75 Co 179/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno – Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o nahrazení projevu vůle, k odvolání žalobce i žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 10. 4. 2025, č. j. 10 C 155/2023-852, ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 8. prosince 2025, č. j. 10 C 155/2023-878,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku ve výši 77 673,22 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku ve výši 25 030,80 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud řízení v části, kdy se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), a to ohledně nově vzniklého pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, výměře 11 612 m2 tak, jak je tento vymezen v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, , zastavil (výrok I.). Nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku: Žalovaná, Česká republika – , Jméno žalované, , IČ: , IČO žalované, , se sídlem , Adresa žalované, (dále jen „SPÚ“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu: parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, výměře 80 146 m2 tak, jak je tento vymezen v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobce , Jméno žalobce, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce, , trvale bytem , adresa, , je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě. Žalobce má na základě Rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, – , Anonymizováno, úřadu , adresa, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 26. 5. 1999, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 26. 5. 1999, ve znění oznámení o opravě písařské chyby č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 25. 6. 1999, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 24. 11. 1999, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 10. 2000, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 ze dne 23. 3. 2001, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 28. 5. 2002, Rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 28. 11. 2003, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 1. 4. 2004, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 26. 8. 2008, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 8. 2010, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 24. 7. 2012, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 26. 7. 2012, Rozhodnutí , právnická osoba, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 25. 9. 2013, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 29. 10. 2013, č. j., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 4. 2016, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 4. 2016, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 18. 4. 2016, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 19. 4. 2016, č. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 27. 4. 2016, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobce v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. Žalovaná k uspokojení nároku žalobce na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobci pozemky: parc. č. , hodnota, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, v hodnotě 24 715,14 Kč, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, výměře 80 146 m2 tak, jak je tento vymezen v geometrickém plánu č. , hodnota, -201/2024 vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, , v hodnotě , hodnota, Kč a žalobce tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá (výrok II.). O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 71 173,22 Kč, kterou je povinna zaplatit žalovaná žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.).

2. Uvedeným způsobem rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované způsobem, jak vyplývá z výše popsaného tak, aby mu žalovaná jako osobě oprávněné dle § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jako „zákon o půdě“), tedy jako dědici po jeho otci, vydala náhradní pozemky za pozemky, které byly jeho otci (a dalším spoluvlastníkům) neprávem odebrány v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 a které nebylo možné vydat dle § 11 zákona o půdě. Výši svého restitučního nároku žalobce ocenil na částku 9 596 740 Kč. Žalobce se domáhal vydání náhradních pozemků, a to pozemků p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , resp. s ohledem na procesní úkon nově vzniklého pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Tvrdil, že žalovaná eviduje jeho nárok pouze v marginální výši, když vychází z toho, že otci žalobce byly odebrány pozemky zemědělské a jako takové je oceňuje, přičemž však se dle žalobce jednalo částečně o pozemky určené k zástavbě a žalobce je tedy oceňuje jako takové, byť takto nebyly evidovány. V důsledku nesprávného ocenění pozemků žalovaná žalobci odepírá možnost získat ve veřejných nabídkách pozemky náhradní a žalobci tak pro liknavost žalované nezbývá, než se domáhat náhrady v tomto řízení. Žalobce poukázal na to, že jemu i jeho bratrovi, kteří oba samostatně uplatňují zděděné restituční nároky, soudy opakovaně vyhovují co do posouzení toho, že ze strany žalované dochází k liknavosti, že odňaté pozemky byly pozemky určenými k zástavbě, a tedy že žalobci a jeho bratrovi náleží restituční nároky tak, jak je uplatňují, tedy mnohem vyšší, než jak je eviduje žalovaná. U náhradních pozemků, po částečném zpětvzetí, dle žalobce neexistují překážky pro jejich vydání. V obou případech se jedná o pozemky, na nichž lze, byť třeba s nějakým omezením, které žalobce dodrží, hospodařit a také s nimi jinak nakládat.

