75 Co 27/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupene advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro 33.206 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 10. 2024, č. j. 20 C 4/2024-134,

I. Rozsudek okresní soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení ve výši 7.042,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 33.206 Kč (výrok I.) a dále rozhodl o tom, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 20.038 Kč k rukám zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Uvedeným způsobem okresní soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení uvedené částky za skutkových tvrzení o tom, že jako vlastník pozemků v k. ú. , adresa, se žalovaným dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uzavřel smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o zemědělském pachtu. Žalovaný měl dle smlouvy platit pachtovné ve výši 65.125 Kč ročně, kdy poměrná část pachtovného za období od 11. 5. 2021 do 31. 12. 2021 činila částku 41.678 Kč. Žalovaný uhradil na pachtovném pouze částku 8.481 Kč a zbývá mu tak zaplatit žalobci částku 33.206 Kč. Po projednání věci na základě provedeného dokazování okresní soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřeli dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, smlouvu o pronájmu pozemků zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2018, přičemž žalobce po skončení nájmu nepodal do 30ti dnů návrh na vyklizení těchto pozemků. , jméno FO, předmětné pozemky dále užíval a platil žalobci nájem a daň z nemovitostí na předmětné pozemky od roku 2018. Dne 27. 1. 2021 uhradil , jméno FO, žalobci daň z nemovitosti a dne 28. 1. 2021 nájem za předmětné pozemky za rok 2021. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 11. 5. 2021 smlouvu o zemědělském pachtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě které se žalobce zavázal přenechat žalovanému pozemky zapsané na LV č , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o celkové výměře , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ha a žalovaný jako pachtýř prohlásil, že tyto pozemky do pachtu přijme za účelem provozování své podnikatelské činnosti – zemědělská výroba. Strany si sjednaly pachtovné ve výši 65.125 Kč ročně splatné vždy do 31. 12. příslušného roku. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní dobou 6 let. V čl. VI. žalobce jakožto propachtovatel prohlásil, že k datu uzavření smlouvy nepozbyl svého vlastnického práva k pozemkům, jež jsou předmětem pachtu. Dále se zavázal, že po dobu platnosti této smlouvy nepřenechá předmětné pozemky do užívání a požívání třetí osobě. Pod podpisy účastníků na smlouvě je rukou dopsáno žalobcem, že podpisem této smlouvy propachtovatel dává zároveň písemnou výpověď dle čl. 4.1. této smlouvy. Tato pachtovní smlouva tak končí dne 30. 9. 2027. S žalobcem ohledně uzavírání předmětné smlouvy o pachtu zemědělských pozemků v k. ú. , adresa, jednala za žalovaného jeho zaměstnankyně , jméno FO, . K okolnostem uzavření předmětné pachtovní smlouvy vzal okresní soud za prokázané, že to byl žalobce, který oslovil vedení družstva s nabídkou pachtu pozemků v k. ú. , adresa, s tím, že tam nemá několik let uzavřenou žádnou nájemní smlouvu a že ani pořádně neví, zda a kdo ty pozemky fakticky užívá. Takto je oslovil 3. května, kdy v do konce května se nahlašují pozemky na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), který řeší dotace. Proto bylo pro žalovaného důležité, aby smlouva byla uzavřena a žalovaný měl právní důvod užívání pozemků a rovněž mohl pozemky fyzicky užívat tak, aby mohl o dotace žádat. Agronomové žalované pozemky prověřili v to smyslu, zda je na pozemky možné se dostat s technikou, jak jsou přístupné a při kladném závěru bylo přistoupeno k uzavření smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalovaný prostřednictvím zaměstnankyně , jméno FO, ověřoval stav užívání pozemků u , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen , Anonymizováno, ), kdy zjistil, že k uvedeným pozemkům je jako uživatel evidován pan , jméno FO, . Na tuto informaci žalobce reagoval tak, že vztahy s panem , jméno FO, má ukončeny a vypořádány a požadoval, ať je pachtovní smlouva nejdříve podepsána žalovaným. Byť žalovaný běžně tímto způsobem své smluvní vztahy neuzavírá, když nejprve vyžaduje podpis vlastníka pozemku, v tomto případě na naléhání žalobce, mu podepsaný návrh smlouvy zaslal s požadavkem, aby mu byly zaslány dokumenty o ukončení předchozího nájemního a užívacího vztahu, když tyto je potřeba dokládat , Anonymizováno, . Na to žalobce již nereagoval. Následně žalovanému bylo po předložení předmětné pachtovní smlouvy na , Anonymizováno, pracovníky uvedeného fondu sděleno, že evidují k předmětným pozemkům nájemní smlouvu na pana , jméno FO, , která se každý rok ze zákona prolonguje. Žalobce žalovanému následně e-mailem sdělil, že má nabídku vyššího nájemného ze strany pana , jméno FO, a že by tedy většinu předmětných pozemků v k. ú. , adresa, pronajal jemu a žalovanému přenechal menší část pozemků, což žalovaný odmítl. Nato žalobce žalovanému zaslal dohodu o ukončení pachtu k 31. 12. 2021 a požadoval po žalovaném, ať tuto uzavře. To žalovaný odmítl a jeho návrh dohody o skončení pachtu naopak odmítl žalobce. Na požadavek žalovaného o vrácení rozdílu mezi nájmem od družstva a nájmem od pana , jméno FO, žalobce nereagoval a žalovaného kontaktoval až v souvislosti s předžalobní výzvou. Na takto zjištěný skutkový stav věci okresní soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to ust. § 3074 odst. 1, § 2332 odst. 1, § 2345 odst. 1, § 583, § 584 a dále ust. § 676 zák. č. 40/1964, občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) a uzavřel, že na smlouvu mezi žalobcem ze dne 31. 12. 2013 a , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně týchž pozemků je nutno aplikovat dle přechodného ust. § 3074 odst. 1 o. z. ustanovení § 676 zák. obč. zák., neboť dle cit. ustanovení závazky odpovídající pachtu vzniklé do 31. 12. 2013 se řídí dosavadní právní úpravou. Nájemní smlouva s , tituly před jménem, , jméno FO, tak sice byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2018, ale v situaci, kdy žalobce nepodal do 30ti dnů u soudu návrh na vyklizení nemovitostí dle ust. § 676 odst. 2 obč. zák., nájemní smlouva se obnovila za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně, v daném případě na jeden rok. Takto se pak předmětná nájemní smlouva prolongovala každý rok, a to i v roce 2021, čehož si žalobce musel být velmi dobře vědom, neboť mu , tituly před jménem, , jméno FO, platil i po roce 2018 nájem a i daň z nemovitosti, kdy konkrétně za rok 2021 nájem a daň z nemovitostí uhradil již v lednu 2021. I přes uvedené žalobce žalovaného kontaktoval s nabídkou propachtování pozemků a před podpisem jej ujišťoval, že nájemní vztahy jsou ukončené a vypořádané. Takové jednání žalobce okresní soud posoudil jako lstivé a dospěl k závěru o neplatnosti pachtovní smlouvy ve smyslu § 584 odst. 2 o. z., což žalovaný namítal. Z neplatné smlouvy pak žalobci nemohl vzniknout nárok na pachtovné proti žalovanému. Námitku žalobce o tom, že si žalovaný mohl stav užívání pozemků zjistit z registru LPIS okresní soud odmítl s ohledem na zjištění skutkový stav, kdy žalobce i po konfrontaci se zjištěním žalovaného o užívání pozemku třetí osobou žalovaného ujišťoval, že předchozí vztahy jsou ukončeny a vypořádány.

2. Proti uvedenému rozsudku brojí odvoláním žalobce, domáhajíc se změny tak, že žalobě bude zcela vyhověno, popř. že rozsudek bude zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu projednání. Okresnímu soudu předně vytýkal, že mu bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, když tvrdil, že k jednání okresního soudu volanému na den 24. 10. 2024 nebyl předvolán. Dále namítal, že se okresní soud nezabýval tím, že dílčím plněním v částce 8.481 Kč žalovaný ve smyslu § 2054 o. z. uznal svůj dluh. Okresnímu vytýkal dále nesprávné právní posouzení věci, když smlouva ze dne 31. 12. 2013 uzavřená s , tituly před jménem, , jméno FO, měla upravovat vztah od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2018, z čehož podle žalobce vyplývá, že na tento vztah měla dopadat úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nikoliv zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Proto podle něj nedošlo ke konkludentnímu obnovení vztahu dle § 2230 odst. 2 o. z., když již přípisem ze dne 20. 8. 2013 jmenovanému z důvodu jeho platební morálky sdělil, že nemá zájem na dalším pokračování nájmu a požaduje předání pozemků. K prodloužení vztahu nedošlo ani s ohledem na ust. § 2338 o. z. To, že měl jmenovaný povinnost platit pachtovné ve smyslu § 2340 o. z., když pozemky nevrátil, nemá vliv na skutečnost, že pacht pozemků skončil. Podle žalobce si žalovaný mohl z veřejně přístupného registru zjistit, kdo si pozemek pronajímá a kdo pobírá dotace. Podle žalobce ostatně žalovanému ani nešlo o faktické užívání, ale o to, aby získal státní dotace na propachtované pozemky. Rovněž žalovaný nikdy žalobce nevyzval a ani netvrdil, že by propachtované pozemky měly mít vadu, a to že žalovaný nedosáhl na dotace, vadou není. Konečně okresnímu vytýkal, že se nezabýval jím navrženým důkazem, a to výslechem svědka , jméno FO, .

3. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil tak, že rozsudek okresního soudu považuje po stránce skutkové i co do právního posouzení za správný a navrhoval jeho potvrzení. Poukazoval na účelovost odvolací námitky žalobce o odepření práva na spravedlivý proces založené na tvrzení, že nebyl řádně předvolán jednání konanému dne 24. 10. 2024. V tomto směru uváděl, že k jednání na den 10. 10. 2024 byl žalobce řádně předvolán, když doručení je vykázáno dle obsahu spisu dnem 29. 8. 2024 a jde-li o jednání ze dne 24. 10. 2024, pak k tomuto byl předvolán rovněž řádně, když doručení předvolání je vykázáno dnem 11. 10. 2024. Odkazoval na vyjádření samotného žalobce ze dne 12. 6. 2024, který měl soudu sdělit, aby ve věci jednal a rozhodl na základě předložených listin a bez osobní účasti žalovaného, kdy následně 13. 6. 2024 soudu sdělil, že až do konce roku 2024 bude pobývat v zahraničí nebude se tak účastnit jakéhokoliv jednání. Dále žalovaný zopakoval svou argumentaci k okolnostem uzavření předmětné pachtovní smlouvy ze dne 11. 5. 2021 se zdůrazněním toho, že to byl žalobce, který oslovil žalovaného s nabídkou pachtu předmětných pozemků a který jej utvrzoval v tom, že pozemky nejsou zatíženy žádnou jinou nájemní ani pachtovní smlouvu, že propachtované pozemky mohou být ihned po uzavření smlouvy užívány za účelem provozování zemědělské výroby. Podle žalovaného tedy žalobce lstivě zamlčel, že pozemek užívá , tituly před jménem, , jméno FO, . Souhlasil s právním hodnocením učiněným okresním soudem, že smlouva o pronájmu pozemků mezi žalobcem a , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřená dne 31. 12. 2013 s ohledem na ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. se spravuje obč. zák., a dále, že za této situace dochází za podmínek ust. § 676 odst. 2 citovaného zákona občanského zákoníku k prodlužování nájemního vztahu. Pokud by nebylo přisvědčeno jeho závěru o relativní neplatnosti předmětné pachtovní smlouvy, namítal její absolutní neplatnost pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o. z., když podle jeho názoru je nemravné, aby žalobce vymáhal pachtovné po žalovaném v situaci, kdy svou vlastní vinou znemožnil žalovanému pozemky užívat, nesjednal v dané věci nápravu, a naopak se snažil prostřednictvím soudního řízení domoci dalšího majetkového prospěchu v podobě již druhé platby za užívání týchž pozemků. Odkazoval totiž na ustanovení § 1763 o. z., podle něhož má v situaci, kdy je věc poskytnuta více osobám, právo věc užívat ten, komu byla tato poskytnuta jako prvnímu, přičemž ohledně předmětných nemovitostí platí, že touto osobou byl , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud by ani této námitce nebylo vyhověno, pak namítal, že předmět pachtu byl stižen právní vadou v podobě existujícího nájemního vztahu bránícího v užívání pozemků žalovanému, což bylo žalobci vytčeno e-mailem ze dne 14. 6. 2021. Poukazoval pak na zákonné ustanovení a judikaturu, podle níž v situaci, kdy vada ztěžuje zásadním způsobem užívání věci či užívání zcela znemožňuje, má nájemce právo na prominutí nájemného. Pokud žalobce argumentoval tím, že dílčí platbou došlo k uznání celého dluhu ve smyslu § 2054 o. z., pak podle žalovaného k takovému uznání dojít nemohlo, když z projevu vůle žalovaného nelze usuzovat, že by nárok žalobce na úhradu celého pachtovného uznával, naopak jej po celou dobu zpochybňoval a upozorňoval na vady předmětu pachtu, což bylo právě důvodem, proč byla poskytnuta pouze dílčí úhrada. Dále opakoval svou argumentaci ve vztahu ke lsti na straně žalobce při kontraktaci, kdy zdůrazňoval, že žalobci muselo být známo, že předmětné pozemky jsou pronajímány třetí osobě, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , když jmenovaný žalobci uhradil již dne 28. 1. 2021 nájemné za pozemky za rok 2021. Podle žalovaného lze stěží za této situace tvrdit nevědomost o existenci nájmu a zároveň pobírat za předmět nájmu nájemné. V tomto směru zdůrazňoval, že žalobce při uzavírání smlouvy utvrzoval žalovaného prostřednictvím jeho zaměstnankyně o tom, že pozemky nejsou zatíženy užívacími právy třetích osob. K argumentaci žalobce o tom, že nemožnost čerpat dotace nepředstavuje vadu plnění, neboť se jedná o možnost, na kterou není právní nárok, se vyjádřil tak, že v oblasti zemědělství jsou rozlišovány tzv. nárokové a nenárokové dotace, kdy u první kategorie má nárok na dotace každý, kdo splní podmínky stanovené dotačním programem. Možnost čerpat dotace tedy představuje obvyklou vlastnost zemědělských pozemků, což musí být žalobci, jako podnikateli v oblasti realit, jistě známo. Odkazoval na ustanovení § 1914 o. z. o povinnosti poskytnutí plnění bez vad s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými při úplatném vztahu a zdůrazňoval, že pobírání nárokových dotací v dnešních ekonomických podmínkách Evropské unie představuje podstatnou část podnikání v zemědělství a bez nich toto nelze úspěšně vykonávat, což je ostatně důvod, proč jsou dotace poskytovány. Možnost čerpat dotace je tedy nutnou podmínkou pro to, aby se žalovanému zemědělská činnost vyplatila a tím byl naplněn účel smlouvy, který byl stranám znám, což je provozování zemědělské výroby za účelem vytváření zisku. Námitku neprovedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, považoval za nedůvodnou s ohledem na nadbytečnost tohoto důkazu.

4. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

5. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů uvedená pod body 4. až 16. písemného odůvodnění rozsudku (dále jen odůvodnění), která přejímá a pro stručnost na ně odkazuje s tímto doplněním, že smlouva o pronájmu ze dne 31. 12. 2023 uzavřená mezi žalobcem jako pronajímatelem a , tituly před jménem, , jméno FO, jako nájemcem neobsahuje ujednání o tom, že jejich smluvní vztah má být od účinnosti zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podřízena tomuto zákonu. Rovněž odvolací soud akceptuje závěr okresního soudu o skutkovém stavu věci, jak jej okresní soud vyložil v bodu 17 odůvodnění, a proto na něj pro stručnost odkazuje rovněž s tím doplněním, že účastnící smlouvy o nájmu ze dne 31. 12. 2013 tento smluvní vztah, resp. práva a povinnosti z něj vyplývající, nepodřadili s účinností od 1. 1. 2014 úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

6. V prvé řadě je třeba jako nedůvodnou odmítnout námitku žalobce směřující do tvrzené vady řízení spočívající v tom, že žalobce nebyl řádně předvolán k jednání na den 24. 10. 2024, když na č. l. 123 verso spisu je založeno potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, z něhož vyplývá, že předvolání k jednání na den 24. 10. 2024 bylo žalobci doručeno do jeho datové schránky dne 11. 10. 2024 v 16:09:14 hod. Lze tedy uzavřít, že žalovaný byl k jednání řádně předvolán, včetně zachované lhůty k přípravě k jednání dle § 119 odst. 2 o. s. ř., když se jednalo o v pořadí druhé jednání.

7. Podle § 3028 o. z. odst. 1) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, odst. 2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 3074 o. z. odst. 1) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

9. Podle § 676 obč. zák. odst. 1) Nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak, odst. 2) Užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok, se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

10. Jde-li o právní posouzení okresního soudu ve vztahu k tomu, že smlouva o nájmu pozemku ze dne 31. 12. 2013 uzavřená mezi žalobcem jako pronajímatelem a , tituly před jménem, , jméno FO, podléhá režimu zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a že tak s ohledem na jeho ust. § 676 došlo k zákonnému obnovování uvedeného smluvního vztahu (smlouvy o nájmu), čehož důsledkem bylo, že v roce 2021 právo najmu předmětných zemědělským pozemku svědčilo , tituly před jménem, , jméno FO, , pak tomuto posouzení učiněnému okresním soudem nelze upřít správnost. Je tomu tak s ohledem na zákonodárcem zvolenou konstrukci přechodných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a skutečnostem, že předmětná nájemní smlouvy byla uzavřena dne 31. 12. 2023, tedy poslední den účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., a účastníci režim smlouvy, která obsahově odpovídá nově pachtu (§ 3074 odst. 1 o. z.), nepodřídili úpravě zák. č. 89/2012 Sb. (viz jeho § 3028 odst. , právnická osoba, fine). Nelze tedy přisvědčit odvolací argumentaci žalobce, že na jeho vztah s , tituly před jménem, , jméno FO, dopadají ust. § 2230 o. z. a že tak obnovení nájemního vztahu mohl právně účinně zabránit přípisem ze dne 20. 8. 2013.

11. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

12. Podle § 584 odst. 2 o. z. bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti.

13. Odvolací soud s ohledem na zjištěný skutkový stav věci rovněž souhlasí se závěrem okresního soudu o tom, že žalovaný předmětné právní jednání, tedy smlouvu o zemědělském pachtu ze dne 11. 5. 2021, uzavíral v omylu, který se vztahoval k rozhodující okolnosti (nezatížení předmětných pozemků právy 3tích osob), vyvolaném lstí žalobce. Odvolací soud pro stručnost dále odkazuje na přiléhavé odůvodněné okresního soudu pod bodem 24. odůvodnění, kdy zdůraznění hodné pro závěr soudu o lstivém (podvodném) jednání žalobce je to, že přestože žalobce převzal v lednu 2021 od , tituly před jménem, , jméno FO, platbu za užívání pozemku za rok 2021 a musel si tak být s ohledem na výše vyložené vědom, že se právní vztah jmenovaného po roce 2018 obnovoval, tvrdil žalovanému v rámci kontraktačního procesu, že pozemky nejsou zatíženy užívacímu právy 3tích osob, a to i v situaci, kdy byl konfrontován se zjištěním žalovaného, že podle evidence příslušného subjektu jsou pozemky zatížený užívacími právy 3-tích osob, kdy přislíbil dodání dokumentů o zániku předchozích právních vztahů užívání, které však nedodal. V situaci, kdy neplatnost právního jednání učiněného v omylu (§ 583, § 584 odst. 2 o. z.) je konstruována na principu relativní neplatnosti, kdy neplatnosti se může dovolat pouze strana jednání, která byla v omyl uvedena a žalovaný tuto námitku vznesl, je správný názor okresního soudu o tom, že na předmětné právní jednání je třeba hledět jako na neplatné. Tento závěr pak nachází odraz v tom, že žalobci z neplatné smlouvy nevznikl nárok na pachtovné, které požaduje, z čehož dále platí, že dílčí platbou učiněnou žalovaným ve prospěch žalobce nemohlo dojít k uznání neexistujícího nároku žalobce na pachtovné. V řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné skutečnosti, podle nichž by bylo lze nárok žalobce právně posoudit jinak, např. s ohledem na institut bezdůvodného obohacení. Okresní soud tedy žalobu správně jako celek zamítl.

14. Zbývá se vypořádat s námitkou žalobce ve vztahu k opomenutému důkazu výsledech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, . Obsahem spisu na č. l. 88 je podání žalobce datované dnem 13. 6. 2024, kterým se ohrazoval proti procesní obraně žalovaného, zejména ve vztahu k vytýkanému lstivému jednání či jednání v rozporu s dobrými mravy. Popíral, že by kdy ohledně užívání svých pozemků se svými nájemci jednal telefonicky či osobně a tvrdil, že vždy jednal pouze písemně. Jedinou výjimkou bylo jednání s , tituly před jménem, , jméno FO, , který dle jeho tvrzení měl od roku 2018 provádět na předmětných pozemcích senoseč či je nechával spásat zvířaty a od 1. 1. 2022 si pozemky propachtoval. V uvedeném kontextu pak navrhoval výslech , tituly před jménem, , jméno FO, . Z odůvodnění napadeného rozsudku vskutku nevyplývá, jakým způsobem se okresní soud s tím důkazním návrhem vypořádal, resp. vyplývá, že se s tímto žádným způsobem nevypořádal. Lze tedy žalobci přisvědčit, že uvedeným postupem okresní soud řízení zatížil vadou tzv. opomenutých důkazů. Deficit opomenutých důkazů je pak zpravidla podstatnou vadou řízení, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, mnohdy v intenzitě porušení práva účastníka na spravedlivý proces. Výjimkou je pak situace, kdy tzv. opomenutý důkaz, důkazní návrh, nemá k projednávané věci žádnou relevanci, tedy nemůže vést k objasnění skutečností a otázek podstatných pro dané řízení, resp. mohou být dokonce i výrazem „zdržovací“ procesní taktiky (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 5649/2017). Právě o posléze uvedenou situaci se jedná, kdy podle názoru odvolacího soudu s ohledem na vše shora vyložené by výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, nevedl k objasnění skutečností a otázek podstatných pro dané řízení, když nebylo podstatné, kdo fakticky prováděl senoseč na předmětných pozemcích, ale podstatné bylo, zda a jaké právní vztahy k předmětným pozemkům panovaly v roce 2021 a jak probíhal mezi účastníky kontraktační proces v květnu 2021.

15. Popsaná procesní vada okresního soudu tedy nenabyla rozměru vady vedoucí ke kasaci napadeného rozhodnutí, nicméně okresní soud výše uvedené závěry promítne do své rozhodovací praxe tak, aby další jiná řízení nezatížil popsanou vadou.

16. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně výroku o náhradě nákladů řízení, o nichž okresní soud rovněž správně rozhodl.

17. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce nebyl se svým odvoláním úspěšný. Žalovaný má tak nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“) ve výši 4.920 Kč (při sazbě 2.460 Kč/úkon právní služby, když v odvolacím řízení byly učiněny úkony dva, a to vyjádření k odvolání žalovaného dle § 11 odst. 1, písm. k) AT a účast u jednání odvolacího soudu dne 5. 6. 2025 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g/ AT) a konečně z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalovaného ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 AT za výše uvedené dva úkony právní služby (v sazbě 450 Kč/úkon). V situaci, kdy zástupce žalovaného je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalovanému rovněž náhrada na tuto daň v sazbě 21% z výše uvedených náhrad, tedy částka 1.222,20 Kč. Celkem tak účelně vynaložené náklady odvolacího řízení žalovaného, které je povinen žalobce nahradit, činí částku 7.042,20 Kč.

18. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalovaného s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.