75 Co 171/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Miroslava Vokouna ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , tituly za jménem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 40.983,94 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci, ze dne 10. 4. 2022, č. j. 24 C 25/2024-85,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 288 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ve prospěch účtu č. , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 38.081,17 Kč s příslušenstvím (výrok I.), povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 16.117,80 Kč (výrok II.), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci soudní poplatek ve výši 286 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). Pokud jde o výrok III., o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku, uvedl okresní soud, že takto rozhodl s odkazem na položku 1 b) a položku 2 bod 2 Sazebníku k zák. č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které zaměřila do výroku III., kterým okresní soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 286 Kč. Odvolatelka namítala nesprávnost rozhodnutí soudu prvého stupně s tím, že základem pro výpočet soudního poplatku je v souladu s ust. § 6 zákona o soudních poplatcích cena předmětu řízení bez jeho příslušenství, která dle tvrzených skutečností k žalobě činila 40.227,09 Kč. Soudní poplatek tak představuje částku 2.012 Kč. Okresní soud podle názoru žalobkyně vypočetl soudní poplatek v rozporu s ust. § 6 zákona o soudních poplatcích, když do částky, ze které se počítá soudní poplatek, započetl nesprávně také dlužný úrok ve výši 756,85 Kč. Usnesením ze dne 23. 2. 2024 pak bylo řízení částečně zastaveno v rozsahu částky 2.902,77 Kč na jistině a částky 1.172,58 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení. Tarifní hodnota, jež zůstala předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, je částka 37.324,32 Kč a soudní poplatek z takto stanoveného základu činí částku 1.867 Kč. Žalobkyně doplatek soudního poplatku ve výši 286 Kč z procesní opatrnosti na účet nadepsaného soudu uhradila, avšak má za to, že neměla být k jeho úhradě vyzvána. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku III. změnil tak, že žalobkyně je povinna zaplatit doplatek soudního poplatku pouze ve výši 257 Kč a dále žádala, aby postupem dle ust. § 10 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, byl vrácen přeplatek soudního poplatku ve výši 29 Kč na označený účet.Krajský soud z podnětu odvolání žalobkyně přezkoumal usnesení okresního soudu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.Z obsahu spisu vyplývá, že řízení ve věci bylo zahájeno žalobou žalobkyně podanou Okresnímu soudu v Olomouci dne 11. 1. 2024, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40.983,94 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.637,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 854,78 Kč, běžícího zákonného úroku z prodlení a běžícího úroku ve výši 8 %. V souvislosti s podáním návrhu na vydání EPR zaplatila žalobkyně soudní poplatek ve výši 1.610 Kč. Okresní soud elektronický platební rozkaz nevydal, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl převeden z aplikace CEPR do sporného řízení. Na výzvu okresního soudu učinila žalobkyně dne 21. 2. 2024 doplnění žaloby a zároveň částečné zpětvzetí žaloby, a to o částku 2.902,77 Kč na smluvní pokutě a o částku 1.172,58 Kč na kapitalizovaném úroku z prodlení. Usnesením ze dne 23. 2. 2024, č. j. 24 C 25/2024-56, okresní soud řízení, v rozsahu částky 2.902,77 Kč na jistině a částky 1.172,58 Kč na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení, zastavil. Napadeným rozsudkem pak ve věci rozhodl.Krajský soud po přezkoumání obsahu spisu konstatuje, že výrok III. okresního soudu po drobné korekci obstojí a odvolací argumentace žalobkyně důvodná není.V projednávané věci je z obsahu spisu zřejmé, že žalobkyně zaplatila s podáním žaloby soudní poplatek ve výši 1.610 Kč. Elektronický platební rozkaz okresním soudem vydán nebyl. Následně pak v průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby, na což okresní soud správně reagoval částečným zastavením řízení. Pokud jde o výši soudního poplatku, dává odvolací soud za pravdu argumentaci žalobkyně, že je třeba vycházet dle § 6 zákona o soudních poplatcích z ceny předmětu řízení bez jeho příslušenství, tedy v daném případě z dlužné jistiny ve výši 17.255,49 Kč a poplatku ve výši 18.012,34 Kč, tedy z částky 40.227,09 Kč. Z této částky činí soudní poplatek 2.010 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby činí předmět řízení, jak správně argumentuje žalobkyně, 37.324,32 Kč a soudní poplatek představuje z tohoto předmětu řízení částku 1.870 Kč. Vzhledem k ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v souvislosti s ust. § 6a odst. 3 téhož předpisu, představuje nový soudní poplatek částku 1.870 Kč, přičemž žalobkyni náleží po částečném zpětvzetí částka 112 Kč a částka 28 Kč náleží státu. Žalobkyně tak byla povinna zaplatit nový soudní poplatek ve výši 1.870 Kč + 28 Kč, tedy celkem 1.898 Kč. Vzhledem k tomu, že na soudním poplatku žalobkyně zaplatila částku 1.610 Kč, činí doplatek soudního poplatku rozdíl mezi částkou 1.898 Kč a částkou 1.610 Kč, tedy částku 288 Kč.Ze shora uvedených důvodů proto krajský soud rozsudek okresního soudu v napadeném výroku III. podle ust. § 220 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nemá, když žalobkyně neměla v odvolacím řízení úspěch a žalovanému v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly.