7 C 20/2025

Plný text

Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Zálišem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa o určení vlastnického práva a odškodnění za vzniklé škody

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území , adresa, a v obci , adresa, , a odškodnění za vzniklé škody se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Jeseníku (dále též jen „soud“) dne 21. 10. 2024, po jejích četných doplněních k výzvám soudu, počítaje v to i doplnění učiněné v rámci odvolání ze dne 20. 2. 2025, se žalobce domáhá, aby soud určil jeho vlastnické právo k nemovitostem, o nichž tvrdí, že je jejich vlastníkem. Konkrétně se dle posledního znění petitu uvedeného v odvolání proti usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 7. 2. 2025, č. j. 12 Nc 1210/2024-72 domáhá, aby soud určil, že „vlastníkem pozemků parc. č. , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, , , hodnota, a , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří v kat. ú. , adresa, a v obci , adresa, (pozn. soudu – dále společně též jen jako ‚Pozemky‘) je žalobce“ (podání nazvané žaloba na pořadatele dražby a odškodnění za vzniklé škody, datované dne 13. 3. 2025 – č. l. 76 –, které je dle jeho obsahu odvoláním proti usnesení soudu ze dne 7. 2. 2025, č. j. 12 Nc 1210/2024-72, jímž soud žalobu odmítl). Ve svých podáních označuje podanou žalobu jako žalobu na pořadatele dražby a odškodnění za vzniklé škody, aniž by však tvrdil (či snad označoval důkazy k prokázání tvrzení), že a jaká mu vznikla škoda, jakým jednáním, resp. jednáním koho mu vznikla škoda. Tyto skutečnosti žalobce neuvedl ani k výzvě soudu ze dne 31. 10. 2025 (č. l. 176), jíž soud žalobce výslovně vyzval k tomu, aby uvedl, zda se v tomto řízení domáhá čehokoli dalšího a jiného než určení vlastnického práva ke zmíněným pozemkům, a pokud ano, aby uvedl, čeho přesně se domáhá, po kom a na základě jakých skutečností (a aby ke svým tvrzením označil důkazy, které mají jeho tvrzení prokazovat). Za účastníky a vedlejší účastníky označoval žalobce v průběhu řízení různé osoby. Z jeho podání vyplývají různé osoby, s nimiž v minulosti jednal, které mu měly způsobit příkoří apod. Předně namítá, že dražba pozemků, ohledně nichž výsledně žádá určit své vlastnické právo, proběhla v rozporu se zákony, a proto za žalovaného označuje , právnická osoba, . V podání datovaném 26. 5. 2025, jímž žádal osvobodit od soudních poplatků, označuje za žalovanou , právnická osoba, (č. l. 116). Tuto osobu označil za žalovanou též odvolací soud ve svém usnesení ze dne 28. 3. 2025, č. j. 75 Co 67/2025-102, jímž změnil k odvolání žalobce usnesení soudu o odmítnutí žaloby tak, že se podání žalobce ze dne 21. 10. 2024 ve znění dílčích doplnění neodmítá. Odvolací soud dospěl k tomu, že žalobce výsledně – po řadě dílčích doplnění – splnil všechny formální předpoklady návrhu na zahájení řízení, přičemž odvolací soud uvedl, že je z podání žalobce zřejmé, že se domáhá určení svého vlastnického práva ke konkrétně určeným pozemkům. Dále odvolací soud uzavřel, že důvodem k odmítnutí žaloby nemůže být, že žalobce požaduje určení vlastnického práva k nemovitostem, které vlastní fyzické osoby, ale jako žalovanou označil , Anonymizováno, , jelikož až věcí důkazního řízení bude, aby byla důvodnost žalobcem uplatněného nároku posouzena. V dalších podáních a k výzvám soudu žalobce uvedl, že za žalovanou neoznačil , právnická osoba, , že žaluje „, Anonymizováno, – pořadatele dražby“, aniž by však následně reagoval na výzvy soudu k označení žalovaného účastníka tak, že by jednoznačně uvedl, koho ve věci žaluje. S ohledem na tyto skutečnosti, zejm. vzhledem ke konzistentnímu „primárnímu“ tvrzení žalobce, že došlo k porušení zákonů při privatizaci majetku, resp. dražbě pozemků prováděné privatizační komisí, soud v řízení jako se žalovanou výsledně (od 10. 12. 2025 – č. l. 188 až 189) jednal s , právnická osoba, . K tomu soud poznamenává, že z řady podání žalobce a z listin, které k nim připojil, vyplývá, že pořadatelem dražby měla být okresní komise pro privatizaci, jakož i vyplývá, že žalobce zpochybňuje průběh dražby v rámci privatizace majetku, k níž docházelo v 90. letech 20. století. „Pořadatel dražby“ jakožto okresní komise pro privatizaci nicméně nemůže v řízení vystupovat, neboť již neexistuje. Zákonem č. 178/2005 Sb. byly zrušeny zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, jakož i Fond národního majetku České republiky. Zákonem č. 135/1996 Sb. (účinným od 1. 7. 1996) pak bylo zrušeno Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Okresní komise pro privatizaci patřily do působnosti Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci, jenž je bylo oprávněno zakládat, rušit a řídit (§ 1 a násl. zákona č. 500/1990 Sb.). Okresní komise pro privatizaci nebyly vlastníkem privatizovaného majetku, tím byl stát a prostřednictvím svých orgánů, vč. okresních komisí pro privatizaci, s tímto svým majetkem (sdruženým třeba i ve Fondu národního majetku) nakládal. Působnost, jakož i práva a povinnosti z právních vztahů Fondu národního majetku (§ 1 odst. 2 zákona č. 178/2005 Sb.) i Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci (čl. I. odst. 2, odst. 3 zákona č. 178/2005 Sb.), a tedy též okresních komisí pro privatizaci majetku, přešla na Ministerstvo financí České republiky, jenž je dle § 4 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 1996 (mj.) ústředním orgánem státní správy pro privatizaci majetku. Soud tak (v souladu se závěry rozhodovací praxí Nejvyššího soudu – např. usnesení ze dne 28. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 67/2004; usnesení ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 629/2005; usnesení ze dne 27. 3. 2023, sp. zn. 30 Cdo 3617/2022, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, pod č. 13/2024) nadále jednal s , právnická osoba, jako organizační složkou státu, do jejíž působnosti by měly náležet záležitosti tvrzené žalobcem a jimiž odůvodňuje svou žalobu. O změně organizační složky, se kterou bude soud nadále jednat, soud v průběhu řízení vyrozuměl žalobce, žalovanou i zástupce dosavadní organizační složky státu. K „vedlejším účastníkům“ soud uvádí, že k výzvě soudu Katastrální úřad pro , adresa, (č. l. 196) i město , adresa, (č. l. 194) – jež žalobce ještě v podání ze dne 19. 11. 2025 (č. l. 179 až 180) označoval za vedlejší žalované účastníky – sdělily, že do řízení nevstupují jako vedlejší účastníci. K výzvě soudu ze dne 11. 12. 2025 (č. l. 188 verte až 189), aby žalobce jednoznačně vymezil vedlejší účastníky, sdělil, že vedlejším účastníkem je „Katastrální úřad pro , adresa, , katastrální pracoviště v , adresa, “ (č. l. 191). V podání ze dne 12. 1. 2026 (č. l. 197) pak uvedl: „Žalobci nezajímají vedlejší účastníci, ti neporušili zákon…“.

2. Určení svého vlastnického práva ke shora zmíněným pozemkům se žalobce patrně a zjednodušeně řečeno domáhá (patrně soud uvádí proto, že tvrzení žalobce jsou ne zcela přesná a ne zcela srozumitelná, což v usnesení ze dne 28. 3. 2025, č. j. 75 Co 67/2025-102 shledal i odvolací soud, jakož i shledaly , právnická osoba, , s nimiž soud v průběhu řízení postupně jednal jako se žalovanými) s odůvodněním, že se stal vlastníkem pozemků na základě dražby, jejímž pořadatelem byl , právnická osoba, . Dále tvrdí, že v rozporu s tím, bylo vlastnické právo v katastru nemovitostí zapsáno ve prospěch jiné osoby než žalobce, která následně vlastnické právo k Pozemkům převedla na další osoby, které jsou v katastru nemovitostí aktuálně zapsány jako vlastníci jednotlivých Pozemků. Žalobce má za to, že se vlastníkem Pozemků nemohl stát nikdo jiný než on, a proto jsou následné převody či přechody vlastnického právo neplatné.

3. Žalovaná k podané žalobě a „jejím doplněním a upřesněním“ uvedla, že jí není zřejmé, co žalobce ve svých podáních tvrdí. Pokud se však domáhá určení svého vlastnického práva, není žalovaná pasivně věcně legitimována, neboť není vlastníkem předmětných pozemků, což ani netvrdí, přičemž žalovaná zdůrazňuje, že jako vlastníci Pozemků jsou v katastru nemovitostí zapsány konkrétní fyzické osoby. Pokud se žalobce domáhá náhrady škody, neshledala žalovaná v jeho podáních, jakým jednáním mu měla škodu způsobit, zda ke škodě vůbec došlo, ale ani zda a jaká má být příčinná souvislost.

4. Jelikož se žalobce k jednání soudu konanému dne 15. 1. 2026 nedostavil, ač jej k němu soud včas a řádně předvolal (č. l. 176 verte) a aniž by požádal o jeho odročení, postupoval soud dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění ke dni vydání tohoto rozhodnutí (dále jen „o. s. ř.“ – znění právních předpisů jsou volně dostupná na www.e-sbirka.cz či na www.zakonyprolidi.cz) a věc projednal v nepřítomnosti žalobce. K tomu soud doplňuje, že žalobce uvedl, že se jednání neúčastní z důvodu, že žádný z žalovaných nebude u soudu přítomen (podání žalobce na č. l. 197). V té souvislosti soud opětovně zmiňuje, že žalobce jednoznačně nevymezil, koho přesně žaluje. Dostatečně přesné a jednoznačné určení účastníků řízení (zejm. žalovaného) patří mezi základní procesní povinnosti každého žalobce, patří mezi nezbytné náležitosti žaloby (§ 79 odst. 1 o. s. ř., § 101 odst. 1 o. s. ř.).

5. Z výpisů z katastru nemovitostí k Pozemkům, ohledně nichž se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva a které soud provedl při jednání dne 15. 1. 2026, zjistil soud následující: K pozemku p. č. , hodnota, je jako vlastník zapsán , jméno FO, (č. l. 202), k pozemku p. č. , hodnota, je jako vlastník zapsán , jméno FO, (č. l. 203), k pozemku p. č. , hodnota, je jako vlastník zapsán , jméno FO, (č. l. 204), k pozemku p. č. , hodnota, je jako vlastnice zapsána , tituly před jménem, , jméno FO, (č. l. 207), k pozemku p. č. , hodnota, je jako vlastnice zapsána , jméno FO, (č. l. 205) a k pozemku p. č. , hodnota, jsou jako vlastníci (v SJM) zapsáni , jméno FO, a , jméno FO, (č. l. 206). Všechny tyto pozemky jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž jsou zapsány pro obec a katastrální území , adresa, a jako jejich druh je zapsáno „zastavěná plocha a nádvoří“. V žádném z výpisů není zmínka o probíhajícím řízení či o zapsané poznámce ve smyslu § 985 či § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) – č. l. 202 až 207.

6. Ke shora uvedenému soud poznamenává, že si v souladu s § 120 odst. 2 o. s. ř. opatřil úplné výpisy z katastru nemovitostí, neboť potřeba jejich provedení vzešla najevo z podání účastníků a před prvním jednání. Podstatné pro posouzení této věci totiž bylo, kdo je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník Pozemků.

7. Z jiných než shora rozebraných důkazních prostředků nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci. Podstatné pro rozhodnutí o podané žalobě je, že se žalobce domáhá určení svého vlastnického práva k Pozemkům – tj. k nemovitým věcem (§ 498 odst. 1 o. z.) zapsaným do katastru nemovitostí – proti jiné osobě, než která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Už jen z toho důvodu nemůže být se svou žalobou úspěšný. Na to soud žalobce upozornil již v usnesení o zamítnutí jeho žádosti o osvobození od placení soudních poplatků, tedy v usnesení ze dne 9. 7. 2025, č. j. 7 C 205/2025-161. V bodě 9. odůvodnění zmíněného usnesení soud uvedl, že žalobce výsledně uplatňuje požadavek na určení svého vlastnického práva vůči osobě pořadatele dražby (její nástupkyni), a sice vůči , právnická osoba, . Za takového stavu věci, kdy žalobce ani netvrdí, že by právě mezi účastníky mělo či mohlo být sporné nebo pochybné, kdo z nich je vlastníkem pozemků, komu z nich vlastnické právo náleží, je zcela zjevné, že žalobce nemůže být se svou žalobou úspěšný. V té souvislosti soud dodal, že nesmí žalobce poučit o tom, kterou osoby či které osoby by měl žalovat, aby mohl být se svou žalobou úspěšný. Takové poučení by představovalo poučení o tom, kdo je ve sporu tzv. pasivně věcně legitimován – vůči komu by mohl být se svou žalobou úspěšný –, což není poučení o procesním právu či povinnosti žalobce (§ 5 o. s. ř.). Soud nesmí poučovat o hmotném právu, vyjma případů upravených v ustanovení § 118a o. s. ř. (srov. např. BUREŠ, J. Komentář k § 5. In DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 15, marg. č. 8). Tyto závěry soudu aproboval v usnesení ze dne 29. 8. 2025, č. j. 75 Co 170/2025-169 Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci jako soud odvolací, jelikož v posledním odstavci svého usnesení uvedl: „Pokud se týká samého posouzení důvodnosti žalobcem uplatňovaného nároku, odvolací soud se zcela ztotožňuje s odůvodněním napadaného usnesení a se závěrem okresního soudu, že na straně žalobce podmínky pro osvobození od soudních poplatků dány nejsou.“8. Za tohoto stavu tak soud zamítl všechny (další) důkazní návrhy žalobce, které uváděl ve svých jednotlivých podáních pod rubrikou „Důkaz:“ a které se patrně měly vztahovat k věci samé, tedy návrhy na provedení: „geometrický plán č. z. , hodnota, “); „geometrický plán č. z. , hodnota, )“; „výpis z KN z , datum, “; „kopie vystavené KÚ dne , datum, “; „částečný výpis z KN ze dne , datum, “; „žádost o změnu názvu uživatele , hodnota, “,; „vyjádření žalovaných ze dne 30. 6. 2004 pod sp. zn. , spisová značka, “; „list vlastnictví č. , hodnota, ve prospěch , právnická osoba, v , adresa, “; „vyjádření katastrální úřad dne , datum, “,; „list vlastnictví č. , hodnota, “; „záznam podrobného měření změn č. z. , hodnota, pol. výk. změn , hodnota, “; „vyjádření , právnická osoba, v , adresa, ze dne , datum, a oprava chyby v psaní ze dne , datum, “; „vyjádření KÚ ze dne , datum, pod č. j. , hodnota, “; „sdělení KÚ ze dne , datum, pod č. j. , hodnota, ; „sdělení KÚ z , datum, “; „písemná žádost vydražitele ze dne , datum, adresovanou , právnická osoba, “; „vyjádřením Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v , adresa, ze dne , datum, “; „LV č. , hodnota, “; „kupní smlouva mezi , právnická osoba, , adresa, a , právnická osoba, ., , adresa, “; „věc: převod pozemků dle zákona 229/91 Sb. z , datum, , , hodnota, ; „kopií katastrální mapy č. , hodnota, ze dne , datum, “; „výpis z katastru nemovitostí pod identifikačním číslem , hodnota, vyhotoveno , datum, “; „kupní smlouva mezi , právnická osoba, a manželi , jméno FO, “,; „žádost k zápisu do evidence nemovitosti ověřené , datum, , hodnota, “,; „žádost o zápis do evidence nemovitosti ze de , datum, pod , hodnota, ; „hospodářskou smlouvu mezi , právnická osoba, – , adresa, . , právnická osoba, , adresa, “; „notářský zápis – smlouva o manželském majetkovém režimu ze dne , datum, “; „ústavní stížnost ze dne , datum, č. j.: , spisová značka, “; „, Anonymizováno, “; „návrh na zahájení správního řízen pod sp. zn. , spisová značka, ; „kupní smlouva z , datum, , hodnota, poř. č. , hodnota, “; „LV č. , hodnota, “; „kupní smlouva ze dne , datum, “; „návrh pro vklad ze dne , datum, “; „sdělení KÚ ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, “; „kupní smlouva ze dne , datum, “; „návrh pro vklad ze dne , datum, “; pro nadbytečnost a irelevantnost. Kromě toho není soudu u většiny těchto důkazů ani zřejmé, co má být takovými důkazy prokázáno, resp. jaké právně významné tvrzení žalobce má být takovým důkazem prokázáno. Jasným příkladem jsou žalobcem označená a k jeho podání připojená podání různých osob a orgánů veřejné moci, kupř. „ústavní stížnost ze dne , datum, č. j.: , spisová značka, “. V té souvislosti soud zdůrazňuje, že k jednoznačné výzvě soudu ze dne , datum, (č. l. 176) neuvedl žalobce důvody, pro které v této věci žaluje žalovanou, nesdělil, čeho jiného než určení svého vlastnického práva se přesně domáhá, po kom a na základě jakých skutečností, nevysvětlil, co má být prokázáno zmíněnou „ústavní stížností ze dne , datum, č. j.: , spisová značka, “, nýbrž ani neuvedl skutečnosti, které odůvodňují jeho naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva k Pozemkům. V řadě svých podáních žalobce pouze konstatoval obsah nějakého podání jiné osoby, aniž by uvedl, jaký význam má takové podání pro tuto věc, resp. jaká skutečnost významná pro posouzení této věci má z takového podání vyplývat.

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: , právnická osoba, není zapsána jako vlastnice Pozemků v katastru nemovitostí. Žalobce ani žalovaná netvrdí, že by jí takové právo náleželo, že by mezi účastníky bylo sporné, kdo je vlastníkem Pozemků.

10. Na zjištěný skutkový stav aplikoval soud tato ustanovení právních předpisů:Dle § 980 odst. 2 o. z. je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.Po právní stránce posoudil soud věc takto:

11. Žalobce výsledně uplatňuje požadavek na určení svého vlastnického práva vůči osobě pořadatele dražby. Tato osoba, ani její právní nástupkyně: , právnická osoba, (k tomu podrobně v bodě 1. odůvodnění tohoto rozsudku), nicméně není zapsána v katastru nemovitostí jako vlastnice Pozemků. Právě o tom, kdo je zapsán v katastru pozemků jako vlastník pozemku se má za to, že je skutečným vlastníkem pozemku (§ 980 odst. 2 o. z.). Za takového stavu věci, kdy žalobce ani netvrdí, že by právě mezi účastníky mělo či mohlo být sporné nebo pochybné, kdo z nich je vlastníkem pozemků, komu z nich vlastnické právo náleží, je zcela zjevné, že žalobce nemůže být se svou žalobou úspěšný. V té souvislosti soud dodává, že nesmí žalobce poučit o tom, kterou osoby či které osoby by měl žalovat, aby mohl být se svou žalobou úspěšný. Takové poučení by představovalo poučení o tom, kdo je ve sporu tzv. pasivně věcně legitimován – vůči komu by mohl být se svou žalobou úspěšný –, což není poučení o procesním právu či povinnosti žalobce (§ 5 o. s. ř.). Soud nesmí poučovat o hmotném právu, vyjma případů upravených v ustanovení § 118a o. s. ř. (srov. např. BUREŠ, J. Komentář k § 5. In: DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 15, marg. č. 8). I s ohledem na vyvratitelnou právní domněnku stanovenou § 980 odst. 2 o. z. platí, že u žalob na určení vlastnického práva k věci zapsané v katastru nemovitostí svědčí tzv. pasivní věcná legitimace aktuálně zapsanému knihovnímu vlastníkovi. Tím však není žalovaná, ale ani nikdo jiný než osoby uvedené v bodě 5. odůvodnění tohoto rozsudku. Z toho plyne, že pasivní věcná legitimace v této věci nesvědčí ani žalobcem uváděnému označení subjektu: „, Anonymizováno, “. Ještě jinak řečeno, žalovaná (na kterou dle soudu přešla působnost pořadatele dražby, jehož žalobce označuje za žalovaný subjekt) není v této věci pasivně věcně legitimována, není nositelkou práv a povinností, o nichž v řízení jde. Ostatně takovou skutečnost ani žádný z účastníků, dokonce ani žalobce, netvrdí. Kromě toho za tohoto stavu, kdy žaluje jiné než osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastníky jednotlivých Pozemků, žalobce netvrdil a už vůbec neprokázal zájem na určení svého vlastnického práva k Pozemkům, což je však dle § 80 o. s. ř. předpoklad úspěchu žaloby na určení (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1333/2002; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1677/2007). Z těchto důvodů zamítl soud žalobu v rozsahu požadavku na určení vlastnického práva žalobce k Pozemkům.

12. Přestože žalobce vůbec neuvedl, jakého „odškodnění za vzniklé škody“ se domáhá, jelikož neuvedl, co a po kom vlastně žádá odškodnit, jakým způsobem, za co apod., rozhodoval soud vzhledem k výroku usnesení Krajského soud v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 28. 3. 2025, č. j. 75 Co 67/2025-102 věcně též o této části „žalobního žádání“. V tomto rozsahu sice pokládá soud žalobu za neurčitou a nesrozumitelnou, resp. takovou, kterou nelze v řízení vůbec projednat. Namístě by bylo postupovat dle § 43 o. s. ř. a žalobu odmítnout, jelikož žalobce svou žalobu nevyjasnil ani k výzvám soudu. Soud takto postupovat nemohl, nemohl žalobu v této části odmítnout, protože v tomto řízení Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením ze dne 28. 3. 2025, č. j. 75 Co 67/2025-102 pravomocně rozhodl, že se podání žalobce ze dne 21. 10. 2024 ve znění dílčích doplnění neodmítá. Tímto rozhodnutím odvolacího soudu je soud v této věci vázán. Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení pouze uvedl, že se žalobce domáhá určení vlastnického práva k Pozemkům. Vůbec se nezmínil o tom, že žalobce uvádí, že požaduje též „odškodnění za vzniklé škody“, byť soud v odůvodnění i záhlaví usnesení ze dne 21. 10. 2024, č. j. 12 Nc 1210/2024-72, jímž podání žalobce ze dne 21. 10. 2024 odmítl, uvedl, že žalobce podal žalobu na pořadatele dražby a odškodnění za vzniklé škody. Za tohoto procesního stavu soud žalobu zamítl i v rozsahu neurčitého, nesrozumitelné a v řízení neprojednatelného žádání „odškodnění za vzniklé škody“.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že je ve věci zcela neúspěšný žalobce povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč. Žalovaná – nezastoupená advokátem či jiným zástupcem – měla ve věci plný úspěch, neboť soud žalobu zcela zamítl, a tak má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Při jednání dne 15. 1. 2026 uplatnila na náhradě nákladů částku 300 Kč (2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) za přípravu účasti u jednání soudu [§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 254/2015 Sb.] a částku 300 Kč (2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) za účast u jednání soudu [§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.]. Tyto úkony pokládá soud za účelně vynaložené, jelikož je vynaložila za účelem své obrany proti podané žalobě. V této věci nejde o spor, v němž by bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzor, ani o spor ve věci výkonu rozhodnutí a exekučního řízení, pročež žalované náleží náhrada nákladů ve výši 300 Kč za každý účelný úkon (2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). O lhůtě k zaplacení náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., protože neshledal žádný důvod pro jinou lhůtu k plnění.