75 Co 34/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., Anonymizováno IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 76.693,05 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. 9. 2024, č. j. 18 C 231/2022-260,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 11.204,60 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 76.693,05 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 76.693,05 Kč od 16. 7. 2022 do zaplacení (výrok I.), povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 73.885 Kč (výrok II.) a povinnost zaplatit státu - České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku 28.923,42 Kč (výrok III.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku na koupi 15 kusů koloběžek a 20 kusů sad blatníků. Protože se bezprostředně po zahájení používání předmětných koloběžek na těchto vyskytly vady, uplatnila žalobkyně v souladu s ustanovením § 2113 občanského zákoníku práva ze záruky za jakost výrobku a postupně podle začátku používání u žalované reklamovala zakoupené koloběžky, tj. 4 kusy do 17 dnů od dodání, 3 kusy do 25 dnů od dodání a do 45 dnů od dodání, reklamovala všech 15 kusů koloběžek. Tyto také všechny žalované postupně poslala k posouzení reklamace, nejprve 1 kus, následně 3 kusy a poté 11 kusů. Dle obchodních podmínek žalované prodávající je povinen bezodkladně, nejpozději do tří pracovních dnů, rozhodnout o reklamaci, případně o tom, že je k rozhodnutí potřebné odborné posouzení. Informaci o nutnosti odborného posouzení kupujícímu v této lhůtě sdělí. Reklamaci včetně odstranění vady prodávající vyřídí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů od doručení zboží prodávajícímu. Po uplynutí této lhůty má kupující stejná práva, jako by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. Dne 7. 8. 2020 žalobkyně zaslala jednu koloběžku, dne 22. 9. 2020 převzala žalovaná 3 kusy koloběžek a dne 13. 10. 2020 převzala žalovaná 11 koloběžek k vyřízení reklamace. Dne 19. 10. 2020 sdělila žalovaná žalobkyni, že reklamaci neuznává z důvodu nevhodného zacházení. U čtyř koloběžek žalovaná nedodržela lhůtu pro vyřízení reklamace, u zbylých 11 kusů reklamaci neuznala. Dále okresní soud dovodil, že u všech 15 kusů koloběžek se vyskytovaly výrobní vady, když byly zjištěny stejné vady svárů na základě znaleckého posudku. Tyto vady byly na předmětných koloběžkách již v době jejich pořízení. Žalovaná tedy nebyla podle okresního soudu oprávněna odmítnout vyřízení reklamace žalobkyně a v souladu s ustanovením § 2106 odst. 2 občanského zákoníku žalobkyně platně od uzavřené kupní smlouvy odstoupila a má právo na vrácení kupní ceny. Pokud jde o námitky žalované, uvedl okresní soud, že pokud žalovaná namítala, že jí žalobkyně nesdělila účel plnění, kdy obvyklý účel činnosti žalobkyně je zřejmý z obchodní činnosti žalobkyně, který byl také žalované znám z emailové komunikace mezí účastníky. Pokud žalovaná namítala nemožnost odstoupení od smlouvy dle ustanovení § 2110 občanského zákoníku, má okresní soud za to, že v dané věci se toto ustanovení nepoužije, neboť vady se na koloběžkách projevily postupně až poté, co je začala žalobkyně používat. Dále okresní soud dovodil, že vzhledem k tomu, že pro žalobkyni jsou nepoužitelné i objednané blatníky, které byly zakoupeny jako příslušenství koloběžek, má žalobkyně právo na vrácení jejich kupní ceny. V souvislosti s uplatněním reklamace vznikly žalobkyni prokazatelně náklady ve výši 4.044,65 Kč, na jejichž zaplacení má rovněž nárok. Okresní soud tedy dovodil, že žalovaná nedodala plnění řádně, reklamaci neuznala a v návaznosti na to žalobkyně oprávněně odstoupila od smlouvy. Vzhledem k těmto důvodům okresní soud žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.

3. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná včasné odvolání a domáhala se jeho změny a zamítnutí žaloby s tím, že namítala odvolací důvody dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř. Okresní soud na danou věc aplikoval ustanovení § 2113 občanského zákoníku o záruce za jakost, když vyšel z toho, že ze strany žalované měla být na předmětné koloběžky poskytnuta právě taková záruka. Žalovaná však namítá, že z odůvodnění napadeného rozsudku není nijak zřejmé, na základě čeho k takovémuto závěru okresní soud dospěl. O záruce se hovoří pouze v návodu na použití, který předložila žalobkyně, nicméně z tohoto návodu je zjevné, že se vztahuje na jiný model koloběžky, a to včetně poskytnuté záruky. Jiný v řízení provedený důkaz o záruce ani záruce za jakost podle žalované nehovoří a ani nebyl soudem konstatován. Proto nebylo namístě použít na danou věc ustanovení § 2113 občanského zákoníku, ale měl soud vycházet z ustanovení vztahujících se k odpovědnosti za vady podle ustanovení § 2099 a násl. občanského zákoníku. Koloběžky byly žalobkyni dodány na základě objednávky ze dne 30. 6. 2020 dne 20. 7. 2020 a žalobkyně byla povinna při převzetí zboží provést jeho prohlídku a přesvědčit se o jeho vlastnostech a množství ve smyslu § 2104 občanského zákoníku. Jak plyne z uplatnění vad ze strany žalobkyně ze dne 6. 8. 2020 namítala žalobkyně vadu spočívající v sesednutí rámu u spoje podlážky a rámu a v utržení ve sváru vpředu, přičemž je třeba zdůraznit, že tuto tvrzenou vadu v případě dvou kusů žalobkyně sama bez souhlasu žalované řešila jejich úpravou spočívající v navaření podpůrné tyče v místě spoje. Již tento vědomý zásah ze strany žalobkyně způsobuje podle žalované nemožnost odstoupení od uzavřené smlouvy ve smyslu ustanovení § 2110 občanského zákoníku. Navíc v době, kdy žalobkyně uplatnila u žalované právo z odpovědnosti za vady, bylo zřejmé, že některé kusy koloběžek byly nerozbalené, jak žalobkyně sama tvrdí, a i z toho plyne, že žalobkyně neprovedla prohlídku zboží řádným způsobem. Ve věci byl vypracován znalecký posudek, znalec konstatoval, že jemu předložené koloběžky sice vykazují vady sváru, který je podle něj proveden nekvalitně, nicméně ani v jednom případě znalec nekonstatoval vadu, která byla ze strany žalobkyně uplatněna. Současně znalec konstatoval, že s ohledem na cenu, za kterou byly koloběžky pořízeny, muselo být každému, tedy i žalobkyni, zjevné, že se nejedná o výrobek pro náročnější použití. Vzhledem k vyjádření znalce o tom, že veškeré vady koloběžek musely být žalobkyni zjevné ihned při jejich převzetí, namítala žalovaná od počátku řízení, že vady nebyly ze strany žalobkyně uplatněny včas. Žalovaná rovněž nesouhlasí se závěrem znalce, který konstatoval nemožnost provozovat koloběžky, byť i na mírně nerovném terénu, z důvodu jejich nedostatečně světlé výšky, přičemž na trhu je k dispozici celá řada koloběžek, kde výška od země po podlážku dosahuje ještě menších hodnot, a není možné tedy hovořit o tom, že by nebylo možné takovéto koloběžky používat. V tomto považuje žalovaná závěry znaleckého posudku za nesprávné a takto je měl kriticky hodnotit i soud. Mimo pozdního oznámení žalovaná namítá rovněž skutečnost, že ze strany žalobkyně byly vytknuty pouze vady koloběžek, nikoliv i vady jiných výrobků, konkrétně blatníků, které byly ze strany žalobkyně u žalované rovněž dodány. Žalovaná má tedy za to, že žalobkyně nebyla oprávněna od uzavřené smlouvy odstoupit.

