75 Co 296/2024
č. j. 75 Co 296/2024-59
V PLATNOSTICitované zákony (9)
Plný text
Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 32.322,15 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 19. září 2024, č. j. 10 C 157/2024-39,
I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. v odvoláním napadeném rozsahu, a to co do zaplacení částky 21.358,44 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 21.358,44 Kč ve výši 11,75 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacenía) mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 21.358,44 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, ab) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvého stupně.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího v částce 4.926,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 32.322,15 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5.071,14 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9.474,65 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28.456,23 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 22,44 % ročně z částky 27.838,79 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení (výrok I.) a dále rozhodl o nákladech řízení tak, že tuto nepřiznal žádnému z účastníků (výrok II.). Uvedeným způsobem rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném uvedeného peněžitého plnění za skutkových tvrzení o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , specifické číslo žalovaného , Anonymizováno, , na základě které poskytla žalovanému možnost čerpat bezúčelový úvěr až do výše 30.000 Kč bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě, když předtím řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit smluvní úrok ve sjednané výši, dále poplatky a náklady. Výše dluhu byla žalovanému sdělována každoměsíčně prostřednictvím rozpisu plateb na online účtu , Anonymizováno, (www., Anonymizováno, .cz), kdy o vystavení rozpisu byl informován emailem. Žalovaný se dostal do prodlení a úvěr byl zesplatněn ke dni 30. 3. 2022. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 8.641,56 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 27.838,79 Kč, dlužného poplatku ve výši 617,44 Kč, dlužného úroku do zesplatnění ve výši 3.865,92 Kč, kapitalizovaného úroku za dobu od 31. 3. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 9.474,65 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 31. 3. 2022 do 27. 9. 2023 ve výši 5.071,14 Kč a dále tzv. běžícího příslušenství viz shora.
2. Okresní soud po projednání věci učinil závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně prostřednictvím právního zástupce odeslala žalovanému doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 3. 2024. V řízení naopak nebylo podle okresního soudu prokázáno, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v listině označené jako úvěrová smlouva, ani nebylo prokázáno, že by finanční prostředky ve výši 20.000 Kč (?) byly skutečně žalovanému poskytnuty. Na takto zjištěný skutkový stav okresní soud navázal právním hodnocením, podle něhož žalobkyně neunesla důkazní břemeno stran skutečnosti, že by žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), jelikož nebylo prokázáno, že by žalovaný, jakkoliv projevil vůli být vázána obsahem tvrzené smlouvy. Okresní soud se dále vyjádřil tak, že nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena. V řízení nebylo podle okresního soudu ani prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jakékoliv peněžní prostředky, soud proto žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl s tím, že o těchto povinnostech nemohl soud žalobkyni poučit dle § 118a o. s. ř. s ohledem na její nepřítomnost u jednání.
3. Proti uvedenému rozsudku brojí žalobkyně odvoláním, domáhajíc se jeho změny tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21.358,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21.358,44 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a náklady řízení před soudy obou stupňů. V obecné rovině tvrdil naplnění odvolacích důvodů, podle nichž soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b, odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř., dále že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. a konečně, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci, odvolací důvod dle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Nesouhlasila tak z výše vyloženým závěrem okresního soudu o skutkovém stavu věci a citovaným právním posouzením, když zopakovala tvrzení, že dne 19. 8. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které byly na účet žalovaného poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč. Ze Smlouvy je patrné, že žalovanému byly peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč poskytnuty na bankovní účet, který žalovaný uvedl na první straně Smlouvy v části týkající se svých osobních údajů, když se v čl. 4.1 Smlouvy výslovně uvádí následující: „Jakmile dojde k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru, poskytneme Vám možnost čerpat Úvěr až do výše odpovídající Stropu úvěrového rámce stanoveného v Osobních podmínkách.“ Žalobkyně tedy nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že nebylo prokázáno poskytnutí plnění právním předchůdcem žalobkyně žalovanému, neboť důkazem je právě předmětná smlouva, ze které jednoznačně vyplývá způsob čerpání zápůjčky, na kterou žalobce ve své žalobě odkazoval a která byla její přílohou. Pokud tedy právní předchůdkyně poskytla žalovanému částku 30.000 Kč a žalovaný uhradil částku 8.641,56 Kč, domáhá se v rámci navrhované změny napadeného rozsudku zaplacení částky 21.358,44 Kč, kterou nově právně hodnotí jako bezdůvodné obohacení.
4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.
5. Za podmínek ust. § 213 odst. 2 o. s. ř. odvolací soud zopakoval dokazování žalobkyní navrženými a předloženými listinami, a to listinou označenou jako Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, Smlouva č. , hodnota, , ze dne 19. 8. 2021, v níž je jako zákazník označen žalovaný, včetně bydliště, rodného čísla a tel. kontaktu a jako věřitel je označena společnost , právnická osoba, Dále z uvedené listiny vyplývá, že žalovanému měl být poskytnut produkt Kreditní linka jako bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností pakovaného čerpání až do výše 30.000 Kč s dobou trvání na neurčito, se splatností minimální splátky k 23. dni v měsíci, která měla být žalovanému sdělována každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu, který měl být dostupný online na účtu , Anonymizováno, www., Anonymizováno, .cz, přičemž o vystavení rozpisu plateb měl být žalovaný vyrozuměn e-mailem. Pevná roční úroková sazba byla stanovena na 54 % a RPSN na 70,81 % ročně a celková zaplacená částka (při jednorázovém vyčerpání a řádném splácení) pak měla činit 39.716,73 Kč. Jako běžný bankovní účet žalovaného byl uveden účet č. , č. účtu, . Kontraktační proces stran předmětné smlouvy měl probíhat tak, že klient (žalovaný) žádá o spotřebitelský úvěr formou online žádosti na stránkách www.creditea.cz, kdy po doložení všech potřebných dokladů v případě kladného rozhodnutí o poskytnutí úvěru bude klient informován sms zprávou a oznámením v online účtu s tím, že toto oznámení je akceptací žádosti. Za uzavření smlouvy se pak považuje okamžik, kdy poskytovatelem podepsaná smlouva je doručena do online účtu , Anonymizováno, a klient se s touto seznámil nebo mohl seznámit. Po uzavření smlouvy pak poskytovatel umožní čerpat úvěr do stanoveného úvěrového rámce. Z fotokopie občanského průkazu a fotografie žalovaného vzal odvolací soud za ztotožněnou osobu žalovaného včetně jeho generálií. Z listin denní historie ve spojení s listinou potvrzení o provedení transakce vyhotovené ČSOB a. s. (provedena dle § 213 odst. 4 o. s. ř.) bylo zjištěno, že z účtu společnosti , právnická osoba, , č. účtu, byla na účet , č. účtu, (běžný účet žalovaného) poskytnuta částka 30.000 Kč dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , pod var. symbolem , var. symbol, , spec. symbolem , spec. symbol, a zprávou pro příjemce Creditea půjčka od , právnická osoba, , přičemž se jedná o půjčku evidovanou právní předchůdkyní žalobkyně k osobě žalovaného. Z listiny denní historie dále vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně evidovala platby na uvedený dluh v celkové výši 8.641,56 Kč ve třech platbách. Odvolací soud dále akceptuje skutková zjištění učiněná okresním soudem z listinných důkazů uvedených pod body 6. až 11. písemného odůvodnění napadeného rozsudku.
6. Na základě výše uvedeného učinil odvolací soud závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla pod č. , hodnota, dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uzavřena elektronicky smlouva o spotřebitelském úvěru, bezúčelovém s možností opakovaného čerpání, pod produktovým označením Kreditní linka, podle níž byl žalovaný oprávněn opakovaně čerpat úvěr až do částky 30.000 Kč, přičemž tuto částku, tj. 30.000 Kč, dne 19. 8. 2021 čerpal a uhradil zpět částku 8.641,56 Kč.
7. Skutkový závěr o uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru elektronicky v projednávané věci učinil odvolací soud při aplikaci zásad vyplývajících z ust. § 132 o. s. ř., když uzavřel, že žalobkyně sice nepředložila přímé důkazy dokládající průběh kontraktačního procesu elektronickými prostředky, nicméně je zde uzavřený řetězec nepřímých důkazů odůvodňující výše uvedený skutkový závěr, kterými jsou důkazy ztotožňují osobu žalovaného a jeho generálie, které jsou obsaženy v listině Osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, Smlouva č. , hodnota, , ze dne 19. 8. 2021, dále důkazy prokazující, že žalovanému byl právní předchůdkyní otevřen online účet na stránkách www.creditea.cz a v souladu s výše uvedenou listinou mu byly vystavovány rozpisy plateb a v neposlední řadě důkaz, že žalovanému byla na účet uvedený v textaci smluvního dokumentu právní předchůdkyní poskytnuta dohodnutá částka 30.000 Kč (potvrzení o provedení transakce vyhotovené ČSOB a. s.), na níž podle evidence právní předchůdkyně uhradil částku celkem 8.641,56 Kč (listina denní historie/okresním soudem označená jako historie půjčky/).
