75 CO 247/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 20.016 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 29. 3. 2022, č. j. 14 C 209/2021-66,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. a III. potvrzuje.

II. Odvolání žalované proti výroku II. napadeného rozsudku se odmítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 4.480 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.016 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3.500 Kč od 16. 7. 2021 do 22. 7. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.016 Kč od 23. 7. 2021 do zaplacení, a dále částku 1.200 Kč jako náklady spojené s uplatněním pohledávky (výrok I.); žalobu zamítl v části o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20.016 Kč od 29. 12. 2020 do 15. 7. 2021, a ohledně úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16.516 Kč od 16. 7. 2021 do 22. 7. 2021 (výrok II.). Ve výroku III. pak okresní soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9.761 Kč k rukám jejího zástupce.

2. Proti uvedenému rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, brojí včasným odvoláním žalovaná, domáhajíc se jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Z odvolací argumentace žalované vyplývá, že jako odvolací důvod v prvé řadě namítá vadu řízení spočívající v tom, že okresní soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, když jednatel žalované nemohl být přítomen u jednání z důvodu vážného zdravotního stavu. V rámci odvolání se pak dovolávala ústního jednání, v rámci něhož by snesla svou procesní obranu a byla tak naplněna její práva na spravedlivý proces. Dále její odvolací argumentace směřovala do skutkových zjištění okresního soudu, když popírala zjištění o uzavření smlouvy, přičemž však současně argumentovala tím, že položky uvedené ve faktuře neodpovídají tomu, jaké zboží bylo odebráno a že odběr zboží nebyl učiněn konkrétní osobou.

3. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že navrhovala napadený rozsudek potvrdit. Procesní postup okresního soudu, který jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, hodnotila jako přiléhavý průběhu řízení, neboť opakované žádosti žalované o odročení jednání lze hodnotit jako obstrukční jednání; v tomto směru odkazovala na bod 19. napadeného rozsudku a tam obsažené odůvodnění okresního soudu. K meritu věci uvedla, že tvrzení žalované byla v řízení natolik obecná, navíc nepodpořena žádným důkazním návrhem, že nemohla vyvrátit domněnku uznání dluhu ze dne 26. 4. 2021 o tom, že žalovanou uznaný dluh co do důvodu a výše v době uznání trval.

4. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně učinila předmětem řízení svůj peněžitý nárok vůči žalované na zaplacení částky 20.016 Kč požadované z titulu mezi účastníky ústně uzavřené kupní smlouvy z [datum] (o koupi a prodeji zboží: batoh Ortovox v ceně 3.960 Kč, rukavice Leki 3.472 Kč, kalhoty Ortovox 6.160 Kč, Ortovox outdorová výbava 6.424 Kč), resp. z titulu nároku na zaplacení kupní ceny z této kupní smlouvy a vyfakturované žalované fakturou žalobkyně [číslo] se splatností dne 28. 12. 2020. Dále učinila žalobkyně předmětem řízení i nárok na zaplacení příslušenství této pohledávky, a to ve formě zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 20.016 Kč od 29. 12. 2020 do zaplacení. Konečně učinila žalobkyně předmětem řízení i nárok na příslušenství téže pohledávky, a to na zaplacení částky 1.200 Kč jako náhrady nákladů žalobkyně spojených s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Žalobou vznesené nároky žalobkyně odůvodnila zejména tím, že dne 21. 12. 2020 účastníci uzavřeli kupní smlouvu na zboží uvedené výše a za kupní cenu uvedenou též výše. Dále tvrdila, že 21. 12. 2020 žalovaná (jako podnikatel) toto zboží od žalobkyně (jako podnikatele) odebrala, a i to, že sjednanou kupní cenu za něho ale v den sjednané splatnosti (uvedený opět v dané faktuře) nezaplatila. Konečně ještě žalobkyně na odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná po jednání s žalobkyní o úhradě daného dluhu svůj dluh vůči žalobkyni písemně uznala co do důvodu a výše, že se jej rovněž zavázala dodatečně uhradit v dohodnutých pravidelných měsíčních splátkách (počínaje první splátkou splatnou dne 15. 7. 2021) pod ztrátou výhody splátek při prodlení se splácením. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 24. 9. 2021, č. j. EPR 219655/2021-5, byl zrušen k odporu žalované, která se následně ve lhůtě stanovené ve smyslu § 114b o. s. ř. vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, že fakturovaná částka neodpovídá využitým službám a odebranému zboží a že faktura nebyla odsouhlasena a potvrzena a dále vyjádřila požadavek na nařízení jednání ve věci. Následně své vyjádření doplnila o tvrzení, že nebyla uzavřena žádná smlouva mezi účastníky a k odběru zboží nedošlo na základě žádného jednání konkrétních osob. Následně opět doplnila svá tvrzení potud, že dodané služby byly v rozporu s ústní dohodou ohledně rozsahu a způsobu poskytnutých služeb a že fakturace byla vadná a je neplatná. Na den 30. 11. 2021 nařídil okresní soud jednání ve věci, přičemž dne 29. 11. 2021 byla okresnímu soudu doručena písemná žádost žalované o odročení jednání s odkazem na epidemiologickou situaci a karanténám ve škole (provozované žalovanou) a tím možné karanténě jednatele žalované. Na tuto žádost okresní soud reagoval tak, že žalovanou obratem vyzval, aby konkretizovala osoby, jež jsou oprávněny jednat za žalovanou, kterým bylo nařízeno karanténní opatření a jakým orgánem a aby toto obratem doložila, jinak nebude brán zřetel na omluvu a ve věci bude jednáno. Dne 30. 11. 2021 byla soudu doručena žádost [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jednatele žalované, o odročení jednání z důvodu příznaků onemocnění Covid-19, pro něž byl odeslán na PCR test. Okresní soud této žádosti vyhověl, jednání odvolal a nově nařídil na den 7. 1. 2022, přičemž současně žalovanou vyzval, nechť předloží důkazy k tvrzením jednatele žalované uvedeným v žádosti ze dne 30. 11. 2021. Na tuto výzvu nebylo žalovanou reagováno a důvody pro odročení jednání volaného na den 30. 11. 2021 tak nebyly osvědčeny. Dne 6. 12. 2021 požádal zástupce žalobkyně o odročení jednání nařízeného na den 7. 1. 2022 z důvodu kolize s dříve nařízeným jednáním před Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci ve věci sp. zn. 28 T 6/2021, když tento důvod řádně doložil. Okresní soud pak jednání ve věci nařídil na den 25. 1. 2022, když mu však dne 21. 1. 2022 byla doručena žádost žalované o odročení jednání z důvodu pracovní neschopnosti jejího jednatele, která byla doložena kopii rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], z níž vyplynulo, že jednatel žalované je práce neschopen od 20. 1. 2022 s následnou kontrolou dne 27. 1. 2022 Okresní soud žádosti vyhověl, jednání odvolal a nově nařídil na den 11. 2. 2022. Dne 10. 2. 2022 byla okresnímu soudu doručena emailová zpráva od jednatele žalované s žádostí o odvolání jednání z důvodu, že onemocněl a že byl ošetřující lékařkou odeslán na PCR test. K této žádosti přiložil kopii potvrzení o rezervaci PCR testování na den 10. 2. 2022 Okresní soud na základě uvedeného kontaktoval ošetřující lékařku jednatele žalované, která potvrdila, že jej z důvodu příznaků onemocnění Covid-19 odeslala na PCR test. Okresní soud pak jednání odvolal a nově nařídil na den 4. 3. 2022. Dne 2. 3. 2022 žalovaná opětovně požádala o odročení jednání nařízeného na den 4. 3. 2022 z důvodu pracovní neschopnosti jejího jednatele, přičemž však tuto žádost nijak nedoložila. Okresního soud téhož dne žalovanou vyzval k doložení tvrzeného důvodu s poučením, že k nedoloženému tvrzenému důvodu přihlížet nebude. Dne 3. 3. 2022 žalovaná předložila rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jejího jednatele s tím, že tato mělo být vystavena dne 24. 2. 2022 a pracovní neschopnost měla započat ode dne 23. 2. 2022. Jako osoba rozhodnutí vystavující byla uvedena [jméno] [příjmení] Okresní soud tuto žádost akceptoval, jednání odvolal a nově nařídil na den 29. 3. 2022 (předvolání doručeno dne 3. 3. 2022) Současně žalovanou usnesením vyzval, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení předložila souhlas jejího jednatele udělený soudu tak, aby si soud mohl vyžádat od všech ošetřujících lékařů jednatele zprávy o jeho zdravotním stavu, z nichž by vyplynulo, zda se mohl či nemohl jednatel žalované účastnit dříve nařízených jednání. Dále mělo být sděleno, jakými obtížemi trpěl jednatel žalované, které mu měly bránit v účasti na jednání dne 4. 3. 2022 a současně, proč tyto soudu nesdělil již 23. 2. 2022 (v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným). Současně žalovanou poučil o možnosti nechat se v řízení zastoupit zástupcem na základě plné moci či pověřeným zaměstnancem. Uvedené usnesení bylo žalované doručeno 10. 3. 2022 a ve stanovené lhůtě (ani později) na něj nebylo ze strany žalované reagováno. Dne 28. 3. 2022 byla nalézacímu soudu doručena žádost žalované o odročení jednání volaného na den 29. 3. 2022 odůvodněná tím, že pracovní neschopnost jednatele žalované započatá dne 23. 2. 2022 pokračuje. Téhož dne, tj. 28. 3. 2022, okresní soud žalované odeslal a doručil zprávu o tom, že žádosti nevyhovuje. Tento svůj postup žalované odůvodnil tím, že její postup stran maření jednání považuje za obstrukční, a to zejména proto, že nevyhověla jeho výzvě, která měla směřovat k ověření toho, zda jednatel žalované v době nařizovaných jednání skutečně trpěl takovými zdravotními obtížemi, které by mu znemožňovaly účast u soudního jednání, včetně toho, zda tvrzený důvod trvající pracovní neschopnosti od 23. 2. 2022 je dán a je odůvodněn právě zdravotním stavem jednatele žalované, který by vylučoval jeho účast u soudního jednání. Opětovně žalovanou poučil o možnosti nechat se v řízení zastoupit. Na to žalovaná dne 29. 3. 2022 reagovala tak, že trvá na odročení jednání, když trvá pracovní neschopnost jejího jednatele a že si není schopna v tak krátké době zajistit ve věci zastoupení. Okresní soud pak dne 29. 3. 2022 ve věci jednal v nepřítomnosti žalované, provedl dokazování a ve věci rozhodl právě napadeným rozsudkem.

6. Odvolací soud se s ohledem na odvolací námitku žalované v prvé řadě zabýval tím, zda měl okresní soud splněné podmínky pro to, aby ve věci mohl dne 29. 3. 2022 jednat v nepřítomnosti žalované. V prvé řadě lze konstatoval, že žalovaná byla k jednání řádně předvolána, když předvolání k jednání jí bylo doručeno dne 3. 3. 2022 a byla jí tak zajištěna i dostatečná lhůta k přípravě k jednání (§ 115 odst. 2 o. s. ř.). Dále je třeba v situaci, kdy žalovaná požádala o odročení jednání, posoudit, zda tak žalovaná učinila včas a z důležitého důvodu. V kontextu obsahu žádosti žalované ze dne 28. 3. 2022, která byla odůvodněna pouze tvrzením o trvající dočasné pracovní neschopností jejího jednatele, a to již od 23. 2. 2022, lze podle odvolacího soudu uzavřít, že takováto žádost nemůže být vyhodnocena jako včasná. Jinak řečeno, jestliže již v době doručení předvolání k jednání, tj. dne 3. 3. 2022, měla (resp. s ohledem na obsah spisu, z něhož nevyplývají bližší okolnosti k průběhu dočasné neschopnosti, jako kontroly u lékaře atd.), mohla či musela mít žalovaná za to, že je zde důvod pro odročení jednání (tvrzení o kontinuální pracovní neschopnosti od 23. 2. 2022), pak žádost učiněnou dne 28. 3. 2022, tj. den před jednáním, nelze považovat za včasnou. Již proto (při absenci včasné žádosti) byl naplněn zákonný předpoklad, aby okresní soud mohl jednat v nepřítomnosti žalované. Pokud se pak týká (ne) důvodnosti žádosti o odročení jednání, odvolací soud se zcela ztotožňuje s argumentací okresního soudu uvedenou pod bodem 19. napadeného rozsudku, včetně tam uvedených odkazů na judikaturu Nejvyššího soudu, na kterou se pro stručnost odkazuje s tím, že ve světle všech okolností průběhu projednávání věci (opakované žádosti o odročení jednání těsně před jednáním, nesplnění si uložené povinnosti směřující k ověření zdravotního stavu jednatele žalované právě v kontextu činěných žádostí o odročení jednání), je dán podklad pro závěr o tom, že postup žalované v projednávané věci lze hodnot jako procesně obstrukční, který nelze pro rozpor s ust. §§ 2 a 6 o. s. ř. akceptovat. S ohledem na vše shora vyložené tak odvolací soud činí závěr, že jednal-li okresní soud ve věci dne 29. 3. 2022 v nepřítomnosti žalované, neodňal jí možnost jednat před soudem a nezatížil tím tak řízení vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Rovněž v rámci odvolacího řízení žalovaná den před odvolacím jednáním požádala o jeho odročení s argumentací akutního nepříznivého stavu jejího jednatele (horečnatý stav) s tím, že následně toto doloží. Odvolací soud tuto žádost vyhodnotil jako nedůvodnou, právě s ohledem na celý průběh řízení a rovněž i s přihlédnutím k jiným projednávaným věcem žalované dříve vedeným u odvolacího soudu, kdy vždy den před jednáním odvolací soudu postupuje žalovaná shodně, tedy žádá o odročení s ohledem na zdravotní stav jednatele, který přislíbí doložit a nikdy tak neučiní, stejně jako v posuzované věci, kdy žádné lékařské osvědčení prokazující nepříznivý zdravotního stav následně nedoložila.

