75 Co 135/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 197.767 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. ledna 2025, č. j. 16 C 252/2022-290,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. mění tak, že a) žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 197.567 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90.395 Kč od 10. 4. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107.172 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a b) ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 200 Kč s příslušenstvím, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 154.588,40 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domávala po žalované zaplacení částky 197.767 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 90.395 Kč od 10. 4. 2022 do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 200 Kč od 12. 5. 2022 do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 107.172 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 112.772 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

2. Uvedeným způsobem okresní soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 197.767 Kč s příslušenstvím za skutkových tvrzení o tom, že jako dodavatelka energií uzavřela s žalovanou dne 21. 4. 2020 smlouvu o dodávce energií (elektřiny). Žalobkyně dodala žalované energie (případně služby) a jejich cenu žalované vyúčtovala. Vyúčtování provedla fakturami, a to fakturou č. hodnota na částku 90.395 Kč splatnou dne 9. 4. 2022, fakturou č. hodnota na částku 200 Kč splatnou dne 11. 5. 2022 a fakturou č. hodnota na částku 107. 172 Kč splatnou dne 13. 5. 2022, přičemž žalovaná přes výzvu žalobkyni ničeho neuhradila. Žalovaná nezpochybňovala uzavření předmětné smlouvy mezi účastnicemi. Její procesní obrana byla založena na argumentaci, že žalobkyní požadovaná cena za dodávku elektřiny neodpovídá dohodě účastnic, neboť žalobkyně požaduje k zaplacení cenu jí jednostranně v rozporu se smlouvou zvýšenou.

3. Po provedeném dokazování okresní soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož se žalovaná spolu s jinými odběrateli energií spojila a prostřednictvím společnosti právnická osoba. (zadavatel) byla realizovaná aukce na výběr dodavatele energií, kdy předem byl pro žalobkyni stanoven objem MWh, které byly předmětem aukce. Žalobkyně se do této aukce přihlásila jako dodavatel a účastí na aukci souhlasila se závaznými podmínkami zadavatele. Žalobkyně v této aukci nabídla nejlepší cenu pro dodávku elektřiny v nízkém napětí, v této aukci zvítězila a na základě toho uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny s žalovanou, na období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022 pro 3 odběrná místa, když ceny uvedené v příloze č. 1 smlouvy byly sjednány jako individuální, tak jak byly sjednány i podle článku IV. odst. 1 písm. a) Obchodních podmínek žalobkyně. Žalovaná pak zaslala žalované rozhodnutí o změně individuálních cen elektřiny od 10. 1. 2022 a od tohoto data žalobkyně žalované začala fakturovat ceny elektřiny za nové vyšší ceny. Žalovaná s novými vyššími cenami nesouhlasila a domnívá se, že žalobkyně nebyla oprávněna zvýšit cenu jednostranným právním jednáním. Předmětem žaloby jsou faktury za období od 1. 2. 2022 do 31. 3. 2022. Na zvýšení ceny žalovaná reagovala odstoupením od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny k 30. 4. 2022. Z předložených faktur od společnosti Anonymizováno vystavených žalované pak byl zjištěn nárůst cen elektřiny v r. 2022 oproti r. 2020 stejně tak jako z grafů, které předložila žalovaná.

4. Jde-li o právní posouzení věci, okresní soud ve věci aplikoval ust. § 50 odst. 2 energetického zákona, ust. § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a ust. § 2079 odst. 1 o. z. Vyložil, že předmětem sporu mezi žalobkyní a žalovanou je otázka, zda žalobkyně mohla podle článku IV. bodu 3 obchodních podmínek sdružených služeb dodávky elektřiny a zemního plynu zvýšit cenu za dodávanou elektřinu. Pro posouzení této otázky bylo podle okresního soudu nutné vyložit právní jednání stran podle § 556 o. z. a zjistit, jaký úmysl měly strany při sjednávání smlouvy. Pro zjištění úmyslu stran bylo nutné se zabývat otázkou, jak smluvní vztah mezi stranami vznikl a jakým způsobem probíhalo vyjednávání o smlouvě. Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny strany uzavřely na základě skutečnosti, že žalovaná společně s dalšími subjekty poptávala dodávky elektrické energie v rámci elektronické aukce. Žalobkyně v rámci této aukce nabídla nejvýhodnější cenu za dodávku elektřiny. V online aukci bylo přesně stanoveno, že vítěz aukce uzavře smlouvu na dodávku elektrické energie, kdy předem bylo stanoveno množství elektrické energie a období v jakém má být elektrická energie dodána. To se následně projevilo v tom, že strany spolu uzavřely smlouvu na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Před účastí v aukci žalobkyně podepsala Souhlas se závaznými podmínkami zadavatele, což byl dokument, který se svým rozsahem vlezl na jednu stranu A4 a obsahoval celkem 9 bodů. V rámci těchto podmínek se žalobkyně zavázala, že s žalovanou uzavře smlouvu na dobu určitou a za cenu, kterou v aukci uvede jako svou konečnou nabídku. Okresní soud se dále zabýval tím, zda mohla žalobkyně jednostranně zvýšit cenu dodávané elektřiny a zda toto zvýšení bylo přiměřené se závěrem, že jednostranné zvýšení ceny komodity bylo provedeno přiměřeně k tomu, co bylo zjištěno z předložených faktur společnosti, která žalobkyni elektřinu dodává, neboť bylo prokázáno, že došlo až k sedminásobnému zvýšení ceny elektřiny v rozhodném období. Dále okresní soud vyložil (viz bod 24., byť ne zcela obratně, když na straně jedné považuje zvýšení za přiměřené a mravné a současně za rozporné s dobrými mravy), že jednostranné zvýšení bylo učiněno v rozporu s dobrými mravy, když se podle okresního soudu žalobkyně jednoznačně zavázala, že po dobu dvou let ceny elektřiny nezvedne a žalovaná tedy jednoznačně počítala s tím, že ke zvýšení cen elektřiny nedojde. Takovéto jednání žalobkyně spočívající v jednostranném zvýšení ceny podle okresního soudu nemůže požívat ochrany ze strany soudu, proto okresní soud žalobu zamítl.

5. To, že šlo o nemravné jednání podle okresního soudu, vyplývá i z dalších jeho závěrů, kdy obchodní podmínky žalobkyně neměly být podle okresního soudu vůbec součástí smluvního vztahu, který byl mezi účastníky navázán prostřednictvím aukce s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně a žalovaná souhlasila se závaznými podmínkami zadavatele. V tomto směru nemůže být podle okresního soudu ani důvodné tvrzení žalobkyně, že ani neměla možnosti nakoupit takový objem elektřiny pro zbytek roku 2021 a ani na rok 2022 v době konání aukce, a tedy nemohla učinit ideální zajištění pozice v okamžiku aukce tak, aby pokryla veškerá rizika. Toho si měla být podle okresního soudu vědoma v době, kdy akceptovala podmínky aukce a uzavřela smlouvu s žalovanou dle podmínek aukce, a to včetně ceny elektřiny. To, že obchodní podmínky neměly být součástí smluvního vztahu mezi účastnicemi okresní soud odůvodnil úvahou, že obchodní podmínky měly celkem 6 listů A 4 a tyto listy byly popsány malým písmem. Je podle okresního soudu pochopitelné (i když ne správné), že žalovaná si tyto obchodní podmínky dopodrobna nenastudovala, když základní podmínky smlouvy byly již dohodnuty v rámci aukce (cena, doba trvání smlouvy, odběrná místa, na která má být elektřina dodávána…). Zároveň bylo nutné podle okresního soudu podotknout, že tyto obchodní podmínky žalobkyně přikládá ke všem svým smlouvám o dodávkách elektřiny a zemního plynu. Ze skutečnosti, že obchodní podmínky se vztahují nejen na elektřinu, ale i na zemní plyn, který žalovaná vůbec od žalobkyně neodebírala, vyplývá, že žádné vyjednávání ohledně obchodních podmínek mezi stranami neprobíhalo. Žalobkyně ke smlouvě o sdružených dodávkách elektřiny a plynu pouze připojila své standartní obchodní podmínky, které připojuje ke všem smlouvám bez toho, aniž by zohlednila, že uzavření smlouvy předcházela aukce. Účastí na aukci tedy podle okresního soudu žalobkyně vyjádřila úmysl dodávat žalované (a dalším subjektům účastnících se aukce) elektřinu za cenu svého konečného podání v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Připojením standardních obchodních podmínek žalované nedošlo podle okresního soudu ke změně tohoto úmyslu, jelikož je žalobkyně připojila především ze zvyku a žalovaná si tyto podmínky nejspíše dostatečně neprostudovala. Aby se jednalo o novou dohodu ve smyslu čl. 9 souhlasu se závaznými podmínkami zadavatele, musely by účastnice podle okresního soudu po tuto dohodu mezi sebou aktivně vyjednat a takováto nová dohoda nemohla vzniknout pouhým připojením standardních obchodních podmínek ke smlouvě o sdružených dodávkách elektřiny.

6. Okresní soud tedy uzavřel, že mezi účastnicemi byla uzavřena na základě provedené aukce smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, kdy cena byla sjednána jako individuální, když cena vyplývala z provedené aukce, ve které žalobkyně nabídla na uvedenou dobu fixní individuální cenu, která nemohla být po dobu trvání smlouvy zvýšena. Pro jednotlivá odběrná místa byla tedy sjednána vždy tzv. fixní individuální cena energií a stálého měsíčního platu po celou dobu platnosti smlouvy, tedy po celé 2 roky, bez možnosti zvýšení.

