75 Co 84/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno registrovaná pod č. Anonymizováno podnikající pod firmou „ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno “ pod číslem Anonymizováno (obdoba DIČ) Anonymizováno - Anonymizováno - Anonymizováno - Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno republika zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 2.925 EUR s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 26. 11. 2025, č. j. 18 C 40/2024-72,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 10.720,60 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 2.925 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 9. 2. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1.200 Kč (výrok I.), a povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 44.341,92 Kč (výrok II.).

2. Uvedeným způsobem rozhodl okresní soud o návrhu žalobce, kterým se domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že žalovaná si u žalobce objednala služby spočívající v zajištění přepravy (číslo objednávky , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ) s nakládkou v , Anonymizováno, a vykládkou v , adresa, . Přeprava byla řádně a včas provedena, zásilka byla vyzvednuta dne 24. 11. 2022, dopravena dne 28. 11. 2022, žalobce vystavil fakturu dne 30. 11. 2022, kterou žalovaná neuhradila. Okresní soud dospěl k závěru o důvodnosti žaloby s tím, že jedinou námitkou proti žalobě byla kompenzační námitka žalované v podobě penalizační faktury započtené jednostranně žalovanou na pohledávku uplatněnou v žalobě, jejímž důvodem mělo být porušení přepravních podmínek tím, že přepravované zboží dle objednávky žalované bylo přepravováno společně s jiným zbožím. Okresní soudu vztah mezi účastníky kvalifikoval jako přepravní smlouvu dle úmluvy CMR a dovodil, že žádná jiná smlouva, než o které svědčí CMR list, mezi účastníky uzavřena nebyla. Pokud by bylo sjednáno smluvní ustanovení, které je nad rámec úmluvy CMR (například pro sjednání smluvní pokuty, která ovšem nebude v rozporu s úmluvou) zkoumal by soud za použití kolizních norem, kterým právním řádem se takové smluvní ujednání řídí. Podle okresního soudu v předložené smlouvě o přepravě č. , hodnota, -, Anonymizováno, i č. , hodnota, -, Anonymizováno, je sice v čl. 16 uvedeno, že účastníci si sjednávají, že se smlouva bude řídit českým právem, nicméně v řízení nebylo prokázáno, že tato nikým nepodepsaná smlouva byla mezi účastníky skutečně uzavřena. O důvodnosti nároku žalobkyní uplatněného za provedenou přepravu neměl okresní soud žádné pochybnosti a zabýval se kompenzační námitkou žalované v podobě penalizační faktury. K této námitce okresní soud nepřihlédl, když dovodil, že uzavření smlouvy s povinností nepřepravovat současně jiné zboží a se smluvní pokutou, žalovaná nic bližšího neuvedla, žádné relevantní důkazy neoznačila, vyjma nikým nepodepsané smlouvy a e-mailové komunikace. Ani přes výzvu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. se žalované svá tvrzení podle okresního soudu prokázat nepodařilo, když žalovaná pouze předložila e-mailovou komunikaci účastníků ze dne 17. 11. 2022, ze které je patrné, že účastníci spolu komunikovali anglicky a podle okresního soudu tento důkaz naopak svědčí o tom, že smluvní podmínky na nepodepsané objednávce v českém jazyce musely být pro žalobce nesrozumitelné. Okresní soud konstatoval, že v CMR listu žalovanou tvrzené smluvní povinnosti nad rámec úmluvy , Anonymizováno, či smluvní pokuta sjednána nebyla. Dokladem o uzavření přepravní smlouvy je přitom právě tento nákladní list. Přepravní smlouva č. , hodnota, -, Anonymizováno, a č. , hodnota, -, Anonymizováno, nebyla účastníky podepsána, z dokazování nevyplynulo, že by oba účastníci projevili svoji vůli být vázáni textem, který si do této nikým nepodepsané listiny připravila žalovaná. Podle okresního soudu ani z e-mailové komunikace toto nevyplývá. Proto okresní soud žalobě žalobce v celém rozsahu vyhověl.

3. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala včasné odvolání žalovaná a domáhala se jeho změny a zamítnutí žaloby. Žalovaná považuje za nesprávný závěr okresního soudu, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smluv o přepravě, které obsahovaly mimo jiné ujednání o smluvní pokutě za porušení závazku nepřikládat ke zboží, jehož přepravu zajišťovala žalobkyně, jiné zboží. Žalovaná v řízení doložila e-mailovou komunikaci (v anglickém jazyce) mezi žalobcem a žalovanou, ze které je zřejmé, že žalovaná zaslala žalobci 17. 11. 2022 v 9:18 hodin návrhy smluv o přepravě, které žalobce následně e-mailem ze dne 17. 11. 2022 v 10:24 hodin odsouhlasil. Okresní soud tuto komunikaci mezi účastníky vyhodnotil tak, že z ní nevyplynulo, že by oba účastníci projevili svoji vůli být vázáni textem smluv a že naopak skutečnost, že komunikace probíhala v anglickém jazyce, svědčí o tom, že žalobce obchodním podmínkám žalovaného nerozuměl a neprojevil vůli s nimi souhlasit. Tento výklad okresního soudu je chybný. Žalovaná je přesvědčena, že byť komunikace probíhala v anglickém jazyce a smluvní podmínky byly zaslány v jazyce českém, měl žalobce dostatek času, aby se s obsahem smluvních podmínek seznámil a posoudil, zda s jejich obsahem bude souhlasit či nikoliv. V každém případě je zřejmé, že žalobce smluvní podmínky odsouhlasil e-mailem ze dne 17. 11. 2022 v 10:24 hodin a učinil tak svobodně poté, co měl možnost se s obsahem smlouvy seznámit a vyhodnotit si, zda jsou pro něj smluvní podmínky akceptovatelné či nikoliv. Pokud dále okresní soud konstatoval, že jakékoliv odchýlení od ustanovení úmluvy CMR je nepřípustné a tudíž neplatné, tak s těmito závěry okresního soudu žalovaná nesouhlasí. Dle názoru žalované není v rozporu s úmluvou CMR ujednání o smluvní pokutě pro případ, že přepravce poruší závazek nepřikládat k přepravovanému zboží jiné zboží třetí osoby. Úmluva CMR totiž otázku sankce za toto porušení závazku nijak neupravuje. Podle žalované je takovéto sjednání smluvní pokuty zcela přípustné a platné.

4. K odvolání žalované se písemně vyjádřil žalobce s tím, že s odvolací argumentací žalované se vypořádal řádně již okresní soud a navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu. Veškerá komunikace mezi žalobcem a žalovanou probíhala skutečně v anglickém jazyce. To, že by žalobce odsouhlasil jakési smluvní podmínky navržené žalovanou či projevil vůli se nějakými těmito podmínkami vázat, žalobce odmítá. I kdyby žalobce připustil, že byly uzavřeny smlouvy o přepravě zboží, jak tvrdí žalovaná, což žalobce striktně odmítá, tyto smlouvy neobsahují platné ujednání o smluvní pokutě.

5. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v Šumperku dne 15. 2. 2024 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 2.925 EUR s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč s odůvodněním, že žalovaná si objednala u žalobce jako přepravce přepravu zásilky dle dvou objednávek, která měla být vykonána s nakládkou v , Anonymizováno, a vykládkou v , adresa, , , Anonymizováno, . Žalobce objednávku přijal, a tím byly realizovány dvě smlouvy o přepravě zboží, která byla provedena řádně a včas, avšak nebyla žalovanou zaplacena. Okresní soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem dne 26. 3. 2024, proti kterému podala žalovaná včasný odpor a k žalobě se vyjádřila tak, že mezi účastníky je nesporné, že na základě objednávek žalované č. , hodnota, ­, Anonymizováno, a , Anonymizováno, ­, Anonymizováno, provedl žalobce pro žalovanou přepravu zboží s nakládkou v , Anonymizováno, a vykládkou v , Anonymizováno, . Žalovaná ovšem rozporuje tvrzení žalobce, že přepravy byly provedeny řádně, když tvrdí, že žalobce přepravy neprovedl řádně, neboť v rozporu s uzavřenými smlouvami o přepravě bylo ke zboží přepravovanému na základě objednávky žalované přepravováno jiné zboží. Za toto porušení vystavila žalovaná penalizační fakturu ve výši žalobcem uplatněné pohledávky a provedla jednostranný zápočet. Usnesením ze dne 8. 7. 2024, č. j. 18 C 40/2024-23, vyzval okresní soud žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně sdělil, zda trvá na žalobě nebo ji bere v celém rozsahu zpět, když je v řízení nečinný. Podáním ze dne 24. 7. 2024 se žalobce vyjádřil k odporu žalované s tím, že na podané žalobě trvá. Usnesením ze dne 8. 10. 2024, č. j. 18 C 40/2024-26, vyzval okresní soud žalovanou, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení, jakou formou byla uzavřena smlouva obsahující ustanovení o smluvní pokutě, ze které žalovaná dovozuje svůj nárok, jakou formou byla uzavřena smlouva obsahující závazek žalobce přepravovat zboží toliko samostatně, a aby označila důkazy k prokázání těchto tvrzení. Usnesením ze dne 15. 1. 2025, č. j. 18 C 40/2024-27, označil okresní soud pohledávku žalované ze smluvní pokuty uplatněnou k započtení v podání ze dne 10. 5. 2024 za nekompenzabilní pro nejistotu a neurčitost a vyzval žalobce a žalovanou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Dne 19. 2. 2025 pak okresní soud rozhodl prvním rozsudkem.

