75 Co 121/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Adresa zainteresované osoby 0/0 za účasti vedlejšího účastníka: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , 110 00 Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno zastoupená Anonymizováno Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 297.661 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 18. 12. 2023, č. j. 7 C 109/2022-176,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 94.864 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 25.266 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 30.673,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejšího účastníka na straně žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 297.661 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 10. 4. 2021 do zaplacení (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 106.722 Kč k rukám právního zástupce žalovaného (výrok II.) a dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 95.842 Kč k rukám právního zástupce vedlejšího účastníka (výrok III.).

2. Uvedeným způsobem okresní soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 297.661 Kč s příslušenstvím za skutkových tvrzení o tom, že jí žalovaný na základě smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne 29. 12. 2016 od tohoto data do 28. 2. 2019 poskytoval právní služby a v rámci toho mj. vedl za žalobkyni spor se společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , o vrácení zápůjčky ve výši 260.000 Kč poskytnuté žalobkyní této společnosti dne 22. 9. 2015, jejíž splatnost nebyla sjednána. K této zápůjčce žalobkyně dne 22. 9. 2015 vystavila výdajový pokladní doklad č. 15HV0236 na částku 260.000 Kč. Přijetí zápůjčky rovněž vyplývá dle žalobkyně z účetní rozvahy společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Spor o neuhrazení zápůjčky žalobkyně žalovanému předala dne 7. 11. 2017, žalovaný o pohledávce jednal s protistranou, v mezidobí však došlo k promlčení pohledávky, neboť žalovaný neučinil žádný krok ke stavění běhu promlčecí lhůty. Žalobkyně následně předala spor advokátní kanceláři , Anonymizováno, , , Anonymizováno, & , Anonymizováno, , která ve věci podala žalobu. Ta však byla rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 2. 7. 2020, č. j. 4 C 64/2020-32, ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu, č. j. 75 Co 261/2021-40, zamítnuta a žalobkyni bylo uloženo zaplatit náklady tohoto řízení celkem ve výši 37.661 Kč. Nejednáním žalovaného tak žalobkyni vznikla škoda celkem ve výši 297.661 Kč.