3. Po projednání věci okresní soud na základě provedeného dokazování učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož výměrem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ze dne 6. 5. 1952, zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, bylo rozhodnuto, že stát vykupuje ideální polovinu pozemků v k. ú. , adresa, ve vlastnictví , Anonymizováno, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , Anonymizováno, , otce žalobce, tento výměr byl následně zrušen výměrem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 30. 4. 1954, zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ve znění opravy ze dne 5. 11. 1954, zn. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ., Anonymizováno, Ref. – výměr, kterým bylo rozhodnuto, tak, že stát vykupuje pozemky v k. ú. , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , o celkové výměře 13,05295 ha ze spoluvlastnictví , Anonymizováno, , jméno FO, v podílu ideální ½ a z neodevzdané pozůstalosti po , jméno FO, v podílu ideální ½, a dále že stát vykupuje pozemku v k. ú. , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, o celkové výměře 7,2378 ha ze spoluvlastnictví , Anonymizováno, , jméno FO, v podílu ideální ½ a , jméno FO, , Anonymizováno, v podílu ideální ¼ a , jméno FO, , roz. , jméno FO, , v podílu ideální 1/4, to vše s tím, že o náhradě bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím. , Anonymizováno, , Anonymizováno, výstavby , Anonymizováno, v , adresa, ze dne 22. 1. 1969 zn. výst , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl s právní mocí ke dne 15. 3. 1969 vyvlastněn pozemek č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , jméno FO, a , Anonymizováno, , jméno FO, . Otec žalobce uplatnil svůj restituční nárok již dne 20. 10. 1992. Restitučními rozhodnutími pak bylo rozhodnuto tak, že otci žalobce či po jeho smrti žalobci se nevydávají pozemky tak, jak jim byly odebrány výše uvedenými výměry, a to v rozsahu odebíraných a nevydaných parcel (či jejich částí) , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 13 651 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 17 793 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 12 911 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 1 308 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 104 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 149 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 727 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 998 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 2 084 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 17 505 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 5 339 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 5 602 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 908 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 836 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 18 310 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 3 012 m2,, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 7 023 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 5 983 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 8 265 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 6 485 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 19 301 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 11 153 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 2 873 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 2 794 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 8 146 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 5 210 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 7 159 m2, , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 1 475 m2 a , Anonymizováno, , Anonymizováno, o výměře 26 951 m2. Takto nevydané pozemky (jejich části) ocenil znalec celkem na částku 38 386 964,35 Kč, z toho náleží žalobci, jako dědici po otci zemřelém dne 25. 12. 2006, v souladu s podílem otce (½) podíl ve výši ¼, když dle soudem schválené dědické dohody obdržel polovinu nároku svého otce a druhou obdržel bratr žalobce, , tituly před jménem, , jméno FO, . Účastníci řízení učinili nespornou výši nároku žalobce v částce 9 563 655 Kč (když zohlednili plnění poskytnuté otci žalobce). Dne 15. 4. 2014 bratr žalobce za něj požádal o sdělení výše jeho nároku, dopisem ze dne 15. 5. 2014 mu žalovaná oznámila, že eviduje nárok žalobce ke dni 13. 5. 2014 ve výši 170 594,55 Kč. Dne 11. 2. 2016 bratr žalobce i jménem žalobce žádal žalovanou o poskytnutí náhradních pozemků a poukázal na nutnost řádného ocenění nároků žalobce a svých. Dobrovolným plněním žalované a prostřednictvím 27 pravomocných rozsudků byl nárok žalobce uspokojen co do částky 8 335 927 Kč, nepravomocným rozsudkem Okresního soudu v Šumperku pak dále co do 619 644,2 Kč, celkem je tedy nárok žalobce uspokojen, byť částečně nepravomocně, co do částky 8 955 571 Kč. Dle katastru nemovitostí je pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, evidován jako trvalý travní porost, má výměru 91 758 m2, tvoří zemědělský půdní fond, vlastnické právo je evidováno ve prospěch žalované, co do výměry 10 718,93 m2 se na něm nachází přírodní rezervace. Pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , Anonymizováno, je loukou, vlastnické právo k němu je evidováno ve prospěch žalované, pozemek je ze tří stran ohraničen porosty, nachází se ně něm vedení vysokého napětí, vysokotlaký plynovod, je ve vnitřním lázeňském území, je chráněn jako ložisko slatin a rašeliny, ochranné pásmo prvního stupně a je součástí zemědělského půdního fondu, nenachází se na něm národní park, národní přírodní památka, národní přírodní rezervace, přírodní památka ani přírodní rezervace, dle platného územního plánu je v nezastavěném území města , adresa, , v ploše změn ve způsobu využití krajiny Gräfenberg, úprava chodníků, v ploše ZX – Plochy zeleně specifické – lázeňské. Pro plochy ZX – plochy zeleně specifické – lázeňské pak platí, že jejich hlavním využitím jsou přírodní území na relaxační a ozdravné pobyty, procházky a turistika, činnosti souladné s podmínkami ochrany vnitřního lázeňského místa podléhající statut VLÚ, chodníky a pěšiny, balneoterapie v přírodě, vodní plochy a prameny, přípustným využitím je pak drobná architektura, obnova historických objektů, cyklostezky, pěší stezky, běžecké trasy a hippostezky, podmíněné přípustné využití jsou pak stánky pro občerstvení, veřejná zeleň sadovnicky upravená, nepřípustné pak jsou zahrady a sady, hřiště pro hru a port, sjezdovky a stavby a zařízení pro těžbu a zpracování nerostných surovin. Územní plán pak v plochách nezastavěného území připouští stavby a zařízení a jiná opatření pro vodní hospodářství, ochranu přírody a krajiny, ochranu před nebezpečím ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, protipovodňová a protierozní opatření, stavby malých vodních nádrží, technická opatření a stavby, která zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu – značené turistické trasy, cyklistické stezky a trasy, a stavby, zařízení a jiná opatření pro veřejnou dopravní infrastrukturu a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace. Pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je ve výměře 23 462 m2 součástí dílu půdního bloku , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, zařazen v této výměře do podopatření Ošetřování extenzivních travních porostů, jsou na něj vypláceny dotace , právnická osoba, . Uvedené družstvo si pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, propachtovává od žalované dle smlouvy ze dne 14. 12. 2023 na dobu od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2027 ve výměře 23 462 m2, přičemž pachtovné je placeno k 1. říjnu pozadu ve výši 3 089 Kč, smlouva pachtýři výslovně stanoví, mimo jiné, povinnost užívat pozemek řádně a v souladu s jeho určením a podmínkami ochrany přírody. Žalovaná přecenila nárok žalobce na 9 563 655 Kč až ke dni 21. 3. 2025.

4. Na takto zjištěný skutkový stav věci okresní soud aplikoval ust. § 4 odst. 1, 4, § 11 odst. 3, § 11a odst. 1 zákona o půdě se závěrem o důvodnosti žaloby v rozsahu výrokové části II.

5. V prvé řadě okresní soud vyložil k aktivní věcné legitimaci, že žalobce je po svém otci, jako oprávněné osobě dle § 4 odst. 1 zákona o půdě, oprávněnou osobou jako dědic ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o půdě, neboť otci žalobce byly odebrány pozemky (podíly na nich) výše uvedenými výměry v letech , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , naopak posléze v letech 1999 až 2006 otci žalobce a následně v tech 2007 až 2016 přímo žalobci jako dědici po otci nebyly vydány části odebraných pozemků pro jejich zastavěnost. Otci žalobce pak náležela id. ½ restitučního nároku dle výše uvedených restitučních rozhodnutí vydaných do data jeho smrti (25. 12. 2006), tyto nároky pak dědil dle dědického rozhodnutí z poloviny každý ze synů, tedy žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, , v restitučních rozhodnutích vydaných po smrti otce žalobce pak žalobce byl oprávněnou osobou co do ¼ nároku.

6. Dále okresní soud poukázal na ustálenou judikaturu soudů, podle níž dochází-li ze strany povinné osoby dle zákona o půdě k liknavosti či libovůli, je žaloba na nahrazení projevu vůle jediným možným prostředkem nápravy a soud ji má projednat a ev. jí vyhovět (srov. nález Ústavního soudu ve věci III ÚS 495/02, nebo Pl. ÚS 35/17, či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 771/2024). V posuzované věci pak okresní soud dospěl k závěru, že žalovaná ve věci žalobce postupovala liknavě, když se žalobce musí svých nároku domáhat v nejméně 29 soudních řízeních. Poukázal na skutečnost, že ještě v roce 2014 žalovaná evidovala nároky žalobce v ocenění 170 594,55 Kč a k přecenění přistoupila až dne 21. 3. 2025, po 27 pravomocně prohraných sporech a jednom dosud nepravomocně (OS Šumperk). Podle okresního soudu vzhledem k tomu, že žalovaná až do března 2025 odmítala evidovat nárok žalobce ve správné výši, je zcela bezpředmětné, kolika veřejných nabídek pozemků se žalobce či jeho otec účastnili, když vůbec neměli šanci se domoci úplného uspokojení svého nároku. Nejpozději po druhém neúspěšném sporu žalovaná podle okresního soudu mohla a měla ze své pozice ustoupit, pak by byla relevantní její argumentace o tom, že žalobci nic nebrání (nebránilo) uplatnit svůj nárok ve veřejných nabídkách pozemků. Vzhledem k tomu, že žalovaná ze své pozice částečně ustoupila až po roce a půl řízení, několika vyjádřeních a rozsáhlém dokazování, nelze tak nyní žalobce odkázat na to, že má své nároky uspokojovat jinak, než v soudním řízení. Vzhledem k dlouhodobé liknavosti žalované, která nárok přecenila až ke konci řízení, neshledal okresní soud důvod, proč by měl přistoupit na argumentaci žalované o tom, že žalobce má již jinou než soudní možnost uspokojení svého nároku a z uvedeného důvodu by tak měla být žaloba zamítnuta. Takové pojetí soudního řízení se okresnímu soudu jevilo jako zcela formalistické a rozhodnutí soudu by bylo alibistické, navíc by soud přispěl svým dílem k dlouhodobému stavu, kdy demokratický právní stát odmítá napravit historické křivdy totalitního režimu.

7. Ke způsobu uspokojení svého nároku žalobce požadoval přikázat pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , přičemž v průběhu řízení vyplynulo, že část pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, výměře 10 718,93 m2 je přírodní rezervací a žalobce tak v této části při mírně větší výměře (11 612 m2) vzal svůj návrh zpět, žalovaná s tím souhlasila a soud tak řízení zastavil dle zpětvzetí, přičemž předmětem řízení nadále zůstal nový pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , právnická osoba, výměře 80 146 m2 tak, jak je tento vymezen v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, . Pro pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, pak žalovaná nenamítala (ani nebyly zjištěny) další okolnosti svědčící pro závěr o tom, že jej nelze vydat, proto je okresní soud vydal. Cena takto vydávaného pozemku byla mezi stranami nesporná a nárok žalobce je tak tímto uspokojen co do 106 791,32 Kč.

