75 Co 132/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 27.830,35 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 26. 3. 2025, č. j. 8 C 299/2024-58,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do částky 22.383,55 Kč s úrokem z prodlení z částky 22.383,55 Kč ve výši 12,75 % ročně od 28. 7. 2024 do zaplacenía) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22.383,55 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ab) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 11.536 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla povinna zaplatit částku 27.830,35 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27.830,35 Kč od 16. 7. 2023 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Okresní soud uzavřel, že nemá za prokázáno, že by žalobkyní tvrzené smlouvy k službě Twisto účet ani smlouvy o splátkovém limitu byly vůbec mezi účastníky uzavřeny, ani že by těmito smlouvami mělo být žalované umožněno zřídit službu Twisto účet s úvěrovým rámcem, jehož výše se měla navyšovat či požádat o vydání Twisto karty. Podle okresního soudu z předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná o kartu žádala, že by jí byla taková karta doručena, ani skutečnost, že by ji žalovaná aktivovala. Nebyl prokázán žádný projev vůle žalované, který by svědčil o uzavření jakékoliv smlouvy mezi ní a předchůdkyní žalobkyně. Na předložených smlouvách není žádný podpis žalované. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná učinila jednání, kterým vložila SMS kód do formuláře na webových stránkách, tak vůbec neprokázala, že by k uskutečnění takového jednání došlo. Skutečnosti uváděné žalobkyní zůstaly pouze v rovině tvrzení. Rovněž tak podle okresního soudu žalobkyně neprokázala, že by byl jakýkoliv kód formou SMS zaslán, případně komu, a že by uvedené telefonní číslo , tel. číslo, bylo jakkoli spojeno s osobou žalované. Žalobkyně tedy neprokázala, že by vůbec k jakémukoliv tvrzenému jednání došlo, a už vůbec neprokázala, že by takové jednání učinila žalovaná. Pokud žalobkyně doložila vyúčtování, tak na nich je uvedeno jméno žalované a jen obecné údaje o datech objednávek a jejich ceně, přičemž z takovýchto dokladů podle okresního soudu nelze uzavřít, jakým způsobem byly objednávky učiněny ani že by je skutečně činila žalovaná a že by se na základě nich obohatila. Z žádného důkazu nelze dovodit, že by žalovaná jakýkoliv úvěr prostřednictvím Twisto účtu čerpala, že by jí Twisto karta byla doručena a že by jejím prostřednictvím uskutečnila jakékoliv objednávky či čerpala finanční prostředky předchůdkyně žalobkyně. Potvrzení o platbách nebyly provedeny k důkazu, proto nemá okresní soud za prokázáno, že z účtu předchůdkyně žalobkyně byly učiněny platby obchodníkům, kteří jsou uvedeni ve vyúčtování na jméno žalované jako zákazníka. Nad rámec tohoto pak okresní soud dovodil, že žalobkyně ani neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně řádně prozkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání, které zaměřila do výroku I. co do částky 22.383,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky od 27. 8. 2024 do zaplacení. Podle odvolatelky se soud prvého stupně spokojil s izolovaným hodnocením jednotlivých důkazů, aniž by přihlédl k jejich vzájemným vztahům a logickým návaznostem Z provedeného dokazování přitom vyplývají skutečnosti, které soud buď vůbec nezohlednil nebo jim nepřikládal odpovídající váhu, přestože mohly mít zásadní vliv na jeho skutková zjištění. Konkrétně odvolatelka namítala, že soud prvního stupně nepřihlédl k důkazům, které svědčí v její prospěch, zejména pokud se týká prokázání totožnosti žalované. K prokázání, jakým způsobem dochází k založení Twisto účtu a k jednotlivým krokům k ověření jednající osoby, je potřeba vzít v úvahu dokládaný registrační proces, ze kterého je zřejmé, jakým způsobem došlo k založení Twisto účtu a ověření identity žalované. Ověření identity žalované totiž představuje stěžejní prvek pro posouzení, zda právě žalovaná byla osobou, která fakticky čerpala předmětné plnění, a tedy zda se bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatila. Žalobkyně opakovaně zdůraznila, že žalovaná zaslala předchůdkyni žalobkyně vyfocený doklad totožnosti, a to občanský průkaz č. , hodnota, , podle kterého byla předchůdkyně žalobkyně schopna ověřit údaje poskytnuté žalovanou, jakož i skutečnost, že doklad se nenachází v databázi neplatných dokladů. Žalovaná zároveň žalobkyni zaslala fotografii zachycující svou podobu ve formě selfie, která se shoduje s podobiznou žalované vyobrazenou v občanském průkazu. Tímto krokem došlo k dalším stupni ověření totožnosti žalované, neboť bylo možno vizuálně porovnat zaslanou fotografii s oficiálním identifikačním dokladem. Nelze mít pochybnost o tom, že osoba zachycená na tzv. selfie snímku je právě žalovaná, neboť její podoba je na fotografii zřetelně rozpoznatelná. Žalobkyně je přesvědčena, že tímto způsobem ověřila jednoznačně totožnost žalované, a lze současně dovodit, že předmětné objednávky učinila právě žalovaná, která měla jako jediná přístup k Twisto účtu. Navíc Twisto karta byla žalované vystavena na její žádost prostřednictvím webových stránek vyplněním příslušného webového formuláře za podmínek daných obchodními podmínkami k Twisto kartě. Žalobkyně doložila výstup z interní databáze právní předchůdkyně, kterým dokládá aktivaci karty žalovanou dne 7. 12. 2021, kdy žalovaná aktivovala kartu v čase 13:53 hodin prostřednictvím Twisto účtu, a to zadáním posledních čtyř čísel Twisto karty. Žalovaná po určitou dobu služby žalobkyně fakticky využívala, přičemž k čerpání úvěru došlo v období od 13. 3. 2023 do 30. 6. 2023, jak dokládá žalobkyní doložená transakční historie. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaná provedla dne 1. 4. 2022 platbu ve výši 8.845 Kč ve prospěch účtu uvedeném na vyúčtování, a to z účtu č. , č. účtu, . K tomuto žalobkyně dokládá potvrzení o platbě vyhotovené bankovním ústavem a pro úplnost uvádí, že tato platba byla započtena na vyúčtování, které není součástí žalobního návrhu. Pokud by žalovaná předmětné plnění skutečně nečerpala, postrádala by jakákoliv úhrada ze strany žalované racionální i právní opodstatnění. Okresní soud tak pochybil, když nepřihlédl ke všem relevantním důkazům ve vzájemných souvislostech a nedospěl alespoň k závěru, že žalovaná získala bez právního důvodu majetkový prospěch na úkor žalobkyně. Žalobkyně má jednoznačně za prokázané, že to byla právě žalovaná, kdo si založila a využívala Twisto účet, učinila jednotlivé objednávky, čerpala služby a tento účet dlouhodobě užívala. Žalobkyně za žalovanou uhradila v období od 13. 3. 2023 do 30. 6. 2023 částku v celkové výši 32.430,65 Kč, jak vyplývá z výše doložených listin. Žalovaná naopak uhradila toliko částku ve výši 10.047,10 Kč a s ohledem na uvedené se na úkor žalobkyně obohatila částkou ve výši 22.383,55 Kč, kterou žalobkyně požaduje z titulu bezdůvodného obohacení.

4. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je z větší části důvodné.

6. Odvolací soud se neztotožňuje se závěrem okresního soudu, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by její právní předchůdkyně s žalovanou tvrzenou smlouvu vůbec uzavřela, neboť tento závěr okresního soudu na základě provedeného dokazování, které okresní soud správně listinami provedl, obstát nemůže, když je zcela zřejmé, že k uzavření smlouvy s předchůdkyní žalobkyně i ze strany žalované skutečně došlo, žalované byla vystavena Twisto karta na její žádost prostřednictvím webových stránek www.twisto.cz vyplněním příslušného smluvního formuláře za podmínek daných obchodními podmínkami k Twisto kartě. Žalovaná úvěr čerpala a také splácela, a za této situace je zcela zřejmé, že k platnému uzavření smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo. Jednoznačně žalobkyně v řízení také prokázala totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu a selfie fotografie žalované, kterou žalobkyni žalovaná zaslala.

7. Naopak se krajský soud ztotožňuje s dalším závěrem okresního soudu, že žalobkyně neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost řádně posoudit schopnost žalované úvěr splácet. Tento závěr okresního soudu z provedeného dokazování vyplývá, a je tedy třeba konstatovat, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je neplatným právním jednáním. Naopak nemůže obstát další závěr okresního soudu, že žalobkyně nedoplnila tvrzení a nenavrhla důkazy k prokázání toho, že žalované byla celá žalobkyní tvrzená částka předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnuta tvrzeným způsobem, to znamená, že se celá částka dostala do dispozice žalované. Zde se odvolací soud zcela ztotožňuje s odvolací argumentací žalobkyně, že transakční historie pro službu Twisto Card a Twisto Slice jsou důkazy postačující k prokázání poskytnutého úvěru.