7. Proti uvedenému rozsudku v celém rozsahu brojí odvoláním žalobkyně, domáhajíc se jeho změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno a budou ji přiznány náklady řízení. V obecné rovině žalobkyně odvolací důvody vymezila tak, že rozhodnutí je nesprávné z důvodu, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem označeným důkazům, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a v návaznosti na to, pak rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jádrem sporu byla podle žalobkyně otázka, zda byla v rámci smluvního vztahu s žalovaným oprávněna provést jednostranné zvýšení ceny způsobem, a za situace, kdy k němu přistoupila. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že by na základě zjištěného skutkové stavu věci bylo lze dospět k závěru, že bylo společnou vůlí účastníků uzavřít předmětnou smlouvu za cenu, kterou není možné po dobu trvání vztahu měnit. Podle žalobkyně tedy skutkový stav věci neumožňoval provést výklad smlouvy tzv. subjektivní metodou, přičemž objektivní metodu okresní soud nepoužil. Poukazovala na to, že v podmínkách aukce, která vedla k uzavření smlouvy, se nikde neuvádí, že cena má být nezměnitelná. V těchto se mluví pouze o ceně „konečné“ a povinnosti za tuto cenu smlouvu uzavřít, nikoliv navždy tuto cenu zachovat. Pojem konečná cena je dle žalobkyně neurčitý pojem a byl poprvé použit žalovanou (resp. aukční společností, která ji zastupovala), a ze strany žalobkyně byl chápán jinak než ze strany žalované. Žalobkyně jej chápala tak, že k ceně nebudou připočteny žádné další poplatky a navýšení, nikoliv tak, že by se mělo jednat o cenu v budoucnu nezměnitelnou. Termín „konečná cena“ ve výzvě pro výběrové řízení (aukci) pro elektřinu definován nebyl, pro plyn pak byl definován výběrem položek, které tato cena zahrnuje, avšak opět není uvedeno, že cenu není možné měnit. Nejasnost tohoto termínu by pak měla dle žalobkyně jít k tíži žalované, když ta jej použila jako první, resp. tento termín použil zprostředkovatel aukce jednající za žalovanou. Žalobkyně tedy uzavřela, že její vůlí nikdy nebylo uzavřít smlouvu za cenu neměnnou a takto smlouvu ani aukci vedoucí k jejímu uzavření nikdy nechápala. Není pro ni zřejmé, z čeho okresní soud mohl dovodit úmysl žalobkyně takto smlouvu uzavřít. Nesouhlasí rovněž se závěrem okresního soudu, že její obchodní podmínky (dále jen OP) neměly být součástí smlouvy, nebo s tím, že žalovaná tyto neprostudovala, a přitom to má být kladeno k tíži žalobkyně. Žalovaná byla zastoupena aukční společností, která je odborníkem ve věci sjednávání smluv v této oblasti. Této společnosti bylo před podpisem smlouvy ze strany žalobce zasláno plné znění jak smlouvy, tak OP, a tedy žalovaná měla možnost se s jejich zněním seznámit a zjistit, že v těchto je uvedena omezená možnost změny smluvní ceny za specifických podmínek a toto také mohl a měl zjistit zadavatel aukce. Okresnímu soudu žalobkyně dále vytýkala, že bez odůvodnění nepřihlédl ke skutečnosti, že dle podmínek výběrového řízení také platilo, že: „Pokud se Zadavatel s dodavatelem dohodnou jinak, než jak je výše uvedeno, má dohoda přednost před těmito Závaznými podmínkami Zadavatele.“ , přičemž podle žalobkyně tak znění smlouvy není v rozporu se zadávací dokumentací, neboť tato změnu ceny komodity nevylučovala, avšak pokud by tento rozpor existoval, má přednost smlouva a OP. Zdůrazňovala, že ke zvýšení ceny přistoupila za zcela bezprecedentní situace na trhu s energiemi, kdy v případě, že by ceny nezvýšila, hrozilo by, že by nemohla dostát svým závazkům a byla by ohrožena její existence a žalovaná i další odběratelé by pak byli nuceni přejít do režimu dodávek od dodavatele poslední instance, za ještě mnohem vyšší ceny. Pokud i přes výše uvedené okresní soud dovozoval, že nemožnost provést navýšení ceny vyplynulo z podmínek aukce, pak argumentovala tím, že tyto nejsou smluvním ujednáním mezi účastnicemi. Statutární orgán zadavatele, který byl slyšen jako svědek, tedy nebyl stranou smlouvy, jejímu uzavírání nebyl přítomen a nemůže smlouvu po právní stránce hodnotit, shodně jako nemůže hodnotit úmysl žalobkyně. Odkazovala na příslušnou část svých OP, a to čl. IV. odst. 1, kde bylo stanoveno, jak se určuje cena dodávky, a dále na čl. IV. odst. 3, podle něhož měla možnost jednostranně zvýšit cenu. S ohledem na uvedené vytýkala okresnímu soudu, že nesprávně zjistil skutkový stav věci z provedených důkazů, když dovodil, že na smluvní vztah má vliv také ustanovení podmínek aukce, které je navíc neurčité, a toto vyložil ve prospěch žalované, a to přesto, že žalovaná tento pojem použila jako první, a dále přesto, že dle podmínek aukce měla přednost smlouva. Žalovaná není spotřebitelem a část smluvního ujednání bylo možné uzavřít také odkazem na obchodní podmínky, a tedy tyto jsou součástí smlouvy, které změnu ceny umožňovaly. Skutečnou vůlí žalobkyně tak bylo vždy uzavřít smlouvu tak, aby v případě specifických okolností mohla být cena změněna. Žalobkyně v souladu s ustanovením smlouvy a obchodních podmínek provedla zvýšení ceny, a toto dohodnutým a řádným způsobem žalované oznámila, přičemž zvýšení bylo provedeno z důvodu, kdy na světových trzích v souvislosti s krizí na Ukrajině došlo k několikanásobnému nárůstu cen elektřiny a žalobkyně tedy byla nucena elektřinu nakupovat za vyšší ceny, než bylo dříve předpokládáno. Žalobkyně se naopak nikde ve smlouvě ani výběrovém řízení nezavázala nakoupit pro žalovaného energie předem. Okresní soud podle žalobkyně provedl subjektivní výklad smlouvy v rozporu se skutkovými zjištěními, když dle žalobkyně měl provést výklad objektivní, resp. zohlednit také skutečnost, že žalovaná byla zastoupena odborníkem na sjednávání smluv o dodávkách energií. Okresní soud se naopak ve svém odůvodnění žádným způsobem nevypořádal s ustanovením, dle kterého má smlouva přednost před podmínkami aukce ani nezohlednil obsah smlouvy samotné a příslušných obchodních podmínek.

