75 Co 56/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 121.756 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 6. 12. 2024, č. j. 16 C 163/2024-41,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76.065,09 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 19.553,81 Kč, s úrokem 15 % ročně z částky 120.000 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.844,92 Kč od 26. 12. 2023 do 11. 3. 2024 a zákonným úrokem z prodlení z částky 121.756 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 56.768,55 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 45.690,91 Kč (výrok I.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 76.065,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19.553,81 Kč, úroku 15 % ročně z částky 120.000 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.844,92 Kč od 26. 12. 2023 do 11. 3. 2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 121.756 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně (výrok II.), o nákladech řízení rozhodl okresní soud tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá (výrok III.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že mezi účastníky byla dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru do úvěrového limitu 30.000 Kč při roční úrokové sazbě 26,28 % s tím, že celková částka splatná žalovaným činí 34.271 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách 4 % z dlužné částky dohodnutým způsobem. Současně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 2.000 Kč na úhradu sluchátek , Anonymizováno, , který se žalovaný zavázal žalobkyni splácet ve 24. splátkách po 105 Kč měsíčně. Dodatkem ke smlouvě ze dne 27. 4. 2022 došlo k navýšení úvěrového rámce z částky 30.000 Kč na částku 51.000 Kč, dalším dodatkem ze dne 25. 5. 2022 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 80.000 Kč, dalším dodatkem ze dne 8. 7. 2022 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 100.000 Kč a posledním dodatkem ze dne 1. 8. 2022 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 120.000 Kč. Podle okresního soudu žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 122.000 Kč. Dále okresní soud dovodil, že žalobkyně porušila svoji povinnost řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného, když nezjišťovala ani neověřovala úvěruschopnost ke dni uzavření smlouvy ani ke dni uzavření dalších dodatků, jimiž došlo k podstatnému navýšení úvěrového limitu. Podle okresního soudu žalobkyně nezjišťovala ani neověřovala reálné příjmy žalovaného v době předcházející uzavření úvěrové smlouvy ani ke změnám smlouvy. Nezkoumala ani neověřovala reálné výdaje žalovaného na živobytí, bydlení, odběr elektrické energie, plynu, vodného, stočného, za léky, za používání mobilu, internetu, koníčky, dopravu apod. Okresní soud tedy smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnotil jako neplatnou a uzavřel, že na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému celkem částku 122.000 Kč a že žalovaný vrátil žalobkyni pouze částku 76.309 Kč, a zůstal tak nedoplatek ve výši 45.690,91 Kč, přičemž tato částka představuje nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Ve zbývajícím rozsahu pak okresní soud žalobu zamítl.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny ve výroku II. a vyhovění žalobě. Uvedla, že soud prvého stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když shledal smlouvu absolutně neplatnou z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalobkyní. Odvolatelka odkazuje na dokument „potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik“, které bylo vystaveno vedoucím sekce oddělení rizik pro potřeby podání žaloby. V předmětném potvrzení jsou pak uvedeny podstatné údaje o dlužníkovi, jako je jeho stav, počet dětí, druh bydlení, výše příjmu a výdajů, které dlužník uvedl v žádosti o úvěr. Rovněž jsou v něm uvedeny registry, ve kterých provedla žalobkyně lustraci dlužníka i s konkrétním datem a časem, kdy k lustraci v daném registru došlo. Nelze se tedy ztotožnit s názorem soudu, že toto potvrzení není relevantní ve vztahu k uzavření úvěrové smlouvy. Okresní soud se nijak detailně také nezaobíral dalšími žalobkyní předloženými důkazy „přehled pohybů na účtu“, z nějž je patrný především stálý měsíční příjem žalovaného, o kterém lze mít za to, že se jedná o příjem z titulu zaměstnání a „úvěrová zpráva“, z níž plyne, že žalovaný byl při splácení svých předchozích závazků velmi důsledný. Žalobkyně tedy neměla důvod mít pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet předmětný úvěr, ba naopak jej utvrdily o jeho bezproblémové minulosti. Ze zprávy dále nelze opomenout, že žalovanému nebyl ani jediný úvěr odmítnut, což svědčí o jeho důvěryhodnosti i vůči jiným poskytovatelům úvěrů. Žalobkyně dovodila pravidelný příjem žalovaného z titulu zaměstnání a zhodnotila jeho běžné výdaje za období tří měsíců, kdy lze konstatovat, že ze zmíněného výpisu nevyplývalo rizikové chování žalovaného. Okresní soud se k těmto důkazům vyjádřil velmi stroze tak, že metodika žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti klienta nemá žádný relevantní význam a z úvěrové zprávy a z přehledu na účtu pouze vyplývá, že žalovaný měl pravidelně splácet inkaso ve výši 6.245 Kč a nájem ve výši 7.000 Kč a že měl další závazky. Odvolatelka rovněž poukázala na skutečnost, že zákon o spotřebitelském úvěru ve svém novelizovaném znění od 1. 1. 2024 dává věřiteli výslovně možnost ověřovat tvrzení klienta a jejich pravdivost mimo jiné i pomocí tzv. automatizovaných modelů, přičemž tuto možnost právě žalobkyně využívá. Žalobkyně nesouhlasí s napadeným rozsudkem ani v rozsahu přiznaného bezdůvodného obohacení, kdy má za to, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, když při výpočtu bezdůvodného obohacení seznal, že žalovaný načerpal částku pouze ve výši 122.000 Kč namísto částky ve výši 158.454,91 Kč. K tomu žalobkyně uvádí, že podstatou revolvingového úvěru je možnost čerpat tento úvěr opakovaně, a to až do výše úvěrového rámce. Tato skutečnost však nebrání vzniku situace, kdy celkově načerpaná částka přesáhne tento úvěrový rámec. Ze strany soudu pravděpodobně došlo k nepochopení tohoto systému. Žalovaný celkem načerpal jistinu ve výši 158.454,91 Kč a vzhledem ke skutečnosti, že celkem uhradil částku ve výši 76.309,09 Kč, má žalobkyně za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení nárok na zbývající částku bezdůvodného obohacení ve výši 82.145,82 Kč.

4. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

5. Krajský soud k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podala dne 11. 3. 2024 Okresnímu soudu v Přerově návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 121.756 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 19.553,81 Kč, úrok 15 % ročně z částky 120.000 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3.844,92 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 121.756 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to z úvěrové smlouvy č. , hodnota, uzavřené dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, mezi žalobkyní a žalovaným. Okresní soud vydal dne 27. 3. 2024 elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl, následně byl tento elektronický platební rozkaz pro nemožnost doručení žalovanému zrušen. Žalobkyně byla přípisem Okresního soudu v Přerově ze dne 19. 7. 2024 vyzvána, aby předložila důkazy k prokázání toho, jak žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Uvedené výzvě žalobkyně vyhověla podáním ze dne 30. 7. 2024. Dne 16. 10. 2024 proběhlo ústní jednání, které bylo odročeno za účelem doplnění dokazování k navýšení úvěrového rámce. Žalobkyně výzvě soudu k doplnění důkazů vyhověla podáním ze dne 30. 10. 2024 a z dalšího nařízeného jednání na den 22. 11. 2024 se omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Následně okresní soud dne 6. 12. 2024 rozhodl napadeným rozsudkem.

7. Po přezkoumání obsahu spisu, vycházeje ze skutkových zjištění okresního soudu z listinných důkazů, odvolací soud neakceptuje závěr okresního soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, žalobkyně v tomto konkrétním případě postupovala s náležitou péčí, úvěruschopnost žalovaného vyhodnotila řádně i vzhledem k jeho dosavadní úvěrové bezúhonnosti. Prověřila řádně charakter výdajů žalovaného, které vyplývají z výpisu z účtu za období od 26. 3. 2021 do 21. 6. 2021, měla k dispozici údaje o pravidelném příjmu žalovaného a o charakteru jeho výdajů, takže závěr okresního soudu, že v tomto směru žalobkyně řádně nepostupovala, obstát nemůže.

8. Odvolací soud smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky shledává platným právním jednáním.

9. Nárok žalobkyně žalobou uplatněný pak jednoznačně vyplývá z žalobkyní předložených listinných důkazů, které byly okresním soudem provedeny, včetně důkazů o výši úrokových sazeb poskytovaných v době uzavírání sporné smlouvy, tedy v , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Je zřejmé, že žalovaný se v průběhu úvěrového vztahu dostal do prodlení se splácením úvěru, a nárok žalobkyní uplatněný je tak důvodný i co do částky 76.065,09 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19.553,81 Kč, úroku 15 % ročně z částky 120.000 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.844,92 Kč od 26. 12. 2023 do 11. 3. 2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 121.756 Kč od 12. 3. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně.

10. Vzhledem k uvedeným důvodům krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku II. změnil dle § 220 o. s. ř. a žalobě žalobkyně vyhověl.

11. V důsledku změny napadeného rozsudku krajský soud nově rozhodl o nákladech řízení před soudem prvého stupně dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobkyně byla se svou žalobou zcela úspěšná, a má tak právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4.871 Kč a dále ze čtyř úkonů právní služby (předžalobní výzva, příprava a převzetí právního zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, účast u jednání dne 16. 10. 2024) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“), ve výši 23.920 Kč a dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobkyně ve výši 4x 300 Kč, tj. 1.200 Kč, dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a dále z 21% DPH ve výši 5.275,20 Kč, když zástupce žalobkyně osvědčil dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., že je plátcem této daně. Náklady řízení před soudem prvého stupně tak představují částku 35.266,20 Kč.

12. Pokud pak jde o náklady odvolacího řízení, rovněž zde byla žalobkyně úspěšným účastníkem a má proti žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Krajský soud vyčíslil účelně vynaložené náklady odvolacího řízení částkou 21.502,35 Kč, když tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 3.804 Kč a z odměny za zastupování advokátem dle § 7 advokátního tarifu ve výši 2x 5.980 Kč, tj. 11.960 Kč (sepis odvolání a účast u odvolacího jednání dne 27. 5. 2025), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 2x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a dále z náhrady za ztrátu času ve výši 600 Kč, náhrady cestovného ve výši 1.166,74 Kč a z 21% DPH ve výši 3.071,61 Kč dle ustanovení § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Nárok žalobkyně na náhradu nákladů odvolacího řízení tak představuje částku 21.502,35 Kč a nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 56.768,55 Kč (35.266,20 Kč + 21.502,35 Kč).

13. Místo plnění náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty k plnění či povolení plnění ve splátkách.