71 Co 89/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radmily Baďurové a soudců Mgr. Šárky Bokůvkové a Mgr. Tomáše Ožany ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 41 454 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 29. 1. 2026, č. j. 26 C 202/2024-149 ve znění opravného usnesení ze dne 9. 3. 2026, č. j. 26 C 202/2024-159

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku - pokud jím byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni 33 272 Kč s příslušenstvím, potvrzuje. - pokud jím byl zavázán zaplatit částku 8 182 Kč s příslušenstvím, mění tak, že žaloba v tomto rozsahu se zamítá.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení 33.856 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení 2 345 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám její zástupkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni 41 454 Kč s příslušenstvím (odstavec I. výroku) a na nákladech řízení 56 426 Kč (odstavec II. výroku).

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že dne 1. 6. 2022 poukázala žalobkyně žalovanému částku 300 000 Kč jako zápůjčku, kterou měl žalobkyni vrátit včetně nákladů, které měla žalobkyně vynaložit na splácení úvěru, který si vzala u právnická osoba ve výši 350 000 Kč, kdy z této částky poskytla žalovanému 300 000 Kč a 50 000 Kč si ponechala na splácení úvěrů, tj. tohoto a předchozího, po dobu čtyř měsíců. Žalovaný měl zápůjčku vrátit, čímž by došlo ke splacení celého úvěru, anebo ji splácet po 4 606 Kč měsíčně. Žalovaný hradil žalobkyni splátky po 4 606 Kč v období od října 2022 do srpna 2023 a v říjnu 2023. Další úhrady této konkrétní zápůjčky nebyly v řízení prokázány.

3. Na takto zjištěný skutkový stav aplikoval okresní soud § 2390 o. z. a žalobě vyhověl. K procesní obraně žalovaného nepřihlédl, když žalovaný neprokázal, že by měl žalobkyni vrátit pouze částku 300 000 Kč dle svých finančních možností. Rovněž se žalovanému nepodařilo prokázat, že na zápůjčku uhradit další platby (38 000 a 12 000) byly použity peníze z pronájmu bytu.

4. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný a domáhal se jeho změny tak, aby žaloba byla zamítnuta. Okresnímu soudu vytýkal, že při zjišťování skutkového stavu vyšel i z audionahrávek ze soukromé konverzace mezi účastníky. Žalovaný nesouhlasil se skutkovými zjištěními týkajícími se podmínek zápůjčky. Žalovaný tvrdil, že mezi účastníky došlo o bezúročnou zápůjčku mezi partnery ve výši 300 000 Kč splatnou podle situace a finančních možností žalovaného, nikoli o de facto převzetí závazku žalobkyně splácet úvěr bance, a to ve výši 350 000 Kč. Žalovaný v rámci partnerského soužití pak zápůjčku splácel dle svých možností. Okresní soud tuto skutečnosti zcela ignoroval, stejně jako pro žalovaného příznivější interpretaci plynoucí z audionahrávek, kde účastníci diskutovali o doplacení celé zápůjčky a dalších variantách vypořádání. V audionahrávkách účastníci nemluví o tom, že by měl žalovaný splácet bance, ale o tom, že žalovaný dluží žalobkyni 300 000 Kč. Žalovaný posílal žalobkyni okolo 12 000 Kč, okresní soud toto interpretuje tak, že žalovaný zasílal splátky na dva úvěry, přičemž druhý úvěr žalobkyně ani neprokázala. Stejně tak nebyl prokázán důvod, proč by ho měl platit či dohoda účastníků v tomto směru. Nebylo prokázáno, že by žalovaný se s žalobkyní dohodl, že se budou řídit podmínkami úvěrové smlouvy. Okresní soud vyhodnotil výpověď svědkyně jméno FO jako věrohodnou, i když sám okresní soud připustil, že věrohodnost této svědkyně je snižována blízkým vztahem k žalobkyni. Nesprávně vyhodnotil rovněž audionahrávkami, které navíc žalovaný považuje za důkaz nepřípustný. Rovněž nelze souhlasit se závěrem okresního soudu, že by na zápůjčku neměly být započítány platby 38 000 Kč a 12 000 Kč. Z důkazů, o které okresní soud svůj závěr opřel, tato skutečnost nevyplývá. Byl to okresní soud sám, který určil účel, za jakým žalovaný platby zaslal. Žalovaný trvá na tom, že mezi účastníky byla sjednána zápůjčka ve výši 300 000 Kč bez sjednání úročení a bez určení data splatnosti. Okresním soudem nebylo vyjasněno, jak je z částky 300 000 Kč vypočítána splátka 4 606 Kč a ani neřešil, že žalovaný zasílal víc. Tyto přeplatky okresní soud neřešil. Okresní soud rovněž neřešil, že úvěr od banky činil 350 000 Kč a 50 000 Kč si žalobkyně ponechala na účtu.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že audionahrávky předložil i sám žalovaný, přičemž se jednalo o totožné audionahrávky. Okresní soud vedl podrobné dokazování, jeho závěry jsou konzistentní a obstojí. Splátky zasílány žalovaným byly určeny na dva úvěry. Částka 50 000 Kč byla určena na úhradu obou úvěrů, když nejprve byl čerpán úvěr 100 000 Kč, posléze 190 000 Kč, tj. 290 000 Kč a až poté 350 000 Kč.

6. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek dle § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné.

7. Okresní soud ve věci provedl podrobné dokazování, tyto důkazy pečlivě hodnotil dle zásad § 132 o. s. ř. Odvolací soud proto souhlasí s jeho závěrem, že si žalobkyně za trvání druhovského poměru vzala bankovní úvěr, který použila ve prospěch žalovaného.

8. Pokud žalovaný okresnímu soudu vytýkal, že při svém skutkovém závěru vyšel i z audionahrávek, se kterýmžto důkazem žalovaný nesouhlasil, pak žalovaný přehlíží, že stejný důkaz předložil okresnímu soudu i on sám. Navíc okresní soud k důkazu použil jen tu část nahrávek, které se týkaly jednání mezi účastníky o vyplacení úvěru a splátkách. Za situace, kdy audionahrávky předložily obě strany a týkaly se výslovně předmětu sporu a jednání mezi účastníky byla ústní, nelze na tento důkaz pohlížet jako na důkaz nepřípustný.

9. Navíc audionahrávky byly jen jedním, a to ne zcela zásadním důkazem, pro zjišťování skutkového stavu.

10. Odvolací soud souhlasí i se závěrem okresního soudu, že mezi účastníky byla dohoda o zápůjčce, která se měla splácet formou splátek a za podmínek stanovených bankou. V tomto směru odvolací soud upřesňuje závěr okresního soudu o tom, že se jednalo o zápůjčku ve výši 300 000 Kč. Tento závěr okresního soudu neodpovídá výsledkům dokazování.

11. Z provedeného dokazování vyplývá, že si žalobkyně vzala úvěr ve výši 350 000 Kč, a to ve prospěch žalovaného. Z tohoto úvěru přeposílá žalovanému 300 000 Kč a ponechává si na svém účtu 50 000 Kč na úhradu prvních splátek nejen tohoto úvěru, ale i úvěru předcházejícího. Že takto žalobkyně jedná na základě dohody účastníků je zřejmé z e-mailu ze dne 18. 4. 2023, ve kterém žalobkyně sděluje žalovanému nový kód banky a konečnou výši splátky (tj. částku za oba úvěry). Tento e-mail žalovaný bez dalšího akceptuje a další úhradu směřuje právě na tento účet. Dohoda účastníků o tom, že žalobkyně fakticky zapůjčila částku 350 000 Kč, která měla být vrácena za podmínek stanovených bankou, vyplývá z řady důkazů a zejména z následného chování účastníků a potažmo z logiky věci. Žalobkyně úvěr nepotřebovala, byl to naopak žalovaný (viz výpověď svědkyně jméno FO), který potřeboval peníze na zakázku, přičemž peníze měl v úmyslu vrátit (úvěr vyplatit či začít splácet) až potom, co peníze ze zakázky obdrží. Tomu pak odpovídá i fakt, že si žalobkyně ponechala na účtu 50 000 Kč, aby měla na první splátky, tj. než žalovaný peníze ze zakázky obdrží. Takový postup není nijak neobvyklý a zcela koresponduje výsledkům dokazování a skutečnosti, že banka prováděla inkaso z účtu žalobkyně. Žalobkyně úvěr použila pro potřeby žalovaného. Není zde jediný důvod, proč by žalovanému zapůjčila toliko 300 000 Kč a sama ze svých prostředků nesla náklady na úvěr téměř ve výši jednonásobku. Důkazy v řízení provedené pak takový závěr podporují, zejména se jedná o e-mail žalobkyně žalovanému z 1. 5. 2023, ve kterém žalobkyně žalovanému vytýká, že … kdyby věděla, že se úvěr nevyplatí, vezme ho jinak … tak se přeplatí jednou tolik. Na audionahrávkách pak žalobkyně hovoří o 106 splátkách. Ostatně i e-mail ze dne 18. 4. 2023 bez dalšího do celého obrazu zapadá.

12. E-mail ze dne 18. 4. 2023 však mimo jiné prokazuje, že platby žalovaného zasílané na běžný účet žalobkyně, tedy mimo inkasní účet banky, byly zasílány žalobkyni za jiným účelem než na úhradu zápůjčky. Tento závěr okresního soudu bez dalšího obstojí (viz bod 17 odůvodnění rozsudku okresního soudu). Tvrzení žalovaného, že i tyto platby měly sloužit jako úhrada zápůjčky se jeví jako účelové a není podporováno žádným z provedených důkazů.

13. I když odvolací soud dospívá k odlišnému závěru o výši zápůjčky pro žalovaného, závěr okresního soudu o tom, že došlo k zápůjčce mezi účastníky, která se měla splácet za podmínek úvěru, který čerpala žalobkyně ve prospěch žalovaného obstojí bez dalšího.

14. Pokud odvolací soud rozsudek okresního soudu dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil, bylo tomu tak, že vyčíslil přeplatek na splátkách žalovaného ve prospěch zápůjčky. Jestliže prvé čtyři splátky v celkové výši 11 537 Kč měly být uhrazeny dle dohody účastníků, o které nemá odvolací soud pochybnosti, z částky 50 000 Kč, pak zůstává přeplatek ve výši 3 852 Kč. Další přeplatky vznikly v období od prosince 2022 až srpna 2023, kdy v devíti případech žalovaný na inkasní účet uhradil na zápůjčku 12 000 Kč, tj. o 4 167 více (12 000 – 11 537 × 9) a platbou v říjnu 2023, kdy bylo zaplaceno 11 700 Kč, tj. o 163 Kč více. Celkem se tak jednalo o částku ve výši 8 182 Kč.

15. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ohledně částky 8 182 Kč změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl a ve zbývající části rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

16. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 2 za použití § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. a částečného úspěchu procesních stran.

17. Porovnání míry úspěchu a neúspěchu (úspěch žalobkyně 33 272 Kč, její neúspěch 8 182 Kč k předmětu řízení 41 454 Kč s přísl.) činí 60 %, proto jí před okresním soudem náleží na nákladech, okresním soudem správně vyčíslených, 33 856 Kč.

18. Na nákladech odvolacího řízení požadovala žalobkyně odměnu své advokátky ve výši 2 780 Kč, jeden režijní paušál po 450 Kč a DPH. Celkem 3 908,30 Kč. Z toho 60 % činí 2 345 Kč. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.