3. Okresní soud po projednání věci učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož se žalovaný smlouvou o poskytování právní pomoci ze dne 19. 12. 2016 zavázal poskytovat žalobkyni právní pomoc. V červenci 2017 jednatelka žalobkyně , jméno FO, prostřednictvím e-mailových zpráv žalovanému sdělila, že ve společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . je půjčka žalobkyně, e-mailovou zprávou ze dne 7. 11. 2017 žalovanému zaslala dokumenty k této půjčce s tím, že výdajové pokladní doklady jsou kopie, originály jsou asi v účetnictví , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . K e-mailu byla mj. přiložena kopie výdajového pokladního dokladu č. , Anonymizováno, vystaveného za žalobkyni , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , na kterém nebyl uveden žádný podpis, jako účel platby byla uvedena půjčka společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , datum vystavení bylo uvedeno dnem 22. 9. 2015 a jako datum zdanitelného plnění bylo uvedeno rovněž datum 22. 9. 2015, doklad byl vystaven na částku ve výši 260.000 Kč a dále k němu byla přiložena kopie výdajového pokladního dokladu bez vyplněného čísla datovaného dnem 22. 9. 2015, který obsahoval razítko žalobkyně, razítko společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., přes které byl proveden nečitelný podpis, jméno jednající osoby nebylo uvedeno. Doklad byl vyplněn ručně a byl vystaven na částku 260.000 Kč. Jako účel platby byla uvedena půjčka dle valné hromady. Žalovaný ohledně půjčky nejméně od července 2018 do listopadu 2018 písemně a prostřednictvím e-mailů komunikoval se zástupcem , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že žalobkyně požaduje po společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . vrátit půjčku ve výši 1.300.000 Kč. V roce 2015 byli společníky žalobkyně , jméno FO, s obchodním podílem 51 % a , jméno FO, s obchodním podílem 49 % a oba byli také jednateli žalobkyně s tím, že způsob jednání za žalobkyni by vymezen tak, že společnost zastupuje každý z jednatelů samostatně. Od 12. 6. 2017 je jediným společníkem společnosti žalobkyně , jméno FO, , která je od 7. 6. 2017 také její jedinou jednatelkou. V tomto roce byli společníky společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . rovněž manželé , jméno FO, - , jméno FO, s obchodním podílem 50 % a , jméno FO, taktéž s obchodním podílem 50 %, oba byli také jednateli této společnosti, každý z nich jako jednatel zastupoval společnost samostatně. Od 12. 6. 2017 je jediným společníkem této společnosti , jméno FO, , který je od tohoto data také jejím jediným jednatelem. Žalovaný ohledně půjčky společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., kterou jí měla žalobkyně poskytnout, nepodal žádnou žalobu u soudu. Na konci února 2019 žalobkyně a žalovaný smlouvu o poskytování právní pomoci ukončili. Žalobkyně prostřednictvím svého současného právního zástupce dne 19. 2. 2020 podala žalobu u Okresního soudu v Jeseníku, v níž požadovala po žalované společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . zaplacení částky 260.000 Kč s příslušenstvím a ve které tvrdila, že žalovaná (společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .) s žalobkyní uzavřely dne 28. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované žalobkyni poskytnuta peněžitá částka ve výši 260.000 Kč, splatnost nebyla ujednána. K této zápůjčce byl dne 22. 9. 2015 vystaven výdajový pokladní doklad č. , Anonymizováno, , na který žalovaná ničeho neuhradila. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 2. 7. 2020, č. j. 4 C 64/2020-32, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozhodnutí prvoinstanční soud konstatoval, že žalobkyně předně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce a že částka 260.000 Kč byla žalované skutečně vyplacena, dále soud rovněž shledal zánik žalovaného nároku z důvodu promlčení, když žaloba mohla být podána již dne 11. 6. 2015, avšak byla podána až dne 19. 2. 2020, tedy poté, co uplynula tříletá promlčecí lhůta. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 29. 9. 2020, č. j. 75 Co 261/2020-40 byl změněn pouze výrok II. rozhodnutí prvoinstančního soudu, a to tak, že namísto částky 49.326 Kč uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 37.661 Kč. Na takto zjištěný skutkový stav věci navázal okresní soud právním hodnocením, když předně aplikoval ustanovení § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona o advokacii (dále jen ZA) s tím, že závěr o tom, zda byl či nebyl výkon advokacie učiněn řádně je třeba posuzovat podle § 16 odst. 1 ZA, který stanoví povinnosti advokáta při plnění smlouvy o poskytování právních služeb. Porušení těchto povinností je jednou z podmínek odpovědnosti advokáta za škodu ve smyslu § 24 AZ, pokud jde o škodu způsobenou klientovi. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou: a) výkon advokacie, b) vznik škody a c) příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Jde o objektivní odpovědnost, nikoli o obecnou odpovědnost za škodu, která je založena na principu presumovaného zavinění. Škodou je míněna újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li újma následkem výkonu advokacie. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení jednoznačně zjištěno a důkazní povinnost má v tomto směru poškozený. Závěr o příčinné souvislosti mezi pochybením advokáta a tím, že klient ve věci nebyl úspěšný, je možné učinit pouze v případě, že právo klienta skutečně existovalo. Předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je zjištění, že nebýt pochybení advokáta, pak by ke vzniku škody nedošlo (např. by došlo k uspokojení pohledávky klienta jeho dlužníky), a že toto pochybení je hlavní a rozhodující příčinou vzniklé majetkové újmy. Je nutné tedy posoudit, zda by v případě, že by advokát své povinnosti při výkonu advokacie neporušil, skutečně došlo k rozmnožení majetkových hodnot klienta v rozsahu požadované náhrady, a zda by jeho nárok vůči jeho věřitelům při pravidelném běhu okolností bylo možné vymoci, a to zejména vzhledem k osobním a majetkovým poměrům dlužníků, a zda by tedy k jeho uspokojení vůbec mohlo dojít. V popsaném kontextu projednávané věci se tak okresní soud zabýval tím, zda vůbec žalobkyni proti společnosti Car-model-kit s. r. o. svědčilo právo z tvrzené smlouvy o zápůjčce na vrácení částky 260.000 Kč, přičemž uzavřel, že tuto pro posouzení věci rozhodnou skutečnost žalobkyně v řízení neprokázala, což pak vylučuje závěr o naplnění předpokladů odpovědnosti žalovaného za tvrzenou újmu na straně žalobkyně.

