8 Co 102/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o výživné pro zletilé dítě a o ustanovení právního zástupce k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 4. 3. 2025, č. j. 81 C 49/2024-69, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 3. 2025, č. j. 81 C 49/2024-78,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 3 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokáta, advokáta, sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobce, aby žalovaný byl povinen platit na výživu žalobce měsíční částku ve výši 10 000 Kč vždy každého prvého dne v měsíci předem od 1. 9. 2023. Žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 36 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného. České republice právo na náhradu nákladů řízení nebylo přiznáno.

2. Okresní soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že návrh na stanovení výživného není důvodný, když žalobce v řízení neprokázal, že vyživovací povinnost žalovaného k jeho osobě nadále trvá, když přiznání výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy. Odkázal na nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2121/14 ze dne 30. 9. 2014, usnesení IV. ÚS 1247/13 ze dne 25. 3. 2014 a usnesení Ústavního soudu I. ÚS 802/2022 ze dne 19. 4. 2022. Uvedl, že základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost, s tím, že je tu omezení pravidlem dobrých mravů. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte. Studium zletilého na střední, případně vysoké škole představuje okolnost, od níž se bude odvíjet vyživovací povinnost rodičů. Toto studium by však mělo posloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, respektive mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získání prostředků pro své životní potřeby. Jak vyplývá ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 16 C 270/2022, od datum byl žalobce v evidenci úřadu práce, když nesložil maturitní zkoušku. Tu složil až v opravném termínu a od datum byl studentem 1. ročníku prezenčního bakalářského studia na Anonymizováno. Zde okresní soud dovodil, že se jedná o navazující studium na předchozí studium na střední škole. Tuto školu však žalobce nedokončil z důvodu neplnění studijních povinností a studium bylo ukončeno ke dni 12. 6. 2024. Studijní povinnosti za zimní semestr akademického roku 2023 - 2024 si žalobce měl splnit do 9. 2. 2024, k tomuto datu měl splněny 4 kredity z potřebných 20 kreditů. Od 18. 6. 2024 je žalobce studentem 1. ročníku bakalářského studijního programu anonymizováno. Za zimní semestr má splněny 3 zkoušky z 6 plánovaných, když v případě 3 zkoušek je hodnocen písmenem F. Pokud se týká studia na Anonymizováno, zde toto studium neneslo znaky soustavnosti a cílevědomosti s ohledem na získaný minimální počet kreditů v zimním semestru prvního ročníku, přičemž žalobce netvrdil, že by mu při plnění jeho studijních povinností bránily objektivní okolnosti, například zdravotní důvody, neúspěch odůvodňuje složitostí studia. Za období od 1. 9. 2023 v žádném případě nelze dovodit trvání vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci, když toto trvání vyživovací povinnosti nelze dovodit ani v období studia žalobce na současné vysoké škole, kdy studium na této škole neslouží k prohlubování předchozího vzdělání získaného žalobcem na škole střední. Ukončením střední školy podle maturitní zkoušky má žalobce ukončené vzdělání v oboru Anonymizováno, kdy ze strany žalobce nebylo v řízení tvrzeno, že v tomto oboru má obtížné uplatnění na pracovním trhu. I kdyby soud dovodil, že studium žalobce na současné vysoké škole je řádné a cílevědomé a slouží k prohlubování předchozího vzdělání, není možné žalobci přiznat výživné, neboť toto by bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy soud shledává v tom, že kromě předžalobní výzvy z 24. 10. 2023 žalobce vůči žalovanému neučinil žádný písemný či osobní pokus o dohodu na výživném, žalovanému nikterak nesdělil své představy o dalším studiu, neinformoval ho o ukončení studia na první vysoké škole, ani o tom, že má v úmyslu, případně že byl přijat a nastoupil ke studiu na druhé vysoké škole. Tyto skutečnosti se žalovaný dozvídá až prostřednictvím vyjádření, která mu byla zaslána ze strany soudu. V rozporu s dobrými mravy nelze výživné přiznat ani z toho důvodu, že žaloba byla žalobcem podána 22. 1. 2024, tedy v době, kdy zcela zřejmě věděl, že není schopen splnit své povinnosti v zimním semestru školního roku 2024 na Anonymizováno. Dále je rozhodující skutečnost, že žalovanému žalobce zaslal zfalšované potvrzení o studiu na Anonymizováno, když z jím zaslaného potvrzení o studiu nevyplývá, že s ním je zahájeno řízení o ukončení studia. Toto své jednání odůvodnil pouze svou nerozvážností, ale soud má za to, že ve věku 23 let musí nést následky za své jednání a pokud po žalovaném něco požaduje, musí jednat zodpovědně a minimálně pravidelně informovat o svém studiu jako předpokladu pro trvání vyživovací povinnosti. Z toho důvodu, jak je shora uvedeno, pak již soud neprováděl v řízení další navržené důkazy.

3. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání a domáhal se jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno. Uvedl, že požadoval výživné od 1. 9. 2023 poté, co vykonal opravnou státní maturitní zkoušku z anglického jazyka a byl přijat ke studiu prvního ročníku Anonymizováno když dopisem ze dne 24. 10. 2023 tuto skutečnost žalovanému sdělil a žádal žalovaného o vyjádření do 15. 11. 2023. Žalovaný na to nereagoval, proto byla dne 22. 1. 2024 podána žaloba a soudu předloženo i potvrzení o studiu ze dne 15. 9. 2023. V době podání žaloby nebylo žalobci známo, že nemá splněny podmínky na postup do letního semestru, neboť stále probíhalo zkouškové období a žalobce se přihlašoval a účastnil zkoušek. To, že u těchto zkoušek byl neúspěšný, nelze přičítat k jeho tíži. Rovněž nesouhlasí s tím, že jeho studium nebylo soustavné a cílevědomé. Žalobce docházel na přednášky a semináře a dostavoval se ke zkouškám. Sám žalobce připustil, že studium na této vysoké škole bylo pro něj obtížné a na této vysoké škole neuspěl. Dále okresní soud dospěl k závěru, že studium na druhé vysoké škole neslouží k prohlubování předchozího vzdělání získaného žalobcem na střední škole. V rámci studia na střední škole měl žalobce nejenom předměty odborné, ale i předměty všeobecné, ze kterých má i maturitu. Na anonymizováno studuje obor Anonymizováno, když Anonymizováno studoval i na střední škole. Proto nesouhlasí, že by na této vysoké škole nebyla návaznost na předchozí studium. Pokud okresní soud zkoumal, kolik žalobce získal kreditů, pak z dokazování vyplynulo, že žalobce postoupil do letního semestru a je řádným studentem této vysoké školy a nelze na žalobce pohlížet jako na věčného studenta. Pokud se týká rozporu s dobrými mravy, žalobce žádal žalovaného o vyjádření k požadovanému výživnému, žalovaný nereagoval žádným způsobem. Žalobce se s žalovaným opakovaně setkávali u otce žalovaného, který se zajímal o studium svého vnuka a tohoto rozhovoru byl žalovaný přítomen a nijak nereagoval a na nic se nevyptával.

4. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedl, že ze skutkových zjištění provedených soudem prvního stupně konkrétně vyplynulo, že žalobce byl studentem Anonymizováno, avšak v rámci celého akademického roku získal pouze 4 kredity. Studium mu bylo pravomocně ukončeno z důvodu neplnění studijních povinností. Následně se žalobce přihlásil ke studiu na Anonymizováno a ani zde neprokázal skutečný a vážně míněný studijní záměr. Soud prvého stupně správně zohlednil, že žalobce účelově opravil potvrzení o studiu, které předkládal jako důkaz, konkrétně zfalšoval potvrzení o studiu tím, že záměrně zamlčel informaci o probíhajícím správním řízení o ukončení studia. Žalobce neprokázal své osobní, majetkové ani životní poměry, nepředložil žádný důkaz o skutečných nákladech na výživu a neprokázal, že by bez výživného nebyl schopen zajistit své základní životní potřeby. Naopak žalovaný byl postaven do situace, kdy dlouhodobě nevěděl o skutečném průběhu a výsledcích studia syna a až v průběhu tohoto řízení se dozvěděl o neúspěšnosti i ukončení původního studia a pochybném průběhu studia nového. Pokud jde o důkazní návrhy, které žalobce ve svém odvolání označuje, konkrétně výslechy svědků směřujících k prokázání soustavnosti a cílevědomosti studia žalobce, žalovaný plně souhlasí s názorem soudu prvého stupně, který rozhodl, že pokud jde o okolnost trvání tohoto studia, nebyla v řízení prokázána jeho návaznost na předchozí studium a není proto účelné provádět dokazování k průběhu studia. Bylo tak v dosavadním průběhu řízení prokázáno, že žalobce nenaplnil předpoklady soustavné přípravy na budoucí povolání, neboť studium je neuspořádané, bez jasného směřování k profesnímu uplatnění, současně žalobce není osobou, která by nebyla schopna se živit sama. Jednak z důvodu dosažení věku, jednak s ohledem na vědomé opakované selhání ve studiu, které svědčí o nedostatečné osobní odpovědnosti. Žalobce nenaplnil podmínky pro přiznání vyživovací povinnosti dle § 911 o. z.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1, 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