7. Jde-li o skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých u jednání provedených důkazů, pak odvolací soud tato zcela akceptuje a pro stručnost na tato, jak jsou uvedena v bodu 3. napadeného rozsudku odkazuje. Odvolací soud pak rovněž akceptuje závěr okresního soudu o skutkovém stavu věci, jak byl okresním soudem popsán v době 4. napadeného rozsudku, na který tímto odkazuje.

8. Pokud jde o právní posouzení věci okresním soudem, ten správně vycházel z v průběhu řízení provedených listinných důkazů, a lze konstatovat, že si pro účely svého rozhodnutí obstaral základní a potřebná skutková zjištění a správně přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co uvedli sami účastníci. Při vytváření skutkového základu sporu postupoval okresní soud v souladu se zásadami uvedenými v § 120 o. s. ř., jeho skutková zjištění zahrnují všechny okolnosti podstatné pro právní posouzení věci. Okresnímu soudu nelze také vytknout nesprávné použití právních norem nebo jejich vadnou aplikaci v této věci, když z provedených listinných důkazů uzavřel, že žalobkyně v řízení prokázala, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena kupní smlouvy, jejímž předmětem byly movité věci, a to batoh Ortovox v ceně 3.960 Kč, rukavice Leki 3.472 Kč, kalhoty Ortovox 6.160 Kč, Ortovox outdorová výbava 6.424 Kč, v souhrnné ceně 20.016 Kč, přičemž žalovaná tento svůj dluh - vyplývající z kupní smlouvy - písemně za podmínek § 2053 OZ dne 26. 4. 2021 uznala, čímž založila vyvratitelnou právní domněnku o tom, že její dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Za situace, kdy v řízení nebyla uvedená domněnka vyvrácena a ani prokázáno či jinak nevyšlo najevo, že dluh žalované po jeho uznání zanikl, lze závěr okresního soudu o povinnost žalované k úhradě dluhu zcela akceptovat. Odvolací soud rovněž akceptuje právní závěry okresního soudu stran změny kupní smlouvy tykající se splatnosti kupní ceny, které našly odraz v zamítavém výroku II. napadeného rozsudku ohledně požadovaného příslušenství ve formě úroků z prodlení a v tomto směru odvolací soud pro stručnost odkazuje na body 15. a 16. napadeného rozsudku.

