75 Co 213/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 45.513,12 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2024, č. j. 13 C 129/2024-65,

I. Zpětvzetí žaloby co do částky 5.200 Kč a co do smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení je neúčinné.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 15. 8. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

III. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41.424,24 Kč od 31. 8. 2023 do 22. 10. 2023zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39.724,24 Kč od 23. 10. 2023 do 14. 11. 2023zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 38.624,24 Kč od 15. 11. 2023 do 14. 12. 2023zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 37.524,24 Kč od 15. 12. 2023 do 14. 1. 2024zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36.424,24 Kč od 15. 1. 2024 do 14. 2. 2024zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36.324,24 Kč od 15. 2. 2024 do 14. 3. 2024zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35.024,24 Kč od 15. 3. 2024 do 14. 4. 2024zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 33.724,24 Kč od 15. 4. 2024 do 14. 5. 2024zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.424,24 Kč od 15. 5. 2024 do 14. 6. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31.124,24 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacenía) mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27.224,24 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ab) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 254,80 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl o žalobě žalobkyně na zaplacení částky 45.513,12 Kč s příslušenstvím tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 31.124,24 Kč (výrok I.), zastavil řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5.200 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8.678,88 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku III. rozsudku (výrok III.), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 895,70 Kč (výrok IV.) a rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni ve výši 166,40 Kč (výrok V.).

2. Okresní soud posoudil úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s tím, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by řádně prověřila úvěruschopnost žalované při uzavření smlouvy o úvěru. Nároky z neplatné smlouvy pak okresní soud vypořádal dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dovodil, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 50.000 Kč a žalovaná z této částky vrátila částku ve výši 18.875 Kč, a proto přiznal žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částku ve výši 31.124,24 Kč. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, byla žaloba žalobkyně zamítnuta s tím, že okresní soud odkázal na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které zaměřila do zamítavého výroku v odstavci III. a souvisejícího výroku IV. o nákladech řízení s tím, že zamítavý výrok III. rozsudku okresního soudu napadla co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41.424,24 Kč od 31. 8. 2023 do 22. 10. 2023, z částky 39.724,24 Kč od 23. 10. 2023 do 14. 11. 2023, z částky 38.624,24 Kč od 15. 11. 2023 do 14. 12. 2023, z částky 37.524,24 Kč od 15. 12. 2023 do 14. 1. 2024, z částky 36.424,24 Kč od 15. 1. 2024 do 14. 2. 2024, z částky 36.324,24 Kč od 15. 2. 2024 do 14. 3. 2024, z částky 35.024,24 Kč od 15. 3. 2024 do 14. 4. 2024, z částky 33.724,24 Kč od 15. 4. 2024 do 14. 5. 2024, z částky 32.424,24 Kč od 15. 5. 2024 do 14. 6. 2024 a z částky 31.124,24 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení a v tomto směru navrhla změnu rozsudku okresního soudu.

4. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

5. Podáním doručeným ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci dne 1. 11. 2024 učinila žalobkyně částečné zpětvzetí žaloby a zároveň předložila odvolacímu soudu smír mezi účastníky uzavřený dne 16. 10. 2024 ke schválení. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodu částečné úhrady dlužné částky žalovanou, a to na jistině o částku 5.200 Kč, na smluvním úroku ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, co do smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 1.300 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení, a co do smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 1.300 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení.

6. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je s odkazem na dále vyložené pouze z menší části důvodné.

7. V prvé řadě krajský soud konstatuje, že pokud jde o návrh účastníků na schválení smíru uzavřeného dne 16. 10. 2024, bylo o tomto návrhu rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 2. 4. 2024, č. j. 75 Co 213/2024-114, tak, že smír předložený účastníky se neschvaluje. Toto usnesení Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci nabylo právní moci dne 2. 5. 2025.