8. Pokud se žalobce k uspokojení svého nároku dále domáhal vydání pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , pak okresní soud zkonstatoval, že možnost jeho vydání byla spornou, když podle žalované jeho vydání brání smysluplná realizace vlastnického práva (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2074/2022). Okresní soud zrekapituloval skutková zjištění, že se na předmětném pozemku nachází elektrické vedení, ochranné pásmo plynovodní sítě, že se jedná o vnitřní lázeňské území, specifickou zeleň – lázeňskou, pozemek je v nezastavěném území města, nachází se v zájmovém území ministerstva obrany a nachází se na něm ložiska slatiny a rašeliny. Na druhou stranu je však pozemek obhospodařován, je propachtován, spolu s dalšími pozemky, , právnická osoba, a žalované je placeno pachtovné za tento pozemek ve výši 3 089 Kč ročně. Posléze uvedené pak bylo pro okresní soud podstatné pro úvahu o možnosti vydání předmětného pozemku, který je propachtovanou loukou, v zásadě ničím zvláštní. Stejně tak jak pachtovné dostává žalovaná, může jej podle okresního soudu dostávat žalobce. Pokud mu bude pozemek vydán, nenastane situace, kdy by omezením váznoucím na pozemku nemohl na pozemku hospodařit a kdy by mu zůstalo pouze holé vlastnické právo. V řízení nevyplynulo, že by v budoucnu měla nastat situace, kdy bude žalovanému pozemek vyvlastňován (např. že by se na něm plánovala stavba dálnice atp.). Pachtovné ročně dosahuje asi jedné osminy nyní zvažované ceny pozemku, což, zvažoval-li okresní soud „návratnosti investice“ žalobce do pozemku, pak po osmi letech propachtování pozemku „by byl žalobce v zisku“. S ohledem na vyložené tedy okresní soud neshledal důvod, zasahovat do úvahy žalobce o tom, že tento pozemek žádá vydat jako náhradní. Se zjištěnými „omezení“ souvisejícími s předmětným pozemkem se okresní soud vypořádal tak, že existence elektrického vedení a ochranného pásma plynovodu sice představuje jisté omezení v nakládání s pozemkem, tímto způsobem však jsou běžně zatíženy mnohé zemědělské pozemky nebo jiné pozemky, samo o sobě to však nepředstavuje nepřekročitelnou překážku v hospodaření s pozemkem. Stejně tak existence chodníku vedle pozemku a to, že je v nezastaveném území či v lázeňském území a platí zde ochrana ložisek slatiny a rašeliny sice vlastníka pozemku omezuje, hospodařit na pozemku jako louce to však nevylučuje, obdobné charakteristiky vykazují mnohé pozemky v okolí kterýchkoliv lázní. Co se týče existence zájmového území ministerstva obrany, pak § 11 odst. 3 zákona o půdě zmiňuje pozemky sloužící obraně státu, čímž jsou však myšleny (dle poznámky pod čarou k danému ustanovení) pozemky ve vojenských újezdech dle § 8 zákona č. 169/1949 Sb. (resp. nyní platného § 30 zákona č. 222/1999 Sb.), což však není stav předmětného pozemku. Co se týče zájmových území Ministerstva obrany, toto představuje pouze omezení v tom, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydává závazné stanovisko pro účely povolení záměru, vydává vyjádření k návrhu zadání územně plánovací dokumentace a stanovisko k návrhu územně plánovací dokumentace nebo její změny, dotýká-li se vymezeného území, a může se vyjádřit k nezbytným úpravám u již zřízených staveb nebo uplatnit požadavky na nezbytné úpravy dle § 36 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, (dříve § 175 zákona č. 183/2006 Sb.). Konečně ve vztahu k zájmu na ochraně přírody bylo prokázáno, že na pozemku nyní hospodaří pachtýř, který je jednak smluvně zavázán dodržovat omezení plynoucí ze zájmů na ochraně přírody, zadruhé pobírá na pozemek dotaci a zjevně tedy je schopen naplňovat účel ochrany přírody co do řádného hospodaření na pozemku. Pokud bylo dále prokázáno, že územní plán připouští určitá využití, stručně shrnuto související s turismem a lázeňstvím, tedy např. vybudování altánku, turistické stezky a podmíněně i provoz stánku s občerstvením, pak z toho dle okresního soudu vyplývá, že žalobce může, za dodržení různých veřejnoprávních omezení, hospodařit na části pozemku i jinak, než jen jeho zemědělským obhospodařováním. S ohledem na uvedené tak okresní soud přijal závěr, že stran označeného pozemku nevyplynuly žádné překážky ve smyslu § 11 zákona o půdě, stejně tak ani jiná omezení tak zásadní, aby soud nepřisvědčil jeho vydání. Závěrem odůvodnění svého rozhodnutí okresní soud připojil úvahu, že předmětný pozemek možná není k vydání „nejvhodnější“ nebo že by jej soud sám k vydání vybral, žalobce pravděpodobně měl zvolit pozemek jiný a spor by si tím značně usnadnil, to však ještě neznamená, že pozemek vydat nelze.

