75 Co 92/2026

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavla Telce a soudců JUDr. Markéty Pokorné a Mgr. Bronislava Berana ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Jméno žalované , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva a odškodnění za vzniklé škody, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 15. 1. 2026, č. j. 7 C 20/2025-214,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 900 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobce, kterou se domáhal určení, že je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území , adresa, a v obci , adresa, , a odškodnění za vzniklé škody (výrok I.), žalobci okresní soud uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč (výrok II.).

2. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce uplatňuje požadavek na určení svého vlastnického práva vůči osobě pořadatele dražby. Tato osoba ani její právní nástupkyně – , Anonymizováno, , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, nicméně není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných pozemků. Právě o tom, kdo je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku, se má za to, že je skutečným vlastníkem (§ 980 odst. 2 občanského zákoníku). Za tohoto stavu věci, kdy žalobce ani netvrdí, že by právě mezi účastníky mělo či mohlo být sporné nebo pochybné, kdo z nich je vlastníkem pozemků, komu z nich vlastnické právo náleží, je zcela zjevné, že žalobce nemůže být se svou žalobou úspěšný. V této souvislosti okresní soud dále uvedl, že neměl povinnost žalobce poučovat, kterou osobu či které osoby by měl žalovat, aby mohl být se svou žalobou úspěšný, neboť takovéto poučení by představovalo poučení o tom, kdo je ve sporu pasivně legitimován, což není poučení o procesním právu či povinnosti žalobce dle § 5 o. s. ř. U žalob na určení vlastnického práva k věci zapsané v katastru nemovitostí svědčí tzv. pasivní věcná legitimace aktuálně zapsanému knihovnímu vlastníkovi, tím však není žalovaná. Z toho plyne, že pasivní věcná legitimace v této věci nesvědčí ani žalobcem původně uváděnému označení subjektu „, Anonymizováno, /, Anonymizováno, stát – pořadatel dražby“. Navíc za situace, kdy žalobce žaluje jiné osoby než osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastníky jednotlivých pozemků určovací žalobou, nemůže vůbec prokázat naléhavý právní zájem na určení svého vlastnického práva k předmětným pozemkům. Pokud jde o žalobcem požadované „odškodnění za vzniklé škody“, jsou žalobcova tvrzení zcela neurčitá a nejasná, neboť žalobce ani netvrdí vznik škody, její výši, existenci příčinné souvislosti a eventuelně další předpoklady pro náhradu újmy.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, které následně doplnil v průběhu jednání odvolacího soudu, a domáhal se změny rozsudku okresního soudu a vyhovění žaloby. V odvolání žalobce zopakoval svá poněkud nejasná a neurčitá tvrzení s tím, že zpochybnil průběh dražby konané dne 9. 6. 1991, který považoval za nezákonný, kdy dle jeho názoru došlo jednoznačně k porušení zákona ze strany komise a v důsledku toho následně k tomu, že žalobce nebyl jako vydražitel zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí, určení jejichž vlastnického práva se v řízení domáhá.

4. Žalovaná se k odvolání žalobce vyjádřila s tím, že navrhla potvrdit rozsudek okresního soudu jako věcně správný.

5. Krajský soud z podnětu odvolání žalobce přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce podal dne 21. 10. 2024 Okresnímu soudu v Jeseníku podání, které označil jako žaloba na pořadatele dražby a odškodnění za vzniklé škody, když jako žalovaného označil , Anonymizováno, , Anonymizováno, – pořadatel dražby a označil dva vedlejší účastníky. Z obsahu tohoto podání nebylo zřejmé, čeho se konkrétně žalobce domáhá. Okresní soud usnesením ze dne 25. 10. 2024, č. j. 12 Nc 1210/2024-32, vyzval žalobce k opravě podání ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř., přičemž jej konkrétně poučil, v čem je jeho podání neúplné. Žalobce reagoval podáním ze dne 7. 11. 2024, v němž doplnil svá skutková tvrzení, jako žalovaného označil , Anonymizováno, , Anonymizováno, – pořadatel dražby – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , označil vedlejší účastníky a uvedl, že se domáhá určení, že je vlastníkem konkrétních pozemků. V dalším podáním ze dne 25. 11. 2024 pak žalobce změnil okruh vedlejších účastníků s tím, že na žalobě trvá a předložil další listinné důkazy. Okresní soud následně usnesením ze dne 7. 2. 2025, č. j. 12 Nc 1210/2024-72, podání žalobce odmítl. K odvolání žalobce bylo toto usnesení změněno usnesením Krajského soudu v Ostravě-pobočka v Olomouci ze dne 28. 3. 2025, č. j. 75 Co 67/2025-102, tak, že podání žalobce se neodmítá. Následně okresní soud pokračoval v řízení, vyzval žalobce ke konkretizaci a doplnění jeho tvrzení, při jednání dne 15. 1. 2026 bez účasti žalobce provedl listinné důkazy a rozhodl napadeným rozsudkem.

7. Odvolací soud v prvé řadě poukazuje na správný procesní postup okresního soudu, který u jednání dne 15. 1. 2026 provedl listinné důkazy a ve věci rozhodl bez účasti žalobce, který se k jednání, ačkoliv byl řádně předvolán, nedostavil.

8. Krajský soud rovněž akceptuje skutková zjištění, která okresní soud učinil z jednotlivých provedených listinných důkazů s tím, že poukazuje na to, že pokud žalobce v průběhu odvolacího řízení tvrdil, že disponuje ještě dalšími důkazy a doklady, tak tyto konkrétně neoznačil, a i kdyby tak učinil, jednalo by se o důkazy v systému neúplné apelace nepřípustné, které nesplňují podmínky ustanovení § 205a o. s. ř. Navíc je nutno konstatovat, že svou neúčastí u jednání okresního soudu se žalobce zbavil beneficia poučovací povinnosti dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Okresní soud tak správně vycházel z listinných důkazů, které řádně provedl a které byly obsahem spisu a předloženy žalobcem.

9. Pokud jde o právní posouzení věci okresním soudem, pak obecně platí, že toto je nesprávné, pokud okresní soud aplikoval na věc nesprávné právní normy nebo správné právní normy nesprávně vyložil. Okresnímu soudu nelze vytknout nesprávné použití právních norem nebo jejich nesprávnou aplikaci v této věci.

10. Odvolací soud zcela akceptuje závěr okresního soudu o tom, že žalobce za situace, kdy se domáhá určení vlastnického práva ke konkrétním pozemkům, za žalované označuje osoby, které nejsou vlastníky těchto pozemků, nemůže mít naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jak správně uvedl okresní soud, podstatné pro rozhodnutí o podané žalobě je, že se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva k pozemkům, tj. nemovitým věcem (§ 498 odst. 1 občanského zákoníku) zapsaným do katastru nemovitostí proti jiné osobě, než která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Už jen z tohoto důvodu nemůže být se svou žalobou úspěšný. Tzv. pasivní věcná legitimace ve vztahu k žalobě na určení vlastnického práva svědčí aktuálně zapsanému knihovnímu vlastníkovi, kterým však v projednávané věci není žalovaná, ale osoby, které okresní soud uvedl v bodě 5. odůvodnění tohoto rozsudku. Pasivní věcná legitimace v této věci nesvědčí ani žalobcem uváděnému označení subjektu „, Anonymizováno, /, Anonymizováno, stát – pořadatel dražby“. Žalovaná tedy není ve věci pasivně legitimována, není nositelkou práv a povinností, o nichž v řízení jde, žaloba žalobce tedy nemůže být úspěšná.

11. Stejně se tak správně okresní soud vypořádal s tvrzením žalobce o jeho nároku na „odškodnění za vzniklé škody“, když se lze zcela ztotožnit s okresním soudem, že v tomto směru je žaloba žalobce na samém okraji projednatelnosti a tvrzení žalobce jsou zcela nekonkrétní, nejasná a neurčitá.

12. Pokud jde o odvolací argumentaci žalobce, je třeba uvést, že okresní soud správně z neurčitých a nekonkrétní žalobcových tvrzení dovodil, že se patrně domáhá určení vlastnického práva s odůvodněním, že se stal vlastníkem pozemků na základě dražby, jejímž pořadatelem byl , Anonymizováno, /, Anonymizováno, stát. Dále tvrdí, že v rozporu s tím bylo vlastnické právo v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch jiné osoby než žalobce, která následně vlastnické právo k pozemkům převedla na další osoby, které jsou v katastru nemovitostí aktuálně zapsané jako vlastníci jednotlivých pozemků. Žalobce má za to, že se vlastníkem pozemků nemohl stát někdo jiný než on jako vydražitel, a proto jsou následné převody či přechody vlastnického práva neplatné.

13. Vzhledem ke konceptu žaloby, který žalobce zvolil, však bez ohledu na to, zda jsou tato jeho tvrzení pravdivá či nikoliv, nemohlo být jeho žalobě pro nedostatek naléhavého právního zájmu a nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované vyhověno.

14. Ze všech těchto důvodů krajský soud rozsudek okresního soudu podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalobce nebyl s odvoláním úspěšný a je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč. Žalovaná nezastoupená advokátem či jiným zástupcem měla ve věci plný úspěch, a má tak právo na účelně vynaložených nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění. Náhrada nákladů přísluší žalované za vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu ve výši 2x 450 Kč.