8. Pro posouzení důvodnosti odvolání žalobkyně bylo v prvé řadě nutno vymezit předmět odvolacího řízení, který vyplývá z rozsahu odvolání podaného žalobkyní. Z odvolání žalobkyně je zřejmé, že se domáhá změny rozsudku okresního soudu ve výroku III., pokud se týká zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41.424,24 Kč od 31. 8. 2023 do 22. 10. 2023, z částky 39.724,24 Kč od 23. 10. 2023 do 14. 11. 2023, z částky 38.624,24 Kč od 15. 11. 2023 do 14. 12. 2023, z částky 37.524,24 Kč od 15. 12. 2023 do 14. 1. 2024, z částky 36.424,24 Kč od 15. 1. 2024 do 14. 2. 2024, z částky 36.324,24 Kč od 15. 2. 2024 do 14. 3. 2024, z částky 35.024,24 Kč od 15. 3. 2024 do 14. 4. 2024, z částky 33.724,24 Kč od 15. 4. 2024 do 14. 5. 2024, z částky 32.424,24 Kč od 15. 5. 2024 do 14. 6. 2024 a z částky 31.124,24 Kč od 15. 6. 2024 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu, vyjma nákladového výroku v odstavci IV., nabyl rozsudek okresního soudu právní moci.

9. V této souvislosti se krajský soud musel vypořádat s procesním úkonem žalobkyně – částečným zpětvzetím žaloby, které učinila žalobkyně podáním ze dne 1. 11. 2024.

10. Vzhledem k vymezení předmětu řízení tak, jak jej učinila žalobkyně svým odvoláním, dospěl krajský soud k závěru, že zpětvzetí žaloby co do částky 5.200 Kč a co do smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 7. 2024 do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1.300 Kč od 15. 9. 2024 do zaplacení je neúčinné, neboť ohledně těchto částek nabyl rozsudek okresního soudu právní moci. Odvolací soud tak postupoval dle ustanovení § 96 odst. 5 o. s. ř., podle kterého, byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Tolik k odůvodnění výroku I. rozsudku.

11. Ve zbývající části zpětvzetí žaloby žalobkyně krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku III. zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil, a to ve smyslu ustanovení § 222a o. s. ř., neboť žalovaná proti částečnému zpětvzetí žaloby žádné námitky nevznesla. Tolik k výroku II. rozsudku.

12. Zbývá tedy posouzení, zda je důvodný nárok žalobkyně na zaplacení požadovaného úroku z prodlení.

13. Odvolací soud v prvé řadě konstatuje, že zcela akceptuje jednotlivá skutková zjištění okresním soudem učiněná z provedených důkazů, stejně jako závěr o skutkovém stavu, a pro stručnost v uvedeném směru odkazuje na písemné odůvodnění rozsudku okresního soudu.

14. Z hlediska právního posouzení věci konstatuje krajský soud, že okresní soud smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně posoudil dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku jako neplatnou, a to pro rozpor se zákonem a nároky z neplatné smlouvy o úvěru pak správně vypořádal dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku.

15. Pokud jde o požadavek žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, tento okresní soud žalobkyni nepřiznal s odkazem na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

16. K problematice prodlení dlužníka (spotřebitele) s vrácením plnění odpovídajícímu speciální úpravě bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ lze v odborné literatuře a rozhodovací praxi soudů shledat dva názorové proudy. První, k němuž se dosud hlásil i věc rozhodující senát 75 Co odvolacího soudu, vycházel ze zásad rozložení procesních povinností mezi účastníky sporného řízení, což promítnuto do interpretace a aplikace ustanovení § 87 odst. 1, odst. 2 ZSU znamenalo: a) že to, zda jde o spor o to, jaká je doba odpovídající možnosti dlužníka (spotřebitele) vrátit – slovy zákona – jistinu (bezdůvodné obohacení), musí vycházet z jeho procesního postoje (vyjádření ve věci) a současně, že tvrzení a prokazování (ne)možnosti (tedy poměrů) vrácení bezdůvodného obohacení stíhá tohoto dlužníka (spotřebitele). V případě pasivního přístupu dlužníka (žalovaného) v řízení, a tedy objektivní nemožnosti zjištění jeho poměrů, tedy základu pro úvahu stran jiné splatnosti dluhu, se vycházelo z pravidel obecné splatnosti dluhu, u něhož splatnost není sjednána.