4. K odvolání žalované se písemně vyjádřila žalobkyně, uvedla, že s odvolacími argumenty žalované nesouhlasí a navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu. Zdůraznila, že je to žalovaná, která svým nedbalým postupem porušila svoji povinnost dodat ke zboží řádný návod k použití, přitom dodání návodu k použití je elementární povinností žalované. Pokud žalovaná měla v úmyslu popřít skutečnost, že žalobkyni dodala návod k použití, v němž byla obsažena záruka za jakost, měla tato tvrzení uplatnit před soudem prvního stupně, když tyto tvrzení by ostatně měly být doprovázeny i důkazním břemenem. Zde žalobkyně namítá, že jde o nepřípustnou novotu v odvolacím řízení. Je tedy podle žalobkyně zjevné, že v návaznosti na prohlášení žalované učiněné v návodu k použití, které obsahovalo záruku za jakost, došlo ze strany žalobkyně po výskytu vad k uplatnění práva ze záruky za jakost (§ 2113 občanského zákoníku), přičemž žalobkyně postupně reklamovala všechny zakoupené koloběžky. I kdyby ovšem nemělo být přihlíženo k záruce za jakost, soud prvého stupně se jednoznačně vypořádal s tím, že i dle § 2095 občanského zákoníku žalobkyně mohla uplatnit práva z vad, neboť koloběžky byly vadné. I kdyby zde nebyl účel smlouvy, tedy užívání koloběžek pro outdoorové sporty, jak plyne ze samotného názvu žalobkyně, patrný, bylo povinností žalované dodat koloběžky v jakosti a provedení pro účel obvyklý. Ze znaleckého posouzení však vyplývá, že koloběžky nemohly sloužit ani obvyklému účelu. Pokud žalovaná ve svém odvolání odkazuje na povinnost žalobkyně řádně prohlédnout koloběžky při převzetí (§ 2104 občanského zákoníku), uvedené žalobkyně řádně učinila, avšak k vadám došlo až v důsledku následného užívání. Bezprostředně po zjištění vad žalobkyně tyto vytkla. Neobstojí ani argument žalované údajně nevčasného uplatnění práv z vad, neboť žalobkyně svá práva uplatnila včas a řádně, jak správně dovodil okresní soud. Neobstojí ani argument žalované ve vztahu k závěrům znaleckého posudku ani argument o nemožnosti odstoupit od smlouvy v případě blatníků.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání žalované je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou ze dne 26. 7. 2022 a doplněnou podáním ze dne 23. 8. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 76.693,05 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 7. 2020 byla mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající uzavřena kupní smlouva prostřednictvím emailové objednávky, kterou dne 6. 7. 2020 žalobkyně na základě emailové nabídky prodejce ze dne 30. 6. 2020 objednala 15 kusů koloběžek , Anonymizováno, , Anonymizováno, s přední vidlicí, zelené barvy v hodnotě 66.755,70 Kč včetně DPH. Žalobkyně objednané zboží uhradila, zboží bylo žalobkyni předáno dne 20. 7. 2020. Dne 6. 8. 2020 uplatnila žalobkyně u žalované elektronicky vady z plnění, přičemž vada se projevila až na základě použití věci, kdy koloběžky nebyly způsobilé k dalšímu použití pro obvyklý účel. Základem nemožnosti jejich dalšího použití je konstrukční vada, kdy dochází k propadu celé konstrukce už při minimálním zatížení. Žalovaná reklamaci neuznala, a proto žalobkyně uplatnila svůj nárok na odstoupení od smlouvy nejprve ke čtyřem koloběžkám a dne 16. 11. 2020 odstoupila od kupní smlouvy ve vztahu ke všem koloběžkám. Součástí žalobkyní uplatněného nároku jsou i náklady spojené s reklamací. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 21. 9. 2022 s tvrzením, že žalobkyně svá práva z odpovědnosti za vady neuplatnila řádně a odstoupení od smlouvy považuje za neurčité a neplatné. Dne 20. 3. 2023 proběhlo první jednání okresního soudu, kde okresní soud četl listinné důkazy, stejně jako u jednání dne 10. 5. 2023. Usnesením ze dne 11. 7. 2023 nařídil okresní soud důkaz znaleckým posudkem a znalcem ustanovil , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 28. 2. 2024 byl okresnímu soudu doručen znalecký posudek a u jednání dne 14. 6. 2024 byl vyslechnut znalec. U jednání dne 16. 9. 2024 byly předneseny závěrečné návrhy a dne 24. 9. 2024 vyhlásil okresní soud napadený rozsudek.

7. Odvolatelka v prvé řadě namítala odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. s tím, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním.

8. Po přezkoumání obsahu spisu krajský soud konstatuje, že skutková zjištění okresního soudu považuje za zcela správná, jednotlivé skutkové závěry tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku v bodech 7. až 11., krajský soud přejímá a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud uzavírá, že skutková zjištění, která okresní soud přijal, jsou správná, neboť korespondují obsahu spisu a přes obecně deklarované výhrady se žalované skutkové závěry okresního soudu zpochybnit nepodařilo. Za odvolací důvod podle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř., který žalobkyně uplatnila tak, že na základě provedených důkazů dospěl okresní soud k nesprávným skutkovým zjištěním a že provedené důkazy nesprávně hodnotil, je třeba považovat to, že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř. Může jít o situaci, kdy okresní soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly ani jinak nevyšly v řízení najevo, nebo naopak, že pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo jestliže v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesu účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti, důležitosti, zákonnosti, pravdivosti, eventuelně věrohodnosti, logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až § 135 o. s. ř. Pokud jde o samotné hodnocení důkazů, na jeho nesprávnost lze usuzovat, jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů zakotvené v ustanovení § 132 o. s. ř., jen ze způsobu, jak okresní soud hodnocení provedl. Nelze-li okresnímu soudu v tomto směru žádného pochybení vytknout, pak ani není možné polemizovat s jeho skutkovými závěry a namítat, že okresní soud měl provedené důkazy hodnotit jinak. Podstatou žalovanou uplatněného odvolacího důvodu je právě její polemika nad tím, zda okresní soud při hodnocení důkazů postupoval v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. Podle citovaného ustanovení platí, že důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Ustanovení § 132 o. s. ř. je vyjádřením zásady volného hodnocení důkazů jako jedné z hlavních klíčových zásad ovládajících český civilní proces. Na rozdíl od zásady legální teorie důkazní dává soudci značný prostor pro jeho úvahu a zároveň na něj klade vysoké nároky. Zákon instruuje soud (soudce) pouze v tom smyslu, že má hodnotit důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech. Jakou hodnotu (důkazní sílu) soud jednotlivým důkazům přizná, záleží na jeho úvaze. Přitom by měl ovšem přihlédnout ke všemu, co během řízení vyšlo najevo. Prostor pro volné hodnocení důkazů má soud značný, nikoliv však neomezený, jinak řečeno, jeho postup nesmí být svévolný (libovolný), neboť by porušil právo na spravedlivý proces. Okresní soud, jak vyplývá z obsahu spisu, podle těchto zásad zcela správně postupoval, provedené důkazy včetně znaleckého posudku hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech, a na jeho závěr o skutkovém stavu tak lze zcela odkázat.

9. Naplnění odvolacího důvodu dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. tak odvolací soud neshledává.

10. Zbývá tedy posoudit, zda je naplněn žalovanou uplatněný odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. týkající se nesprávného právního posouzení věci.

11. Obecně platí, že právní posouzení věci je nesprávné, jestliže okresní soud posoudil věc podle právní normy, která na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určil, ale nesprávně ji vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

12. Okresnímu soudu nelze vytknout nesprávnost použití v úvahu přicházejících právních norem nebo jejich vadnou aplikaci v této věci. Okresní soud správně dovodil, že mezi účastníky byla uzavřena platná kupní smlouva dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku na koupi 15 kusů koloběžek a 20 kusů sad blatníků. Bezprostředně po zahájení používání předmětných koloběžek se na těchto vyskytly vady, které žalobkyně uplatnila v souladu s ustanovením § 2113 občanského zákoníku a postupně reklamovala zakoupené koloběžky. Tyto také všechny žalované postupně poslala k posouzení reklamace. Podstatné je zjištění okresního soudu, že u všech 15 kusů koloběžek se vyskytovaly výrobní vady, když byly zjištěny stejné vady svárů, předmětné koloběžky nebyly způsobilé k provozu z důvodu konstrukčních a výrobních vad, které na nich existovaly již v době pořízení. Žalovaná tedy nebyla oprávněna odmítnout vyřízení reklamace žalobkyně a v souladu s ustanovením § 2106 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit, což žalobkyně učinila, a má v souladu s ustanovením § 2991 a § 2993 občanského zákoníku právo na vrácení kupní ceny. Správný je i závěr okresního soudu, že vzhledem k tomu, že pro žalobkyni jsou nepoužitelné i objednané blatníky, které byly zakoupeny jako příslušenství koloběžek, má žalobkyně právo na vrácení jejich kupní ceny a stejně tak má právo na zaplacení nákladů, které jí v souvislosti s reklamací vznikly a které byly v řízení prokázány. Závěr okresního soudu, že žalovaná nedodala plnění řádně a neuznala oprávněnou reklamaci žalobkyně, a že žalobkyně po právu od kupní smlouvy odstoupila, je zcela správný.

13. Pokud jde o odvolací argumentaci žalované, je třeba konstatovat, že se s ní řádně vypořádal již okresní soud, přičemž nad rámec odůvodnění okresního soudu uvádí odvolací soud následující.

14. Pokud žalovaná namítá, že okresní soud nesprávně aplikoval ustanovení § 2113 občanského zákoníku o záruce za jakost, když vyšel ze závěru, že ze strany žalované měla být poskytnuta právě taková záruka, nemůže tato argumentace obstát. Odvolací soud se v tomto směru zcela ztotožňuje s argumenty žalobkyně ve vztahu k poskytnuté záruce za jakost, která byla písemně uvedena v návodu k použití, který žalovaná předložila žalobkyni. Polemika o tom, zda se jedná o správný návod k použití, obstát nemůže, když povinnost dodat návod k použití měla jednoznačně žalovaná a pokud jej dodala v podobě, v jaké jej dodala, nemůže se tohoto svého pochybení nyní dovolávat.

15. Neobstojí ani další námitka žalované, že žalobkyně porušila svoji povinnost provést prohlídku zboží a přesvědčit se o jeho vlastnostech a množství ve smyslu § 2104 občanského zákoníku. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že vady koloběžek zjistila žalobkyně až při jejich používání, přičemž při zjevné prohlídce, jak vyplývá i z provedeného výslechu znalce, výrobní vady zjistit nemohla. Skutečnost, že se žalobkyně pokusila řešit vadu koloběžek před jejich reklamací jejich opravou, podle odvolacího soudu nezpůsobuje nemožnost žalované odstoupit od uzavřené kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 2110 občanského zákoníku, když výrobní vada se postupně projevila u všech dodaných koloběžek.

16. Neobstojí ani argument žalované, že vady nebyly ze strany žalobkyně uplatněny řádně a včas, když i s touto námitkou se zcela správně vypořádal okresní soud.

17. Namítá-li žalovaná, že vady byly způsobeny jednáním žalobkyně, která používala koloběžky při své podnikatelské činnosti způsobem, ke kterému tento typ koloběžek není určen, je tato argumentace nepřípadná, neboť jak správně dovodil okresní soud, již z obchodního názvu žalobkyně je zřejmý předmět jejího podnikání, a byla to žalovaná, která žalobkyni tento typ koloběžek dodala. Navíc ze závěrů znalce vyplývá, že dodané koloběžky nemohly sloužit ani svému obvyklému účelu pro konstrukční a výrobní vady. Pokud žalovaná zpochybňuje v odvolání závěry znaleckého posudku, má naopak odvolací soud za to, že jak písemně podaný znalecký posudek, tak zejména výslech znalce, zcela jednoznačně výskyt výrobních a konstrukčních vad potvrdil včetně závěru o nefunkčnosti a nemožnosti běžného používání dodaných koloběžek.

18. Odvolací soud tedy konstatuje, že z hlediska právního posouzení věci se okresní soud precizně a konkrétně vypořádal se všemi argumenty žalované tak, jak je vznesla v průběhu řízení, a právní hodnocení a posouzení věci, jak našlo svůj výraz ve vyhovujícím verdiktu okresního soudu, považuje odvolací soud za zcela správné, a na podrobné závěry okresního soudu pro stručnost odkazuje. Závěr okresního soudu vyjádřený ve vyhovujícím verdiktu je logickým výsledkem správně zjištěného skutkového stavu, který ani v odvolacím řízení změn nedoznal. Okresní soud se se všemi pro posouzení věci rozhodnými skutečnostmi vypořádal v návaznosti na veškeré v průběhu řízení před soudem prvého stupně uplatněné a v odvolání fakticky zopakované námitky žalované.

19. Ze shora uvedených důvodů proto krajský soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. rozsudek okresního soudu potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení a o nákladech státu, kde okresní soud rovněž nepochybil.

20. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná, neboť jejímu odvolání vyhověno nebylo. Má tedy povinnost uhradit žalobkyni plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem dle § 7 odst. 6, § 11 advokátního tarifu ve výši 8.360 Kč (2x 4.180 Kč – sepis vyjádření k odvolání žalobkyně a účast u odvolacího jednání dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. k), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobkyně ve výši 2x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 3 téhož předpisu a z 21% DPH ve výši 1.944,60 Kč, když bylo doloženo, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Celkem tak náklady odvolacího řízení představují částku 11.204,60 Kč. Pokud žalobkyně požadovala další úkon právní služby – příprava a převzetí nepovažuje odvolací soud tento nárok žalobkyně za oprávněný, neboť úkon právní služby příprava a převzetí byl žalobkyni přiznán již v rámci nákladů před soudem prvého stupně.

21. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty k plnění či povolení plnění ve splátkách.