75 Co 236/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 96.800 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 3. 2025, č. j. 16 C 333/2022-353,

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 96.800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96.800 Kč od 12. 4. 2021 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 137 395,50 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu – ČR na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 96.800 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně od 12. 4. 2021 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 126.251,40 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud uzavřel, že žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Olomouci dne 10. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 96.800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 11. 3. 2021 dohodu o narovnání, dle které byly sporné závazky popsané v článku I dohody o narovnání nahrazeny mimo jiné ujednáním, že klient k již uhrazené části díla ve výši 82.644 Kč připočte částku 80.000 Kč, když tato souhrnná částka bude představovat úplnou a kompletní cenu díla. V souladu s tímto ujednáním vystavila žalobkyně dne 11. 3. 2021 fakturu číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na částku 80.000 Kč plus DPH, celkem tedy na částku 96.800 Kč a splatnost byla dohodnuta 11. 4. 2021. V termínu splatnosti však žalovaná na výše uvedenou fakturu ničeho neuhradila, a to ani přes výzvu ze dne 26. 4. 2022. Okresní soud po provedeném dokazování ve vztahu k právnímu hodnocení dospěl k závěru, že došlo k nahrazení dosud sporných závazků mezi účastníky novým závazkem, tedy dohodou uzavřenou mezi účastníky dne 11. 3. 2021, z níž vyplývá, že byl nahrazen původní závazek mezi účastníky, a to smlouva o dílo, jak je označena v bodě I. Tyto sporné závazky byly nahrazeny novou dohodou, ve které se účastníci dohodli tak, že žalovaná zaplatí žalobkyni částku 80.000 Kč a žalobkyně předá projektovou dokumentaci do sedmi dnů od uzavření dohody v elektronické formě ve formátech v dohodě uvedených. Dále byla poskytnuta licence k této projektové dokumentaci. Po vyhodnocení v řízení provedených důkazů s ohledem na závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, dospěl pak okresní soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by splnila svou povinnost podle dohody o narovnání. Z přílohy e-mailu ze dne 12. 3. 2021 bylo zjištěno, že tento obsahoval dokumenty, které korespondují částečně (mimo některých úprav, které byly provedeny novou projektantkou) s dokumenty, které byly předloženy stavebnímu úřadu jako projektová dokumentace, která je v současné době založena u stavebního úřadu. Ostatně ani žalovaná tuto skutečnost nerozporovala. Podle okresního soudu nicméně tato skutečnost neprokazuje, že by předmětný e-mail, včetně příloh byl doručen žalované, a to na základě dohody o nahrazení sporných závazků. Okresní soud poukázal na to, že Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci ve svém zrušovacím rozhodnutí stanovil, že ke zjištění této skutečnosti je nutno vypracovat znalecký posudek, který by jednoznačně uvedl, zda byl či nebyl předmětný e-mail žalované ze strany žalobkyně doručen. Soud ani žalovaná nerozporuje tvrzení žalobkyně, že zpracovala projektovou dokumentaci dle dříve uvedené smlouvy o dílo, ale je rozporována ta skutečnost, zda byla či nebyla splněna povinnost dle dohody o narovnání, a proto soud nepřihlížel k dalším důkazům, které byly provedeny. Z dohody o narovnání vyplývá povinnost žalobkyně předat do sedmi dnů od uzavření dohody projektovou dokumentaci v elektronické podobě ve formátech tam uvedených žalované. Žalobkyně tvrdila, že svou povinnost splnila, a to odesláním e-mailu ze dne 12. 3. 2021 v 11:56 hod. K tomu předložila odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , které však bylo zpochybněno znaleckým posudkem zpracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Nebylo tedy podle okresního soudu postaveno najisto, že došlo k doručení tohoto e-mailu žalované. Soud pak vyzval žalovanou k doplnění tvrzení, a to zejména k doplnění tvrzení a navržení důkazů k prokázání toho, že svoji povinnost z dohody o narovnání splnila a žalobkyně byla také poučena o následcích nesplnění této výzvy. Po tomto poučení žalobkyně navrhla celou řadu důkazů, které byly v řízení částečně provedeny a navrhla také postup, který naznačil odvolací soud, a to nařízení důkazu znaleckým posudkem, který by rozpory v odborném vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyřešil. Následně pak žalobkyně od tohoto návrhu na provedení znaleckého posudku upustila, když tvrdila, že to, že došlo k doručení e-mailu prokázala jiným způsobem, nicméně soud po tomto dokazování zjistil pouze skutečnost, že projektová dokumentace, která byla předložena ke stavebnímu řízení Stavebnímu úřadu ve , Anonymizováno, , adresa, odpovídala projektové dokumentaci, která měla být založena příloze e-mailu ze dne 12. 3. 2021. Okresní soud také nerozporoval závěry žalobkyně, které byly učiněny z výslechu navržených svědků, tedy že tito měli k dispozici podklady od žalované, které zpracovávala žalobkyně, přičemž toto nerozporovala ani žalovaná, když je nutno poukázat na skutečnost, že spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou probíhala od konce roku 2016 a žalobkyně na projektové dokumentaci pracovala, předkládala výstupy žalované, včetně výstupů editovaných a žalovaná je od žalobkyně převzala. Podle okresního soudu nicméně nebylo prokázáno, že by došlo k doručení předmětného e-mailu a nebyly tedy odstraněny rozpory uvedené v odborném vyjádření a ve znaleckém posudku. Podle okresního soudu bez takto doplněného dokazování nelze dospět k řádnému a správnému posouzení věci. Není zřejmé, z jakého důvodu žalobkyně od provedení důkazu novým znaleckým posudkem ustoupila, jediné možné vysvětlení je dle názoru soudu ta skutečnost, že k doručení předmětného e-mailu nedošlo. Okresní soud tedy dovodil, že žalobkyně neprokázala splnění své povinnosti předat projektovou dokumentaci v požadovaných formátech a nemá nárok na zaplacení částky vyplývající z dohody o narovnání.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny a vyhovění žalobě v celém rozsahu. Uvedla, že okresní soud zamítl žalobu žalobkyně z důvodu neunesení důkazního břemene, když žalobkyně ustoupila od původně navrženého důkazu novým znaleckým posudkem ohledně doručení předmětného e-mailu. Je pravdou, že žalobkyně v řízení vypracování tohoto posudku sice navrhovala, ale později od tohoto důkazního návrhu ustoupila, a to z důvodů se kterými soud seznámila. Žalobkyně zjistila, že s odstupem cca tří let nejsou u poskytovatelů e-mailových služeb/serveru uchovávány informace o procesech doručení e-mailu. Znalec by tedy v době zpracování posudku nemohl mít k dispozici všechny potřebné podklady pro jednoznačný závěr. Provedení tohoto důkazu, by pak nebylo v dané procesní situaci řešením. Navíc byl proveden důkaz svědeckou výpovědí , právnická osoba, a porovnáním výkresu , právnická osoba, a žalobkyně, když z těchto důkazů dle přesvědčení žalobkyně jednoznačně bylo prokázáno, že tato projektantka navázala na práci žalobkyně a pracovala s verzí dokumentace, která byla pouze a jedině v příloze e-mailu ze dne 12. 3. 2021. Žalovaná sice tvrdila, že editovatelnými formáty projektové dokumentace disponovala již z dřívějška, tato tvrzení však nijak neprokázala a jednalo se o jednoznačně o tvrzení účelové, které bylo soudem prvého stupně přijato absolutně nekriticky. Žalobkyně tvrdila, že finální verze projektové dokumentace v editovatelných formátech zaslala žalované pouze a jedině v e-mailem ze dne 11. 3. 2021 a 12. 3. 2021, a pokud tedy žalovaná finálními formáty dokumentace disponovala, pak jejím zdrojem mohli být jedině tyto dva citované e-maily. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že břemeno důkazní a tvrzení unesla, když splnění povinnosti dle dohody o narovnání bylo prokázáno svědeckou výpovědí , právnická osoba, a porovnáním situačních výkresů projektové dokumentace, které jsou v detailech, které obsahovala pouze finální verze totožné, například v drobných chybičkách, v tazích čar, kótováních, volbě barev a jiných detailech. , právnická osoba, ve své výpovědi vysloveně uvedla, že na jaře roku 2021 převzala od , tituly před jménem, , jméno FO, editovatelné formáty projektové dokumentace žalobkyně a že na ně svou prací navázala, respektive nezasahovala do míst, která nebyla dotčena změnami a tyto ve 100 % převzala z projektové dokumentace žalobkyně. Právě zmiňovaný situační výkres editovatelný DVD soubor byl obsažen pouze v příloze e-mailu ze dne 12. 3. 2021 a , právnická osoba, s ním tedy pracovala. Okresní soud se omezil pouze na konstatování, že jediným způsobem, jak bylo možno prokázat splnění povinnosti dle dohody o narovnání bylo vypracování znaleckého posudku a toto své zhodnocení opírá o poučení krajského soudu, které je dle přesvědčení žalobkyně však soudem prvého stupně vykládáno v rozporu s obsahem usnesení krajského soudu. Jestliže měl soud prvého stupně skutečně za to, že splnění povinností dle dohody o narovnání lze prokázat pouze znaleckým posudkem, pak mohl a měl postupovat dle ustanovení § 120 o. s. ř. a vypracovat znalecký posudek i bez ohledu na navržené důkazy. Ostatní důkazy, které žalobkyně navrhla na prokázání svého tvrzení okresní soud sice provedl, avšak nijak je nehodnotil. Okresní soud se také vůbec nezabýval žalobkyní tvrzenou skutečností a dohodou o narovnání prokázanou, že součástí dohody o narovnání bylo poskytnutí úplatné licence. Z řízení pak jednoznačně vyplynulo, že žalovaná s dílem žalobkyně disponovala, tedy licenci využívala.

4. K odvolání žalobkyně se písemně vyjádřila žalovaná s tím, že se zcela ztotožňuje s posouzením věci okresním soudem a navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Sama žalobkyně vzala, Anonymizováno, svůj původní návrh na provedení znaleckého posudku zpět, čímž dala soudu jasně najevo svou vůli tento důkaz neprovádět. Není, tedy na místě, aby se nyní bránila tím, že soud měl tento důkaz z vlastní iniciativy provést i přes její výslovné zpětvzetí návrhu na provedení tohoto důkazu. Žádnými jinými důkazy, které žalobkyně navrhla a které byly okresním soudem provedeny nebylo prokázáno, že by po uzavření předmětné dohody o narovnání byly splněny povinnosti žalobkyně pro ni z dohody o narovnání vyplývající. To, že údajně měla předávat rozpracovanou dokumentaci žalobkyně žalované pouze a jedině v rámci přílohy e-mailu ze dne 12. 3. 2021 je zcela zjevně nepravdivé tvrzení, jelikož z provedeného dokazování vyplynulo, že koncepty projektové dokumentace byly předávány po celou dobu spolupráce mezi stranami sporu různými způsoby a různým osobám, mimo jiné i svědkovi , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž nebyl dán ani tvrzen či prokázán žádný důvod, proč by měla být tato zavedená praxe stran najednou přerušena či změněna, jak se snaží tvrdit žalobkyně. Žalovaná je toho názoru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění svých povinností z dohody o narovnání. Žalovaná považovala za vhodné, když žalobkyně v rámci soudního řízení navrhla a doložila údajné dokumenty, které měly být dle jejího tvrzení žalované doručeny se s těmito dokumenty seznámit, poté, co se s nimi seznámila zjistila, že nejsou kompletní a jejich nekompletnost namítla v rámci svých vyjádření. Žalovaná setrvává na svém tvrzení, že předmětný e-mail jí nikdy nebyl doručen, nicméně pokud by doručen byl, je z provedeného dokazování zcela zřejmé, že by tímto doručením nebyly povinnosti žalované pro ni z dohody o narovnání vyplývající splněny a je tedy namístě i v tomto případě žalobu zamítnout.

5. Krajský soud po zjištění, že odvolání žalobkyně je včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru po částečně zopakovaném dokazování, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že okresní soud o žalobě žalobkyně rozhodl prvním rozsudkem ze dne 30. 3. 2023, č. j. 16 C 333/2022-98, kterým žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 96.800 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 12. 4. 2021 do zaplacení a povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že došlo k nahrazení dosud sporných závazků mezi účastníky novým závazkem, tedy dohodou o narovnání uzavřenou mezi účastníky dne 11. 3. 2021, z níž vyplývá, že byl nahrazen původní závazek mezi účastníky, a to smlouva o dílo a sporné závazky byly nahrazeny novou dohodou, ve které se účastníci dohodli tak, že žalovaná zaplatí žalobkyni částku 80.000 Kč a žalobkyně předá projektovou dokumentaci do sedmi dnů od uzavření dohody v elektronické formě ve formátech v dohodě uvedených. Okresní soud uzavřel, že povinnost zaplatit částku 80.000 Kč žalované vznikla ihned po uzavření této dohody a nebyla navázána na povinnost žalované předat projektovou dokumentaci. Podle názoru okresního soudu také žalobkyně svoji povinnost předat projektovou dokumentaci v elektronické formě a ve formátech dohodnutých splnila. Tato skutečnost byla podle okresního soudu prokázána jednak z e-mailové korespondence mezi účastníky, konkrétně z e-mailu ze dne 11. 3. 2021, kdy byla splněna část povinností a bylo zasláno DVG statiky, jak bylo potvrzeno z e-mailu ze dne 12. 3. 2021. Dne 12. 3. 2021 pak žalobkyně zaslala žalované zbytek projektové dokumentace. Od té doby žalovaná nikdy splnění této povinnosti nerozporovala, teprve až v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu. Podle okresního soudu z dalších důkazů provedených zejména z odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že součástí e-mailu byly přílohy, které obsahovaly soubory s příponou DVG a s přílohou final.zip. V další korespondenci pak žalovaná vytýkala především nedostatky projektu, avšak dle názoru okresního soudu tyto vady projektu byly narovnány dohodou o nahrazení sporných závazků. K odvolání žalované byl tento rozsudek okresního soudu usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 30. 10. 2023, č. j. 75 Co 187/2023-141 zrušen a věc byla okresnímu soudu vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud jako podstatnou otázku pro právní posouzení věci vyhodnotil otázku, jakým způsobem okresní soud vyložil text dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne 11. 3. 2021. Podle odvolacího soudu se nelze ztotožnit s názorem okresního soudu, že povinnost zaplatit žalobkyni částku 80.000 Kč žalované vznikla ihned po uzavření této dohody a nebyla navázána na povinnost žalované předat projektovou dokumentaci. Takto právní jednání uzavřené mezi účastníky dle názoru krajského soudu vyhodnotit nelze. Okresní soud tak ujednání v bodě II bod 1 dohody o narovnání vyložil nesprávně a na základě tohoto výkladu je pak zřejmé, že je pak podstatné vyřešení otázky, zda žalobkyně svoji povinnost předat žalované projektovou dokumentaci v požadovaných formátech ve lhůtě sedmi dnů od uzavření dohody o narovnání splnila. Okresní soud v tomto směru dospěl ke kladnému závěru, když vycházel z e-mailové korespondence účastníků a odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, . Závěry tohoto odborného vyjádření však byly relevantně zpochybněny odvolací argumentací žalované a jí předloženým znaleckým posudkem z oboru kybernetika a kriminalistika zpracovaným znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 25. 5. 2023. V řízení tak zůstává spornou otázka doručení předmětného e-mailu ze dne 12. 3. 2021 v 11:56 hodin na e-mailovou adresu žalované. Tvrzení žalobkyně o tomto doručení bylo žalovanou zpochybněno a není tak doručení tohoto e-mailu doposud postaveno najisto, přičemž se jedná o otázku podstatnou pro posouzení, zda žalobkyně splnila svoji povinnost z dohody o narovnání, a tedy i pro celkové právní posouzení důvodnosti žalobkyní uplatněného nároku. Krajský soud dospěl k závěru, že ani v souvislosti s ostatními v řízení provedenými důkazy nelze doposud najisto postavit, zda skutečně žalobkyně splnila svoji povinnost z dohody o narovnání a v této souvislosti se jeví adekvátní poučení žalobkyně dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a navržení důkazů k prokázání toho, že svoji povinnost z dohody o narovnání splnila. Bez ohledu na toto poučení pak vzhledem k rozpornosti odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, přichází v úvahu postup dle § 120 o. s. ř. a nařízení důkazu znaleckým posudkem, který by rozpory v odborném vyjádření a znaleckém posudku vyřešil. Po vrácení věci okresnímu soudu tento nařídil jednání na den 8. 2. 2024, kde žalobkyně specifikovala své důkazní návrhy. Dne 26. 8. 2024 proběhlo další jednání okresního soudu, kde byly čteny listinné důkazy a byla vyslechnuta svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . U dalšího jednání okresního soudu dne 24. 9. 2024 byl předložen důkaz diskem CD, svědkyně , jméno FO, byla soudem vyzvána, aby doložila původní soubor DVG, který ji byl předán , tituly před jménem, , jméno FO, v roce 2021. Dne 15. 10. 2024 svědkyně žádosti soudu vyhověla a u dalšího jednání dne 16. 10. 2024 byl proveden důkaz prohlídkou DVG souboru. Dne 22. 10. 2024 se vyjádřila žalovaná s tvrzením, že i kdyby byl předmětný e-mail ze dne 12. 3. 2021 žalované doručen, nebyl soubor kompletní. Dne 8. 11. 2024 se vyjádřila žalobkyně s tím, že nebude navrhovat důkaz znaleckým posudkem. U jednání dne 12. 11. 2024 soud uložil žalobkyni doplnit skutková tvrzení a důkazy k prokázání splnění povinnosti z dohody o narovnání, na což žalobkyně reagovala podáním ze dne 26. 11. 2024. Dne 16. 1. 2025 byly u jednání okresního soudu čteny listinné důkazy, následně byly předloženy písemné závěrečné návrhy, které byly předneseny u jednání 24. 2. 2025 a 6. 3. 2025 byl vyhlášen napadený rozsudek.

7. Krajský soud vychází ze skutkových zjištění tak, jak je okresní soud učinil a rekapituloval v odůvodnění napadeného rozsudku na straně 4 odst. 2 a dále v bodech 6-14 odůvodnění napadeného rozsudku, nicméně neakceptuje závěr okresního soudu o tom, že email ze dne 12. 3. 2021 nebyl žalované doručen.

8. V tomto směru s ohledem na odvolací argumentaci žalobkyně zopakoval soud důkaz výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Z výpovědi této svědkyně zjistil, že tato nemá k žalobkyni žádný vztah, k žalované má vztah pracovní, spolupracovali spolu v minulosti a spolupráce trvá i v současné době. Pokud jde o spolupráci s žalovanou, byla svědkyně oslovena , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že vyhotoví průkaz energetické náročnosti k projektu rozšíření areálu firmy , právnická osoba, bylo to počátkem roku 2022 a průkaz byl vyhotoven v dubnu 2020. K tomu, aby mohla zpracovat svůj úkol, potřebovala svědkyně od žalované stavební dokumentaci a průvodní zprávu o zdrojích energie. Tyto doklady dostala svědkyně od žalované, nicméně při zpracování zjistila, že tyto doklady nejsou úplné. Svědkyni je známo, že před ní na stejném projektu pracoval , tituly před jménem, , jméno FO, . Právě ta stavební dokumentace a zprávy byly zpracovány , tituly před jménem, , jméno FO, , respektive žalobkyní a svědkyně tyto měla k dispozici, ale byly neúplné. Pokud jde o tu neúplnost, byl konzultován zdroj vytápění a ohřevu teplé vody v budově. Pokud jde o formát této dokumentace, měla svědkyně k dispozici soubory PDF a DOC. Svědkyně si nevzpomíná, na jakém nosiči byly tyto soubory předány. Pokud svědkyně při jednání okresního soudu předložila CD disk, tak se jednalo o formát DVG a jednalo se o celkovou situaci stavby. Svědkyně neví, jak tyto soubory vznikly, sama je nahrála na CD disk ze svého počítače. Svědkyně má za to, že v jejím počítači se tyto dokumenty objevily buď e-mailem nebo na flash disku. Tyto dokumenty byly podle rozpisky vyhotoveny , tituly před jménem, , jméno FO, a svědkyni předány investorem, tedy panem , tituly před jménem, , jméno FO, . Svědkyně poté na výzvu okresního soudu doložila další disk rovněž se soubory DVG a pokud měla vysvětlit rozdíl tak ten první CD disk obsahoval soubory, se kterými svědkyně pracovala při projektování a ten druhý disk obsahoval ty původní soubory, které byly svědkyni předány. Svědkyně při komunikaci s panem , Anonymizováno, zjistila, že na původní projektové dokumentaci zpracovávané žalobkyní byly chyby a vady a neshody s ČSN. Svědkyně původně řešila jenom otázku energetiky, ale pak byla konzultována i stavební část a tam ty nedostatky byly. Svědkyni není známo nic o tom, že by pan , jméno FO, nebo jeho firma byla v nějakém smluvním vztahu s panem , Anonymizováno, . Svědkyně ke své činnosti nepotřebovala jiné dokumenty než ty, které ji byly předány panem , Anonymizováno, . Svědkyně původně měla zpracovat pouze dílčí část tohoto projektu, ale pak vzhledem k nedostatkům předchozího řešení se strany dopracovaly k novému řešení celého projektu. Svědkyně byla poptávána ke zpracování projektové dokumentace změna stavby před dokončením v roce 2021, což bylo ještě před vydáním stavebního povolení. Pokud jde o soubory na tom druhém CD, které svědkyně předložila, obsahovaly původní zdroj, tyto dostala od investora a má za to, že to bylo v roce 2021. Konzultace nad dokumentací pana , Anonymizováno, probíhaly v roce 2020 v době, kdy se řešil průkaz energetické náročnosti a potom i dále. Svědkyni je známo, že kvalitu dokumentace posuzovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků.

9. Okresní soud svůj zamítavý verdikt postavil na tom, že žalobkyně v řízení neunesla důkazní břemeno a neprokázala doručení e-mailu ze dne 12. 3. 2021 v 11:56 hodin, tedy neprokázala splnění své povinnosti předat žalobkyni do sedmi dnů od uzavření dohody o narovnání projektovou dokumentaci v elektronické podobě ve stanovených formátech. Tento svůj závěr okresní soud opřel zejména o skutečnost, že žalobkyně upustila v průběhu řízení od navrženého důkazu novým znaleckým posudkem k přezkoumání odborného vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, a znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle okresního soudu bez takto doplněného dokazování nelze dospět k řádnému a správnému posouzení věci.

10. V tomto směru okresní soud nesprávně pochopil pokyny odvolacího soudu tak jak byly vyjádřeny v předchozím zrušovacím usnesení. Okresní soud se z hlediska prokázání doručení e-mailu ze dne 12. 3. 2021 omezil pouze na závěr, že žalobkyně upustila od vypracování znaleckého posudku, aniž by se zabýval, jakkoliv ostatními v řízení provedenými důkazy, které žalobkyně na prokázání tohoto svého tvrzení navrhla, a to na základě poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3, kterého se jí od okresního soudu dostalo. Takovýto postup okresního soudu při hodnocení důkazů akceptovat nelze. Je třeba konstatovat, že okresní soud všechny důkazy, které žalobkyně navrhla na prokázání svého tvrzení řádně provedl, učinil z nich také řádná skutková zjištění v odůvodnění napadeného rozsudku, na které lze odkázat, avšak nijak je ve vztahu k prokázání či neprokázání splnění povinností žalobkyně nehodnotil.

11. Pokud by okresní soud tyto důkazy řádně vyhodnotil, musel by dospět k opačnému závěru, tedy k závěru o tom, že z provedených důkazů, byť nepřímo vyplývá splnění povinnosti žalobkyně z dohody o narovnání, tedy splnění povinnosti předat žalobkyni do sedmi dnů od uzavření dohody projektovou dokumentaci v elektronické podobě v požadovaných formátech, a to včetně doručení e-mailu ze dne 12. 3. 2021 v 11:56 hodin.

12. Podle názoru odvolacího soudu je třeba při hodnocení důkazů vycházet z kontextu celého obchodního případu mezi žalobkyní a žalovanou. Jak správně zjistil okresní soud v dohodě o narovnání ze dne 11. 3. 2021 si účastníci vypořádali tři sporné závazky. První sporný závazek představoval tvrzení žalobkyně, že jí žalovaná dluží částku ve výši 320.500 Kč jako nedoplatek ceny díla. Druhým sporným závazkem bylo tvrzení žalované, že vzhledem k prodlení s výstavbou vznikla žalované jednáním žalobkyně škoda v podobě ušlého zisku na nájemném ve výši 2.240.000 Kč. Třetím sporným nárokem byl nárok na slevu z ceny díla v nespecifikované výši. V článku II si účastníci dohody o narovnání vedeni snahou o smírné vyřešení sporu nahradili veškeré sporné závazky, to je sporný závazek 1. sporný závazek 2. a sporný závazek 3., které touto dohodou zanikají novými následujícími závazky. Účastníci se dohodli na tom, že žalovanou k žalobkyni již uhrazené částce ve výši 82.644 Kč bude připočtena částka 80.000 Kč a souhrnná částka 162.644 Kč představuje úplnou a kompletní cenu díla. Žalobkyně se zavázala předat projektovou dokumentaci žalované do sedmi dnů od uzavření této dohody, a to v elektronické formě ve formátech PDF, DVG a DOC nebo DOCX, aby s ní třetí osoba (jiný architekt) mohl bez dalšího pracovat, tedy zejména měnit ji a upravovat ji. K tomu také následně, jak vyplynulo z předloženého dokazování došlo, včetně využití licence poskytnuté žalobkyní.

13. Nelze vycházet pouze z toho, že doručení předmětného e-mailu nebylo prokázáno znaleckým posudkem, ale je třeba vyjít ze všech v řízení provedených důkazů. Odvolací soud neshledává žádný rozumný důvod, proč by žalobkyně svoji povinnost z dohody o narovnání nesplnila, když zpracovanou projektovou dokumentaci měla k dispozici a nebyl jediný důvod, proč by ji na základě uzavřené dohody o narovnání nezaslala předmětným e-mailem žalované. V tomto směru je třeba přihlédnout ke zprávě v e-mailové komunikaci mezi žalobkyní a žalovanou, z níž okresní soud učinil odpovídající skutková zjištění. Z e-mailu ze dne 11. 3. 2021 správně zjistil, že z adresy , e-mail, na adresu , e-mail, byla zasílána příloha o velikosti 4,9 MB a předmět projektová dokumentace , adresa, . Z e-mailu ze dne 12. 3. 2021 v 11:50 hodin od jednatele žalované jednateli žalobkyně ze shora uvedených e-mailových adres bylo zjištěno, že jednatel žalované žádal o kontrolu a zaslání DVG projektu s tím, že v ZIPU má jen jedno DVG statiky. Z e-mailu od jednatele žalobkyně jednateli žalované na shora uvedených e-mailových adresách ze dne 12. 3. 2021 v 11:56 hodin bylo zjištěno, že součástí byla příloha o velikosti 4,7 MB, předmět byl Re: projektová dokumentace , adresa, . Z e-mailu ze dne 7. 5. 2021 v 9:38 hodin s předmětem informace projektu bylo zjištěno, že jednatel žalované zasílal jednateli žalobkyně e-mail, kdy uváděl, že v projektu je více chyb a věci neodpovídající normám, než je chybějící úklidová místnost, na kterou upozornila paní na stavebním úřadě. Uváděl, že některé části se budou muset opravit a předělat, aby nepostavili stavbu v rozporu s normami. Uváděl, že kontaktovali Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a probrali s nimi následný postup, kdy budou řešit závažnost nedostatků a dají oficiální stanovisko a do jejich rozhodnutí bude pozastavena fakturace. Na tento e-mail reagoval jednatel žalobkyně e-mailem ze dne 7. 5. 2021 v 10:49 hodin, kdy uváděl, že nesouhlasí s řešením žalované, upozorňoval, že faktura je pod splatností od 11. 4. 2021, byla uzavřena dohoda o narovnání a žádal o její neprodlené uhrazení. V případě, že nebude uhrazena do pondělí 10. 5. uvedl, že věc předává právnímu zástupci. Z odpovědi jednatele žalované e-mailem ze dne 7. 5. 2021 v 12:26 hodin bylo zjištěno, že tento reagoval na předchozí email a uváděl, že dohoda o narovnání byla postavena na předpokladu, že projekt je v souladu s legislativou a může se podle něho stavět. Pokud by projekt realizovali, tak jak je ze strany žalobkyně navržen, vystavují se riziku, že nebude kolaudovatelný a že si nájemci budou stěžovat a budou moci prokázat nedodržení norem, a proto se rozhodli nechat to prověřit odborníky. Pokud se ukáže, že projekt nemá chyby, není důvod neuhradit fakturu. Z e-mailu ze dne 29. 9. 2021 v 8:39 hodin zaslaného ze strany jednatele žalované jednateli žalobkyně s předmětem storno faktury, který uváděl, že si mají vystavit storno faktury za projekt a fakturu nebudou hradit. Smlouva a dohoda byla postavena na tom, že budou moci projekt využívat. Po konzultacích vyplynulo, že projekt obsahuje toliko chyb, že takto se stavba nemůže realizovat. V projektu bylo mnoho porušení závazných zákonů a vyhlášek. Nedošlo tak k plnění ze strany žalobkyně, projekt musel být přepracován a podle nového se teprve může stavět. Dále žádal, aby si žalobkyně vystavila storno, i té již zaplacené platby a žádal, aby byla platba zaslána na účet, aby se to nemuselo řešit přes právníky.

14. Již z této e-mailové komunikace mezi účastníky jednoznačně vyplývá, že jednatel žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, komunikoval s jednatelem žalované ve věcech týkajících se projektové dokumentace bezpochyby zaslané žalobkyní žalované v předmětném e-mailu. Z uvedené komunikace také jednoznačně vyplývá důvod, proč žalovaná odmítla uhradit žalobkyni částku sjednanou v dohodě o narovnání. Důvodem nezaplacení této částky nebylo nesplnění povinností žalobkyně z dohody o narovnání, ale názor žalované, že v projektové dokumentaci žalobkyně jsou vady a chyby, které nutně povedou k jejímu celkovému přepracování. To je podle názoru odvolacího soudu důvodem, proč žalovaná zpochybňuje splnění povinností žalobkyně z dohody o narovnání a proč odmítá na základě dohody o narovnání žalobkyni plnit. Otázka vad projektové dokumentace však není podstatnou pro vyřešení otázky, zda žalobkyně splnila svou povinnost z dohody o narovnání či nikoliv. Jak už bylo výše řečeno, dohoda o narovnání nahrazovala veškeré v ní formulované předchozí závazky účastníků z mezi nimi uzavřené smlouvy o dílo.

15. Mimo projektovou dokumentaci o závěru, že žalobkyně splnila svoji povinnost z dohody o narovnání svědčí jednoznačně výpověď svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , tak jak byla doplněna v odvolacím řízení. Z výpovědi této svědkyně jednoznačně vyplývá, že pro svou projektovou činnost, kterou vykonávala pro žalovanou využila předchozí projektovou dokumentaci zpracovanou žalobkyní, měla ji při své práci jednoznačně k dispozici a výslovně uvedla, že ke své činnosti nepotřebovala jiné dokumenty než ty, které jí byly předány , tituly před jménem, , jméno FO, , to je jednatelem žalované. Bezpochyby se tak jednalo o projektovou dokumentaci, která byla žalované zaslána právě předmětným e-mailem ze dne 12. 3. 2021.

16. V tomto směru nelze akceptovat argumentaci žalované, že tato měla od žalobkyně části projektové dokumentace k dispozici již z předchozích období. Toto je bezpochyby pravdou, nicméně konečná fáze byla zaslána právě v předmětném e-mailu ze dne 12. 3. 2021, což z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, podle názoru odvolacího soudu jednoznačně vyplývá. Svědkyně navíc vyloučila, že by předmětné DVG soubory měla od vyslechnutého svědka , tituly před jménem, , jméno FO, .

17. Podstatné je také dle názoru odvolacího soudu to, že z důkazů provedených v řízení jednoznačně vyplynulo, že žalovaná s dílem žalobkyně, byť namítala jeho vady, disponovala tedy licenci, která jí byla poskytnuta využívala.

18. Lze tedy dle názoru krajského soudu konstatovat, že žalobkyně v řízení prokázala splnění své povinnosti z dohody o narovnání a je tedy naopak na žalované, aby tato žalobkyni plnila to, k čemu se dohodnou o narovnání zavázala, tedy zaplatit částku 96.800 Kč.

19. Pokud pak jde o argument žalované, že v dohodě o narovnání byla sjednána pouze úplata ve výši 80.000 Kč, je třeba vycházet z celého textu dohody, kdy, konkrétně v článku I odst. 4 je uvedeno, že žalovaný uhradil žalobkyni část ceny díla ve výši 82.644 Kč, tato částka je dále uvedena i v ustanovení článku II odst. 1 písm. a) dohody o narovnání, kde je sjednáno, že k již zaplacené části díla ve výši 82.644 Kč bude připočtena částka 80.000 Kč a souhrnná platba za dílo je tedy představována částkou ve výši 162.644 Kč. U platbě ve výši 82.645 Kč, která byla žalovanou uhrazena na základě faktury žalobkyně ze dne 12. 3. 2018, č. 1/2018 se však fakticky jednalo o částku 100.000 Kč, tedy 82.645 Kč + 21% DPH. Oba účastníci jsou plátci DPH, předchozí fakturace vždy obsahovala 21% DPH a výši fakturované částky dle dohody o narovnání žalovaná nikdy dříve nerozporovala. Nárok žalobkyně je tedy dle názoru krajského soudu dán i včetně 21% DPH, tedy v celkové výši 96.800 Kč, a to včetně příslušenství, když počátek prodlení ode dne 12. 4. 2024 se řídí splatností žalobkyní zaslané faktury ze dne 11. 3. 2021, č. 1/2021.