17. Druhý názorový proud, reprezentovaný např. rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, vychází z výkladu citovaných ustanovení v tom směru, že již samotné podání žaloby v sobě zahrnuje spor o době odpovídající možnostem spotřebitele a dále zejména z toho, že již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první a že vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad) a rovněž, že ust. § 87 ZSÚ upravuje soukromoprávní sankci spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž tento výklad, tedy výklad ve prospěch ochrany spotřebitele, je výkladem eurokonformním ve smyslu příslušných směrnic, na základě nichž byla uvedená právní úprava přijata.

18. Posléze uvedený právní závěr je v současné době právním názorem v rozhodovací praxi soudů převažujícím. Odvolací soud se tedy nově k tomuto názorovému proudu v této věci přihlašuje, čímž se odklání od své dosavadní rozhodovací praxe.

19. S ohledem na vyložené tedy odvolací soud akceptuje právní posouzení okresního soudu ve vztahu k uplatněnému nároku žalobkyně na úrok z prodlení s argumentací, že dluh žalovaného z titulu vrácení poskytnuté jistiny (bezdůvodného obohacení dle speciální právní úpravy ZSÚ) ke dni vyhlášení rozsudku není splatný, z čehož plyne závěr, že žalovaný tak ke dni rozhodnutí okresního soudu nebyl v prodlení, což vedlo okresní soud ke správnému závěru o tom, že žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení úroků z prodlení zamítl.

20. Jiná je však situace v odvolacím řízení. Okresní soud výrokem I. žalobě co do částky 31.124,24 Kč vyhověl, žalovanou zavázal k zaplacení uvedené částky, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Citovaný výrok rozsudku okresního soudu nebyl odvoláním napaden, nabyl právní moci a v době rozhodování odvolacího soudu uplynula i lhůta k plnění. Uvedená lhůta, byť je lhůtou stanovenou procesním předpisem, musí být současně i lhůtou hmotněprávní ve smyslu ustanovení § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru; jiná úvaha by totiž postrádala logiku, neboť uplynutím pariční lhůty lze rozhodnutí nuceně vykonat a lze stěží uvažovat o tom, že by se nuceně vykonávalo rozhodnutí k vymožení dluhu, který dosud není splatný.

21. V posuzované věci s ohledem na vše vyložené, kdy výrok I. napadeného rozsudku nabyl právní moci dne 20. 8. 2024, žalovaná měla povinnost uhradit dluh do tří dnů, tj. do 23. 8. 2024, přijal odvolací soud závěr, že v prodlení se žalovaná nachází od 24. 8. 2024.

22. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí okresního soudu v rozsahu výrokové části III. písm. a) tohoto rozsudku podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27.224,24 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení a v rozsahu výrokové části III. písm. b) tohoto rozsudku dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

23. Pokud jde o částku 27.224,24 Kč, ta představuje rozdíl mezi okresním soudem ve výroku I. přiznanou částkou 31.124,24 Kč a částkou 3x 1.300 Kč, tj. 3.900 Kč, která byla po rozhodnutí okresního soudu žalovanou zaplacena, a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno.

24. Vzhledem ke změně rozsudku, byť částečné, bylo zapotřebí nově rozhodnout o nákladech řízení před soudem obou stupňů. Pokud jde o náklady řízení před soudem prvého stupně, rozhodl o nich odvolací soud dle ustanovení § 224 odst. 2 o. s. ř. v souvislosti s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když s ohledem na výsledek řízení byla žalobkyně procesně úspěšnějším účastníkem. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 58.660,88 Kč (po zohlednění požadovaného příslušenství), dostalo se jí částky 33.875,02 Kč (opět po zohlednění přiznaného příslušenství), byla tedy úspěšná v rozsahu 57,7 % a neúspěšná v rozsahu 42,30 %. Z tohoto důvodu náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení v rozsahu 15 %. Náklady řízení tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1.654,60 Kč, z čehož 15 % představuje částku 254,80 Kč.

25. Naopak v řízení odvolacím byla procesně úspěšnější účastnicí žalovaná, která by tak měla právo vůči žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalované v průběhu odvolacího řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, bylo rozhodnuto tak, že na náhradu nákladů odvolacího řízení žádný z účastníků právo nemá.

26. Lhůtu k plnění nákladů řízení před soudem prvého stupně určil krajský soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř.