75 CO 256/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 171.223,02 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 3. 2022, č. j. 19 C 377/2020-214,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 20.037,60 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou k úhradě částky 171.223,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 171.223,02 Kč od 8. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 58.656 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou příkazní smlouvu dle ustanovení § 2430 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ze které pro příkazníka vyplývají povinnosti při výkonu příkazu, včetně povinnosti plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností a povinnosti dle ustanovení § 2432 odst. 1 o. z. a povinnosti upozornit příkazce na nesprávnost jeho pokynu podle ustanovení § 2433 o. z. Z příkazní smlouvy jednoznačně vyplývá, že žalovaná měla povinnost zadávat veřejné zakázky v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a dalšími předpisy, mimo jiné směrnicemi [územní celek], což v daném případě neučinila, kdy se dopustila tří pochybění, v důsledku nichž došlo ke krácení dotace pro žalobkyni o 5 %. Žalovaná porušila povinnost zajistit řádné uveřejnění veřejné zakázky na profilu zadavatele, který je uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek (toto byla povinnost [územní celek], kterou na sebe příkazní smlouvou žalovaná převzala). Námitka žalované, že žalobkyně žalovanou vyzvala k tomu, aby použila ke zveřejnění profil zadavatele, který nebyl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek, nemůže obstát, kdy bylo povinností žalované, aby ve Věstníku veřejných zakázek uvedla správný profil zadavatele. Své odpovědnosti by se žalovaná zprostila pouze tehdy, pokud by prokázala, že žalobkyni na chybný pokyn upozornila a ta na jeho splnění přesto trvala. Toto však žalovaná ani netvrdila, naopak k výzvě soudu uvedla, že tak neučinila. Za zjištěné pochybení spočívající v tom, že výzva k podání nabídek a zadávací dokumentace byla uveřejněna na internetové adrese, která nebyla odeslána k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a nebyl k tomu použit profil zadavatele, jehož internetová adresa byla ve věstníku řádně uveřejněna, plně odpovídá žalovaná. Stejně tak žalovaná plně odpovídá za další dvě zjištěná pochybení spočívající v neotevření obálek s nabídkami bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty k podání nabídek a v dřívějším otevření obálek,než bylo uveřejněno na profilu zadavatele, což vedlo k porušení zásady transparentnosti. Organizační zajištění zabezpečení otvírání obálek s nabídkami byla povinnost výslovně zakotvená v příkazní smlouvě. Pokud jde o tvrzení, že k porušení zásady transparentnosti nemohlo dojít, když byla doručena toliko jediná nabídka a že společnost, která nabídku učinila, se nehodlala účastnit otvírání obálek, jde o toliko nerelevantní polemiku, jelikož k porušení ustanovení zákona o veřejných zakázkách došlo a byla za něj uplatněna finanční oprava. Relevantní není ani námitka žalované, že uveřejnění výzvy na internetové adrese, která nebyla odeslána k uveřejnění ve Věstníku, je pochybení jednoznačně nejzávažnější. Ve všech třech případech se jednalo o stejně závažné porušení se stejným rozpětím možné opravy (5 – 25 %) a za všechna porušení byla uložena finanční oprava ve výši 5 %. K porušení zákona o veřejných zakázkách došlo a na jeho základě byla uplatněna oprava ve výši 5 % z výše dotace a to ve všech třech případech. Dle absorpční zásady pak celková výše opravy činila 5 % z výše dotace. Nevyplacená část dotace po provedené opravě ve výši 5 %, konkrétně ve výši 171.223,02 Kč je pak škodou, která vznikla v důsledku porušení povinností žalované plynoucí z příkazní smlouvy a příslušných právních předpisů, kterými měla povinnost se řídit, když povinností žalované bylo poskytovat plnění s veškerou odbornou péčí, což nečinila. Příčinou vzniku škody (krácení dotace) tak byla pochybení žalované, která byla vytčena dotačním orgánem v rozhodnutí o krácení dotace. Bez těchto pochybení by škoda nevznikla a dotace by byla vyplacena v plné výši. Za všechna tři porušení odpovídá z titulu příkazní smlouvy a povinností příkazníka žalovaná. Žalobkyni tak, v souladu s ustanovením § 2913 o. z. vznikl nárok na náhradu škody, která jí vznikla v důsledku těchto pochybení žalované. Jde o škodu, za kterou plně odpovídá žalovaná a zcela nedůvodný je požadavek žalované na poměrné snížení škody, kterou by měla hradit žalovaná na jí navrhovaných 20 %.

3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podala včasné odvolání žalovaná, která navrhovala změnit rozsudek okresního soudu tak, že žaloba bude zamítnuta, případně jej zrušit věc vrátit okresnímu k novému projednání a rozhodnutí. Žalovaná trvá na tom, že postupovala při plnění svých povinností vyplývajících z rámcové smlouvy důsledně, pečlivě, dle svých odborných znalostí a získaných zkušeností při zadávání obdobných veřejných zakázek, a to vše zcela v souladu s povinnostmi vyplývajícími žalované z Rámcové smlouvy. Žalovaná neměla a ani nemohla mít s ohledem na všechny okolnosti a jednání žalobkyně žádných důvodných pochybností (ani jakékoliv indicie) o tom, že by snad internetová adresa [webová adresa] neměla být adresou řádně uveřejněnou ve Věstníku veřejných zakázek a že by se snad nemělo jednat o řádný profil zadavatele žalobkyně, resp. že by pokyn žalobkyně udělený v emailové komunikaci dne 7. 2. 2018 mohl být nesprávný. Žalobkyně udělila žalované do příslušného elektronického nástroje společnosti [právnická osoba], jenž měl sloužit prostřednictvím shora uvedené adresy též jako profil zadavatele, svůj uživatelský přístup, resp. poskytla žalované své přístupové údaje; předmětnou internetovou adresu žalobkyně již v minulosti jako svůj profil zadavatele užívala, když na této adrese za účelem splnění svých zákonných„ uveřejňovacích“ povinností již dříve uveřejnila dokumenty týkající se veřejné zakázky s názvem„ Pořízení dodávky pro účely odborného výcviku“, u níž měla žalobkyně jakožto veřejný zadavatel zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen„ ZVZ“) stanovenou povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku a další ZVZ požadované údaje (§ 147a odst. 2 písm. a) ZVZ). Příkazník může příkazce upozornit na jeho nesprávný pokyn pouze v případě, že má vědomost o tom, že pokyn příkazce je nesprávný. Takovouto vědomost však žalovaná jakožto příkazník v daném případě neměla a z objektivního hlediska ani mít nemohla. Žalovaná se neztotožňuje se závěrem okresního soudu, že by žalované byla Rámcovou smlouvou dána smluvní povinnost zajistit uveřejnění Veřejné zakázky na profilu zadavatele, tedy na internetové adrese, která je uveřejněna jako profil zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, tuto povinnost měla žalobkyně. Žalobkyně byla bez dalšího jediným způsobilým subjektem k uveřejnění předmětné internetové adresy ve Věstníku veřejných zakázek jakožto profilu zadavatele, což vyplývá i z Metodiky k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele z roku 2017 publikované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. V bodě 3.1 této metodiky je výslovně uvedeno, že veškeré formuláře týkající se profilu zadavatele odesílané k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek musí být uveřejněny osobou registrovanou ve Věstníku přímo za zadavatele. Jen je-li zadavatel zastupován jinou osobou, je připuštěno, aby k formuláři, kterým je oznamováno zřízení, změna údajů, zrušení či zneaktivnění profilu zadavatele, byl doložen právní titul (např. plná moc), na jehož základě jiná osoba za zadavatele jedná. Rámcová smlouva však žádné takovéto zvláštní zmocnění pro tyto případy neobsahuje a ani pro takovéto případy Rámcová smlouva neobsahuje žádné smluvní ustanovení. Zjevně nesprávný závěr soudu prvního stupně je i v posouzení porušení povinnosti žalované týkající se otevírání obálek s nabídkami při zadávání Veřejné zakázky. Za situace, kdy byla ve lhůtě pro podání nabídek doručena jediná nabídka, nemohlo dojít ani k žádnému, byť i jen k potencionálnímu, ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky jednáním, které bylo ze strany dotačních orgánů žalobkyni a nyní žalobkyní žalované vytýkáno, a pro aplikaci korekce ve výši 5 % ze strany poskytovatele dotace tak nebylo důvodu, když nevyplacení části dotace ve výši 5 % je ze strany poskytovatele dotace přehnaným formalismem neodpovídající okolnostem případu. Navíc v okamžiku, kdy žalobkyně sama svým nedbalým jednáním způsobila, že Veřejná zakázka byla uveřejněna na internetové adrese, která nebyla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek jako profil zadavatele žalobkyně způsobem podle ustanovení § 212 ZZVZ, a za toto pochybení nebyla žalobkyni vyplacena část dotace ve výši 5 %, tato skutečnost bez dalšího vylučuje odpovědnost žalované za případné pochybení při otevírání obálek s nabídkami, a to pro absenci příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenými porušeními povinností žalované v souvislosti s otevíráním obálek s nabídkami a jí uplatněným nárokem na náhradu škody. Pokud by krajský soud dospěl k jinému právnímu názoru, žalovaná navrhuje, aby jí v takovém případě byla uložena povinnost nahradit žalobkyni škodu maximálně do 20 % z žalované částky s tím, že odpovědnost žalované za škodu nemůže být posouzena jako výlučná, neboť škoda by v takovém případě vznikla zejména následkem okolností, které se přičítají žalobkyni jakožto poškozené, a že by případná povinnost žalované nahradit škodu tak měla být poměrně snížena ve smyslu ustanovení § 2918 o.z. To vše zejména s ohledem na zcela zásadní pochybení samotné žalobkyně a porušení její prevenční povinnosti 4. Žalobkyně navrhla rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit s tím, že se zcela ztotožňuje se závěry učiněnými okresním soudem a považuje je za správné. Povinností žalované bylo zajistit průběh zadávacího řízení v souladu se zákonem a směrnicemi olomouckého kraje pro zadávání veřejných zakázek, kdy mezi její povinnosti náleželo i řádné uveřejnění zadávacího řízení a profilu zadavatele. [anonymizováno] [územní celek] [číslo] přesně definovala, co je profilem zadavatele, kdy žalovaná se v příkazní smlouvě sama zavázala řídit se přesně touto směrnicí. Bylo její povinností upozornit žalobkyni na nesprávný pokyn a na správný profil zadavatele odkázat. Pokud žalovaná argumentuje tím, že o nevhodnosti pokynu žalobkyně nemohla vědět, při odpovědnosti žalované dle ust. § 2913 o. z. jsou stanoveny liberační důvody, kdy žalovaná za škodu neodpovídá, přičemž tyto důvody nebyly žalovanou ani tvrzeny ani prokázány. Shodně tak žalovaná odpovídá za další dvě pochybení spočívající v nedodržení zákona při otevírání obálek s nabídkami, kdy organizační zajištění otevírání obálek přináleželo žalované. To, že byla doručena pouze jedna nabídka, nic nemění na povinnosti příkazníka řídit se zákonem.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobou doručenou okresnímu soudu dne 3. 12. 2020 se žalobkyně domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 171.223,02 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že Olomoucký kraj, jako centrální zadavatel, uzavřel se žalovanou rámcovou příkazní smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování plnění spočívající ve zpracování projektových žádostí. Na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne [datum] byla [stát. instituce] žalobkyni přislíbena dotace na pořízení CNC strojů, konvenčních obráběcích strojů a vybudování multifunkční výukové učebny ve výši 4.346.757,88 Kč, na základě skutečně vynaložených nákladů žalobkyně podala zjednodušenou žádost o platbu na dotaci ve výši 4.299.600,51 Kč. Dotační orgán zjistil celkem 3 porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, na jejichž základě byla uplatněna finanční oprava ve výši 5 % z poskytnuté podpory na předmětnou zakázku a z tohoto důvodu nebyla vyplacena část dotace ve výši 171.223,02 Kč. Tento závěr potvrdila po podaných námitkách i ministryně pro místní rozvoj. Žalobkyně má za to, že za korekci dotace nese plnou odpovědnost žalovaná, která jakožto administrátor postupovala v rozporu s příkazní smlouvou, kdy se dopustila tří pochybení, v důsledku nichž ke krácení dotace došlo. Žalované byla zaslána výzva k plnění dne 9. 9. 2020, ta však dosud ničeho neuhradila. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu v celém rozsahu, kdy nesouhlasila s tím, že by měla odpovídat za to, že žalobkyně neuveřejnila novou adresu svého profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, když takovouto povinnost žalované nelze z rámcové smlouvy dovozovat. Dále absentuje příčinná souvislost mezi žalobkyní tvrzeným porušením povinností žalované v souvislosti s otvíráním obálek s nabídkami a uplatněným nárokem na náhradu škody. K nevyplacení 5 % dotace by došlo už jen nezveřejněním adresy profilu zadavatele, tedy pochybením žalobkyně, proto nelze dovozovat příčinnou souvislost mezi porušením rámcové smlouvy v souvislosti s otvíráním obálek s nabídkami a uplatněným nárokem na náhradu škody. Nezveřejní profilu zadavatele bylo jednoznačně nejzávažnějším důvodem pro uložení opatření. Tato povinnost navíc stíhala žalobkyni nikoli žalovanou. Žalobkyně rovněž nepodala, přes výslovné doporučení žalované, správní žalobu, čímž nevyužila všech dostupných opravných prostředků. Okresní soud ve věci jednal ve dnech 21. 9. 2021 a 9. 3. 2022, kdy provedl listinné důkazy, dne 15. 3. 2022 pak vyhlásil napadený rozsudek.

7. Předně krajský soud konstatuje, že považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s tím doplněním, že z rámcové příkazní smlouvy uzavřené mezi [územní celek] (která dopadala rovněž na žalobkyni jako subjekt specifikovaný v příloze [číslo] smlouvy) a žalovanou dne [datum] bylo dále zjištěno, že předmětem této smlouvy je poskytování plnění spočívající ve zpracování projektových žádostí, administraci projektů v souladu s podmínkami dotačních programů a výkonu práv a povinností zadavatele, při zadávání veřejných zakázek a realizaci projektů- zpracování projektových žádostí, administrace projektů v souladu s podmínkami dotačních programů - mimo jiné rovněž sledování povinností objednatele plynoucích z podmínek poskytnutí dotace (výběrová řízení, povinná publicita, účetní evidence, archivace). Příkazník je povinen dodržovat vnitřní předpisy a pokyny příkazce. Příkazník odpovídá za zákonný průběh zadávacího řízení a nese náklady vzniklé porušením zákona vyjma škod vzniklých vinou příkazce. Příkazník je povinen uhradit příkazci veškerou vzniklou škodu, pokud vznikla porušením jeho povinnosti. Příkazník neodpovídá za vady, které byly způsobeny použitím podkladů převzatých od příkazce, u kterých příkazník ani při vynaložení veškeré odborné péče nemohl zjistit jejich nevhodnost.

8. Shodně tak jako správné přejímá krajský soud všechny skutkové závěry okresního soudu uvedené v bodě 21. napadeného rozsudku s tím, že tyto doplňuje pouze o závěr, že předmětem shora citované příkazní smlouvy bylo poskytování plnění spočívající ve zpracování projektových žádostí, administraci projektů v souladu s podmínkami dotačních programů a výkonu práv a povinností zadavatele, při zadávání veřejných zakázek a realizaci projektů- zpracování projektových žádostí, administrace projektů v souladu s s podmínkami dotačních programů - mimo jiné rovněž sledování povinností objednatele plynoucích z podmínek poskytnutí dotace (výběrová řízení, povinná publicita, účetní evidence, archivace). Příkazník byl povinen dodržovat vnitřní předpisy a pokyny příkazce. Příkazník odpovídá za zákonný průběh zadávacího řízení a nese náklady vzniklé porušením zákona vyjma škod vzniklých vinou příkazce. Příkazník je povinen uhradit příkazci veškerou vzniklou škodu, pokud vznikla porušením jeho povinnosti.Příkazník neodpovídá za vady, které byly způsobeny použitím podkladů převzatých od příkazce, u kterých příkazník ani při vynaložení veškeré odborné péče nemohl zjistit jejich nevhodnost.