4. Proti uvedenému rozsudku, a to v celém rozsahu, brojí odvoláním žalobkyně domáhajíc se jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení, popř. změny rozhodnutí tak, že se žalobě vyhovuje. Žalobkyně okresnímu soud vytýkala, že jednostranně přebral argumentaci žalované, nezabýval se řádně všemi provedenými důkazy a bez dalšího vyhodnotil výpověď , jméno FO, jako nevěrohodnou. Byla toho názoru, že soud se měl blíže zabývat, resp. v kontextu dalších důkazů posoudit skutečnost, že , jméno FO, odmítl svědka , Anonymizováno, , Anonymizováno, zbavit povinnosti mlčenlivosti ve smyslu ust. § 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, byť si je vědoma, že okolnost, že osoba využívá svých zákonných práv nelze vykládat v její neprospěch, nelze toto ale současně vyhodnocovat jako skutečnost podporující argumentaci protistrany. Podle žalobkyně se okresní soud vůbec nevypořádal s vnitřními rozpory ve výpovědi svědka , jméno FO, , který na jednu stranu tvrdí, že žádná půjčka v roce 2015 pro společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . učiněna nebyla, na druhou stranu neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz v podobě znaleckého posudku spol. , právnická osoba, , kdy tento mohl poskytnout objektivní a relevantní informace (na rozdíl od účelově předestřených informací svědkem , jméno FO, ), kdy uvedený svědek předestírá teorii a jakési mnohostranné konspiraci, kdy podle něj mělo dojít k podvržení údajů na finančním úřadě, pokladní doklad bez čísla ze dne 22. 9. 2015 nevystavil ani nepodepsal on, ale myslí si, že to mohla být jeho manželka, na listině označené jako zápis z konání řádné valné hromady společnosti žalobkyně není jeho podpis, pochybuje, že na takové valné hromadě vůbec byl, přičemž zřejmě byla vyměněna první strana. Dále žalobkyně zdůrazňovala, že podle ust. § 132 o. s. ř. hodnotí soud důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Poukazovala na komentářovou literaturu, podle níž základem soudcova hodnotícího postupu by kromě lidských a odborných zkušeností měla být pravidla logického myšlení, která tradiční logika formuluje do základních logických zásad. Jde o zásadu totožnosti, která požaduje, aby se v určité úvaze zachovával invariantní význam použitých výrazů, zásadu sporu (vyloučeného sporu), jež vyjadřuje, že v témže čase a za týchž podmínek nemůže zároveň platit nějaké tvrzení a jeho protiklad, zásadu vyloučeného třetího, podle které ze dvou protikladných tvrzení musí být jedno pravdivé, a zásadu dostatečného důvodu, která požaduje, aby každé pravdivé tvrzení bylo dostatečně zdůvodněno. Proto za situace, kdy soud shledal výpověď , jméno FO, nevěrohodnou, nebylo na místě automaticky považovat za věrohodnou výpověď , jméno FO, . V souvislosti s výpovědí , jméno FO, měla současně žalobkyně za to, že tuto jako nevěrohodnout vyhodnotil soud nesprávně. Jestliže zde argumentuje tím, že při posledním jednání tato uvedla, že „pan , jméno FO, byl v té době alkoholik a feťák, nebyl schopen nic dělat“, je zjevné, že takto na předmětné období nahlíží , jméno FO, ex post a nutno říci, že také s určitou nadsázkou, kdy se tito rozešli ve zlém a vztahy mezi nimi jsou značně napjaté. O to více se měl soud prvního stupně zabývat skutečnostmi předestřenými , jméno FO, , a to včetně toho, že tyto byly (dle názoru žalobkyně) uvedeny zcela účelově. O tom ostatně svědčí rozpor, kdy svědek , jméno FO, uvedl, že žádná půjčka není v účetnictví spol. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . za rok 2015 zanesena, na druhou stranu z finanční analýzy žalobkyně ze dne 9. 9. 2016 (kterou nechal zpracovat sám , jméno FO, ) bylo jednoznačně zjištěno, že v kolonce , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dlouhodobý finanční majetek v odst. 4 označeném jako Zápůjčky a úvěry – ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný je ve sloupci s nadpisem 2014/2015 uvedena částka -1.300.000 Kč, která je onou zápůjčkou, z čehož předmětem řízení je jen část z ní. Soud prvého stupně podle žalobkyně rovněž zcela ignoroval v řízení prokázanou skutečnost, že k zápůjčce byla jednatelce žalobkyně prokazatelně ze strany žalovaného zaslán i návrh dohody o narovnání (obdržený žalovaným od tehdejšího dlužníka) která zápůjčku výslovně zmiňuje a vypořádává (obsahující jen první stranu), kdy ve stejném duchu poté (dřívější) právní zástupci žalobkyně a , jméno FO, vedly rozsáhlou komunikaci, která byla provedena k důkazu a ze které vyplývá, že ani jedna ze stran nepolemizuje o existenci zápůjčky, mají nicméně rozdílné pohledy na její vypořádání stran vypořádání tehdejšího SJM. Žalobkyně tak má s ohledem na shora uvedené za to, že soud prvního stupně došel k nesprávným závěrům, když uzavřel, že nedošlo k faktickému předání předmětu zápůjčky žalobkyní společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a že tedy žalovaný své povinnosti při výkonu advokacie neporušil.

5. Žalovaný se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že odvolání žalobkyně považuje za nedůvodné a napadené rozhodnutí okresního soudu navrhoval potvrdit. Pokud žalobkyně okresnímu soudu vytýká hodnocení v řízení provedených důkazů, pak tato kritika není založena na konkrétní a logicky ucelené argumentaci, ale pouze na dílčích výhradách a pochybnostech, které však nemohou ničeho změnit na skutkových a právních závěrech, které okresní soud pečlivě odůvodnil. Zcela nadbytečně žalobkyně polemizuje s věrohodností výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, a tím, zda a jak byla půjčka zanesena v účetnictví žalobkyně, když na těchto závěrech rozhodnutí okresního soudu nestojí. Nosným důvodem zamítnutí žaloby bylo to, že žalobkyně neprokázala (neunesla důkazní břemeno) ohledně tvrzení o předání částky 260.000 Kč společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Pokud se žalobkyně dovolává návrhu dohody o narovnání, nelze toto interpretovat způsobem, jak činí žalobkyně. Není jasné, jaký záměr tehdejší zástupce společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . a , jméno FO, , tituly před jménem, , jméno FO, sledoval a zda nešlo o snahu vytvořit fiktivní podklad pro úpravu účetnictví, které neodpovídalo skutečnosti, proto lze zcela souhlasit se závěrem okresního soudu, který z nepodepsané a neúplné listiny neučinil žádné skutkové zjištění.

