Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

8 Co 100/2025

č. j. 8 Co 100/2025-136

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-06-16 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2025:8.Co.100.2025.1

  1. OS Karviná 106 C 402/2024-101
  2. KS Ostrava 8 Co 100/2025-136

Citované zákony (3)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 10.294,86 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 30. 1. 2025, č. j. 106 C 402/2024-101,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku ohledně zaplacení částky 9.541,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně ve výši 15 % od 16. 11. 2023 do zaplacení a v odstavci III. výroku, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 752,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky 752,89 Kč od 14. 2. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla co do částky 9.541,97 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 954,05 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.541,97 Kč od 16. 1. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 21,9 % ročně z téže částky od 16. 11. 2023 do zaplacení zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce II. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala změnit rozsudek tak, aby byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 9.541,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % z této částky do tří dnů od právní moci rozsudku a aby žalobkyni byly přiznány náklady řízení. V odvolání žalobkyně uvedla, že se nevyjadřuje ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti a platnosti smlouvy a nadále kalkuluje s částkou tzv. bezdůvodného obohacení. Žalobkyně doplnila, že s ohledem na povahu úvěrového produktu není pro žalobkyni možné uvést částku prostého čerpání a částku úhrady za celé smluvní období, když žalovaný na svém běžném účtu nakládal se svými vlastními peněžními prostředky, které na běžném účtu současně nejsou vždy v celé jejich výši úhradami vyčerpaného úvěru. Zásadní otázkou odvolání tedy je, jestli u tohoto typu kontokorentního či debetního úvěru je možno určit čerpání. Žalobkyně trvá na tom, že ano a že čerpání prokázala právě doloženým výpisem z účtu. Předně uvedla, že tvrzení o tom, kolik bylo žalovaným za celou dobu smluvního vztahu uhrazeno, nenese strana žalobkyně, ale jedná se o břemeno tvrzení na straně žalovaného, tedy proto, aby žalobkyni mohlo být přiznáno plnění z žalovaného nároku, má za to, ž stačí jen tvrdit a prokázat, že prostředky byly na základě absolutně neplatného úkonu žalovaným čerpány a postačí jen tvrdit, že nebyly vráceny. Žalobkyně doložila výpisy a dále transakční historii, když hned u prvých dvou odstavců jasně banka rozklíčila existenci žalované jistiny, která musí být v daném případě považována za částku čerpaných prostředků. Žalobkyně tedy trvá na tom, že čerpání prokázala, a že na tuto částku nebylo ničeho uhrazeno.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně nebylo podáno důvodně.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli 30. 12. 2019 smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. , č. účtu, , na základě níž byl poskytnut žalovanému povolený debet ve výši 21.000 Kč. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu z 15. 11. 2023 bylo prokázáno, že banka sdělila žalovanému, že porušil závazky vyplývající ze smlouvy a že banka ukončila oprávnění čerpat úvěr a prohlásila vyčerpanou částku úvěru včetně závazků za okamžitě splatné. Současně vyzvala žalovaného k vrácení dlužné částky ve výši 11.249,02 Kč. V řízení taktéž bylo zjištěno a prokázáno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni.

6. Pokud se týká právního posouzení věci, pak okresní soud správně smlouvu uzavřenou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným posoudil podle ust. § 2395 o. z. a § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru).

7. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že předchůdce žalobkyně řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a z tohoto důvodu je smlouva o úvěru absolutně neplatná dle ust. § 580 o. z. a v takovém případě má žalobkyně právo domáhat se po žalovaném vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb.

8. Odvolací soud se taktéž ztotožňuje s názorem okresního soudu, že žalobkyně musí tvrdit, jakou výši finančních prostředků poskytla žalovanému a zároveň je nutno tvrdit, kolik žalovaný uhradil na daný smluvní vztah. Pokud žalobkyně založila do spisu výpisy z účtu a transakční historii, musí být z těchto listin zjistitelné, jakým způsobem žalobkyně došla k výpočtu žalované dlužné jistiny včetně příslušenství. Žalobkyně přes poučení okresního soudu nebyla schopná vysvětlit, jak došla k výpočtu dlužné jistiny s tím, že není schopná uvést částku prostého čerpání, ani kolik bylo žalovaným za celou dobu smluvního vztahu uhrazeno. Soud I. stupně tedy postupoval správně, když žalobu ohledně tohoto nároku žalobkyně zamítl pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

9. Pokud žalobkyně tvrdí, že důkazní břemeno je na žalovaném, pak s tímto se odvolací soud neztotožňuje. Důkazní břemeno je na žalobkyni, která musí tvrdit a prokázat, že vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení a v jaké výši.

10. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení.

11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn neúspěchem žalobkyně v odvolacím řízení a tím, že žalovanému prokazatelně žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.