8. Jde-li o právní hodnocení, pak vedle obecných ustanovení o smlouvě o úvěru dle § 2395 o. z. je třeba aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ), když předmětná smlouva byla uzavřena mezi poskytovatelem úvěru jako profesionálem (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným jako spotřebitelem. Bylo tedy na žalobkyni, aby v řízení dále prokázala, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru žalovanému postupovala v souladu s ust. § 75 a §86 ZSU, tedy s odbornou péči posoudila úvěruschopnost žalovaného. Za situace, kdy žalobkyně v řízení před okresním soudem řádně své povinnosti tvrzení a důkazní v tomto směru nedostála, když pouze obecně tvrdila, že právní předchůdkyně této povinnosti dostála, poskytl odvolací soud žalobkyni u jednání dne 30. 1. 2025 v uvedeném směru poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., včetně poučení o procesních následcích, přičemž žalobkyně, byť zastoupena zástupcem z řad advokátem, na toto procesně odpovídajícím způsobem nereagovala. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně ve vyloženém směru neunesla ani břemeno tvrzení (konkrétní postupy) stran toho, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž na základě tohoto závěru lze dovodit právní následek spočívající v tom, že na předmětnou úvěrovou smlouvu je třeba nahlížet jako na neplatnou a že vztah mezi účastníky je třeba vypořádat podle pravidel ust. § 87 ZSU.
9. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 30.000 Kč a žalovaný uhradil částku 8.641,56 Kč, vzniká mu povinnost podle jeho možností vrátit částku 21.358,44 Kč, a to právě žalobkyni, když bylo v řízení prokázáno, že tato pohledávka (vymezená skutkovými okolnostmi, nikoliv právním hodnocením) byla na žalobkyni postoupena.
10. S odkazem na ust. § 87 ZSU je třeba připomenout, že žalovaný jako spotřebitel je povinen jistinu úvěru, resp. bezdůvodné obohacení, vrátit v době přiměřené jeho možnostem. V posuzované věci nebyly prokazovány ani zjištěny skutečnosti, na základě kterých by bylo lze uzavřít, že v možnostech žalované bylo vydat bezdůvodné obohacení před tímto rozhodnutím soudu a že by tak žalovaný byl v prodlení s uvedenou povinností. Proto odvolací soud stanovil lhůtu k vydání (zaplacení) bezdůvodného obohacení způsobem vyplývajícím z výrokové části I., písm. a) tohoto rozsudku. Z vyloženého pak vyplývá, že žalobkyni nebylo možno přiznat jí požadovaný úrok z prodlení (srovnej rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
11. Z důvodů výše vyložených tak odvolací soud za podmínek ust. § 220 odst. 1, písm. b) o. s. ř. změnil napadený rozsudek okresního soudu způsobem vyplývajícím z výrokové části I., písm. a) tohoto rozsudku a za podmínek ust. § 219 o. s. ř. napadený rozsudek potvrdil v rozsahu výrokové části I., písm. b) tohoto rozsudku.
12. Vzhledem ke změně napadeného rozsudku okresního soudu rozhodoval odvolací soud dle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech nalézacího řízení, přičemž ani dílčí změna napadeného rozsudku ničeho nemění na závěru, že převážně úspěšným účastníkem (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) nalézacího řízení je žalovaný, když žalobkyní žalobou uplatňovaný nárok včetně příslušenství kapitalizovaný ke dni 30. 1. 2025 představuje částku 59.929,04 Kč a žalovaná byla úspěšná pouze stran částky 21.358,44 Kč. Protože však žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nalézacího řízení nevznikly, bylo rozhodnuto způsobem vyplývajícím z výrokové části II. tohoto rozsudku.
13. Předmětem odvolacího řízení byla částka 21.358,44 Kč spolu s úrokem z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení v sazbě 11,75 % ročně, tedy kapitalizováno ke dni rozhodnutí odvolacího soudu, tj. 30. 1. 2025, částka 24.727,51 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 21.358,44 Kč, tj. v rozsahu 86,4 %, a neúspěšná v rozsahu 13,6 %. Ve smyslu § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. má tak žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 72,8 %.
14. Při plné náhradě nákladů řízení by žalobkyně měla nárok na náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.068 Kč, náhradu na odměnu advokáta ve výši 3.960 Kč za dva úkony právní služby v sazbě 1.980 Kč/úkon (§ 11 odst. 1, písm. k) AT – odvolání, § 11 odst. 1, písm. g) AT – účast u odvolacího jednání dne 30. 1. 2025), na paušální náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 AT ve výši 750 Kč (300 Kč za úkon odvolání, 450 Kč za účast u odvolacího jednání dne 30. 1. 2025) a na daň z přidané hodnoty v sazbě 21% z náhrady na odměnu a hotové výdaje dle § 137 odst. 3, písm. a) o. s. ř. v částce 989,10 Kč. Při nároku na plnou náhradu nákladů řízení by tak žalobkyni vznikl nárok na částku 6.767,10 Kč. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení svědčí částka 4.926,50 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.