9. Pokud žalovaná v průběhu řízení před soudem prvého stupně a následně i v odvolacím řízení tvrdila, že žalobkyně neposkytla služby řádně, resp. rozporovala rozsah poskytnutých služeb dle ústní dohody, dále že fakturovaná částka neodpovídá využitým službám a odebranému zboží a že faktura nebyla odsouhlasena či pokud rovněž tvrdila, že nebyla uzavřena žádná smlouva mezi účastníky a k odběru zboží nedošlo na základě žádného jednání konkrétních osob, pak se ze strany žalované jednalo pouze o obecné tvrzení, nadto značně protichůdné, které nebylo žalovanou ničím doloženo. Žalovaná se jednání okresního soudu i přes řádné (opakované) předvolání neúčastnila, a za této situace se zbavila možnosti, aby byla okresním soudem poučena o nutnosti tvrzení a nutnosti navrhnout důkazy na prokázání svých tvrzení. Ani ve stadiu odvolacího řízení žalovaná svá tvrzení nijak nekonkretizovala a nedoložila, když navíc je nutno konstatovat, že i pokud by se tak stalo, jednalo by se o nepřípustné novoty v odvolacím řízení v rozporu s ustanovení § 205a o. s. ř.

10. Jestliže tedy okresní soud uzavřel, že nárok žalobkyně je v rozsahu výrokové části I. důvodný, odvolací soud tento závěr akceptuje, a uzavírá, že právní hodnocení a posouzení věci, jak našlo svůj výraz ve vyhovujícím verdiktu napadeného rozsudku, je zcela správné. Závěr okresního soudu je logickým výsledkem správně zjištěného skutkového stavu. Okresní soud se se všemi pro posouzení věci rozhodnými skutečnostmi vypořádal a učinil správný závěr o důvodnosti žaloby včetně uplatněného příslušenství v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Ze shora uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrzen, a to včetně výroku o nákladech řízení, kde okresní soud rovněž nepochybil a správně určil skladbu i výši nákladů řízení.

12. Odvolání žalované do výroku II. napadeného rozsudku odvolací soud podle ust. § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl. V uvedené části okresní soud žalobu částečně co do požadovaného příslušenství zamítl, přičemž žalovaná v rámci řádného opravného prostředku nemůže ohledně této zamítnuté části pro sebe získat příznivější rozhodnutí. Její odvolání je tedy tzv. subjektivně nepřípustné, proto o něm bylo rozhodnuto jak vyloženo výše.

13. Výrok o nákladech odvolacího řízení je dle ustanovení § 224 odst. 1 a ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. odůvodněn skutečností, že žalovaná nebyla s odvoláním úspěšná, a je povinna zaplatit žalobkyni vzniklé náklady odvolacího řízení, které představují náklady právního zastoupení za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání dne 10. 1. 2023) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 20.016 Kč, při sazbě za jeden úkon 1.940 Kč, tj. celkem 3.880 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu hotových výdajů za uvedené úkony právní služby á 300 Kč podle § 13 odst. 3 téhož předpisu, tj. 600 Kč Celkem tedy náklady odvolacího řízení žalobkyně představují částku 4.480 Kč, a žalovaná je povinna zaplatit tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění nákladů odvolacího řízení tak byla určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. a místo plnění k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.