9. Proti uvedenému rozsudku, a to výrokovým částem II. a III., brojí odvoláním žalovaná, domáhajíc se jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta a žalované bude přiznána náhrada nákladů řízení před okresním soudem a rovněž i náhrada nákladů odvolacího řízení. Odvolací důvod žalovaná shledává v nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 205 odst. 2, písm. g) o. s. ř., a to ve vztahu k posouzení převoditelnosti žalobcem požadovaného pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Poukazovala na to, že v řízení před okresním soudem namítala, že označený pozemek je nepřevoditelný, neboť podle územního plánu města , adresa, představuje specifickou zeleň; dle platné územně plánovací dokumentace se totiž nachází v ploše změn ve způsobu využití krajiny , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , úprava chodníků, v ploše ZX – Plochy zeleně specifické – lázeňské, na území lázeňského místa vnitřního či v zájmovém území , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dále že uvedený pozemek má specifické určení jako pozemek pro veřejné lázeňské účely se zapsaným způsobem jeho ochrany jako „vnitřní lázeňské území, ložiska slatin a rašeliny a ochranné pásmo 1. stupně. Dále bylo prokázáno, že označený pozemek vyžaduje zvláštní ochranu, a to provádění argroenviromentálně-klimatických opatření, konkrétně podopatření ošetřování extenzivních travních porostů dle § 2 nařízení vlády č. 80/2023 Sb. Přitom tuto zvláštní ochranu je tomuto pozemku oprávněna poskytovat pouze osoba zařazená do zmíněného podopatření rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , což není žalobce na rozdíl od , právnická osoba, coby stávajícího pachtýře. Byť okresní soud výše uvedené námitky zvažoval, nevyvodil z nich žádnou převodní překážku. Závěry okresního soudu jsou podle žalované v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž jsou soudy nabádány, aby zkoumaly vhodnost požadovaných náhradních pozemků z různých hledisek; výběr pozemku provedený žalující oprávněnou osobou má být podroben důkladnému soudnímu přezkumu; úvaha oprávněné osoby o vhodnosti pozemku tedy není volná, ale omezená vhodností pozemku, která je k posouzení soudy. Konkrétně pak žalovaná odkazovala a citovala z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5368/2015. Rovněž poukazovala na závěry z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. 28 Cdo 3693/2021, podle něhož není soud žalobcovou volbu pozemku vázán s ohledem na to, že daný typ sporu je řízením o určitém způsobu vypořádání ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. Podle žalované na pozemku parc. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, nelze hospodařit v pravém smyslu (zemědělsky) nelze, protože není využitelný k pěstování rostlin ani k pastvě zvířat. Tento pozemek podléhá zvláštnímu užívání podle § 2 nařízení vlády č. 80/2023 Sb., a sice provádění argroenviromentálně-klimatických opatření, konkrétně podopatření ošetřování extenzivních travních porostů; k tomuto zvláštnímu užívání je oprávněna pouze osoba určená rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu, což není žalobce na rozdíl od , právnická osoba, coby stávajícího pachtýře. Byť zatížení požadovaného pozemku nájmem či pachtem není samo o sobě převodní překážkou, není však na druhou stranu ani dokladem o jeho převoditelnosti; jinak řečeno, konstatování okresního soudu, že „Stejně tak jako pachtovné může dostávat žalovaná, může je dostávat žalobce.“, je z hlediska převoditelnosti, či nepřevoditelnosti předmětného pozemku irelevantní.

10. Žalobce se k dovolání žalované vyjádřil tak, že rozhodnutí okresního soudu považuje za věcně správné a navrhoval jeho potvrzení v napadeném výroku II. Poukazoval na skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že se předmětný pozemek nachází v ploše specifické zeleně v okruhu lázeňského místa. Nejedná se tak o veřejnou zeleň ve smyslu § 7 odst. 1 písm. e), respektive § 7 odst. 3 písm. e) zákona o SPÚ. I kdyby tom tak bylo, k prokázání překážky převoditelnosti by musela být splněna podmínka platné žádosti obce či kraje. Tak tomu ovšem v projednávané věci není. Místním šetřením bylo prokázáno, že se jedná o zcela standardní a zemědělsky obhospodařovanou louku. Pokud žalovaná poukazuje na fakt, že žalobce není oprávněn poskytovat zvláštní ochranu danému pozemku, a to na rozdíl o , Anonymizováno, , adresa, , argumentoval tím, že žalobce rovněž nevlastní traktor, pluh, kombajn a mlátičku, a přesto je vlastníkem mnoha hektarů luk a orné půdy. Jinými slovy, žalovaná směšuje vlastnictví pozemku se schopností na něm hospodařit. Žalobce nemá v úmyslu uzavřenou pachtovní smlouvu vypovídat, pouze se snaží uspokojit svůj restituční nárok. Argumentace žalované je zcela absurdní, kdy obdobnou logikou by bylo možno dojít k závěru, že žalobci nelze vydat k zastavění určeny pozemek, protože na něm on osobně není schopen čehokoli postavit. Podle žalobce tedy okresní soud svou finální úvahu o převoditelnosti daného pozemku zhodnotil velmi pregnantně, kdy neshledal překážku převoditelnosti, ani neshledal pozemek nevhodným pro převod, a proto jej správně žalobci vydal.

11. Rozsudek okresního soudu napadl odvoláním rovněž žalobce, a to pouze ve vztahu k nákladovému výroku III., když z jeho obsahu je zřejmé, že brojí proti nepřiznání náhrady nákladů řízení za znalecký posudek. Namítal, že žalovaná dlouhodobě ztěžuje uspokojení jeho restitučního nároku. Je tak nucen z vlastní iniciativy vyhledávat vhodné náhradní pozemky, a tak tomu bylo i u pozemku v , adresa, , kdy se v průběhu řízení ukázalo, že jeho menší část je z důvodu existence přírodní rezervace nepřevoditelná. Aby žalobce v této části řízení mohl být úspěšný, musel nechat vyhotovit geometrický plán. Náklady na vyhotovení geometrického plánu tak byly nezbytné a účelně vynaložené, proto je požadoval přiznat.

12. K odvolání žalobce se žalovaná vyjádřila tak, že v uvedeném směru považuje rozhodnutí okresního soudu za správné. Citovala ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož „účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ s tím, že předmětným geometrickým plánem byl teprve vytvořen předmět práva na převod části pozemku; náklady na vyhotovení geometrického plánu tudíž nebyly těmi náklady potřebnými k účelnému uplatňování práva, nýbrž jenom náklady k vytvoření možnosti účelného uplatňování práva na převod části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, geometrickým plánem vymezené a označené parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

13. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnými osobami přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu (výrok II.), včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není. Naproti tomu odvolání žalobce co do výroku III. důvodným shledal.

14. Předně krajský soud akceptuje jednotlivá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků (viz body 4. až 28. písemného odůvodnění napadeného rozsudku) a závěr o skutkovém stavu věci (viz bod 32. písemného odůvodnění napadeného rozsudku), na což se pro stručnost odkazuje. Odvolací soud rovněž akceptuje navazující právní posouzení, jak jej okresních soud vyložil v bodech 34. a násl písemného odůvodnění napadeného rozsudku, na což se s doplněním dále uvedeným taktéž odkazuje.

15. Úvodem odvolací soud zdůrazňuje, že projednávaná věc je tzv. restituční věcí vycházející z restitučního zákonodárství, konkrétně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), přičemž primárním cílem uvedeného restitučního zákonodárství je navrátit původně protiprávně odňaté pozemky původním vlastníkům či jejich právním nástupcům. Uvedené však platí jen v případech, kdy nejsou dány překážky pro tento postup (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 747/2000). V případě nevydání původních pozemků je stát povinen převést na oprávněné osoby pozemky náhradní, a to na základě veřejných nabídek. Je-li postup státu vůči oprávněným osobám liknavý, svévolný či diskriminační, mohou se domáhat převodu náhradního pozemku soudní cestou (uvedené předpoklady byly poprvé formulovány nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 495/02 ze dne 4. 3. 2004; dále srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 6/05 ze dne 13. 12. 2005, nález sp. zn. III. ÚS 495/05 ze dne 30. 10. 2007 nebo nález sp. zn. IV. ÚS 1835/08 ze dne 15. 10. 2009). Konkrétní kritéria a podoby liknavého, svévolného či diskriminačního postupu státu jsou vykládány především Nejvyšším soudem. Liknavost či svévoli lze spatřovat v přístupu, který bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaluje možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě; pojmovým znakem liknavosti je neaktivita či zdánlivá neaktivita na straně státu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5016/2014 ze dne 23. 2. 2016). Zjišťování a hodnocení rozhodujících skutečností o krocích oprávněné osoby, jakož i postupu státu je především otázkou skutkových zjištění, jejichž nalézání je úkolem soudů nižších stupňů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5389/2014 ze dne 17. 6. 2015). Konečně je vhodné připomenout, že ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dovodila, že při liknavém postupu státu se lze domáhat žalobou nahrazení projevu vůle k převodu náhradních pozemků i tehdy, nebyl-li pozemek nabídnut ve veřejné nabídce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009 ze dne 9. 12. 2009). Současně Nejvyšší soud uzavřel, že uspokojení nároku převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky je namístě tehdy, nemůže-li se oprávněná osoba přes aktivní přístup dlouhodobě domoci svých práv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1324/2014 ze dne 15. 7. 2015). Na straně oprávněných osob je tedy judikaturou Nejvyššího soudu vyžadován aktivní přístup, jenž spočívá zejména v jejich účasti ve veřejných nabídkách podle § 11a zákona o půdě (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5408/2015 ze dne 21. 6. 2016 nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4926/2017 ze dne 14. 8. 2018); veřejné nabídky musí vykazovat potřebné parametry jak z hlediska kvantitativního, tak i kvalitativního [srov. např. již citovaný nález sp. zn. III. ÚS 495/05, bod 29; nález sp. zn. I. ÚS 125/10 ze dne 1. 9. 2010 (N 180/58 SbNU 579) nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2597/2015 ze dne 10. 12. 2015].

16. V prvé řadě odvolací soud zcela aprobuje právní závěry okresního soudu o tom, že žalobce je třeba považovat za osobu oprávněnou ve smyslu § 4 zákona o půdě s tím doplněním, že žaloba správně směřuje proti osobě povinné, kterou je ve smyslu § 5 zákona o půdě stát, jednající prostřednictvím své organizační složky , právnická osoba, , přičemž s ohledem na výsledek sporu je tak ve věci dána jak aktivní, tak i pasivní věcná legitimace. Správný je i závěr okresního soudu o tom, že žalobci jako osobě oprávněné svědčí proti žalované jako osobě povinné nárok na vydání tzv. náhradních pozemků, když původně (právnímu předchůdci) odňaté pozemky nebylo lze ze zákonných důvodů možné podle zákona o půdě vydat. Ostatně skutkové okolnosti, z nichž uvedené právní závěry vyplývají, byly mezi účastníky nesporné.

17. Sporným v řízení bylo, ostatně to byl důvod podání žaloby, jakým způsobem se žalobce má dobrat náhradních pozemků, tedy zda mu svědčí judikatorně dovozená možnost žaloby na nahrazení projevu vůle, či zda se těchto může domoci na základě veřejných nabídek, jak se snažila prosazovat žalovaná. Bylo tedy třeba zvažovat, zda ze strany žalované došlo ve vztahu k žalobci (včetně právního předchůdce) k jednání, které by bylo lze kvalifikovat jako diskriminační, svévolné či liknavé, přičemž s odkazem, na již výše vyložené lze takové jednání spatřovat v přístupu, který bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaluje možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě; pojmovým znakem liknavosti je pak neaktivita či zdánlivá neaktivita na straně státu. Pokud tedy žalovaná v této restituční věci přes aktivitu žalobce, resp. jeho bratra, která je žalobci přičitatelná (požadavek na přecenění restitučního nároku), dlouhodobě odmítala přecenit restituční nároky, přestože zde byly objektivní podklady pro jejich přecenění ve formě znaleckého posudku a jejich dodatků a až do 21. 3. 2025 trvala na ocenění v marginální výši, když až v nalézacím řízení v této věci před okresním soudem krátce před vyhlášením napadeného rozhodnutí učinila nespornou výši restitučního nároku, a to nespornou dle tvrzení žalobce, je třeba s ohledem na závěr o skutkovém stavu v této věci konstatovat, že žalovaná postupovala dlouhodobě svévolně a liknavě a že tak žalobci svědčí postup, kdy se náhradních pozemků domáhá touto žalobou na nahrazení projevu vůle. Správná je i úvaha okresního soudu o tom, že nelze ve prospěch žalované zvažovat skutečnost, že až těsně před koncem nalézacího řízení žalovaná odstranila svou svévoli a liknavost spočívající v nesprávném ocenění restitučního nároku, tedy, že by tento její postoj měl jít bez dalšího k závěru o nedůvodnosti žaloby a jejímu zamítnutí. Přisvědčení takovému závěru by ve svém důsledku vedl k popření odpovědnosti žalované za diskriminační, liknavý či svévolný postup při vyřizování restitučních nároku a otevřel by jí prostor pro účelové jednání právě v neprospěch oprávněných osob, což by bylo zcela v rozporu s cílem restitučního zákonodárství a závěry vyplývajícími ze soudní judikatury k dané problematice.

18. Odvolací soud rovněž aprobuje právní posouzení okresního soudu týkajícího se vhodnosti náhradních pozemků k vydání žalobci, na což se pro stručnost odkazuje (body 42. až 45. písemného odůvodnění napadeného rozsudku), když i podle odvolacího soudu, zde nejsou žádné zákonné překážky pro jejich vydání a ani stav, kdy by vydání těchto pozemků byly v rozporu s kritérii vhodnosti, jak byly dovozeny judikaturou soudů (zatížení pozemku právy třetích osob, nemožnost pozemek zemědělsky obhospodařovat, začlenění pozemku do areálu nebo jeho funkční souvislost se stavbou, povaha pozemku jako veřejného statku či jiné problémy, které by při hospodaření s pozemkem mohly vzniknout). Pro vyřešení dané otázky je podle odvolacího soudu podstatné, že oba pozemky jsou pozemky zemědělskými, tvořící zemědělský půdní fond, a to jak po stránce formální (viz zápis ve veřejném rejstříku), tak i po stránce materiální (faktické), tedy že jsou zemědělsky obhospodařovány. Ani skutečnost, že pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, je zařazen dle § 2 nařízení vlády č. 80/2023 Sb. do argroenviromentálně-klimatických opatření, konkrétně podopatření ošetřování extenzivních travních porostů, přičemž tato opatření, tedy fakticky hospodaření na těchto pozemcích, je oprávněná vykonávat pouze osoba zařazená do uvedeného podopatření rozhodnutím Státního zemědělského intervenčního fondu, nezakládá důvod pro nevydání tohoto náhradního pozemku. Je-li smyslem restitučního zákonodárství při restitucích zemědělské půdy umožnit oprávněným osobám hospodařit se zemědělskými pozemky, pak je třeba připomenout, že hospodaření se zemědělským pozemkem je soubor činností, které směřují k využívání půdy pro zemědělskou výrobu a zahrnuje jak fyzické obdělávání půdy (pěstování plodin, pastva), tak i právní a administrativní správu pozemku (pronájem, pacht, evidence). Byť předmětný pozemek s ohledem na jeho výše označené zařazení do argroenviromentálně-klimatických opatření v současné době na straně žalobce vylučuje jeho fyzické obdělávání žalobcem, nevylučuje však na jeho straně hospodaření s tímto ve formě právní, tedy jeho propachtování třetí, k fyzickému hospodaření oprávněné, osobě. Ani žalovanou snášená argumentace ohledně skutečností vyplývajících z územního plánu obce ve vztahu k předmětnému pozemku (viz shora) nebrání závěru, o možnosti vydání pozemku žalobci, když nepochybně platí, že omezení z nich vyplývající budou pro žalobce závazná.

19. S ohledem na vše shora vyložené odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadané výrokové části II. jako ve výroku věcné správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, když žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě, má nárok na vypořádání restitučního nároku ve formě vydání náhradních pozemků a tohoto nároku se může domáhat soudní cestou žalobou, jak učinil v tomto řízení, a když dále předmětné pozemky jsou k vydání vhodné a jejich vydáním dosud nebyl zcela uspokojen jeho restituční nárok.

20. Jde-li o výrok o náhradě nákladů nalézacího řízení (III. napadeného rozsudku), okresní soud správně aplikoval ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., když náhradu účelně vynaložených nákladů přiznal žalobci. Odvolací soud z důvodu stručnosti zcela odkazuje na správnou specifikaci a kvantifikaci nákladů řízení žalobce v souvislosti s jeho právním zastoupení (bod 47. písemného odůvodnění napadeného rozsudku). Nelze však souhlasit s okresním soudem a lze přisvědčit žalobci, že na náhradě nákladů řízení mu náleží i náhrada za geometrický plán k oddělení pozemku (dále jen geometrický plán. Není možné přisvědčit úvaze okresního soudu, že v situaci, kdy oddělovaný pozemek byl shledán jako vhodný náhradní pozemek, by účelnost tohoto nákladů řízení měla být posuzována optikou toho, zda geometrický plán byl zpracován za řízení (jako v tomto případě) či před řízením, jak zřejmě zvažoval okresní soud. Taková úvaha postrádá logický základ. Žalobci tak náleží náhrada nákladů právního zastoupení ve výši 71 173,22 Kč a dále náhrada za znalecký posudek ve výši 6 500 Kč, tj. celkem 77 673,22 Kč.

21. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v odvolacím řízení z procesního hlediska úspěšný, neboť odvolání žalované nebylo vyhověno. Žalovaná má tedy povinnost uhradit žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v souvislosti s odvoláním žalované, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 bod 5, § 8 advokátního tarifu (dále jen AT) ve výši 6 380 Kč za úkon právní služby, a to vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1, písm. k) AT a ve výši 6 380 Kč za úkon právní služby, a to účast u jednání před odvolacím soudem dne 5. 3. 2026, tj. celkem 12 760 Kč. Jde-li o odvolání žalobce do nákladového výroku, pak předmětem odvolání byla částka 6 500 Kč, přičemž sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z uvedeného punkta činí 1 500 Kč. Odvolání žalobce směřovala proti nákladovému výroku, tedy nikoli rozhodnutí ve věci samé, a žalobci tak na náhradě za uvedenou právní službu náleží náhrada ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny ve smyslu § 11 odst. 2, písm. c) AT, tedy částka 750 Kč. Na náhradě nákladů odvolací řízení tak žalobci náleží na náhradu na odměnu advokáta celkem 13 510 Kč. Dále žalobci náleží náhrada paušalizovaných hotových výdajů jeho advokáta dle § 13 odst. 1, 4 AT v sazbě 450 Kč /1 úkon právní služby, což při třech úkonem právní služby činí 1 350 Kč. Náhrada cestovních výdajů zástupce žalobce za účast u jednání odvolacího soudu dne 5. 3. 2026 představuje částku 4 026,60 Kč, když bylo ujeto vozem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , SPZ, , celkem 525 km, při kombinované spotřebě 5,1 l benzínu BA95/100 km, základní sazbě 5,90 Kč/km a vyhláškové ceně PHM (vyhl. č. 475/2024 Sb.) 34,70 Kč/l. Náhrada promeškané času za zpáteční jízdu pak představuje 1 800 Kč (12 půlhodin x 150 Kč), při zvažované době jedné jízdy 2 hod. 49 min viz plánovač trasy mapy.cz Za podmínek ust. § 137 o. s. ř. na náhradě nákladů řízení žalobci náleží i náhrada na daň z přidané hodnoty v sazbě 21% z přiznaných náhrad (13 510 + 1 350 + 4 026,60 + 1 800), tj. částka 4 344,20 Kč. Žalobci tak na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží částka 25 030,80 Kč.

22. Místo plnění u náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši částky nákladů řízení a s přihlédnutím k osobě žalované neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.