9. Pokud se týká právního hodnocení věci, krajský soud jako zcela správné akceptuje právní závěry okresního soudu, kdy tento se s věcí vypořádal víceméně vyčerpávajícím způsobem a je možno na jeho závěry plně odkázat. Krajský soud pouze stručně rekapituluje, že shodně s okresním soudem má za to, že žalovaná porušila své povinnosti, k nimž se zavázala v příkazní smlouvě, kdy byl povinna řídit se zákonem o veřejných zakázkách a rovněž příslušnou směrnicí olomouckého kraje, na kterou bylo v příkazní smlouvě výslovně odkazováno. Bylo povinností žalované jako profesionála v oboru, na což žalobkyně spoléhala, zajistit komplexní a zákonný průběh zadávacího řízení, včetně povinné publicity, tj. i zveřejnění veřejné zakázky na profilu zadavatele uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, k čemuž se v příkazní smlouvě zavázala. Bylo tedy její povinností i ověřit, zda je veřejná zakázka řádně zveřejněna na profilu zadavatele uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek, kdy postup byl uveden v příslušné směrnici Olomouckého kraje, na niž odkazovala a k jejímuž dodržení se zavázala žalovaná v samotné příkazní smlouvě. Okolnost, že žalovaná spoléhala na informaci poskytnutou žalobkyní ohledně profilu zadavatele či to, že nesprávný profil žalobkyně již dříve používala, pak nenese pro právní posouzení věci a odpovědnost žalované žádnou relevanci, kdy bylo povinností žalované uvedené zásadní skutečnosti ověřit a uveřejnění zadání veřejné zakázky zákonným způsobem zajistit. Dalších dvou pochybení při průběhu otevírání obálek se žalovaná rovněž bezpochyby dopustila, kdy toto žalovaná v zásadě nerozporuje, pouze tato pochybení bagatelizuje, kdy dle ní nevedla k porušení transparentnosti řízení. Ačkoli ve věci bylo podána pouze jedna nabídka, je neoddiskutovatelný fakt, že při otevírání obálek s nabídkami došlo ke dvěma porušením zákona o veřejných zakázkách a že za obě tato pochybění došlo ke krácení dotace o 5 %. Zda se jedná ze strany dotačního orgánu o čirý formalismus je pro faktický vznik školy irelevantní, neboť ke škodě v majetkové sféře žalobkyně došlo. Krajský soud pak nesdílí názor žalované, že pokud by žalobkyně odpovídala za první z pochybení, pak je vyloučena odpovědnost žalované za další dvě pochybení, kdy již jen za porušení první povinnosti by byla dotace krácena o 5 %. Pokud by taková situace nastala, byla by namístě případně úvaha o úhradě poměrné části škody, nikoli však o výlučné odpovědnosti žalobkyně. V projednávané věci je však dána výlučná odpovědnost za škodu ve smyslu ust. § 2913 o. z. ze strany žalované, kdy ani krajský soud neshledal za prokázané žádné okolnosti vedoucí k závěrům o spoluzavinění žalobkyně, procentuelně snižující její nárok vůči žalované.

10. Ze všech uvedených důvodů považuje krajský soud rozhodnutí okresního soudu za věcně správné, kdy okresní soud správně zjistil skutkový stav a věc právně vyhodnotil, proto krajský soud rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení, kdy okresní soud správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ohledně úspěchu ve věci na straně žalobkyně a správně vypočítal výši nákladů řízení.

11. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v odvolacím řízení z procesního hlediska zcela úspěšná, neboť odvolání žalované nebylo vyhověno. Žalovaná tedy má povinnost uhradit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení žalobkyně pak sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši 15.960 Kč za dva úkony právní pomoci po 7.980 Kč, vyjádření k odvolání, účast u jednání krajského soudu dne 27. 9. 2022 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d/, g/ a. t.), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobkyně ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 a. t. a dále částky 3.477,60 Kč jako 21% DPH z odměny a náhrad, neboť advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží žalobkyni částka 20.037,60 Kč. 12. [obec] plnění u náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.