75 Co 90/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě-pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců Mgr. Bronislava Berana a JUDr. Markéty Pokorné ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 78.045 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 20. prosince 2024, č. j. 11 C 206/2024-32,

I. Rozsudek okresní soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek okresní soudu se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před okresním soudem částku 24.992 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 10.518 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 78.045 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 17. 5. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 1.200 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 30.482 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky (výrok II). Uvedeným způsobem okresní soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím za skutkových tvrzení o tom, že mezi účastnicemi byla uzavřena ústní smlouva, na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalovanou účetní práce spočívající ve zpracování podkladů pro přiznání k DPH, pro kontrolní hlášení a následné kontrolní hlášení za měsíc prosinec roku 2023 a dále v rekonstrukci účetnictví a zpracování účetní závěrky za rok 2023, to vše v souladu s pokyny a podklady předanými žalovanou. Žalobkyně nejprve poskytla žalované služby spočívající ve zpracování podkladů pro přiznání k DPH, kontrolní hlášení a následné kontrolní hlášení za měsíc prosinec roku 2023 a dne 2. 2.2024 vystavila žalované fakturu č. , hodnota, na částku 4.113 Kč včetně DPH, kterou žalovaná dne 8. 2. 2024 uhradila. Následně žalobkyně poskytla žalované služby spočívající v rekonstrukci účetnictví a zpracování účetní závěrky za rok 2023. Výše odměny za rekonstrukci účetnictví za rok 2023 byla stanovena dohodou účastníků dne 7. 2. 2024 v rozmezí 50.000 až 60.000 Kč bez DPH s tím, že přesná cena za veškeré poskytnuté služby včetně zpracování závěrky bude určena žalobkyní ve faktuře podle skutečného času stráveného poskytováním služeb, který se bude odvíjet od reálného stavu účetnictví žalované a počtu položek a dokladů předaných žalovanou k zaúčtování. Žalobkyně provedla rekonstrukci účetnictví za rok 2023 a zpracovala účetní závěrku za rok 2023, to vše na základě podkladů, které jí žalovaná předávala zejména prostřednictvím e-mailové komunikace v období od 7. 2. 2024 do 30. 4. 2024. Výsledek své činnosti žalobkyně žalované předala elektronicky dne 3. 5. 2024 a v tištěné podobě při osobním jednání dne 10. 5. 2024. Za poskytnuté služby pak vystavila a zaslala žalované dne 6. 5. 2024 fakturu č. , hodnota, na částku celkem 78.045 Kč včetně DPH splatnou dne 16. 5. 2024, přičemž odměna za rekonstrukci účetnictví za rok 2023 činila částku 55.000 Kč bez DPH a odměna za zpracování účetní závěrky za rok 2023 činila částku 9.500 Kč bez DPH. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila ani přes upomínky k úhradě.

2. Po projednání věci okresní soud učinil závěr o skutkovém stavu věci, na nějž navázal právním hodnocením tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu ust. § 2586 o. z., na základě které žalobkyně provedla pro žalovanou dílo spočívající v rekonstrukci účetnictví a zpracování účetní závěrky za rok 2023, když výše odměny za rekonstrukci účetnictví za rok 2023 byla stanovena dohodou účastníků dne 7. 2. 2024 v rozmezí 50.000 až 60.000 Kč bez DPH s tím, že přesná cena za veškeré poskytnuté služby včetně zpracování závěrky bude určena žalobkyní ve faktuře podle skutečného času stráveného poskytováním služeb, který se bude odvíjet od reálného stavu účetnictví žalované a počtu položek a dokladů předaných žalovanou k zaúčtování s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni cenu díla. Žalobkyně pak vyzvala po provedení díla fakturou č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2024 na částku celkem 78.045 Kč včetně DPH žalovanou k zaplacení ceny díla do 16. 5. 2024. Jelikož žalovaná cenu díla včas neuhradila, ocitla se v prodlení. Žalobkyni proto vznikl nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ceny díla od 17. 5. 2024 i na náklady spojené s uplatněním pohledávky částce 1.200 Kč podle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