8. Žalovaná se k odvolání žalobkyně vyjádřila tak, že toto nepovažuje za důvodné. Rozsudek okresního soudu shledává jako věcně správný a navrhovala jej potvrdit. Okresní soud podle ní ve světle závazného právního názoru odvolacího soudu správně zjistil vůli smluvních stran, spočívající v uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny na dobu určitou od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022, a to za cenu, kterou žalobkyně v aukci uvedla jako svou konečnou nabídku. Soud prvního stupně tedy správně posoudil, že žalobkyně podpisem „Souhlasu se závaznými podmínkami zadavatele“ deklarovala svůj závazek uzavřít se žalovanou smlouvu za cenu, kterou žalobkyně v aukci uvedla jako svou konečnou nabídku. Soud prvního stupně správně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobkyně účastí na aukci vyjádřila úmysl dodávat žalované elektřinu za cenu svého konečného podání v období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2022. Uvedené pak soud prvního stupně promítl především v souvislosti s tím, že žalobkyně v rámci aukce nabídla nejvýhodnější cenu, přičemž jediným hodnotícím kritériem pro výběr dodavatele elektřiny na dané období byla právě nejnižší cena. Nedávalo by tak smyslu, pokud by účastníci uzavřeli smlouvu, v rámci které by žalobkyně měla možnost cenu (deklarovanou jako cenu konečnou v aukci konané za účelem výběru nejlevnějšího dodavatele na rozhodné období) kdykoliv jednostranně zvýšit. Žalovaná souhlasila s názorem soudu prvního stupně, podle kterého na tomto úmyslu smluvních stran pak nemohlo nic změnit, a to ani připojení obchodních podmínek žalobkyně ke smlouvě, přičemž by však ani jednostranné sedminásobné zvýšení ceny elektřiny v rozhodném období nebylo možné považovat za zvýšení přiměřené a souladné s dobrými mravy a nemůže tedy požívat soudní ochrany.

9. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání, jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal za podmínek ust. §§ 212, 212a o. s. ř. rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

10. Předně odvolací soud uvádí, že akceptuje skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů uvedená pod body 6. až 18. písemného odůvodnění rozsudku, která přejímá s následujícím doplnění. Z výzvy k účasti v on-line výběrovém řízení Anonymizováno na výběr dodavatele zemního plynu, elektrické energie v nízkém napětí dále vyplývá, že společnost právnická osoba. realizovala on-line výběrové řízení jako pověřený provozovatel, kdy zadavatelé (tedy i žalovaná) výběrového řízení jsou v zadavatelské alianci a jsou uvedeni v příloze výzvy a společnost právnická osoba. vystupovala jako zástupce zadavatelů. U komodity zemní plyn byla specifikována cena konečná rozkladem na jednotlivé složky s tím, že cena je cenou konečnou, u elektřiny cena konečná představovala cenu bez DPH. Podle závazných podmínek zadavatele měl dodavatel deklarovat závazek, že ve smlouvách uzavřených se zadavatelem smlouvy budou uvedeny ceny, které uvedl jako své konečné v nabídce v el. aukci. Podle bodu 8. podmínek měla dohoda dodavatele se zadavatelem přednost před závaznými podmínkami. Vybraný dodavatel měl dále po skončení aukce předložil aliančnímu zástupci, tj. společnosti Anonymizováno, návrh smluv, včetně všeobecných podmínek, dále měl alianční zástupce doručit zadavateli (tj. žalované v tomto řízení) vítězným dodavatelem (tj. žalobkyni v tomto řízení) připravené a podepsané smlouvy. Jde-li o text smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně, není velikost použité písma zásadně rozdílná. Z přílohy č. 1 ke smlouvě o sdružených dodávkách elektřiny dále vyplynulo, že žalobkyně u odběrných míst žalované evidovala označení sazeb Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno s tím, že z oznámení o zvýšení cen s účinností od 10. 1. 2022 došlo ke zvýšení u sazby Anonymizováno na částku 5.490 Kč/MWh ve VT, u sazby Anonymizováno na částku 5.840 Kč/MWh ve VT a 5.190 Kč/MWh v NT, u sazby Anonymizováno Anonymizováno na částku 5.940 Kč/MWh ve VT a 5.290 Kč/MWh v NT, u všech sazeb současně ke zvýšení stálého platu na částku 99 Kč/měsíc. Ze samotné smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny dále vyplynulo, že žalobkyně na návrh smlouvy připojila podpis dne 21. 4. 2020 a žalovaná dne 22. 4. 2020 a že smlouva obsahovala ujednání, že právní vztahy z uvedené smlouvy se řídí Obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny a zemního plynu, které jsou nedílnou součástí smlouvy a mimo jiné obsahují podrobnosti platebních podmínek a ceny. Z listiny souhlas se závaznými podmínkami aukce zadavatele, dále vyplynulo, že žalobkyně připojila na této podpis a zavázala se podmínky aukce zapracovat do smluv, když podle podmínky 8. v případě dohody zadavatele (v tomto případě žalované) a dodavatele (žalobkyně) má odchylná dohoda přednost před závaznými podmínkami. Z výzvy k zaplacení dluhu, vyhotovené zástupcem žalobkyně dne 1. 6. 2022 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 197.767 Kč s příslušenstvím z nezaplacených faktur s upozorněním na možnost zahájení soudního řízení v případě nezaplacení ve lhůtě 7 dnů a tím vzniku dalších nákladů. Tato výzva byla odeslána dne 1. 6. 2022 dle výpisu z datových schránek.

