75 Co 213/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 18.000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 7. 4. 2025, č. j. 7 C 39/2025-25,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 18.000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.700 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12.000 Kč od 16. 1. 2022 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování listinnými důkazy uzavřel, že žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tím, že se jedná o část nesplaceného úvěru, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy uzavřené dne 16. 12. 2021 mezi účastníky ohledně částky 12.000 Kč. Okresní soud však neměl za prokázáno z žalobkyní předložených listinných důkazů, že by došlo k jakémukoliv právnímu jednání žalovaného, které by směřovalo k uzavření tvrzené konkrétní smlouvy o úvěru, když žalobkyně nepředložila jakýkoliv důkaz o tom, že s žalovaným vůbec komunikovala, že by žalovaný jakýmkoliv způsobem projevil svou vůli smlouvu o úvěru uzavřít. Předložená smlouva není podepsaná jakýmkoli způsobem (a to ani za věřitele). Uvedenou IP adresu nelze s osobou žalovaného jakýmkoliv způsobem propojit. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel smlouvu na webových stránkách, že byl seznámen se smlouvou, všeobecnými podmínkami a sazebníkem a vyslovil s nimi souhlas, zůstala tato prohlášení pouze v rovině tvrzení. Žalobkyně k uvedeným tvrzením žádný důkaz nepředložila, zejména pak k tomu, jakým způsobem byla ověřena identita žalovaného a že někdo (tím spíš žalovaný) vůbec tvrzené úkony učinil. Žádný z předložených důkazů podle okresního soudu neobsahuje jakékoliv propojení s osobou žalovaného. Skutečnost, že má žalobkyně k dispozici výplatní lístky žalovaného, neprokazuje, že existovalo tvrzené konkrétní jednání žalovaného ve vztahu k uvedené smlouvě. Ani to, že žalobkyni jsou známa data žalovaného (jméno, příjmení, rodné číslo, adresa), ještě neprokazují, že žalovaný s ní jakkoliv komunikoval ohledně konkrétní tvrzené smlouvy o úvěru, a už vůbec neprokazují, že by učinil právní jednání směřující k uzavření konkrétní smlouvy o úvěru včetně dalších vedlejších ujednání. Podle okresního soudu žalobkyně rovněž neprokázala, že by žalovanému tvrzené finanční prostředky poskytla. Předložený důkaz je pouze potvrzením o odchozí platby z účtu žalobkyně. Z potvrzení o platbě nevyplývá, že částka byla na účet č. , č. účtu, připsána a že se jedná o účet, k němuž by měl žalovaný jakékoliv dispoziční právo, tedy že se finanční prostředky dostaly do jeho dispoziční sféry. Pokud pak bylo předloženo potvrzení o platbách platební kartou na účet žalobkyně, není uveden majitel karty ani číslo účtu, ze kterého bylo plněno. Ani tento důkaz neprokazuje osobu žalovaného s jakýmkoli jednáním ohledně tvrzené smlouvy. Za této situace nemohl okresní soud posoudit nárok žalobkyně ani jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Odvolatelka namítala procesní vady řízení před soudem prvého stupně dle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř. s tím, že soud prvého stupně měl po zahájení řízení především zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda byly odstraněny případné vady žaloby. Dále porušil svou povinnost podle § 114a odst. 1 o. s. ř., tedy připravit jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Za tímto účelem má totiž předseda senátu povinnost mimo jiné vyzvat žalovaného, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby soudu předložil listinné důkazy, jichž se dovolává, upozornit účastníky řízení na možnost využití mediace, vyžádat si zprávu o skutečnostech, které mají význam pro řízení a zajistit, aby bylo možno při jednání provést potřebné důkazy, a činit jiná vhodná opatření. Soud prvého stupně na tyto své povinnosti zcela rezignoval. Dále okresní soud zcela rezignoval na ustanovení § 114b o. s. ř., podle kterého může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nebo nebylo takovéto výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se písemně ve věci vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, případně označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Konečně soud prvého stupně rezignoval i na ustanovení § 114c o. s. ř., podle kterého není-li možné o věci samé rozhodnout bez nařízení jednání, nebo nebylo-li nebo nemůže-li být postupem podle § 114a odst. 2 jednání připraveno tak, aby bylo možné ve věci rozhodnout při jediném jednání, a nepostupoval-li podle § 114b, předseda senátu, s výjimkou sporů a jiných právních věcí, v nichž se takový postup jeví s ohledem na okolnosti případu neúčelným, nařídí a provede přípravné jednání. Řízení je podle odvolatelky tak postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

4. Žalovaný se k podanému odvolání písemně nevyjádřil.

5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podala dne 13. 8. 2024 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 12.000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.740 Kč od 16. 12. 2021 do 15. 1. 2022, zákonným úrokem z prodlení z částky 12.000 Kč od 16. 1. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, částky 6.000 Kč jakožto části smluvními pokuty. V žalobě žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, dne 16. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s tím, že tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to způsobem uvedeným v článku 4 Všeobecných obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 15. 12. 2021 v 16:34 hodin provedl žalovaný úkon dle článku 4.1.