3. S námitkou žalované založené na tvrzení, že smlouva o dílo byla sjednána mezi zaměstnancem žalované (nikoliv žalovanou) a žalobkyní se okresní soud vypořádal tak, že tuto měl s ohledem na provedené dokazování za vyvrácenou, když sice s žalobkyní (jejími jednateli) o provedení účetních služeb jednal sice pouze zaměstnanec žalované, avšak jak v případě úhrady služeb žalobkyně dle faktury č. , hodnota, na částku 4.113 Kč včetně DPH (jež byla uhrazena žalovanou), tak v případě úhrady služeb žalobkyně dle faktury č. , hodnota, na částku 78.045 Kč včetně DPH, v níž je jako odběratel služeb označena žalovaná, zaměstnanec žalované, který byl s obsahem faktur prokazatelně seznámen, neuplatnil žádnou výhradu proti označení žalované za odběratele služeb žalobkyně, tedy za účastníka smlouvy, a v rámci komunikace na whatsappu na počátku června 2024 přislíbil úhradu ceny díla dle faktury, jež byla vystavena žalované. Z provedeného dokazování pak podle okresního soudu nevyplynulo, že by případné vnitřního omezení rozsahu, v němž byl zaměstnanec žalované oprávněn zavazovat žalovanou v rozsahu do částky 10.000 Kč, které popsal bývalý člen představenstva žalované , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi, bylo žalobkyni známo, proto jednáním zaměstnance vznikl závazek přímo žalované. S ohledem na uvedené tak okresní soud žalobě zcela vyhověl.

4. Proti uvedenému rozsudku brojí odvoláním žalovaná, když předně namítá, že za žalovanou zde nebyla žádná osoba (zejména člen představenstva), která by učinila právní jednání, na základě něhož byl nárok přiznán. Podle žalované nelze dovodit vznik smlouvy na základě dodatečné úhrady jedné z faktur, zejména pokud nebylo prokázáno, že by žalovaná byla obeznámena s tím, že jde o smluvní vztah mezi ní a žalobkyní. Nalézací soud tak podle žalované pochybil, když faktické plnění bez právního rámce považoval za dostatečné ke vzniku závazkového vztahu. Dále podle žalované dohoda o ceně nebyla formulována konkrétně, jednoznačně a nebyla doložena písemným důkazem. Cena za dílo tak byla jednostranně určena žalobkyní, bez kontroly či vyjádření žalované. Zaměstnanec žalované, který v dané věci jednal, a to , tituly před jménem, , jméno FO, , nebyl oprávněn činit za žalovanou právní jednání, nebyl členem statutárního orgánu ani osobou disponující prokurou. Podle žalované tak jednání zavazuje jmenovaného zaměstnance a nikoliv žalovanou. Dále se žalovaná dovolávala interních pravidel žalované, které omezovalo oprávnění jednat nad rámec běžné operativní činnosti a okresnímu soudu vytýkala, že se těmito pravidly nezabýval, když takové jednání muselo být schváleno vedením společnosti. Konečně žalovaná namítala, že žalobkyně v řízení neprokázala platné uzavření smlouvy mezi stranami, oprávnění osoby jednající za žalovanou jednat v dané věci za žalovanou a akceptaci nabídky žalobkyně žalovanou.

5. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila tak, že toto považuje za nedůvodné a navrhovala potvrzení napadeného rozsudku. Souhlasila se závěrem okresního soudu o tom, že bylo prokázáno, že za žalovanou smlouvu o poskytování služeb účetního poradenství uzavřel zaměstnanec , tituly před jménem, , jméno FO, , který je zároveň osobou, která žalovanou ovládá a jedná za ni navenek ve všech záležitostech. Bylo rovněž prokázáno, že žalovaná prostřednictvím , jméno FO, od žalobkyně plnění na základě smlouvy o poskytování služeb účetního poradenství převzala, v souladu s ním podala daňová přiznání a uhradila svou daňovou povinnost. Existence platně uzavřené smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou jednající prostřednictvím , jméno FO, byla podle žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně prokázána četnými důkazy, a to e-mailovou a whatsappovou komunikací mezi žalobkyní a žalovanou, úplným výpisem z obchodního rejstříku, usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci č.j. KSOL , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , sdělením , právnická osoba, . ze dne 23. 7. 2024, výpověďmi jednatelů žalobkyně, výpisem z daňového účtu žalobkyně. Skutečnost, že za žalovanou ve všech záležitostech jedná , jméno FO, je ostatně zřejmá i z průběhu řízení samotného, jelikož i v řízení před soudem prvního stupně byl právě , jméno FO, osobou jednající za žalovanou. Tvrzení žalované, že , jméno FO, nebyl oprávněn za žalovanou jednat v projednávané záležitosti, je tak tvrzením ryze účelovým se snahou vyhnout se povinnosti zaplatit žalobkyni odměnu za poskytnuté služby. Pokud žalovaná namítá, že smlouva je neurčitá pro jednostranné stanovení ceny, pak se podle žalobkyně jedná o nově tvrzenou skutečnost, která nesplňuje podmínky dle ustanovení § 205a občanského soudního řádu a není tak odvolacím důvodem proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nadto zdůrazňovala, že dohoda o ceně byla v řízení prokázána. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že , jméno FO, je osobou jednající za žalovanou opakovaně v různých záležitostech. I tento závěr soudu prvního stupně je tedy zcela správný.

6. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu v celém rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Předně krajský soud považuje za správná skutková zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů uvedená pod body 4. až 10. písemného odůvodnění rozsudku (dále jen odůvodnění), která přejímá a pro stručnost na ně odkazuje. Odvolací soud dále akceptuje závěr o skutkovém stavu věci, podle něhož mezi žalobkyní, zastoupenou jejími jednateli, a žalovanou, zastoupenou jejím zaměstnancem, , jméno FO, , který žalovanou fakticky ovládal, byla dne 7. 2. 2024 v ústní formě uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně pro žalovanou zavázala provést rekonstrukci účetnictví a zpracování účetní závěrky za rok 2023 a dále to, že výsledek své činnosti žalobkyně žalované předala. Odvolací soud však neakceptuje tu část závěru okresního soudu o skutkovém stavu, podle něhož cena byla sjednána v rozmezí 50.000 Kč až 60.000 Kč bez DPH, když z výpovědí jednatelů žalobkyně lze dospět k závěru, že cena byla dohodnuta přibližně na částku 55.000 Kč s tím, že přesná cena bude určena ve faktuře podle skutečně stráveného času poskytování služeb, reálného stavu účetnictví a počtu položek a dokladů předaných k zaúčtování.

8. Odvolací soud rovněž akceptuje právní posouzení učiněné okresním soudem, podle něhož mezi účastnicemi řízení uzavřená smlouva je smlouvou o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z., když dále je třeba doplnit, že cena díla byla v posuzované věci stanovena odhadem ve smyslu § 2586 odst. 2 o. z. Jak uvedeno výše, cena díla byla stanovena odhadem částkou 55.000 Kč bez DPH, přičemž žalobkyně nárokuje k zaplacení částku 64.500 Kč bez DPH + částku 13.545 Kč jako DPH, tedy celkem částku 78.045 Kč. Došlo tedy k překročení ceny stanovené odhadem a zbývá tedy posoudit, zda uvedené překročení (ve vztahu k cenám bez DPH!) je překročením podstatným či nikoliv (§ 2612 o. z.). V posuzované věci překročení ceny stanovené odhadem bez DPH představuje cca 17 %. Vedle poměru převýšení k ceně určené odhadem odvolací soud dále zvažoval povahu předmětu díla, tj. rekonstrukci účetnictví účetní jednotky (žalované) za kalendářní rok a zhotovení účetní závěrky za uvedený rok, z čehož nepochybně vyplývá vyšší stupeň obtížnosti odhadu ceny při uzavírání smlouvy při neznalosti stavu a chyb v účetnictví žalované; současně odvolací soud zvažoval, že účastnicím při uzavírání smlouvy byla známa pravděpodobnost možného vyššího předkročení ceny. Výše zvažované okolnosti pak vedou k závěru, že zvýšení ceny díla v poměrech projednávané věci nepředstavuje podstatné překročení ceny díla (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu publikované pod R 3/1970, které je aplikovatelné i v poměrech účinného občanského zákoníku) a zhotovitel (žalobkyně) má bez dalšího právo domáhat se zaplacení jednostranně navýšené ceny. Pokud pak v řízení bylo prokázáno, že došlo k provedení díla (§ 2604 o. z.) a že vzniklo právo na zaplacení ceny díla (§ 2610 o. z.), je správný závěr okresního soudu o tom, že žalobkyně má nárok na žalobou požadované plnění, včetně sankčního příslušenství ve formě úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a dalšího příslušenství ve formě nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

9. Odvolacím námitkám žalované nelze přisvědčit, když správně okresní soud s ohledem na zjištěné skutkové okolnosti uzavřel, že zaměstnanec žalované, který fakticky žalovanou ovládá, , jméno FO, , žalovanou jako podnikatelku při uzavírání předmětné smlouvy zastupoval ve smyslu § 430 odst. 1 o. z. Pokud se žalovaná dovolává ust. § 431 o. z., tedy toho, že ze strany , jméno FO, došlo k překročení zástupčího oprávnění s ohledem na vnitřní předpisy žalované, pak pomíjí to, že i takové překročení žalovanou zavazuje, ledaže by bylo prokázáno, že žalobkyně o takovém překročení věděla či vzhledem k okolnostem případu vědět musela. Takovéto skutečnosti však v řízení tvrzeny nebyly ani nijak nevyšly najevo. Naopak je třeba zdůraznit, že uzavření předmětné smlouvy předcházelo uzavření smlouvy ohledně účetnictví žalované za měsíc prosinec 2023, kdy za žalovanou jednal jmenovaný a vyúčtovaná cena byla uhrazena. Pokud pak rovněž z žalovanou předložených podkladů ke zpracování účetnictví pro žalobkyni vyplývalo, že , jméno FO, v rámci obchodní činnosti žalované uzavíral smlouvy ohledně vyšších částek plnění, než byla předmětem sporné smlouvy o dílo, pak žalobkyně byla nepochybně v dobré víře, že uzavření předmětné smlouvy spadá do rozsahu zástupčího oprávnění jmenovaného a jednání , jméno FO, tak žalovanou zavázalo. Namítá-li žalovaná dále, že v řízení nebylo prokázáno uzavření předmětné smlouvy a jejího obsahu, pak ani této námitce nelze přisvědčit. Pokud žalovaná argumentuje, že okresní soud uvedený závěr učinil na základě úhrady jedné z faktur, pak pomíjí, že uvedený skutkový závěr okresní soud učinil z účastnických výpovědí jednatelů žalobkyně, emailové a whatsappové komunikace, přičemž okresní soud v uvedeném směru důkazy správně hodnotil ve smyslu § 132 o. s. ř., tedy dle své úvahy, a to jednotlivé a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a jeho závěrům tak nelze ničeho vytknout.

10. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný ve výroku I potvrdil.

11. Jde-li o náhradu nákladů řízení před okresním soudem, pak odvolací soud dospěl k závěru, že její specifikace a určení výše tak, jak byla učiněna okresním soudem, neobstojí, neboť zástupkyní žalobkyně učiněnou předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř. nelze s ohledem na její obsah kvalifikovat jako výzvu dle § 11 odst. 1, písm. d) advokátního tarifu, nýbrž pouze jako jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2, písm. h) advokátního tarifu, za níž náleží náhrada odměny v rozsahu jedné poloviny, tj. částka 2.130 Kč a když žalobkyni nelze přiznat náhradu za písemné vyjádření ze dne 29. 10. 2024, když k takovému úkonu nebyla vyzvána a na tento náklad nelze nahlížet jako na účelně vynaložený. Na náhradě nákladů řízení před okresním soudem tak žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.122 Kč, náhrada na odměnu advokátky ve výši 19.170 Kč (za tzv. čtyři a půl úkonu právní služby), náhrada paušalizovaných hotových výdajů advokátky ve výši 1.500 Kč ve vazbě na úkony právní služby (5x 300 Kč) a náhrada promeškaného času ve výši 1.200 Kč, tj. celkem 24.992 Kč. S ohledem na uvedené tak odvolací soud změnil dle § 220 o. s. ř. napadený rozsudek ve výroku II.

12. O nákladech odvolacího řízení rozhodl krajský soud dle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná nebyla se svým odvoláním úspěšná. Žalobkyně má tak nárok na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem dle ustanovení § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen „AT“) ve výši 8.520 Kč (při sazbě 4.260 Kč/úkon právní služby, když v odvolacím řízení byly učiněny úkony dva, a to vyjádření k odvolání žalovaného dle § 11 odst. 1, písm. k) AT a účast u jednání odvolacího soudu dne 9. 9. 2025 dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) AT), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalovaného ve výši 900 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 AT za výše uvedené dva úkony právní služby (v sazbě 450 Kč/úkon). Dále na náhradě nákladů řízení žalobkyni náleží náhrada prokázaných cestovních nákladů její advokátky prostředkem veřejné hromadné dopravy (vlakem Regiojet) k soudnímu jednání dne 9. 9. 2025 v částce 198 Kč a náhrada promeškaného času na cestě tam a zpět dle § 14 odst. 1, 3 AT v sazbě 150 Kč/započatá půlhodina, což při šesti tzv. půlhodinách představuje částku 900 Kč. Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží 10.518 Kč.

13. Místo plnění náhrady nákladů odvolacího řízení určil krajský soud v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalovaného s tím, že lhůtu k plnění určil třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro povolení delší lhůty plnění či povolení plnění ve splátkách.