11. Odvolací soud akceptuje závěr okresního soudu o skutkovém stavu věci s doplněním vyplývajícím shora a dále s tím, že žalovaná smlouvu podepsala s ohledem na skutečnost, že jí byla předložena jejím zástupcem a konečně, že zvýšení ceny elektřiny bylo provedeno v rozsahu do 4,2 násobku původně sjednaných cen. Mezi účastnicemi nebyla sporná spotřeba elektřiny ve vyúčtovaném období.

12. Odvolací soud úvodem rekapituluje, že ze sporu účastnic byly k posouzení předloženy otázky, a to, jaký byl obsah jejich právního vztahu založeného předmětnou smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny, dále, zda byla žalobkyně oprávněna jednostranně zvýšit cenu elektřiny a v kladném případě, zda byly splněny podmínky pro toto zvýšení a rovněž, zda zvýšení bylo provedeno tak, že vyvolalo své účinky, tedy změnu ceny elektřiny. Je rovněž třeba připomenout a zdůraznit, že samotná smlouva byla uzavřena mezi účastnicemi jako podnikajícími právnickými osobami a v rámci jejich podnikatelské činnosti. Žalobkyně ve smluvním vztahu vystupovala jako obchodník s elektřinou a elektřina byla pro žalovanou dodávána do odběrných míst, v nichž realizuje svou podnikatelskou činnost.

13. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi účastnicemi byla dne 22. 4. 2020 v písemné podobě uzavřena Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny, která obsahovala ujednání, že právní vztahy z uvedené smlouvy se řídí Obchodními podmínkami sdružených služeb dodávky elektřiny a zemního plynu, které jsou nedílnou součástí smlouvy a mimo jiné obsahují podrobnosti platebních podmínek a ceny.

14. Podle § 1751 odst. 1) o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Odvolací soud zásadně nesouhlasí s okresním soudem v závěru, že by obchodní podmínky žalobkyně neměly být součástí smluvního vztahu mezi účastnicemi, a to s ohledem na použitou velikost písma či s ohledem na jejich rozsah. Pomine-li odvolací soud to, že v posuzované věci jde o smluvní vztah mezi podnikatelkami, nelze okresnímu soudu přisvědčit v tom, že by obchodní podmínky byly vyhotovený malým písmem, čímž chtěl snad okresní soud konstatovat, že by mohly být nesrozumitelné (nečitelné). Tak tomu vskutku není. Použitá velikost písma v zásadě odpovídá velikosti písma užitého v samotné smlouvě a obchodní podmínky jsou běžně čitelné. Ani jejich rozsah, který se nevymyká rozsahu obchodních podmínek dodavatelů v této oblasti podnikání (energetika) či snad to, že jsou souhrnně určeny jak pro dodávku elektřiny, tak i plynu, nemohou být důvodem pro úvahu, že jejich obsah by neměl tvořit obsah smluvního vztahu mezi účastnicemi. Pokud okresní soud závěruje, že žalobkyně tyto ke smlouvě připojila, jak to činí u všech smluv, aniž by zohlednila, že uzavření smlouvy předcházela aukce, pak ani tomuto nelze přisvědčit. Jde-li o „připojení“ obchodních podmínek, pak je třeba s ohledem na podnikání žalobkyně jako obchodnice s energiemi, která v běžném obchodním styku uzavírá smlouvy s větším počtem osob a zavazuje se k opětovnému plnění, takovou praxi považovat za zcela běžnou a takový způsob uzavírání smluv je právě smyslem institutu odkazu části smluvních ujednání na obchodní podmínky. Zvažoval-li okresní soud to, že nebyly respektovány výsledky aukce, pak pomíjí dále odvolacím soudem vyložené. Konečně pokud okresní soud zvažuje, že snad žalobkyně jako podnikatelka si obchodní podmínky dopodrobna nenastudovala, z čehož dovozuje, že by pro ni neměly být závazné, pak takový závěr je nutno považovat za přinejméně absurdní, popírají základní zásady, jak by se měla osoba vstupující v právní styku chovat. Pokud, jak lze dovozovat, z argumentace žalované vyplývá, že v zásadě spoléhala na to, že smlouva a její podmínky prošly „kontrolou“ realizátora aukce a jejího zástupce společnosti právnická osoba., pak skutečnost, že i kdyby si podmínky řádně nepřečetla, jde pouze a jenom za žalovanou. Ostatně pokud okresní soud učinil závěr, že obsahem právního vtahu mezi účastnicemi nebyly obchodní podmínky, postrádá logiku, proč se okresní soud nejdříve zabýval otázkou přiměřenosti zvýšení ceny elektřiny, kterou nadto shledal jako důvodnou, když možnost jednostranného zvýšení ceny zakládaly právě a jen ujednání obsažená v obchodních podmínkách.

16. Odvolací soud tedy činí dílčí závěr, že obsah právního vztahu mezi účastnicemi byl dán nejenom samotnou smlouvou, ale i její nedílnou součástí, tj. obchodními podmínkami, jejichž relevantní části měly být předmětem výkladu.

17. K problematice výkladu právních jednání, tedy interpretace ust. § 556 a násl o. z., se odvolací soud s ohledem na doktrinální východiska a judikatorní závěry dovolacího soudu podrobně vyjádřil v předchozím kasačním rozhodnutí, a to usnesení ze dne 30. 5. 2024, č. j. 75 Co 159/2023-205. Na těchto závěrech neshledává odvolací soud čehokoliv měnit a pro stručnost na ně odkazuje se zdůrazněním toho, že prioritní při výkladů vícestranného právního jednání je společná vůle (úmysl) smluvních stran, tzv. subjektivní metoda výkladu, tedy v případě písemného právního jednání, jaký význam strany smlouvy dávají pojmům použitým v této formě právního jednání. Až pokud nelze smlouvu takovýmto způsobem vyložit, je třeba přistoupit k objektivní výkladové metodě, tedy hledání významu, jaký by projevu vůle zpravidla přikládala osoba v postavení toho, komu je projev vůle určen. Vhodné je rovněž připomenout, že vůle je subjektivní kategorie, kterou nelze prokazovat; na vůli účastníka právního jednání lze usuzovat z objektivně zjistitelných okolností. Tomuto teoretickému východisku pak odpovídají demonstrativně uvedená kritéria, která je třeba použít, při vykladu právního jednání, a to jak při zohlednění subjektivní, tak i objektivní metody výkladu právního jednání (viz § 556 odst. 2 o. z.).

18. Bylo tak třeba provést výklad článku. IV. Cena a platební podmínky, bod 1, písm. a) obchodních podmínek, podle něhož „Cena za dodávku komodity je určena takto: a) Cena za dodávku Komodity, přičemž tato je sjednána jako cena individuální nebo jako cena dle Ceníku,“ ve spojení s čl. IV., bod 3, podle něhož: „ Dodavatel (žalobce) je oprávněn měnit cenu za dodávku Komodity z důvodu změn na trhu s energiemi, změn nákupních cen Komodity, měnových/kurzových změn i jiných podstatných změn na makroekonomické či mikroekonomické úrovní…“, a to v tom smyslu, zda s přihlédnutím k tomu, co právnímu jednání předcházelo, lze uzavřít při subjektivní, popř. objektivní, výkladové metodě, že individuální cenu (mimoceníkovou) mezi účastnicemi sjednanou lze považovat za všech okolností po dobu trvání smluvního vztahu za neměnnou, tedy v tomto odvětví označovanou jako cenu garantovanou či fixní, či zda mohla s ohledem na uvedené ujednání žalobkyně tuto cenu za mimořádných okolností zvýšit.

19. K zodpovězení uvedené otázky je třeba zvážit všechny okolnosti projednávané věci, tedy to, že žalovaná akceptovala nabídku třetí osoby, společnosti právnická osoba., která pro ni měla vybrat nejvhodnějšího dodavatele elektřiny podle kritéria nejnižší ceny a to postupem, který označovala jako aukce energií, kdy činnost uvedeného společnosti jako tzv. aliančního zástupce (tedy i zástupce žalované) spočívala v tom, že vytvořila podmínky aukce, tedy podmínky, které měly být účastníky aukce (dodavatelé) dodrženy ve vztahu k zastupovaným a s tímto oslovila mimo jiné žalobkyni, jejíž nabídku následně vybrala jako i pro žalovanou nejvýhodnější a žalované doporučila uzavření smlouvy s žalobkyní. Samotné jednání mezi účastnicemi proběhlo pouze v rovině, kdy žalobkyně po uskutečnění aukce zaslala aliančnímu zástupci i žalované návrh smlouvy s obchodními podmínkami, což žalovaná akceptovala, její statutární orgán smlouvu podepsal a tato byla zaslána zpět žalobkyni.

20. Odvolací soud s ohledem na průběh vztahu mezi účastnicemi, kdy žalovaná nesouhlasila se zvýšením ceny, vyúčtování ceny bezprostředně reklamovala, nemá pochybnosti o tom, že na její straně mohla být dána vůle k tomu, že chce uzavřít smlouvu s cenou garantovanou po celou dobu smluvního vztahu, nesouhlasí však se závěrem okresního soudu, že takovou vůli by bylo lze dovodit i na straně žalobkyně. Pokud okresní soud svůj závěr vystavěl na úvaze, že žalobkyně akceptovala podmínky aukce, pak bez ohledu na interpretaci pojmu „konečná cena“, pomíjí to, že tyto podmínky současně obsahovaly ujednání o tom, že ujednání ve smlouvě mezi, přeneseno na poměry věci žalobkyní a žalovanou, mají přednost před závaznými podmínkami smlouvy. Jestliže tedy žalobkyně po uskutečnění aukce zaslala žalované návrh smlouvy, v níž si vymínila možnost za tam uvedených podmínek jednostranně zvýšit cenu a žalovaná tento návrh akceptovala, nelze dospět k závěru, že bylo vůlí žalobkyně bezpodmínečné garantovat ceny po dobu trvání smlouvy. Pokud by nebylo uvedené ujednání zadávacích podmínek a mělo by být přistoupeno k výkladu pojmu „konečná cena“, lze přisvědčit žalobkyni, že by bylo třeba postupovat ve smyslu § 557 o. z., kdy i podle názoru odvolací soudu by bylo lze tento výraz vyložit tak, že k uvedené ceně již nemohou být připočteny žádné další položky, zejména daně, poplatky a nikoliv, že by nebylo lze tuto cenu v důsledku objektivních okolností možno změnit (viz zadávací podmínky aukce). Takový závěr lze rovněž přijmout i v rámci výkladu dle § 558 o. z.

