75 Co 299/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. Jméno advokáta C , narozený Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C o 20.005 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného 1. proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 7. 8. 2024, č. j. 21 C 257/2023-112, I. Rozsudek okresního soudu se ve vztahu k žalovanému 1. potvrzuje.II. Žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 7.099,30 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Shora označeným rozsudkem okresní rozhodl, že žalovaný 1. a žalovaný 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 20.005 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20.005 Kč od 28. 3. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 29.111,97 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud pak v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že dle § 10 odst. 1 písm. c), g), j), odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., ve znění účinném k 31. 3. 2024, má žalobkyně proti pojištěnému – žalovanému 2. právo na náhradu toho, co za něj plnila, když prokázala, že bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (písm. c), a řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění (písm. g). Žalovaný 1. pak odpovídá dle odst. 3 téhož ustanovení solidárně s žalovaným 2., neboť dle písm. j) tohoto ustanovení předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenu g). Provozovatel vozidla se své povinnosti dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. může zprostit, prokáže-li, že jednání řidiče uvedenému v § 10 odst. 1 písm. g) tohoto zákona nemohl zabránit, přičemž je tedy na provozovateli vozidla (žalovaném 1.), aby tvrdil a prokázal, že jednání řidiče zakládající postižní právo pojistitele bylo natolik neočekávané, nezávislé na jeho vůli a dosahu, že nemohl jednání řidiče nijak ovlivnit a zasáhnout tak, aby k porušení zákona nedošlo. Uvedené se pak žalovanému 1. prokázat nepodařilo.

3. Proti tomuto rozsudku, a to v celém jeho rozsahu, podal včasné odvolání žalovaný 1., kterým se domáhal, aby krajský soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc mu vrátil k novému projednání, případně rozsudek změnil s tím, že nalézací soud z provedeného dokazování nesprávně a formalisticky provedl výklad a aplikaci jím citovaného § 10 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. dle kterého se žalovaný 1. zprostí své povinnosti nahradit škodu vzniklou žalobkyni pouze tehdy, prokáže-li, že jednání žalovaného 2. dle § 10 odst. 1 písm. g) zák. č. 168/1999 Sb. nemohl zabránit. Z výpovědi žalovaného 1. a dále pak i z podání vysvětlení svědkyně , jméno FO, bylo prokázáno, že žalovaný 1. přenechal vozidlo, kterým byla způsobena škoda, právě a pouze , jméno FO, . Tato pak byla žalovaným 1. poučena, jak má vozidlo užívat. Skutečnost, jakým způsobem jí byly předány klíče, je bezpředmětná, když nebylo ani prokázáno, v jakém okamžiku se těchto měl zmocnit žalovaný 2. Žalovaný 1. tak přenechal vozidlo osobě k řízení způsobilé, přičemž jí vozidlo takto zapůjčoval opakovaně. To, že klíče k vozidlu si bez jakéhokoliv souhlasu, ať už žalovaného 1. či , jméno FO, , vzal žalovaný 2., pak nemůže být dáváno k tíži žalovanému 1., který tomuto jednání nemohl zabránit. Tato skutečnost byla i prokázána obsahem spisu , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Žalovaný 1. tím, že svěřil vozidlo osobě k tomu způsobilé a tuto i řádně poučil, splnil svoji povinnost v tom směru, že učinil vše, aby zabránil vzniku případných škod. Od žalovaného 1. ve smyslu citované právní úpravy nelze jistě očekávat, že bude neomezeně kontrolovat jak osoba, které vozidlo svěřil, s tímto vozidlem nakládá. Toto by znamenalo, že by žalovaný 1. musel mít nad vozidlem neustálý dohled. Skutečnost, že žalovaný 2. odcizí klíče k vozidlu osobě, které žalovaný 1. toto vozidlo svěřil, je právě tou skutečností, kterou nemohl žalovaný 1. očekávat a byla zcela nezávislá na jeho vůli a jeho dosahu, když neměl možnost počínání žalovaného 2. ovlivnit či zasáhnout tak, aby k porušení jeho povinností nedošlo. Žalovaný 1. má za to, že nalézací soud i dokazování provedl neúplně, když neprovedl k důkazu výslech , jméno FO, a dále i výslech žalovaného 2., jejichž výslech žalovaný 1. navrhoval. I za situace, pokud by žalovaný 1. byl odpovědný za vzniklou škodu, tak má za to, že nalézací soud učinil neúplná zjištění k rozsahu vzniklé škody, když žalovaný 1. rozporoval právě rozsah vzniklé škody. Poškozený plot byl přes 25 let starý a byl již značně opotřebený a téměř neplnil svoji funkci. Nalézací soud vesměs převzal tvrzení žalobkyně o rozsahu škody, kdy tuto bez dalšího žalobkyně vyplatila poškozenému.

4. Žalovaný 2. si ve věci odvolání nepodal, ve vztahu k němu proto rozsudek nabyl právní moci.

5. Žalobkyně se k odvolání žalovaného 1. vyjádřila tak, že navrhla rozsudek okresního soudu potvrdit s tím, že jej považuje po skutkové i právní stránce za správný a námitky žalovaného nepovažuje za relevantní. Dle žalobkyně není podstatné, kdy žalovaný 2. klíče od vozidla získal, ale že mu toto žalovaný 1. byť nepřímo umožnil. Tvrzení žalovaného 1. o tom, že vozidlo bylo odcizeno, bylo později odvoláno a odcizení vozidla nebylo ani nikým hlášeno. Žalovaný 1., ač tvrdí, že vozidlo svěřil k užívání pouze paní , jméno FO, , toto fakticky nijak nekontroloval a neověřoval, kdo vozidlo skutečně užívá, což sám vypověděl, mohl si ho půjčit kdokoli, ani neověřoval, kdo z jejich rodiny má řidičské oprávnění. Navíc paní , jméno FO, v rámci přestupkového řízení vypověděla, že v den dopravní nehody měla od žalobce dokonce vypůjčeno jiné vozidlo zn. , Anonymizováno, , předmětné vozidlo , Anonymizováno, stálo před jejich domem, takto se k němu asi dostal žalovaný 2. O skutečnosti, že vozidlo musí užívat pouze ona, se při výslechu nezmínila. Žalovaný 1. je provozovatelem vozidla, a je tak zodpovědný za to, komu vozidlo svěřuje. Toto sice svěřil paní , jméno FO, , ale klíčky nechal volně přístupné v domě a technický průkaz byl ponechán ve vozidle, musel si být vědom, že se v domě a bytě nacházejí i jiné osoby bez řidičského oprávnění, minimálně nezletilé. Není pravdou, že žalovaný 1. nemohl ovlivnit, komu budou klíče dále svěřeny, když byly volně přístupné, a mohl si je vzít kdokoli. Žalobkyni pak není k námitce žalovaného 1. ohledně neprovedení výslechu paní , jméno FO, a žalovaného 2. ze strany okresního soudu jasné, jaké konkrétní skutečnosti by měly být jejich výslechem prokázány. Pokud jde o rozporovanou výši vzniklé škody, pak poškozený plot bylo nutno uvést do původního stavu, kdy podstatná je jeho funkčnost. Je zcela irelevantní, jaké bylo stáří plotu, když tento byl schopen plnit svůj účel ochrany a ohraničení nemovitosti. Cena pak byla stanovena rozpočtem, když bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že opravu si provede poškozený svépomocí.

6. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 1. není důvodné.

7. Z obsahu spisu pak vyplývá, že žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne 10. 7. 2023 domáhala proti žalovaným zaplatit společně a nerozdílně částku 20.005 Kč s tím, že dne 17. 5. 2022 řídil žalovaný 2. vozidlo registrační značky , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaný 1. Při řízení způsobil dopravní nehodu, když při jízdě na silnici II. třídy č. , hodnota, v obci , adresa, nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a povětrnostním podmínkám, vyjel mimo komunikaci, kde narazil do nivelačního bodu plynu, rozvaděče telefonních drátů, dřevěného oplocení zahrady domu č.p. , Anonymizováno, a do dopravního značení. Majiteli domu č. p. , Anonymizováno, , adresa, způsobil škodu spočívající v poškození oplocení domu, žalobkyně poškozenému vyplatila pojistné plnění ve výši 20.005 Kč. Žalovaný 2. v době jízdy nevlastnil řidičské oprávnění. Žalovaný 1. nejprve policejnímu orgánu sdělil, že mu vozidlo bylo odcizeno, následující den své tvrzení odvolal s tím, že si toto vymyslel. Žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu toho, co plnila, a to vůči žalovanému 1. dle § 10 odst. 3, § 10 odst. 1 písm. j) zákona č. 168/1999 Sb., vůči žalovanému 2. dle § 10 odst. 1 písm. c), g) zákona č. 168/1999 Sb., neboť žalovaný 2. řídil vozidlo bez řidičského oprávnění a bez zřetele hodného důvodu opustil místo nehody, žalovaný 1. pak jako provozovatel vozidla předal řízení vozidla osobě bez řidičského oprávnění. Žalovaný 2. se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez omluvy nedostavil, v řízení zůstal zcela procesně pasivním. Žalovaný 1. navrhl ve vztahu ke své osobě zamítnutí žaloby s tím, že nikdy neposkytl vozidlo osobě, která není způsobilá k jeho užívání. Vozidlo zapůjčil , jméno FO, , která vlastní řidičské oprávnění, a to na adrese , adresa, , dne 15. 7. 2022 za účelem dopravy jejího vnoučete do nemocnice a tuto ústně poučil, že vozidlo smí řídit pouze ona. Rozporoval rovněž výši částky vyplacené pojišťovnou poškozenému, kdy tuto považuje za přemrštěnou s ohledem na to, že se jednalo o starý plot. Okresní soud ve věci jednal dne 9. 4. 2024, kde provedl k důkazu listiny a žalovaného 1. poučil dle § 118 a o.s.ř. ohledně doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně způsobu svěření předmětného vozidla , jméno FO, , ohledně jeho vztahu k této osobě a ohledně toho, jaká opatření učinil, aby vozidlo dne 17. 5. 2022 neřídila osoba bez řidičského oprávnění s tím, že pokud tak neučiní, může to mít pro něj za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci. Žalovaný 1. doplnil svá tvrzení v podání ze dne 24. 5. 2024, následně se ve věci konalo jednání dne 5. 6. 2024, kde soud vyslechl žalovaného 1., následně potom dne 7. 8. 2024, kde byly k důkazu provedeny listiny a ve věci vyhlášen napadený rozsudek.

8. Předně krajský soud konstatuje, že považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a jeho závěr o skutkovém stavu věci pod body 4.-13. odůvodnění napadeného rozsudku. Uvedená zjištění a závěr o skutkovém stavu krajský soud přejímá a pro stručnost na tato zcela odkazuje.

9. Co se pak týká právního hodnocení věci, i zde se krajský soud zcela ztotožňuje se závěry okresního soudu, kdy na právní argumentaci okresního soudu lze beze zbytku odkázat a k této není čeho doplnit. Krajský soud zcela akceptuje názor okresního soudu, že v daném případě za vzniklou škodu odpovídají solidárně oba žalovaní, a to plně v souladu s výše citovanými zákonnými ustanoveními, která okresní soud správně aplikoval na řádně zjištěný skutkový stav, kdy důkazy provedené okresním soudem představují dostatečný podklad pro závěr o skutkovém stavu. Krajský soud je shodného názoru, že z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný 1. svým nedbalým chováním umožnil užití předmětného vozidla jiné osobě, než bylo svěřeno, přičemž tato osoba řídila vozidlo bez řidičského oprávnění, způsobila dopravní nehodu a místo nehody bez nahlášení opustila. Nedbalost žalovaného 1. spočívá jednoznačně v tom, že ač měl pochybnosti o rodině , jméno FO, , věděl o její problémovosti a trestní minulosti, věděl, že domácnost s paní , jméno FO, , které vozidlo svěřil, sdílí jiné osoby, a to i bez řidičského oprávnění, přesto ponechal technický průkaz vozidla volně přístupný ve vozidle a byl si vědom, že klíče od vozidla se nachází v domácnosti, kde jsou volně přístupné.

10. Pokud jde o přiznanou výši škody ze strany okresního soudu, i tuto krajský soud akceptuje, kdy stanovení výše škody rozpočtem představuje standardní způsob stanovení výše škody ze strany pojišťoven, kdy buď je výše škody stanovena rozpočtem nebo proplacena na základě faktury za reálně provedené opravy. V případě stanovení výše škody odhadem (rozpočtem) pojišťovny spolupracují s k tomuto způsobilými subjekty, které disponují odbornými znalostmi ke stanovení výše takového odhadu, nejedná se tedy o žádný excesivní postup, přičemž rozpočet je stanoven pouze za materiál nikoli za práce, které poškozený provede svépomocí. Žalovaný pak ani nevznesl žádnou konkrétní námitku k rozporování výše škody, pouze povšechně namítal, že částka je přemrštěná. Za této situace by pak bylo naprosto nehospodárné s ohledem na výši žalované částky přibírat z iniciativy soudu ve věci soudního znalce ke stanovení výše škody, kdy ostatně žalovaný 1. toto ani nenavrhoval.

11. Ze všech výše uvedených důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu v napadeném výroku I. ve vztahu k žalovanému 1. dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku II. o nákladech řízení, kde okresní soud správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ohledně úspěchu ve věci a správně vypočetl jejich výši.

12. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaný 1. byl v odvolacím řízení z procesního hlediska neúspěšný, neboť jeho odvolání nebylo vyhověno. Žalovaný 1. tedy má povinnost uhradit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 bod 5, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“ ) ve výši 3.880 Kč (za dva úkony právní pomoci – vyjádření k odvolání, účast u jednání dne 25. 2. 2025 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d/, g/ AT), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobkyně ve výši 1x 300 Kč a 1x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 AT, náhrady cestovních výdajů ve výši 408 Kč (jízdné hromadnou dopravou k jednání odvolacího soudu), náhrada za čas promeškaný cestou ze sídla právního zástupce žalobkyně k soudu a zpět ve výši 900 Kč (9 započatých půlhodin po 100 Kč) dle ust. § 14 odst. 3 AT a 21 % DPH z částek odměny a náhrad vyjma cestovného ve výši 1.161,30 Kč. Žalovaný 1. je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení celkovou částku 7.099,30 Kč.

13. Místo plnění u náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když s ohledem na výši částky nákladů řízení neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.