20. Ze shora uvedených důvodů krajský soud dle ustanovení § 220 o. s. ř. rozsudek okresního soudu změnil a žalobě žalobkyně vyhověl.

21. Vzhledem ke změně rozsudku okresního soudu rozhodl krajský soud opětovně o náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně dle ustanovení § 224 odst. 2, § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil procesně neúspěšné žalované povinnost nahradit náklady řízení procesně úspěšné žalobkyni. Náklady řízení před soudem prvého stupně představují náklady za 17 účelně vynaložených úkonů právní služby po 4.980 Kč dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za následující úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění, sepis žalobního návrhu, účast u jednání dne 14. 12. 2022, vyjádření ve věci ze dne 27. 12. 2022, vyjádření ze dne 23. 1. 2023, účast u jednání dne 24. 1. 2023, účast u jednání dne 14. 2. 2023, účast u jednání dne 20. 3. 2023, vyjádření k odvolání ze dne 21. 6. 2024, účast u jednání dne 8. 2. 2024, účast u jednání dne 26. 8. 2024, účast u jednání dne 24. 9. 2024, účast u jednání 12. 11. 2024, doplnění tvrzení a důkazů ze dne 26. 11. 2024 na výzvu soudu, účast u jednání 16. 1. 2025 a účast u jednání dne 24. 2. 2025), k těmto úkonům přísluší 15x režijní paušál á 300 Kč a 2x režijní paušál á 450 Kč a dále 21% DPH ve výši 18.912,60 Kč a zaplacený soudní poplatek 3.872 Kč. Celková výše nákladů řízení před soudem prvého stupně tak představuje částku 112.844,60 Kč. Pokud zástupkyně žalobkyně uplatňovala další náklady právního zastoupení, a to konkrétně za nahlížení do spisu dne 16. 3. 2023, sdělení soudu ze dne 22. 2. 2024, nahlížení do spisu 13. 3. 2024, sdělení soudu ze dne 13. 3. 2024, nahlížení do spisu 16. 4. 2024, sdělení soudu ze dne 19. 4. 2024, sdělení soudu ze dne 7. 5. 2024, nahlížení do spisu 18. 9. 2024, sdělení soudu 8. 11. 2024, replika k vyjádření žalované ze dne 26. 1. 2025 a replika k vyjádření žalované ze dne 24. 2. 2025, nepovažuje odvolací soud tyto úkony za honorovatelné dle advokátního tarifu, neboť se nejedná o účelně vynaložené úkony právní služby. Pokud jde o jednotlivá sdělení soudu, ta pouze obsahují rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a navržení dalších důkazů, eventuálně vyjádření žalobkyně k provedenému dokazování a tyto úkony odvolací soud za účelně vynaložené a honorovatelné nepovažuje. Pokud jde o žalobkyní uplatňovaná nahlížení do spisu, vychází odvolací soud z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1175/2015. Za samostatný úkon právní služby spočívající v nahlížení eventuálně prostudování spisu lze odměnu výjimečně přiznat, bude-li takový postup v civilním soudním řízení s ohledem na konkrétní okolnosti případu ospravedlnitelný, což v daném případě z obsahu spisu nevyplývá. Rovněž tak odvolací soud nepřiznal žalobkyni uplatněné náklady za tisk na pauzovací papír za 608 Kč, když tato položka je zahrnuta v přiznaných paušálních výdajích advokáta.

22. Výrok o nákladech odvolacího řízení je dle ustanovení § 224 a § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že v odvolacím řízení byla úspěšná žalobkyně a má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených, které představují odměnu za zastupování za 3 úkony právní služby á 4.980 Kč (podání odvolání a 2x účast u odvolacího jednání), 2x režijní paušál á 450 Kč, 21% DPH ve výši 3.420,90 Kč a zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši 4.840 Kč. Náklady odvolacího řízení tak celkem představují 24.550,90 Kč.

23. Náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů pak v součtu představuje částku 137.395,50 Kč, přičemž lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů stanovil krajský soud dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní a místem plnění určil sídlo advokáta žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. pak bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu, jejich zaplacení bylo uloženo neúspěšné žalované ve výši 900 Kč. Jedná se o náklady, které stát vynaložil v souvislosti s výplatou svědečného svědkyni , tituly před jménem, , jméno FO, na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 9. 4. 2026, č. j. 75 Co 236/2025-419.