7. K odvolání žalované byl rozsudek okresního soudu usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 2. 9. 2025, č. j. 75 Co 118/2025-52, zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že okresnímu soudu bylo vytknuto procesní pochybení, pokud o žalobě žalobkyně rozhodl bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. Okresnímu soudu bylo uloženo, aby k projednání věci nařídil jednání, provedl řádné dokazování a aby neopomenul zabývat se právním režimem samotné smlouvy o přepravě uzavřené mezi účastníky. Okresní soud po vrácení věci nařídil jednání, u kterého provedl listinné důkazy, poučil žalovanou dle ustanovení § 118 odst. 3 o. s. ř. navrhnout důkazy k prokázání tvrzených skutečností o platném ujednání smluvní pokuty a ve věci rozhodl napadeným rozsudkem tak, že žalobě žalobce opětovně v celém rozsahu vyhověl.

8. Krajský soud předně považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje. Shodně tak přejímá krajský soud jako správný závěr okresního soudu o skutkovém stavu.

9. Co se týká právního hodnocení věci krajský soud se zcela ztotožňuje s právním názorem okresního soudu ohledně toho, že mezinárodní příslušnost soudu je dána sídlem žalované v České republice podle čl. 31 odst. 1 písm. a) Úmluvy o přepravní smlouvě mezinárodní silniční nákladní dopravě, jak se s tímto okresní soud vypořádal pod bodem 18 odůvodnění napadeného rozsudku. Shodně tak není sporu o tom, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o přepravě, kdy na základě e-mailové komunikace si účastníci sjednali přepravu zboží (číslo objednávky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a číslo , hodnota, -, Anonymizováno, ) s nakládkou v , Anonymizováno, a vykládkou v , adresa, . O tom ostatně nebylo mezi stranami sporu. Přeprava byla provedena, zásilka byla vyzvednuta dne 24. 11. 2022 a dopravena dne 28. 11. 2022. Částku za přepravu žalobce řádně vyfakturoval, avšak žalovanou nebyla uhrazena. I tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné.

10. Spornou však byla otázka, zda byla či nebyla mezi stranami sjednána smluvní pokuta ve výši přepravného, kterou může žalovaná vůči žalobci uplatnit, pokud poruší žalobce zákaz přepravované zboží dle objednávky přepravovat společně s jiným zbožím. Krajský soud má pak shodně s okresním soudem, který se s věcí podrobně vypořádal, za to, že k takovémuto ujednání mezi stranami nedošlo a nebylo to ani vůlí stran (zejména žalobce). Jak již konstatoval okresní soud, z doložené e-mailové komunikace ani z jiných provedených důkazů nevyplývá vůle stran navzájem akceptovat své všeobecné smluvní podmínky připojené ke komunikaci ohledně základního obsahu smlouvy obsahující základní náležitosti smlouvy o přepravě ohledně místa a času nakládky a vykládky a ceny přepravy s tím, že tyto byly jednoduchým způsobem akceptovány, avšak nikoliv včetně obchodních podmínek jedné či druhé strany. Jak správně dovodil z provedených důkazů okresní soud, komunikace mezi účastníky probíhala v anglickém jazyce a pokud žalovaná odkazovala na ujednání o smluvní pokutě v jazyce českém, byl tento projev vůle žalované pro žalobce subjektivně nesrozumitelný a v tomto směru šlo o nicotné právní jednání žalované (§ 553 odst. 1 občanského zákoníku), které nemohlo vést k žalovanou tvrzenému právnímu následku, tedy vzniku dohody o smluvní pokutě. Lze tak přisvědčit okresnímu soudu, že žalovaná neprokázala, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o smluvní pokutě, což vylučuje existenci takového nároku na straně žalované, který by mohla žalovaná právně účinně započíst proti nároku žalobce na zaplacení přepravného. Je pak nadbytečné se v poměrech projednávané věci dále zabývat otázkou, zda je vůbec možné ve smlouvě o přepravě, na níž dopadají i pravidla úmluvy CMR, platně sjednat smluvní pokutu za porušení povinnosti nepřepravovat zboží spolu s jiným zbožím.

11. Odvolací soud rovněž akceptuje závěr okresního soudu stran přiznaného zákonného příslušenství ve formě úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když na právní vztah je třeba vzhledem na okolnosti věci aplikovat i české právo (samozřejmě včetně pravidel pro uzavírání smluv, smluvního typu či vad právního jednání), viz čl. 3 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.).

12. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, včetně výroku o nákladech řízení, kde okresní soud rovněž nepochybil.

13. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, neboť odvolání žalované nebylo vyhověno. Žalovaná má tedy povinnost zaplatit žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7, § 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve výši 7.960 Kč (odměna za dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu – tarifní hodnota 71.223,75 Kč, kdy kurz EURa vůči Kč při započetí úkonu činil 24,35 Kč), dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobkyně ve výši 2 x 450 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 a 4 a. t., k čemuž je nutno připočíst 21% DPH ve výši 1.860,60 Kč z odměny a náhrad, neboť advokát žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náhrada nákladů odvolacího řízení představuje částku 10.720,60 Kč. Náklady řízení byly odvolacím soudem určeny dle obsahu spisu.

14. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.