8. Odvolací soud tak uzavírá, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena platně, avšak je neplatným právním jednáním dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 251/2016 Sb., neboť žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně řádně ověřila a přezkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá ustanovení § 86 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. Naopak žalobkyně v řízení prokázala, že dne 23. 9. 2022 poskytla žalované na základě smlouvy o Twisto účtu a na základě smlouvy o splátkovém limitu ze dne 20. 3. 2022 částku ve výši 32.430,65 Kč, přičemž částku 4.659,22 Kč čerpala žalovaná prostřednictvím karty a částku ve výši 27.771,43 Kč prostřednictvím smlouvy o splátkovém limitu. Žalovaná žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradila toliko částku ve výši 10.047,10 Kč, jak je patrné z celkového náhledu na vyúčtování přiloženého k vyjádření žalobkyně dne 17. 3. 2025. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila částkou ve výši 22.383,55 Kč.

9. Vzhledem k neplatnosti smlouvy má žalobkyně nárok na vrácení bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku, který představuje právě rozdíl mezi žalovanou čerpanou částkou 32.430,65 Kč a částkou uhrazenou, tj. částku 10.047,10 Kč, tedy částka 22.383,55 Kč.

10. Z tohoto důvodu krajský soud dle ustanovení § 220 o. s. ř. rozsudek okresního soudu ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do částky 22.383,55 Kč, změnil a žalobě žalobkyně v tomto rozsahu vyhověl.

11. Pokud žalobkyně požadovala i úrok z prodlení ve výši 12,75 % z částky 22.383,55 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, není tento její nárok dle názoru odvolacího soudu důvodným.

12. Krajský soud zastává názor reprezentovaný rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a vychází ze závěru, že již samotné podání žaloby v sobě zahrnuje spor o době odpovídající možnostem spotřebitele, a dále, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a že vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 občanského zákoníku), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad), a rovněž, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků a nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž tento výklad, tedy výklad ve prospěch ochrany spotřebitele, je výkladem eurokonformním ve smyslu příslušných směrnic, na základě nichž byla uvedená právní úprava přijata.

13. S ohledem na vyložené tedy odvolací soud uvádí, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení z titulu vrácení poskytnuté jistiny (bezdůvodného obohacení dle speciální úpravy zákona na ochranu spotřebitele) ke dni vyhlášení rozhodnutí krajského soudu není splatný, z čehož plyne závěr, že žalovaná tak ke dni rozhodnutí krajského soudu nebyla v prodlení a nárok žalobkyní uplatněný na úrok z prodlení tak důvodný není.

14. Vzhledem ke změně rozsudku rozhodl krajský soud nově o nákladech řízení před soudem prvého stupně dle ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení před soudem prvého stupně převážně úspěšná, když celkem požadovala včetně příslušenství částku 31.629,73 Kč a dostalo se jí částky 22.383,55 Kč. Úspěch žalobkyně tak v procentech představuje 70,7 % a neúspěch 29,3 %. Žalobkyně má tak nárok na poměrnou část nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tedy ve výši 41,4 %. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení za 4 úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) – příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby a účast u jednoho soudního jednání. Tarifní hodnota představuje žalobkyní uplatněnou částku 27.830,35 Kč, přičemž 1 úkon právní služby představuje částku 2.220 Kč. Dále žalobkyni náleží 3x režijní paušál á 30 Kč za úkony právní služby učiněné do novely AT, tedy do 31. 12. 2024, a 1x 450 Kč za právní úkon účast u soudního jednání, které se uskutečnilo po 31. 12. 2024. Náklady tak představují částku 10.150 Kč, k nimž je třeba připočíst 21% DPH ve výši 2.131,50 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.114 Kč. Celkem tedy účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně před soudem prvého stupně představují částku 13.395,50 Kč, z čehož 41,4 % činí 5.545,73 Kč.

15. I v odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšnějším účastníkem, když jí bylo vyhověno co do částky 22.383,55 Kč a byl potvrzen zamítavý rozsudek okresního soudu co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 28. 7. 2024 z této částky. Úspěch žalobkyně v odvolacím řízení pak představuje 92,2 % a neúspěch 7,8 %, při odečtení úspěchu a neúspěchu pak žalobkyni v odvolacím řízení náleží 84,4 % účelně vynaložených nákladů. Náklady odvolacího řízení představuje odměna advokáta dle § 7 a § 11 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 za 2 úkony právní služby (podání odvolání, účast u odvolacího jednání) z tarifní hodnoty 22.383,55 Kč, kdy jeden úkon právní služby představuje částku 2.020 Kč. Dále žalobkyni náleží 2x režijní paušál á 450 Kč, tj. 900 Kč, tedy celkem 4.940 Kč, k čemuž je zapotřebí připočíst 21% DPH ve výši 1.037,40 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.120 Kč. Účelně vynaložené náklady žalobkyně v odvolacím řízení tak představují částku 7.097,40 Kč, z čehož 84,4 % představuje částku 5.990,20 Kč.

16. Celkem náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů představuje částku 11.535,93 Kč, zaokrouhleně 11.536 Kč.

17. Lhůtu k plnění nákladů řízení před soudy obou stupňů určil krajský soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.