21. Podle odvolacího soudu nelze tedy dospět k závěru, že je možné výklad sporných ustanovení učinit prostřednictvím subjektivní metody výkladu právního jednání a je třeba přisvědčit žalobkyni, že je třeba použít objektivní metodu výkladu, tedy hledání významu, jaký by projevu vůle zpravidla přiložila osoba v postavení toho, komu je projev vůle určen.

22. Návrh smlouvy, tedy projev vůle žalobkyně, byl odeslán žalované. Žalovaná je podnikatelkou a odvolacímu soudu je s ohledem na místní znalost známo, že je letitým prodejcem zejména ojetých vozidel a poskytovatelem autoservisních služeb, ostatně sama se prezentuje jako subjekt s tradicí na trhu. Je tak nepochybně zkušeným obchodníkem vstupujícím do nespočetných právních vztahů, včetně, a zřejmě zejména, vztahů z kupních smluv, a to nepochybně jak na straně kupujícího, tak i na straně prodávajícího. Žalovaná je tak bez jakýchkoliv pochybností zkušeným účastníkem závazkových právních vztahů. Ze způsobu gramatického vyjádření sporných ustanovení, jejich řazení v obchodních podmínkách (systematiky) a jejich obsahového významu lze podle odvolacího soudu učinit závěr, že takovým ujednáním by osoba v postavení žalované přiřadila význam, který spočívá v tom, že žalobkyně byla oprávněna za vymezených podmínek jednostranně, a to i v případě individuálně (mimo ceník) sjednané ceny komodity, cenu zvýšit.

23. Z vyloženého tedy vyplývá, že výkladem smluvních ujednání lze uzavřít, že žalobkyně byla oprávněna jednostranné zvýšit cenu komodity, v posuzovaném případě cenu dodávky elektřiny.

24. Zbývá se vypořádat s tím, zda byly splněny podmínky pro to, aby žalobkyně mohla k takovému kroku přistoupit a zda jí provedené zvýšení bylo přiměřené, odpovídající zásadě poctivosti.

25. Žalobkyně podle smluvních ujednání mohla cenu jednostranně zvýšit mimo jiné z důvodu změn na trhu s energiemi, změn nákupních cen komodity, přičemž ke zvýšení přistoupila dne 10. 1. 2022. Je dnes již notorietou, že na podzim roku 2021 započala v energetickém sektoru bezprecedentní situace spočívají v turbulentním růstu cen elektřiny a plynu, která byla v únoru roku 2022 umocněna válečným konfliktem na Ukrajině a obav z omezování dodávek energetických surovin z Ruska. Pro uvedený stav se vžilo označení energetická krize. Ostatně okresním soudem bylo v řízení prokázáno, že v době od konání aukce k měsíci, kdy žalobkyně přistoupila ke zvýšení ceny, došlo k sedminásobnému zvýšení cen elektřiny. Za této situace tak lze uzavřít, že nastaly podmínky, a to mimořádné, pro možnost žalobkyně jednostranně zvýšit cenu elektřiny. Pokud za popsané situace žalobkyně žalované zvýšila cenu v průměru 4,2 násobně, považuje odvolací soud takové zvýšení za přiměřené, odpovídající zásadě poctivosti, tedy nikoliv nemravné. Pro úplnost je vhodné připomenout, že elektřina byla žalované dodávána jako podnikající právnické osobě a podle tehdy účinného energetického zákona se na žalovanou nevztahovala ochranná lhůta bránící okamžitému zvýšení ceny elektřiny.

26. S ohledem na vše shora vyložené, pak odvolací soud dospěl k závěru, že jednostranné zvýšení ceny elektřiny učiněné žalobkyní ode dne 10. 1. 2022 vyvolalo zamýšlené právní účinky, tedy došlo ke zvýšení smluvené kupní ceny a v situaci, kdy mezi účastnicemi nebyl sporný rozsah dodávky (spotřeba), dospěl odvolací soud k závěru, že co do zaplacení částky 197.567 Kč je žaloba důvodná, včetně požadovaného příslušenství ve formě úroku z prodlení a paušalizovaných nákladů uplatnění pohledávky ve výši 1.200 Kč. Nedůvodnou byla žaloba shledána pouze co do nároku na zaplacení částky 200 Kč jako poplatku, když žalobkyně ani přes výzvu dle § 118a o. s. ř. nedoplnila rozhodná tvrzení k tomuto nároku.