6. Všeobecných obchodních podmínek, tedy potvrdil svoji žádost o úvěr, a v tuto chvíli započalo posuzování úvěruschopnosti žalovaného s tím, že smlouva byla uzavřena dne 16. 12. 2021 ve 12:23 hodin a podpis žalovaného byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 12.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně, tj. 3.240 Kč, a zavázal se tedy k úhradě částky 15.240 Kč, a to v jedné splátce s termínem splatnosti ke dni 15. 1. 2022. Dnem uzavření smlouvy je den, ve kterém byly finanční prostředky z poskytnutého úvěru převedeny na účet žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že plnění bylo žalovanému poskytnuto dne 16. 12. 2021 bankovním převodem z účtu žalobkyně prostřednictvím platební brány , Anonymizováno, na účet žalovaného vedený u , právnická osoba, ., číslo účtu , č. účtu, . Jedná se o účet žalovaného, ze kterého žalovaný provedl ověření identity při žádosti o úvěr prostřednictvím aplikace Kontomatik. Žalovaný svůj závazek ze smlouvy nesplnil, ve lhůtě splatnosti ničeho neuhradil. Dne 17. 5. 2022 dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný částku 1.000 Kč a dne 25. 7. 2022 částku 500 Kč, přičemž tyto platby žalobkyně započetla na částečnou úhradu kapitalizovaného úroku. Okresní soud dne 29. 11. 2024 vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě žalobkyně vyhověl a který byl následně usnesením ze dne 6. 1. 2025 zrušen pro nemožnost doručení žalovanému. Z obsahu spisu dále vyplývá, že dne 13. 3. 2025 nařídil okresní soud jednání na den 7. 4. 2025 v 10:00 hodin, ke kterému předvolal právního zástupce žalobkyně a žalovaného. Podáním ze dne 25. 3. 2025 se žalobkyně a její právní zástupce omluvili z účasti na nařízeném jednání dne 7. 4. 2025 a výslovně žádali, aby soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně s tím, že žalobkyně doplnila svá tvrzení obsažená v podaném žalobním návrhu, pokud se týká ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. U jednání dne 7. 4. 2025, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil, provedl okresní soud listinné důkazy a ve věci rozhodl napadeným rozsudkem.

7. V prvé řadě je třeba konstatovat, že okresní soud správně postupoval, pokud provedl jednání dne 7. 4. 2025 bez účasti účastníků dle § 101 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně a její právní zástupce výslovně souhlasili s jednáním bez jejich účasti, přičemž se z jednání omluvili, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.

8. Stejně tak odvolací soud provedl odvolací jednání bez účasti žalovaného, který se k němu bez omluvy nedostavil.

9. Pokud žalobkyně uplatnila odvolací důvod dle § 205 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a namítala, že řízení postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, odvolací soud tuto argumentaci nesdílí.

10. Procesní postup okresního soudu, který po zrušení elektronického platebního rozkazu nařídil ve věci jednání, je zcela v souladu s občanským soudním řádem a pokud žalobkyně v odvolání namítá a argumentuje, že okresní soud rezignoval na ustanovení § 114 odst. 1 o. s. ř., na ustanovení § 114a odst. 1 o. s. ř., na ustanovení § 114b o. s. ř. i na ustanovení § 114c o. s. ř., nelze této argumentaci přisvědčit. Řízení před okresním soudem vede předseda senátu okresního soudu a je na něm, který z procesních institutů, které mu umožňuje občanský soudní řád, v průběhu řízení využije. Pokud okresní soud dospěl k závěru, že není nutno vyzývat žalovaného k vyjádření k žalobě, a nařídil ve věci jednání, ke kterému účastníky řádně předvolal, nelze v tomto spatřovat jakékoliv pochybení. Nelze se ztotožnit ani s argumentací žalobkyně, že okresní soud již vydáním elektronického platebního rozkazu deklaroval, že žaloba žalobkyně je projednání schopná a že žalobkyně v ní předložila všechna tvrzení potřebná k rozhodnutí. Pro zkrácené řízení, které končí vydáním nebo odmítnutím elektronického platebního rozkazu, je podstatné, zda žalobkyně v žalobě řádně tvrdila skutkové okolnosti projednávané věci tak, aby jí tvrzený skutek nebylo možno zaměnit se skutkem jiným. Jak vyplývá z žaloby žalobkyně, ta tyto náležitosti v celém rozsahu splňuje a pokud okresní soud elektronický platební rozkaz vydal, deklaroval tím pouze to, že byly splněny podmínky pro jeho vydání, nikoliv to, že žalobkyně svá tvrzení řádně doložila listinnými důkazy a řádně je prokázala. Touto otázkou se totiž soud při vydávání elektronického platebního rozkazu nezabýval.