6. Vedlejší účastník na straně žalovaného se k odvolání žalobkyně vyjádřil tak, že se zcela ztotožňuje s napadeným rozsudkem okresního soudu, který vychází z toho, že nebylo prokázáno, předání částky 260.000 Kč. Proto navrhoval jeho potvrzení. Odmítal argumentaci o vnitřní rozporuplnosti výpovědi svědka , jméno FO, a požadavek na provedení důkazu znaleckým posudkem , právnická osoba, , který se týká roku 2013, přičemž tvrzená půjčka měla spadat do období roku 2015. Poukazoval na měnící se tvrzení žalobkyně o tom, kdo měl podepsat výdajové pokladní doklady. Pokud pak okresní soud vyhodnotil účastnickou výpověď , jméno FO, , Anonymizováno, jako nevěrohodnou, pak podle vedlejšího účastníka je tento závěr soudu přiléhavý, a to i s ohledem na měnící se tvrzení žalobkyně.

7. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Z obsahu spisu, v rozsahu nezbytném pro posouzení věci odvolacím soudem, vyplývá, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu okresnímu soudu doručeným dne 13. 4. 2022 se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 297.661 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 10. 4. 2021 do zaplacení, a to za skutkových tvrzení shora uvedených. Okresní soud návrhu vyhověl, když dne 10. května 2022 ve věci vydal elektronický platební rozkaz, č. j. EPR 98836/2022-8, kterým žalovanému uložil zaplacení požadované peněžité částky. K odporu žalovaného byl elektronický platební rozkaz zrušen, když se dále žalovaný ve stanovené lhůtě vyjádřil tak, že navrhoval zamítnutí žaloby. Učinil nesporným, že mezi účastníky byla pro období od 1. 1. 2017 do 28. 2. 2019 uzavřena smlouva o poskytování právních služeb. Vedle toho na základě plné moci dále poskytoval právní služby v soukromých záležitostech jednatelce žalobkyně , jméno FO, , zejména ve sporech s tehdejším manželem , jméno FO, . V souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů , jméno FO, se , jméno FO, stala jediným společníkem žalobkyně a , jméno FO, jediným společníkem společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., když do uzavření dohody byli oba společníci obou společností. I po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů , jméno FO, mezi těmito přetrvávaly další spory a , jméno FO, začala tvrdit, že žalobkyně půjčila společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . v pěti po sobě následujících dnech od 21. 9. 2015 do 25. 9. 2015 celkem částku 1.300.000 Kč, a to vždy platbami v hotovosti z pokladny v částkách 260.000 Kč s tím, že doklady, respektive jejich kopie, pak měly být předány až dne 7. 11. 2017. Při řešení této záležitosti žalovaný jednal s účetním obou společností panem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , od něhož získal informaci, že o této údajné půjčce neúčtovala žádná z obou společností a že se jmenovaný rovněž vyjádřil tak, že podání žaloby nedoporučuje. O tom žalovaný informoval , jméno FO, jako jednatelku žalobkyně s tím, že tato pokyn k podání žaloby neučinila. Následně žalobkyně začala tvrdit, že žalovaný měl zavinit promlčení tvrzené půjčky. Poukazoval i na rozhodnutí Okresního soudu v Jeseníku, před nímž měl být projednáván spor mezi žalobkyní a žalovanou společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ohledně tvrzené zápůjčky, kdy žalobkyně v tomto sporu nebyla úspěšná, neboť neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzené zápůjčce. Rovněž poukazoval, že zápis z valné hromady ze dne 1. 9. 2015 vykazuje zřejmé nesrovnalosti srovnáním programu a vlastním průběhem, když současně podpis , jméno FO, nemá být jeho pravým podpisem a výdajové pokladní doklady pak postrádají jakékoliv podpisy. S ohledem na své profesní pojištění žalovaný navrhoval, aby do řízení jako vedlejší účastník na jeho straně nastoupila , právnická osoba, . V rámci repliky žalobkyně uváděla, že od roku 2013 byla tehdejší (i současná) jednatelka , jméno FO, opakovaně upozorňována daňovým poradcem panem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který vedl účetnictví obou společností, na to, že pan , jméno FO, jako jeden z jednatelů žalobkyně vybírala hotovost z pokladny žalobkyně a tuto vkládal do společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., kdy o těchto vkladech bylo v účetnictví této společnosti účtováno jako o cizích zdrojích. V účetnictví žalobkyně pak výběry z pokladny zaúčtovány nebyly. Jednatelce žalobkyně není známo, že by společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . uzavřela smlouvu o zápůjčce s jinou soukromou osobou a ani, že by , jméno FO, disponoval vlastními finančními prostředky v takové výši, aby je do uvedené společnosti mohl vložit. Informaci o tom, že by daňový poradce žalovanému poskytl jakoukoliv informaci o tom, že pohledávka za společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . je nevymahatelná, neměla. Tvrzení žalovaného v tomto směru pak považovala za účelové. Takové případné sdělení, pak nemůže obstát, když pokyn k nepodání žaloby nezaznělo od žalobkyně. Dále argumentovala tím, že předmětná půjčka byla zahrnuta i v rámci finanční analýzy žalobkyně zpracované dne 9. 9. 2016 tehdejším jednatelem , jméno FO, . Rovněž vedlejší účastník se ve věci vyjádřil, a to tak, že žalobu považuje za nedůvodnou a navrhoval její zamítnutí. Ztotožnil se s vyjádřením žalovaného učiněného v této věci a rovněž poukazoval na odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Jeseníku, č. j. 4 C 64/2020-32, se dne 2. 7. 2025, kdy označený soud uzavřel ve sporu mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . tak, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní o uzavření smlouvy o zápůjčce a o tom, že částka 260 00 Kč byla žalovanému skutečně vyplacena. První jednání ve věci okresní soud nařídil a uskutečnil dne 3. 11. 2022, kdy po provedení úkonů ve smyslu § 118 o. s. ř. zahájil dokazování listinami. V rámci uvedeného jednání byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 k doplnění rozhodných skutkových tvrzení k okolnostem předání částky 260.000 Kč v hotovosti společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., a to tak, aby bylo uvedeno, která fyzická osoba tyto prostředky za uvedenou společnost měla převzít, kde se tak stalo, jaké konkrétní doklady a podklady předala žalobkyně žalovanému pro podání žaloby, zda a kdy dala žalobkyně žalovanému pokyn k podání žaloby k vymáhání částky 260.000 Kč. K takto doplněným tvrzením měla žalobkyně označit důkazy s tím, že byla rovněž poučena o procesních následcích nesplnění této výzvy. Lhůta pro splnění uvedených povinností byla stanovena do 25. 11. 2022, když dále okresní soud účastníky poučil o koncentraci řízení ve smyslu § 118b o. s. ř. a umožnil jim případné doplnění tvrzení a označení důkazů ve lhůtě do 16. prosince 2022. V rámci doplnění tvrzení žalobkyně uváděla mimo jiné okolnosti, že o tvrzených výběrech panem , jméno FO, z pokladny žalobkyně nebylo účtováno ke dni jejich realizace, ale až následně, kdy tyto výběry byly zaúčtovány dodatečně jako zápůjčky společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., která měla přijetí těchto částek potvrdit a dále vést ve svém účetnictví. Žalobkyní bylo celkem vystaveno pět dokladů, které v součtu představovaly částku 1.300.000 Kč. Předmětem žaloby je pouze „první doklad“. Žalovaný se v rámci repliky vyjádřil tak, že z tvrzení žalobkyně o tom, že od roku 2013 byla daňovým poradcem upozorňován na nesrovnalosti v účetnictví žalobce a o výběrech finančních prostředků z pokladny žalobkyně , jméno FO, a o neúčtování těchto operací účetnictví obou společností vyplývá, že vlastně žalobkyně netvrdí předání jakékoliv částky dne 22. 9. 2015, tedy ani částky 260.000 Kč. Rovněž podle žalovaného není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . o zápůjčce účtovala. Nic takového z účetnictví uvedené společnosti nevyplývá, naopak v příloze k účetní závěrce daňového přiznání za rok 2015 je výslovně uvedeno, že společníci poskytli společnosti půjčku ve výši 1.432.803,53 Kč a že jimi nebyla přijata žádná půjčka. O půjčce žalobkyně tedy není ničeho uváděno ani účtováno. Poukazoval na spory manželů , jméno FO, ohledně hospodaření s finančními prostředky, když z těchto mělo vyplývat, že peníze byly vybírány z účtů žalobkyně a nikoliv pokladny, když ve skutečnosti se v pokladně ani hotovost ve výši 1.300.000 Kč nemohla nacházet. Dále poukazoval na okolnosti zastupování žalobkyně a , jméno FO, , která po uzavření dohody o vypořádání, kdy , jméno FO, nesplnil některé body této dohody, začala poukazovat na to, že si , jméno FO, měl finanční prostředky vybírat od žalobkyně pro svou potřebu na nákup zboží pro společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., že musí dát do pořádku účetnictví žalobkyně, proto se po uvedené společnosti začalo požadovat vrácení částky 1.300.000 Kč při vědomí o neprůkaznosti předaných dokladů. Právě vzhledem k neprůkaznosti předaných podkladů se žalovaný sešel s daňovým poradcem obou společností, od něhož získal informaci, že účetnictví obou společností není v pořádku a že není potřeba tyto věci rozmazávat. Takto byla žalovanému dána informace, že , jméno FO, utrácel prostředky žalobkyně, často na tyto výdaje nebyly žádné doklady a aby účetnictví bylo v pořádku, účtovaly se tyto záležitosti jako nespotřebovaná hotovost v pokladně. O výsledku této schůzky byla žalobkyně informovaná, jak už bylo uváděno, pokyn k vymáhání dán nebyl. Rovněž žalovaný setrval na námitce promlčení žalobkyní uplatněného nároku. Dále okresní soud věc projednal v rámci jednání dne 23. 1. 2023, 21. 9. 2023 a 11. 12. 2023, kdy okresní soud pokračoval v dokazování, když u jednání dne 11. 12. 2023 žalobkyni dle § 118a odst. 3 o. s. ř. opětovně vyzval k označení důkazů k prokázání tvrzení o tom, že dne 22. 9. 2015 žalobkyně poskytla společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . hotovostní zápůjčku ve výši 260.000 Kč, tedy že částka byla předána, když současně žalobkyni poučil o procesních následcích neunesení důkazního břemene. Po provedení úkonů a poučení dle § 119a o. s. ř. pak okresní soud jednání odročil na den 18. 12. 2023, kdy ve věci vyhlásil napadený rozsudek.

9. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů uvedená pod bodem 4. až 22. písemného odůvodnění rozsudku (dále jen odůvodnění), která přejímá a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud rovněž akceptuje závěry okresního soudu stran v řízení provedených důkazů, z nichž okresní soud neučil pro posouzení věci žádná skutková zjištění (bod 23. odůvodnění) a rovněž ve vztahu k zamítnutým důkazním návrhům (bod 24. odůvodnění). Současně odvolací soud akceptuje závěr okresního soudu o skutkovém stavu věci, jak jej okresní soud vyložil v bodu 26. odůvodnění, na což se pro stručnost odkazuje.

10. Okresnímu soudu lze dále přisvědčit i stran právního posouzení věci, kdy vztah mezi účastníky posuzoval podle pravidel obsažených v ust. § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona o advokacii a v souladu s konstantními judikaturními závěry i závěry odborné komentářové literatury správně vyložil charakter odpovědnosti advokáta za újmu, v daném případě škodu, která je svou povahou objektivní, a když dále správně vymezil předpoklady odpovědnosti advokáta za škodu, kterými jsou pochybení advokáta při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi uvedenými prvky, přičemž správná je úvaha okresního soudu o tom, že závěr o příčinné mezi pochybením advokáta a tím, že klient ve věci nebyl úspěšný, je možné učinit pouze v případě, že právo klienta skutečně existovalo. Jinak řečeno, pokud klientovi uplatňované právo nesvědčilo (neexistovalo), nelze dospět k závěru, že mu vznikla škoda i v případě vadného postupu advokáta.

11. Správně se tedy okresní soud v kontextu žalobních tvrzení předně zabýval otázkou, zda žalobkyni proti společnost , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . svědčilo (svědčí) právo na plnění (pohledávka) z titulu tvrzené smlouvy o hotovostní zápůjčce ze dne 22. 9. 2015 v částce 260.000 Kč, neboť z negativní závěru o této otázce by vyústila správná úvaha o neexistenci škody na straně žalobkyně. Přiléhavě pak okresní soud v bodě 39. odůvodnění vyložil, že smlouva o zápůjčce je z kategorie tzv. reálných kontraktů, kdy k jejímu vzniku (uzavření) nepostačuje shodná vůle smluvních stran, nýbrž se vyžaduje přenechání předmětu zápůjčky, což při hotovostní zápůjčce znamená skutečné předání peněz.

12. Právě o takovou situaci v projednávané věci jde, když okresní soud po provedeném dokazování a po zhodnocení v řízení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní stran svých tvrzení o tom, že dne 22. 9. 2015 poskytla (předala) společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . hotovostní zápůjčku ve výši 260.000 Kč, což v kontextu projednávané věci vedlo nutně k závěru, že nebylo prokázáno naplnění jednoho z předpokladů odpovědnosti advokáta, tj. existence škody u klienta, a k navazujícími rozhodnutí o zamítnutí žaloby.

13. Podstatou odvolání žalobkyně je její polemika nad tím, zda okresní soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ust. § 132 o. s. ř.

14. Podle citovaného ustanovení platí, že důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

15. Ustanovení § 132 o. s. ř. je vyjádřením zásady volného hodnocení důkazů jako jedné z hlavních a klíčových zásad ovládajících český civilní proces. Na rozdíl od zásady legální teorie důkazní dává soudci značný prostor pro jeho úvahu a zároveň na něj klade vysoké nároky. Zákon instruuje soud (soudce) pouze v tom smyslu, že má hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Jakou hodnotu (důkazní sílu) soud jednotlivým důkazům přizná, záleží na jeho úvaze. Přitom by měl ovšem přihlédnout ke všemu, co během řízení vyšlo najevo (srovnej: J. Stavinohová, P. Hlavsa: Civilní proces a organizace soudnictví, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , Doplněk , adresa, , 2003, str. 383). Prostor pro volné hodnocení důkazů má soudce značný, nikoliv však neomezený. Jinak řečeno - jeho postup nesmí být svévolný (libovolný), neboť by porušil právo na spravedlivý proces.

16. Platí-li, že v rámci hodnocení důkazů soud pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, nelze v projednávané věci opomenout (je třeba zohlednit) to, co uvedla sama žalobkyně, tedy že o půjčkách žalobkyně, včetně předmětné, nebylo v účetnictví žalobkyně účtováno a dále, že výběry, které měl provádět , jméno FO, z pokladny žalobkyně od roku 2013, byly zaúčtovány žalobkyní až později jako zápůjčky pro žalovanou, kdy tak bylo následně vystaveno 5 dokladů s celkovou částkou 1.300.000 Kč a žalován byl pouze „doklad první“.

17. Je třeba připomenout, že žalobkyně je právnickou osobou, účetní jednotkou, na jejíž činnost dopadá zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v rozhodném znění. Podle § 6 citovaného zákona ve znění k 22. 9. 2015 platilo, že účetní jednotky jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, (dále jen „účetní případy“) účetními doklady (odst. 1), dále že účetní jednotky jsou povinny zaznamenávat účetní případy v účetních knihách (dále jen „účetní zápisy“) pouze na základě průkazných účetních záznamů podle odstavce 1 (odst. 2). Podle § 7 citovaného zákona dále platilo, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (odst. 1), zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti (odst. 2). Konečně podle § 8 odst. 1 citovaného účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

18. Již s ohledem na samotné tvrzení žalobkyně, je možno učinit závěr, že účetnictví žalobkyně v rozhodném období nebylo vedeno v souladu se zákonem o účetnictví, tedy zejména správně a průkazně, neboť již samotné účetní záznamy nebyly činěny průkazně, když tvrzené (neprokázané) výběry , jméno FO, od roku 2013 měly být do účetnictví zaneseny až v roce 2015 a účetní doklady k těmto záznamům měly být vystaveny až v listopadu 2017.

19. Při zohlednění výše vyloženého v rámci hodnocení důkazů nelze než souhlasit s okresním soudem, že z listinných důkazů vycházejících z účetnictví žalobkyně (výdajový pokladní doklad , Anonymizováno, , finanční analýza ze dne 9. 9. 2016 a rozvaha žalobkyně k 31. 12. 2015) nelze učinit nepochybný závěr o poskytnutí hotovostní půjčky ve výši 260.000 Kč ze strany žalobkyně společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . dne 22. 9. 2015.

20. Pokud okresní soud tento závěr neučinil ani na základě účastnické výpovědi jednatelky žalobkyně , jméno FO, , kterou vyhodnotil jako nevěrohodnou, pak s ohledem na okresním soudem uváděné okolnosti (bod 22. odůvodnění), nelze tomuto hodnocení upřít důvodnost. Nad rámec uvedeného lze pouze doplnit, že ani v případě, pokud by bylo lze tuto výpověď možno hodnotit jako věrohodnou, nebyla by sama o sobě způsobilá prokázat tvrzenou zápůjčku (předání hotovosti), když nic takového z ní nevyplynulo.

21. Shrnuto, okresnímu soudu v projednávané věci nelze vytknout v procesu hodnocení v řízení provedených důkazů postup, který by byl v rozporu s ust. § 132 o. s. ř. a jeho závěr o neprokázání žalobkyní tvrzené poskytnuté půjčce je zcela aprobovatelný, přičemž význam tohoto závěru pro rozhodnutí v této věci je vyložen shora. Pokud žalobkyně v rámci odvolání namítá, že okresní soud jako věrohodnou vyhodnotil výpověď svědka , jméno FO, , pomíjí to, že rozhodnutí ve věci nestojí na uvedeném důkazu, ale na tom, že žalobkyně ani přes poučení nepředložila v řízení takový důkaz, který by byl způsobilý její tvrzení o zápůjčce prokázat.

22. Pouze na okraj odvolací soud s ohledem na obsah spisu vyjadřuje jednu z možných hypotéz, že pokud ze strany , jméno FO, skutečně docházelo k výběrům z pokladny žalobkyně, nelze vyloučit, že tyto prostředky jmenovaný vybíral pro sebe a že je následně mohl společnosti , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . poskytovat jako půjčku společníka, což by bylo lze dovozovat z rozvahy uvedené společnosti za rok 2015, kdy závazky za společníky představují částku 1.432.803,53 Kč, jak bylo v řízení zjištěno.

23. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. ve výroku I. jako věcně správný potvrdil; správným je i výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem, proto byl i tento s ohledem na citované ustanovení potvrzen.

24. Jde-li o napadené rozhodnutí stran náhrady nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným (výrok II.), lze okresnímu soudu přisvědčit, že s ohledem na výsledek řízení náleží žalovanému plná náhrada nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný v řízení zastoupený advokátem má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů souvisejících s tímto typem procesního zastoupení, tedy na náhradu na odměnu advokáta, náhradu na jeho paušalizované hotové výdaje a na daň z přidané hodnoty, jejímž je advokát plátcem. Správně okresní soud pro určení náhrady na odměnu advokáta vycházel z tarifní hodnoty 297.661 Kč, tedy předmětu sporu, a správně stanovil sazbu mimosmluvní odměny v částce 9.500 Kč.

25. Za úkony právní služby dle advokátního tarifu (dál jen AT) účelně učiněné zástupcem žalovaného pak odvolací soud považuje následující: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a/ AT), písemné podání ve věci samé – odpor s vyjádřením ve věci (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), písemné podání ve věci samé – vyjádření ze dne 14. 12. 2022 učiněné k výzvě soudu (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), účast na jednání před soudem dne 3. 11. 2022 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), účast na jednání před soudem dne 23. 1. 2023 – v rozsahu 2 úkonů právní služby (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), účast na jednání před soudem dne 21. 9. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), účast na jednání před soudem dne 11. 12. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT). Za úkony právní služby zástupce žalovaného potřebné k účelnému bránění práva žalovaným v této věci tak odvolací považuje celkem 8 úkonů, což při sazbě 9.500 Kč/úkon představuje náhradu na odměnu v částce 76.000 Kč. Pokud okresní soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalovanému rovněž jako honorovatelný úkon právní služby náhradu na odměnu za podání ze dne 12. 4. 2023, pak tomuto nelze přisvědčit, neboť toto podání je jednak soudem nevyžádané podání a dále podání, kterým se zástupce vyjadřuje k provedenému dokazování a takové podání vedle jeho neúčelnosti nelze považovat dle ustálené soudní praxe za podání ve věci samé. Podle § 13 odst. 1, 4 AT dále náleží žalovanému náleží náhrada za paušalizované hotové výdaje jeho advokáta v souvislosti s každým shora uvedeným úkonem právní služby přiznaným na náhradě nákladů řízení v sazbě 300 Kč/úkon, tj. celkem částka 2.400 Kč (8x 300 Kč). V situaci, kdy zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalovanému podle § 137 odst. 3 o. s. ř. i náhrada na tuto daň v sazbě 21 % počítaná z náhrady na odměnu a hotových výdajů, tj. z částky 78.400 Kč, a takto mu z uvedeného důvodu náleží náhrada ve výši 16.464 Kč. Celkem žalovanému na náhradě nákladů řízení před okresním soudem náleží částka 94.864 Kč (76.000 + 2.400 + 16.464).

26. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný byl v odvolacím řízení z procesního hlediska zcela úspěšný, neboť odvolání žalobkyně nebylo vyhověno. Žalobkyně tedy má povinnost uhradit žalovanému plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 odst. 6, § 11 AT ve výši 19.000 Kč (2x 9.500 Kč – sepis vyjádření k odvolání žalobkyně a účast u jednání dne 29. 8. 2024 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. k/ a g/ a. t.), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobce ve výši 600 Kč (2x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 a. t.), cestovného zástupce žalovaného ve výši 881 Kč, určeného v souladu s vyhl. č. 398/2023 Sb. na trase ze sídla advokáta , adresa, a zpět k jednání dne 29. 8. 2024, vozidlem RZ , SPZ, , celkem ujeto 120 km, při kombinované spotřebě 4,5 l na 100 km, paušální náhradě za ujetý km 5,60 Kč a vyhláškové ceně paliva motorová nafta 38,70 Kč/l a náhrady za promeškaný čas na této cestě za 4 započaté půlhodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč (§ 14 odst. 1 a. t.). Dále žalovanému náleží náhrada na daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z výše uvedené odměny a náhrad jeho zástupce (tj. z částky 20.881 Kč, když bylo doloženo, že zástupce žalovaného je plátcem této daně) ve výši 4.385 Kč. Celkem tak žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží částka 25.266 Kč.

27. S ohledem na výsledek odvolacího řízení náleží rovněž vedlejšímu účastníku na straně žalovaného dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 93 odst. 3 o. s. ř. plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z odměny za zastupování vedlejšího účastníka advokátem dle ustanovení § 7 odst. 6, § 11 AT ve výši 19.000 Kč (2x 9.500 Kč – sepis vyjádření k odvolání žalobkyně a účast u jednání dne 29. 8. 2024 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. k/ a g/ a. t.), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta vedlejšího účastníka ve výši 600 Kč (2x 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 a. t.), cestovného tohoto zástupce ve výši 4.550 Kč, určeného v souladu s vyhl. č. 398/2023 Sb. na trase ze sídla advokáta , adresa, a zpět k jednání dne 29. 8. 2024, vozidlem RZ , SPZ, , celkem ujeto 566 km, při kombinované spotřebě 6,3 l na 100 km, paušální náhradě za ujetý km 5,60 Kč a vyhláškové ceně paliva motorová nafta 38,70 Kč/l a náhrady za promeškaný čas na této cestě za 12 započaté půlhodiny po 100 Kč, celkem 1.200 Kč (§ 14 odst. 1 a. t.). Dále vedlejšímu účastníku náleží náhrada daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z výše uvedené odměny a náhrad (tj. z částky 25.350 Kč, když bylo doloženo, že zástupce vedlejšího účastníka je plátcem této daně), ve výši 5.323,50 Kč. Celkem tak vedlejšímu účastníku na straně žalovaného na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží částka 30.673,50 Kč. Místo plnění u náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátů žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalovaného s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši částky nákladů řízení neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.