27. S ohledem na vše shora uvedené tak odvolací soud za podmínek ust. § 220 o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 197.567 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90.395 Kč od 10. 4. 2022 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 107.172 Kč od 14. 5. 2022 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Za podmínek § 219 o. s. ř. odvolací soud napadený rozsudek potvrdil ve vztahu k částce 200 Kč s příslušenstvím.

28. Podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud nově rozhodoval o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně. Za situace, kdy žalobkyně byla pouze nepatrně neúspěšná, náleží této dle § 142 odst. 3 o. s. ř. plná náhrada účelně vynaložených nákladů před okresním soudem proti žalované.

29. Za účelně vynaložené náklady uvedené části řízení na straně žalobkyně lze považovat zaplacený soudní poplatek z podané žaloby (návrhu na vydání el. platebního rozkazu) ve výši 7.911 Kč a z pořadí prvého odvolání ve výši 9.899 Kč. Dále je třeba za účelné náklady řízení na straně žalobkyně považovat náklady související s jeho zastoupením zástupcem z řad advokátů, které představují náklady na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů. Tarifní hodnotu jako základ pro výpočet sazby mimosmluvní odměny dle § 8 advokátního tarifu (dále jen AT) představuje částku 197.767 Kč a sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí dle § 7, bod 5 AT částku 9.020 Kč, v poloviční sazbě pak částku 4.510 Kč.

30. Advokát žalobkyně jako její zástupce v řízení učinil účelně následující úkony právní služby, za nějž náleží náhrada mimosmluvní odměny v plné výši, a to: 1. převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a/ AT), 2. návrh na vydání EPR (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), 3. účast u soudního jednání dne 8. 11. 2022 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 4. účast u soudního jednání dne 30. 1. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 5. účast u soudního jednání dne 20. 2. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 6. odvolání proti v pořadí prvému rozsudku (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 7. účast u soudního jednání dne 24. 10. 2023 (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT), 8. podání ve věci samé ze dne 4. 11. 2024 – k výzvě soudu (§ 11 odst. 1, písm. d/ AT), 9. účast u soudního jednání dne 18. 11. 2024. Za uvedené úkony právní služby náleží žalobkyni náhrada na odměnu jejího advokáta v částce 81.180 Kč (9x 9.020) a náhrada paušalizovaných hotových výdajů advokáta dle § 13 AT ve výši 2.700 Kč (9x 300).

31. Dále zástupce žalobkyně v řízení učinil účelně následující úkony právní služby, za nějž náleží náhrada mimosmluvní odměny ve výši jedné poloviny, a to: 1. jednoduchá výzva k plnění – výzva ze dne 1. 6. 2022 neobsahuje základní právní rozbor nároku (§ 11, odst. 2, písm. h/ AT) a 2. účast u jednání dne 16. 1. 2023, které se z důvodu pochybení na straně soudu nekonalo (dle § 11 odst. 3 ve spojení s ust. § 11 odst. 2, písm. f) AT). Za uvedené úkony právní služby náleží žalobkyni náhrada na odměnu jejího advokáta v částce 9.020 Kč (2x 4.510) a náhrada paušalizovaných hotových výdajů advokáta dle § 13 AT ve výši 600 Kč (2x 300).

32. V souvislosti s odvoláním žalobkyně proti doplňujícímu rozsudku náleží žalobkyni náhrada na odměnu advokáta ve výši 300 Kč dle § 8 ve spojení s § 7, bod 1 AT, když předmětem odvolání byla částka 200 Kč a dále náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč dle § 13 AT.

33. V souvislosti s tímto odvolacím řízení náleží žalobkyni náhrada na odměnu advokáta za dva úkony právní služby ve výši 9.020 Kč/úkon, a to za odvolání proti v pořadí druhému rozsudku (§ 11 odst. 1, písm. g/ AT) a za účast u odvolacího řízení dne 23. 10. 2025. Za uvedené úkony právní služby náleží žalobkyni náhrada na odměnu jejího advokáta v částce 18.040 Kč (2x 9.020) a náhrada paušalizovaných hotových výdajů advokáta dle § 13 AT ve znění od 1. 1. 2025 ve výši 900 Kč (2x 450).

34. Žalobkyni tak na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů proti žalované náleží náhrada za zaplacené soudní poplatky ve výši 17.810 (7.911+9.899), náhrada na odměnu advokáta ve výši 108.540 Kč (81.180+9.020+300+18.040), náhrada paušalizovaných hotových výdajů advokáta ve výši 4.500 Kč (2.700+600+300+900) a ve smyslu § 137 o. s. ř. náhrada na daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z náhrady na odměnu a hotové výdaje advokáta ve výši 23.738,40 Kč. Celkem tedy žalobkyni proti žalované na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů náleží částka 154.588,40 Kč.

35. Pokud se týká podání zástupce žalobkyně ze dne 11. 11. 2022, nepovažuje odvolací soud toto podání za honorovatelný úkon právní služby v rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení, když obsahem tohoto podání bylo doplnění důkazního návrhu učiněného u jednání dne 8. 11. 2022 a zástupce žalobkyně plné znění dotazu na ERÚ mohl nepochybně učinit již u označeného jednání.

36. Místo plnění náhrady nákladů řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku. Samostatné dovolání jen proti výroku II. přípustné není. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého práva exekucí, popř. výkonem rozhodnutí.