71 Co 76/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované , Anonymizováno zastoupená opatrovníkem Jméno opatrovníka bytem Adresa opatrovníka o 40 725,02 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 1. 2026, č. j. 29 C 201/2025-22

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 40 725,02 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 725,02 Kč za dobu od 10. 7. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % v celém rozsahu zamítl. Dále vyslovil, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaná je dlouhodobě omezena ve svéprávnosti, a to nejprve na základě rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 11. 2016, č. j. 0 P 488/89-125 a následně rozsudku ze dne 7. 11. 2019, č. j. 0 P 488/89-215 a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2024, č. j. 0 P 488/89-375, ve kterých bylo shodně konstatováno, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého rázu, a to , zdravotní komplikace, , její zdravotní stav je z lékařského hlediska neměnný a je odkázána na trvalou péči a dohled jiných osob, zejména nejbližších členů rodiny. Za tohoto stavu pak měla žalovaná uzavírat smlouvy s žalobkyní, tedy smlouvy Účastnické či Kupní. Opatrovníkem posuzované byl ponechán , Jméno opatrovníka, .

3. Dále okresní soud z listin zjistil, že mezi účastnicemi byly opakovaně uzavírány Účastnické smlouvy, Smlouvy o pronájmu zařízení včetně předávacích protokolů. Tyto listiny jsou opatřeny podpisy žalované a z žádných z předložených listin nevyplývá, že by tyto smlouvy byly uzavřeny za žalovanou jejím opatrovníkem (viz bod 7 odůvodnění okresního soudu).

4. Následně okresní soud na věc aplikoval § 23 a § 24 zákona. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) a § 581 zákona č. 99/63 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Za situace, kdy všechny smlouvy, jak jsou výše specifikovány, a na základě kterých se žalobkyně dožaduje plnění, jsou neplatné, a to z toho důvodu, že žalovaná není osobou plně svéprávnou a nebyla oprávněná tyto smlouvy uzavírat. Pokud tedy jsou smlouvy neplatné, není možno, aby žalovaná byla povinna ze smluvních ujednání jakéhokoliv plnění, přičemž za situace, kdy není platný hlavní závazek, není možno přiznat plnění na základě ujednání o smluvních pokutách.

5. Okresní soud dále zvažoval, zda by nebylo možno žalobkyni přiznat plnění na základě bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 citovaného zákona. Žalobkyně by v tomto případě musela prokázat, že to byla žalovaná, kdo se na její úkor obohatila. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být dáno zákonné poučení o nedostatku tvrzení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 2 o. s. ř. Soudu tedy nezbylo nic jiného než žalobu v celém rozsahu zamítnout.

6. Proti tomuto rozsudku podala ve lhůtě částečné odvolání žalobkyně a navrhovala, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalovanou zaváže k zaplacení částky 16 648,36 Kč. V odvolání polemizovala se závěrem okresního soudu o tom, že žalobkyně neprokázala, že to byla žalovaná, kdo se na její úkor obohatil. Žalobkyně má však za to, že obohacení žalované vyplývá již z důkazů navržených před okresním soudem, konkrétně z Účastnických smluv, Smluv o pronájmu a předávacích protokolů. Žalobkyně má zato, že i v případě závěru o neplatnosti smluv, je nutné vycházet z fakticity převzetí zařízení žalovanou. Žalovaná převzala zařízení, která uhradila jen částečně.

7. Konkrétně z vyúčtování služeb splatného dne 27. 12. 2023 vyplývá, že nejsou uhrazeny splátky zařízení ve výši 360 Kč a 490 Kč. Z vyúčtování splatného dne 29. 1. 2024 nebyla uhrazena splátka 360 Kč a 490 Kč. Z vyúčtování splatného dne 27. 2. 2024 nebyla uhrazena splátka 360 Kč a 490 Kč. Z vyúčtování služeb splatného dne 21. 5. 2024 vyplývá, že nejsou uhrazeny splátky 3 960 Kč a 2 940 Kč. Vyúčtováním splatným dne 21. 5. 2024 byla doúčtována sleva k zařízení 705,88 Kč. Vyúčtováním splatným dne 21. 5. 2024 byla doúčtována sleva k zařízení 492,48 Kč. Vyúčtováními splatnými dne 2. 7. 2024 a dne 9. 7. 2024 byly vyúčtovány smluvní pokuty za pronájem zařízení ve výši 2 000 Kč a 4 000 Kč. Smluvní pokuty pak jsou paušalizovanou náhradou škody zrcadlící hodnotu zařízení.

8. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka pak navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že opatrovník si není vědom, že by žalovaná nějaké smlouvy uzavírala a zařízení používala.

9. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek okresního soudu dle § 206 odst. 2 o. s. ř. v napadené části, tj. ohledně částky 16 648,36 Kč s příslušenstvím postupem dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Předně odvolací soud souhlasí s okresním soudem, že není jasné, v čem žalobkyně spatřuje bezdůvodné obohacení žalované. Tyto nejasnosti neodstranilo ani samotné odvolání.

11. Na jednu stranu žalobkyně tvrdí, že požaduje bezdůvodné obohacení, neboť je zřejmé, že převzetí zařízení došlo. Na druhou stranu požaduje dlužné neuhrazené splátky. Proč požaduje neuhrazené splátky, a nikoliv například vydání zařízení, popřípadě náhradu škody představující hodnotu zařízení po odpočtení dosud zaplacených splátek, kterýžto nárok žalobkyni nepochybně vznikl z důvodu neplatnosti smlouvy od samotného počátku, z žalobních tvrzení nevyplývá. Není ani zřejmé, co požadované splátky představují. Tato nejasnost je o to zřejmějším, že žalobkyně sice požaduje 3 x splátky ve výši 360 Kč a 490 Kč, když současně vyúčtování splatné dne 21. 5. 2024 vyvolává dojem, jako by v něm tyto dlužné splátky byly zahrnuty. Ke smluvní pokutě žalobkyně uvádí, že je jedná o paušalizovanou náhradu škody zrcadlící hodnotu věci. Pak o to víc je pochybné, co vlastně představují požadované splátky.

12. Závěrem lze uvést, že tvrzení žalobkyně jsou nejen nedostatečná, ale i vnitřně rozporuplná. Není povinností soudu, aby nedostatečná tvrzení za účastníky doplňoval a vytvářel vlastní konstrukt o tom, co vlastně žalobkyně chtěla.

13. Proto odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části ohledně částky 16 648,36 Kč s příslušenstvím jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

14. Výrok o nákladech odvolacího řízení vychází ze skutečnosti, že úspěšné žalované žádné náklady nevnikly.