11. Jestliže žalobkyně okresnímu soudu vytýká, že rezignoval na konkrétní ustanovení občanského soudního řádu, pak naopak odvolací soud konstatuje, že to byla žalobkyně, která rezignovala na svou povinnost důkazní k prokázání svých tvrzení v žalobě. Z žaloby žalobkyně vyplývá, že označila k prokázání svých tvrzení listinné důkazy, které však, jak správně dovodil okresní soud, tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru a o poskytnutí částky 12.000 Kč na účet žalovaného nepostačují. Okresní soud všechny žalobkyní provedené navržené listinné důkazy provedl, a obstaral si tak pro účely svého rozhodnutí základní potřebná skutková zjištění, přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, a co uvedli sami účastníci. Při vytváření skutkového základu sporu pak postupoval v souladu se zásadami uvedenými v § 120 o. s. ř. a jeho skutková zjištění učiněná z listinných důkazů zahrnují všechny okolnosti podstatné pro právní posouzení věci. Odvolací soud, stejně jako okresní soud, považuje za prvořadé zodpovězení otázky, zda žalobkyně v řízení prokázala uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Odvolací soud nijak nezpochybňuje, že je samozřejmě možné uzavřít takovou smlouvu i prostřednictvím elektronických či jiných technických prostředků umožňujících zachycení obsahu jednání a určení jednající osoby, jak má na mysli ustanovení § 562 občanského zákoníku. To však neznamená, že by žalobkyně neměla povinnost prokázat, že k takovému jednání došlo. Bylo tedy zcela na žalobkyni, aby prokázala, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru způsobem, jak jej popisovala ve svých tvrzení. Odvolací soud však ve shodě se soudem okresním nedospěl k závěru, že by žalobkyní předložené důkazy jakkoliv prokazovaly uzavření konkrétní smlouvy o úvěru způsobem tvrzeným žalobkyní. Z provedených listinných důkazů (písemná podoba smlouvy o úvěru) totiž není možno dovodit, že by žalovaný smlouvu s takovým obsahem podepsal, a tudíž uzavřel. Stejný závěr je možno dovodit ze všech ostatních listinných důkazů, z nichž jakkoliv nevyplývá, že by žalovaný podepsal smlouvu o úvěru v podobě, v níž ji žalobkyně soudu předložila. Z důkazů označených žalobkyní a předložených okresnímu soudu pak nebylo možno vzít za prokázané ani tvrzení žalobkyně, že identitu žalovaného při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila v rámci aplikace Kontomatik.

12. Závěr okresního soudu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně prokázání uzavření smlouvy o úvěru s žalovaným, tak odvolací soud zcela akceptuje.

13. Dále odvolací soud zcela akceptuje závěr okresního soudu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani k prokázání svého tvrzení, že žalovanému poskytla na jeho účet částku 12.000 Kč. V této souvislosti poukazuje nad rámec odůvodnění rozsudku okresního soudu odvolací soud na skutečnost, že ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, předložené žalobkyní k důkazu vyplývá číslo účtu žalovaného , č. účtu, , přičemž žalobkyně tvrdila, že částku 12.000 Kč vyplatila na účet žalovaného vedený , právnická osoba, . č. , č. účtu, . Je zde tedy zásadní rozpor mezi tvrzeními žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a listinným důkazem žalobkyní předloženým na prokázání jejího tvrzení (smlouvou o spotřebitelském úvěru). Stejně tak nejde ztotožnit platby žalovaného, o nichž žalobkyně tvrdila v žalobě, že byly zaplaceny z účtu žalovaného dne 25. 7. 2022 ve výši 500 Kč a dne 17. 5. 2022 ve výši 1.000 Kč. Žalobkyně k tomuto předložila pouze potvrzení o přijaté platbě, které nelze nijak ztotožnit ani se smlouvou o úvěru prostřednictvím jejího čísla ani variabilním symbolem ani jakkoliv jinak.

14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak odvolací soud ve shodně se soudem okresním dovodil, že žalobkyně v prvostupňovém řízení neprokázala, že by žalovaný uzavřel s žalobkyní jí tvrzenou smlouvu o úvěru s konkrétním obsahem, a že ani neprokázala, že by žalovanému poskytla částku 12.000 Kč na jeho účet. Protože se žalobkyně nedostavila k jednání okresního soudu (výslovně se z něj omluvila a souhlasila s jednáním bez její účasti), nemohl jí okresní soud poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání jejích tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím webového portálu (tedy prostřednictvím komunikace na dálku) a o poskytnutí částky 12.000 Kč žalovanému na žalobkyní označený účet. Tuto poučovací povinnost má totiž soud pouze v rámci jednání. Okresní soud tak zcela správně vycházel z toho, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní, a žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

16. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně v odvolacím řízení úspěšná nebyla, a žalovanému v průběhu odvolacího řízení žádné náklady nevznikly.