75 Co 192/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupena advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , 779 00 Anonymizováno - Anonymizováno zastoupena advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 736.689,14 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 4. 2024, č. j. 28 C 86/2023-94,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. a III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 27.007,20 Kč lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 99.558,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 1. 5. 2022 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky 637.130,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 1. 5. 2022 do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 51.040,75 Kč (výrok III.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení textilních bannerů specifikovaných v objednávce ze dne 18. 3. 2022. V rámci smlouvy bylo výslovně sjednáno, že ořez textilních bannerů má být po cca 30 metrech. Textilní bannery byly žalované dodány dne 31. 3. 2022, ovšem s ořezem po 3 metrech. Dne 1. 4. 2022 žalovaná oznámila žalobkyni vadu díla spočívající v tom, že dodané zboží nebylo ořezáno po 30 metrech, jak bylo objednáno, ale po 3 metrech. Žalovaná si bez zbytečného odkladu po oznámení vady díla zvolila odstranění vady formou opravy bannerů podle § 2106 občanského zákoníku, a to konkrétně jejich sešitím. Okresní soud dovodil, že dodáním nesprávně nařezaných textilních bannerů došlo k podstatnému porušení smlouvy, neboť v rámci smlouvy bylo výslovně uvedeno a žalovanou požadováno, že bannery mají být ořezány po 30 metrech, nikoliv po 3 metrech. Jednalo se zjevně o jeden z hlavních (klíčových) vymíněných parametrů toho, jak mají být bannery zhotoveny. Rozdíl ohledně této vymíněné vlastnosti bannerů podle okresního soudu nelze hodnotit jinak, než jako podstatné porušení smlouvy. Dále okresní soud dovodil, že se v projednávané věci jednalo o vadu neopravitelného charakteru. V tomto směru okresní soud uzavřel, že žalovaná si objednala bannery pro svého klienta, aby je tento mohl užít na svých akcích (primárně na pořádání závodu dne 2. 4. 2022). Tato společnost se jednoznačně vyjádřila tak, že bannery, ať už vadně ořezané po 3 metrech či opravené sešitím, pro ni jakožto zákazníka žalované byly neakceptovatelné. Z toho je podle okresního soudu zjevné, že oprava sešitím nepřicházela v úvahu s ohledem na stanovisko klienta žalované, pro něhož byla celá objednávka realizována. Okresní soud tedy uzavřel, že vada se stala ve smyslu § 2106 odst. 2 občanského zákoníku neopravitelnou, a žalovaná tak měla právo na změnu volby práva z vadného plnění, této možnosti využila, když od smlouvy platně odstoupila. Od smlouvy bylo odstoupeno listinou „reklamace dodávky textilních bannerů, vrácení faktury vs , var. symbol, “, v níž žalovaná opětovně vytkla žalobkyni vadu díla, uvedla, že zboží již bylo vráceno a že žalobkyni vrací fakturu, kterou nemůže akceptovat. Odstoupením od smlouvy podle okresního soudu závazek mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku zanikl od počátku. V důsledku zrušení závazku získala žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení, a to v tom směru, že žalobkyni nevrátila dva z dodaných bannerů. Z tohoto důvodu okresní soud žalobě částečně vyhověl v rozsahu částky 99.558,80 Kč (cena nevrácených bannerů) včetně zákonného úroku z prodlení a ve zbývajícím rozsahu žalobu žalobkyně zamítl.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu, vyjma vyhovujícího výroku v odstavci I., podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě v celém rozsahu. Uvedla, že předmětem sporu mezi účastníky bylo, zda plnění realizované ze strany žalobkyně odpovídalo objednávce, a pokud ne, jaké následky by taková skutečnost mohla způsobit, konkrétně jaká práva by žalované v důsledku porušení smlouvy vznikla ve vztahu k postupu žalované. Žalobkyně je přesvědčena, že z její strany dodané plnění odpovídá tomu, co bylo možné vyčíst z emailové komunikace tvořící zadání (objednávku) s přihlédnutím k obvyklé praxi v polygrafickém odvětví a mezi účastníky v minulosti zavedeným zvyklostem. Soud prvého stupně se ve svém rozhodnutí nijak nevypořádal s argumentací žalobkyně ohledně minulé spolupráce mezi účastníky, když žalobkyně i s pomocí provedených důkazů prokázala, že v minulosti pro žalovanou realizovala zakázky i v menších formátech. Pokud by soud dospěl k závěru, že zakázka byla dodána v rozporu s objednávkou, je žalobkyně toho názoru, že údajná vada plnění nebyla způsobilá založit nárok na odstoupení od smlouvy ani ze strany koncového zákazníka, ani ze strany žalované. Dodané bannery totiž bylo možno opravit jejich sešitím na požadovanou délku, což zákazník žalované zprvu i požadoval, nicméně k tomu následně nedošlo. Žalobkyně zásadně nesouhlasí s tvrzením žalované, že sešitím jednotlivých dílů dojde k mechanickému či vizuálnímu znehodnocení bannerů, k tomuto žalovaná nedoložila žádné důkazy (znalecký posudek apod.). Sdělení koncového zákazníka v této souvislosti nemůže bez dalšího nahradit objektivní zjištění ohledně možnosti opravy bannerů. Nemožnost dalšího budoucího použití sešitých bannerů zůstává pouze v rovině tvrzení žalované a jejího zákazníka. Je tedy zjevné, že žalovaná svým jednáním znemožnila nápravu údajných vad plnění, a tedy se nemůže dovolávat ostatních nároků z vad plnění. Žalovaná navíc požadovala opravu a teprve po cca 14 dnech změnila svoji volbu a od smlouvy odstoupila. Jednání žalované se v těchto souvislostech jeví jako účelové, když z celého postupu žalované vyplývá záměr za každou cenu vyhovět koncovému zákazníkovi a přenést veškeré náklady spojené se zakázkou na žalobkyni. Okresní soud navíc pochybil, pokud zamítl žalobkyní navržený důkaz ohledáním opravených bannerů, přičemž na tomto důkazu žalobkyně trvá a navrhuje jeho provedení v odvolacím řízení. Navíc okresní soud z hlediska právního posouzení nesprávně aplikoval na celý spor právní režim smlouvy o dílo, když v daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva kupní, neboť součástí plnění nebyla instalace a zakázka byla vyrobena z materiálu žalobkyně.

4. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřila žalovaná s tím, že odvolací argumenty žalobkyně za důvodné nepovažuje a navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Zdůraznila, že důkazní břemeno ohledně prokázání toho, že se nejednalo o vadné plnění, je zcela jednoznačně na žalobkyni a pokud soud zamítl důkaz navržený žalobkyní ohledáním opravených bannerů, nelze toto považovat za pochybení, neboť okresní soud se mohl seznámit s fotografickou dokumentací založenou ve spise. Z provedeného dokazování je zřejmé, že vyrobené zboží neodpovídalo objednávce a jeho oprava v rámci reklamačního řízení nebyla možná. Bannery, které žalobkyně navrhovala k opravě, nesplňovaly vizuální ani technickou kvalitu nezbytnou pro jejich použití. Správné bylo i posouzení závazkového vztahu účastníků jako smlouvy o dílo a okresní soud také dospěl ke správnému závěru, že vada byla takového charakteru, která opravňovala žalovanou od smlouvy odstoupit.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání žalobkyně je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tedy vyjma výroku v odstavci I., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne 2. 5. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 736.689,14 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené faktury za zhotovené a dodané tiskové materiály. Žalobkyně uvedla, že žalovaná si u ní objednala dne 18. 3. 2022 zhotovení a dodání tiskových materiálů – textilních bannerů, cena byla sjednána částkou 736.689,14 Kč včetně DPH. Zakázka byla žalované dodána dne 31. 3. 2022. Žalobkyně následně vystavila fakturu s datem splatnosti 30. 4. 2022 a dne 1. 4. 2022 žalovaná telefonicky upozornila žalobkyni, že dodané plnění neodpovídá objednávce, neboť rozměry bannerů neodpovídají údajům uvedeným v zadání. Žalobkyně nabídla žalované možnost sešití jednotlivých bannerů zdarma tak, aby vytvořily pásy dle potřeb žalované, s čímž žalovaná souhlasila a potvrdila dne 6. 4. 2022 tento postup. Na základě dohody začala postupně žalobkyně dodávat žalované sešité bannery, avšak žalovaná dne 19. 4. 2022 sdělila žalobkyni, že sešité bannery nejsou použitelné, přiložila oficiální reklamaci, ve které vytkla, že plnění nebylo dodáno v souladu s objednávkou, neboť bannery byly špatně nařezány. Tuto reklamaci žalobkyně neakceptovala a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Okresní soud rozhodl dne 24. 5. 2023 platebním rozkazem, proti kterému podala žalovaná odpor, a následně se k žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí se základním argumentem, že žalobkyně dodala něco jiného, než si žalovaná objednala, dodané bannery nebyly použitelné, žalovaná je řádně reklamovala a od smlouvy odstoupila. Dne 22. 1. 2024 proběhlo první jednání okresního soudu, kde okresní soud četl listinné důkazy a vyslechl jednatele žalované. Poučil žalovanou dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ohledně tvrzení, že dodané bannery byly nepoužitelné. Dne 12. 3. 2024 proběhlo další jednání okresního soudu, při němž byla vyslechnuta svědkyně , jméno FO, , provedeny listinné důkazy, důkaz přehráním CD na č. l. 55 a doplňující výslech jednatele žalované. U jednání dne 24. 4. 2024 pak byly předneseny závěrečné návrhy a vyhlášen napadený rozsudek.

7. Krajský soud předně přejímá jako správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z v řízení provedených důkazů a popsaná v odůvodnění napadeného rozsudku okresního soudu v bodě 19. a pro stručnost na tato správná skutková zjištění odkazuje a v dalším z nich vychází. Odvolací soud po přezkoumání obsahu spisu dospívá k závěru, že postup okresního soudu byl procesně správný, okresní soud neprovedení navrženého důkazu řádným způsobem odůvodnil a vzhledem k právnímu posouzení věci konstatuje krajský soud shodně s okresním soudem, že provedení důkazu ohledáním sešitých bannerů bylo vzhledem k ostatním provedeným důkazům nadbytečné. Odvolací námitka dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř. tak neobstojí.

8. Neobstojí ani odvolací argumentace žalobkyně, pokud se týká nesprávných skutkových zjištění okresního soudu z provedených důkazů dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., když, jak je uvedeno výše, okresní soud důkazy v řízení provedené včetně výslechu jednatele žalované hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, a skutkový závěr, který okresní soud z provedených důkazů učinil, odvolací soud v celém rozsahu akceptuje.

9. Zbývá tedy posouzení námitky žalobkyně týkající se nesprávného právního posouzení věci okresním soudem (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.).

10. Žalobkyně v tomto směru argumentovala nesprávným právním posouzením věci okresním soudem, který závazkový vztah uzavřený mezi účastníky posoudil jako smlouvu o dílo, když podle žalobkyně se jednalo o smlouvu kupní. Odvolací soud názor žalobkyně nesdílí, má za to, že z obsahu a předmětu objednávky, kterou žalovaná vůči žalobkyni učinila, jednoznačně vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a následujících občanského zákoníku, jak správně dovodil okresní soud. Žalovaná si u žalobkyně objednala dodání a zhotovení konkrétního zboží dle přesně zadaných parametrů, což zcela jednoznačně koresponduje s předmětem smlouvy o dílo, jehož podstatou je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo.

11. Dále žalobkyně namítala, že v řízení nebylo prokázáno, že by dodala plnění vadné s tím, že je přesvědčena, že z její strany dodané plnění odpovídá tomu, co bylo možné vyčíst z emailové komunikace tvořící zadání objednávky s přihlédnutím k praxi obvyklé v polygrafickém odvětví mezi účastníky a v minulosti zavedeným zvyklostem. Ani tento argument žalobkyně neobstojí, neboť z provedených důkazů bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná si u žalobkyně objednala dodání textilních bannerů s ořezem cca po 30 metrech, přičemž žalobkyně dodala textilní bannery s ořezem po 3 metrech. Je tedy zcela zřejmé, že textilní bannery dodané žalobkyní nesplňovaly požadavek žalované a žalobkyně fakticky žalované dodala něco jiného, než si žalovaná objednala, a jednalo se tedy jednoznačně o plnění vadné.

12. Dále žalobkyně namítala, že žalované nevzniklo právo odstoupení od smlouvy, když nebylo v řízení prokázáno, že by tvrzená vada dodaných bannerů byla neopravitelná, a sama žalovaná si zvolila způsob řešení reklamace opravou – sešitím bannerů na požadovanou délku.

13. S touto námitkou se v řízení vypořádal již okresní soud, který správně dovodil, že dodáním nesprávně nařezaných textilních bannerů došlo k podstatnému porušení smlouvy, a správně také dospěl k závěru, že v projednávané věci se jednalo o vadu neopravitelného charakteru. Je pravdou, že žalovaná se v rámci předchozí spolupráce s žalobkyní a ve snaze vyhovět svému zákazníku snažila věc vyřešit sešitím jednotlivých bannerů na požadovanou délku. Následně však i vzhledem ke stanovisku koncového zákazníka zjistila, že takováto oprava možná není, neboť sešité bannery neodpovídají požadavkům, které byly koncovým zákazníkem na ně kladeny. Tento závěr jednoznačně vyplývá z výpovědi jednatele žalované i z výpovědi slyšené svědkyně , jméno FO, . Jednatel žalované vysvětlil, že obecně se sešití používá, když rozměr reklamy je příliš velký, což nebyl tento případ, naopak v tomto případě byl vyžadován právě panel o délce 30 m a na výšku 70 cm, protože se používal jako reklamní panel při závodech a používá se opakovaně, což by právě sešití neumožňovalo, navíc sešití bylo vidět vizuálně, a technicky tak byl tento postup nerealizovatelný i s přihlédnutím k problematické instalaci, neboť panely se používají opakovaně, po sejmutí se čistí, aby se mohly opětovně použít. Z provedených důkazů okresní soud správně dovodil, že oprava sešitím banneru nepřicházela v úvahu, jednalo se o bannery reklamní, u nichž je obecný požadavek na estetickou stránku provedení, přičemž oprava bannerů by na díle zanechala stopy, a navíc by bannery nemohly být opakovaně použitelné a jejich instalace a sejmutí by byla problematická. Za této situace okresní soud správně dovodil, že vada díla se stala ve smyslu ustanovení § 2106 odst. 2 občanského zákoníku neopravitelnou, a žalovaná tak měla právo na změnu volby práva z vadného plnění. Této možnosti žalovaná využila, když od smlouvy platně odstoupila listinou „reklamace dodávky textilních bannerů, vrácení faktury vs , var. symbol, “, v níž opětovně vytkla žalobkyni konkrétní vadu díla, uvedla, že zboží již bylo vráceno a že žalobkyni vrací fakturu, kterou nemůže akceptovat. Z obsahu této listiny je zcela zřejmá vůle žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupit. Odstoupením, jak správně dovodil okresní soud, se závazek mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku zrušil, a to od počátku.

14. Okresní soud pak správně žalobě vyhověl pouze částečně, pokud se týká ceny nevrácených bannerů a ve zbývajícím rozsahu žalobu žalobkyně správně zamítl.

15. Jestliže tedy okresní soud uzavřel, že žaloba žalobkyně co do částky 637.130,34 Kč důvodná není, odvolací soud tento závěr okresního soudu akceptuje a uzavírá, že ve výrok II. rozsudku okresního soudu je zcela správný, a proto je podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrzuje. Potvrzen dle shodného ustanovení byl i výrok III. rozsudku okresního soudu o nákladech řízení, kde okresní soud rovněž nepochybil, když správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž v tomto směru lze odkázat na odůvodnění rozsudku okresního soudu.

16. Výrok o nákladech odvolacího řízení je dle ustanovení § 224 a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalobkyně nebyla s odvoláním úspěšná, a je tedy povinna zaplatit žalované vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (vyjádření k odvolání a účast na odvolacím jednání), tj. 2x 10.860 Kč, dále 2x režijní paušál á 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 téhož předpisu a 21% DPH ve výši 4.687,20 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Náklady odvolacího řízení tak celkem představují částku 27.007,20 Kč.

17. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souvislosti s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty splatnosti či splátek.