispozici a před okresním soudem ji neuvedl. Odvolací soud tedy tento důkaz nemůže provést, neboť nesplňuje podmínky ustanovení § 205a o. s. ř.

7. Okresní soud správně zjistil, že nedošlo k dohodě o dalším užívání domu od 1. 1. 2016 a náhradě za jeho užívání, pouze zůstalo faktické užívání domu jednotlivými spoluvlastníky. Podstatné je dále ze znaleckého posudku okresním soudem správné skutkové zjištění, že za období od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2019 by celý dům přinesl užitek obdobný částce 2 380 852 Kč (část užívána žalovanými 1 531 192 Kč a část užívána žalobcem 849 660 Kč). Tedy žalobce by s podílem o velikosti ½ měl nárok na polovinu užitku celého domu v částce 1 190 426 Kč.

8. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) - Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1122 odst. 1 o. z. - Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. - Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Rovněž právní posouzení okresním soudem dle § 2991 o. z. je správné, kdy spoluvlastník, jenž nadužívá společnou věc nad rámec velikosti jeho podílu, je povinen ostatním spoluvlastníkům vyplatit o co se obohatil, tj. bezdůvodné obohacení (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. listopadu 2016, sp. zn. 28 Cdo 3460/2016 nebo rozsudek ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1519/2021).

11. Odvolací námitka, že pro pasivitu žalovaných s uplatněním jejich nároků nelze vůbec v úvahách a výpočtech zohlednit užívání části domu žalobcem, není důvodná. Je nutno vyjít z faktického stavu, že žalobce užíval (za užívání nutno počítat i pronájem prostor třetímu subjektu) nebytový prostor o výměře 238,8 m2 s užitkem v celkové částce 849 660 Kč. Žalobce si tak část svého ideálního spoluvlastnického podílu tímto faktickým užíváním nebytových prostor vyčerpal, zužitkoval a čerpal na svůj spoluvlastnický podíl prospěch z této ideální části domu, kterou užíval on. Vyloučil totiž žalované z užívání této části domu a užitek si ponechal výlučně on. Pokud žalobci v odvolání není zřejmé, zda se tímto užíváním části domu obohatil na úkor žalovaných, tak ano a je nutno tuto okolnost v celkovém poměřování užitku spoluvlastníků z domu zohlednit. Žalované totiž mají rovněž právo na podíl z užívání této žalobcem užívané části domu, z které byly vyloučeny. Dovedena odvolací námitka žalobce ad absurdum, pokud by nebylo zohledněno užívání části domu žalobcem, pak by žalované užívaly dům touto optikou v rozsahu 100 %, ač reálně jej užívaly v míře mnohem menší. Dále nutno zohlednit, že teoreticky žalované mohly užívat sice prostory o větší podlahové výměře, ale komerčně co do výnosu méně lukrativní, takže byť užívaly větší podlahovou plochu, mohly mít z domu menší užitek oproti žalobci, který mohl mít z komerčních prostor mnohem vyšší užitek. Například komerční pronájem obchodu v přízemí, může nést vyšší užitek než pronájem kanceláří nebo bytu ve vyšších patrech, ale samozřejmě může nastat i situace opačná. Konečně nutno uvést, že podíly spoluvlastníků jsou podíly ideálními na celém domě, nikoli na konkrétních částech domu, a proto je nutno do úvahy vzít dům jako celek, nikoli vynechávat některé jeho části, jak žádá v odvolání žalobce.

12. Z tohoto důvodu při absenci dohody spoluvlastníků o užívání společné věci (která jasně stanoví rozsah užívání a může mít i případnou dohodu o náhradě na vyrovnání spoluvlastnických podílů či i o tom, že se na vyrovnání podílů nic hradit nebude), při poměřování nadužívání spoluvlastnického podílu u nesourodého domu (kombinace nebytových, bytových a společných prostor apod.), navíc v kombinaci s reálným rozdělením domu na části užívané jednotlivými spoluvlastníky, je nutno zohlednit všechna tato specifika a posuzovat nadužívání poměřením celkového užitku domu a užitků, kterou jednotlivé ideální části domu nesou, a na konci je srovnat se spoluvlastnickými podíly jednotlivých vlastníků, zda některý ze spoluvlastníků svůj podíl na celém domě nadužíval či nikoli a v jaké míře.

13. Tedy skutečně je správný závěr okresního soudu, že je nutno odečíst prospěch žalobce od prospěchu žalovaných, tedy výsledkem je rozdíl v částce 340 766 Kč, kterou je nutno uhradit pro dorovnání podílu žalobce (1 531 192 – 849 660 = 681 532 / 2 = 340 766 Kč). Popřípadě kontrolním propočtem – k částce 849 660 Kč (kterou žalobce čerpal užíváním domu) má obdržet žalobce ještě částku 340 766 Kč, aby se mu dostalo ideálního podílu z celého domu v částce 1 190 426 Kč (849 660 + 340 766 = 1 190 426).

14. Dále podle správných skutkových zjištění pak žalované uhradily žalobci částku za nadužívání 320 555 Kč. Tedy zůstává k případné úhradě za nadužívání toliko částka 20 211 Kč (340 766 – 320 555 = 20 211).

15. Po zrušení rozsudku okresního soudu padla koncentrace řízení dle § 119a o. s. ř. a je nutno přihlédnout i k zápočtu pohledávek žalovaných za žalobcem učiněné podáním ze dne 8. 1. 2024. Ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 12. února 2026, sp. zn. III. ÚS 78/25, pak není neurčitým započtení, kde není uvedeno, jaká aktivní pohledávka se započítává, proti které pasivní pohledávce, a to i při mnohosti jak aktivních, tak pasivních pohledávek (viz body 54 až 56 nálezu). Je prokázáno, že žalované uhradily za žalobce část daně v částce 8 637 Kč (daň hradí vlastník, tedy i žalobce, a žalované za něj jeho podíl na dani uhradily), vodné a stočné 5 300 Kč (žalobkyně uhradily za vodu spotřebovanou v prostorách, z nichž měl užitek žalobce ať již sám nebo tím, že železářství pronajímal), za revize spalinových cest 1 694 Kč (jelikož nebyla dohoda o užívání nemovitosti, pak náklady spojené s nezbytnou údržbou celého domu včetně spalinových cest hradí všichni spoluvlastníci) a dále žalované uhradily pojistné 6 981 Kč za dům, což bylo ku prospěchu i žalobce. Po zápočtu těchto částek tedy byla zcela vyčerpána částka 20 211 Kč, v této části závazek žalovaných zanikl započtením vzájemných pohledávek a žaloba není důvodná.

16. Proto odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek ve výrocích I. až III. a závislém výroku o nákladech řízení VII. jako věcně správný.

17. Pokud jde o výroky IV. až VI. pak správně žalované mají dle § 142 odst. 1 právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud při zastupování více účastníků jedním advokátem vyšel při stanovení odměny do 31. 12. 2024 z § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 a po 1. 1. 2025 ze závěrů judikatury Nejvyššího soudu usnesení ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, že procento snížení je dáno průměrem. Tj. při třech účastnících je snížení o 20 % u každého (0 + 20 + 40 = 60 / 3 = 20). Tedy žalované 1) z tarifní hodnoty 77 531 Kč náleží dle § 7 bodu 5 odměna 4 220 Kč snížená o 20 % na částku 3 376 Kč za úkon první služby. Za 18,5 úkonů (příprava a převzetí věci, vyjádření žalované z 31. 10. 2019, účast u jednání 12. 5. 2020, účast u jednání 1. 10. 2020, účast u jednání 4. 2. 2021, účast u jednání 14. 4. 2022, podání odvolání žalované, vyjádření k odvolání žalobkyně, účast právní zástupkyně u jednání dne 11. 4. 2023 a u jednání dne 19. 7. 2023, dále podání žalované z 19. 4. 2023, jednání dne 9. 1. 2024 a podání obsahující započtení pohledávky z 8. 1. 2024, jednání dne 28. 1. 2025, dále 2 úkony za jednání dne 8. 4. 2025, podání soudu učiněné dne 5. 5. 2025, účast advokátky u jednání 1. 7. 2025 a 10. 10. 2025 a ½ úkonů za účast právní zástupkyně u vyhlášení rozsudku dne 20. 10. 2025) odměna činí 62 456 Kč, k tomu 1/3 režijních paušálů celkem 2 250 Kč dle § 13 advokátního tarifu (12 * 300/3) + (7 * 450/3) a náhrada za DPH 13 588 Kč (21 % z 64 706). Celkem je žalobce povinen nahradit žalované 1) náklady řízení 78 294 Kč.

18. U žalované 2) při tarifní hodnotě 44 549,50 Kč činí odměna 2 900 Kč a po snížení o 20 % pak 2 320 Kč za úkon. Při 20 a ½ úkonech (převzetí věci, vyjádření žalované 31. 10. 2016, účast právní zástupkyně 2) žalované u jednáním dne 12. 5. 2020, dne 1. 10. 2020, dne 4. 2. 2021 a dne 14. 4. 2022, porada s klientem, odvolání 2) žalované, jednání u odvolacího soudu dne 11. 4. 2023, podání žalovaných z 19. 4. 2023 a jednání u odvolacího soudu dne 19. 7. 2023, jednání dne 9. 1. 2024 a sepis podání z 8. 1. 2024, jednání dne 28. 1. 2025, 2 úkony za účast u jednání dne 8. 4. 2025, porada s klientem – 2) žalovanou, podání soudu 5. 5. 2025, účast u jednání 1. 7. 2025 a u jednání dne 10. 10. 2025 a půl úkonu za účast o vyhlášení rozsudku dne 20. 10. 2025) činí odměna 47 560 Kč. K tomu režijní paušály poměrně celkem 2 625 Kč, dle § 13 advokátního tarifu a náhrada za DPH 10 539 Kč (21 % z 50 185) a soudní poplatek 2 228 Kč. Celkem je žalobce povinen nahradit žalované 2) náklady řízení 62 952 Kč.

19. U žalované 3) při tarifní hodnotě 100 037,50 Kč činí odměna 5 140 Kč a po snížení o 20 % pak 4 112 Kč za úkon. Při 21 a ½ úkonech (převzetí věci, vyjádření žalované 31. 10. 2016, účast právní zástupkyně 2) žalované u jednáním dne 12. 5. 2020, dne 1. 10. 2020, dne 4. 2. 2021 a dne 14. 4. 2022, porada s klientem, odvolání 2) žalované, jednání u odvolacího soudu dne 11. 4. 2023, podání žalovaných z 19. 4. 2023 a jednání u odvolacího soudu dne 19. 7. 2023, jednání dne 9. 1. 2024 a sepis podání z 8. 1. 2024, jednání dne 28. 1. 2025, 2 úkony za účast u jednání dne 8. 4. 2025, porada s klientem – 2) žalovanou, podání soudu 5. 5. 2025, účast u jednání 1. 7. 2025 a u jednání dne 10. 10. 2025 a půl úkonu za účast o vyhlášení rozsudku dne 20. 10. 2025) činí odměna 88 408 Kč. K tomu poměrně režijní paušály celkem 2 925 Kč, dle § 13 advokátního tarifu a náhrada za DPH 19 180 Kč (21 % z 91 333). Celkem je žalobce povinen nahradit žalované 3) náklady řízení 110 513 Kč.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované byly v odvolacím řízení zcela úspěšné, mají tedy právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Žalovaná 1) odměnu za dva úkony právní služby (odvolání a účast u odvolacího jednání) podle § 7 odst. 5 a § 12 odst. 4 advokátního tarifu po 3 376 Kč, tj. 6 752 Kč a podle § 13 tarifu jednu třetinu náhrady hotových výdajů tj. 300 Kč. Dále náhrada za DPH 1 481 Kč (21 % z 7 052). Žalovaná 2) pak má nárok na odměnu advokátky za tři úkony právní služby (navíc je porada s klientem dne 13. 3. 2026) po 2 320 Kč, tj. 6 960 Kč, třetinu režijních paušálů 300 Kč a u porady pak polovinu paušálu 225 Kč. Dále náhrada 1 572 Kč za DPH (21 % z 7 485). U žalované 3) jde o odměnu za tři úkony právní služby po 4 112 Kč, tj. 12 336 Kč, náhradu hotových výdajů 300 Kč a 225 Kč. Dále náhradu 2 701 Kč za DPH (21 % z 12 861).