6. Odvolací soud odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud. Pro posouzení důvodnosti žaloby žalobce je rozhodující, že žalobce studoval na střední škole Anonymizováno. Od datum byl žalobce v evidenci úřadu práce, když nesložil na této škole maturitní zkoušku, tu složil v opravném termínu a od datum byl studentem prvního ročníku prezenčního bakalářského studia na Anonymizováno v době od 15. 9. 2023 do 12. 6. 2024, kdy v prvním ročníku dosáhl 4 kreditů z 56 plánovaných, přičemž z potvrzení o studiu v akademickém roce 2023/2024, vyhotoveného tituly před jménem jméno FO s datem vystavení 16. 4. 2024 bylo zjištěno, že se jedná o potvrzení o studiu žalobce na Anonymizováno a že „se studentem je v současné době vedeno správní řízení o ukončení studia“. Toto potvrzení žalobce také zaslal žalovanému, bylo však upraveno tak, že byla vypuštěna věta, že „se studentem je v současné době vedeno správní řízení o ukončení studia“. Od 18. 6. 2024 je žalobce studentem prvního ročníku bakalářského studijního programu Anonymizováno v prezenční formě na anonymizováno. Pokud student nezíská za první ročník minimálně 40 kreditů, nebude moci postoupit do druhého ročníku studia. K datu 22. 2. 2025 za zimní semestr akademického roku 2024/2025 měl žalobce splněno 11 kreditů, poté získal dalších 6 kreditů dle jeho tvrzení. Za období zima 2024 má žalobce zapsáno celkem 7 předmětů, z nichž 6 je zakončeno zkouškou, přičemž žalobce má splněnou zkoušku z Anonymizováno, a to 8. 1. 2025 s hodnocením C, počet kreditů 6, zkoušku z Anonymizováno dne 22. 1. 2025 s hodnocením D, počet kreditů 5, dále zapsáno hodnocení F, F, F ze zkoušky z Anonymizováno dne 31. 1. 2025, zkoušky z Anonymizováno dne 4. 2. 2025 a zkoušky Anonymizováno dne 30. 1. 2025. Je tak zřejmé, že za zimní semestr má zkouškou zakončeno 5 předmětů z 6. Na období léto 2025 je zapsáno 7 předmětů, z nichž 6 má být zakončeno zkouškou.

7. U odvolacího jednání dále bylo tvrzeno, že žalobce získal celkem 39 kreditů, netvrdil, že by splnil kredity pro postup do dalšího ročníku, uvedl pouze, že se dá předpokládat, že dosáhne požadovaný počet kreditů pro postup do dalšího ročníku.

8. Odvolací soud se dále zcela ztotožňuje s právními závěry učiněnými okresním soudem. Okresní soud správně posuzoval žalobu v souladu s ust. § 910 odst. 1 a § 911 o. z. a dle ust. § 2 odst. 3 o. z. Rovněž správně odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu.

9. Z usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 sp. zn. IV. ÚS 1247/13 jednoznačně vyplývá závěr, že pro přiznání výživného musí být studium soustavné a řádné, studium musí nést znaky soustavnosti a cílevědomosti. Pokud tomu tak není, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal finanční prostředky, které by ve svém důsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte. Dle usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014 sp. zn. II. ÚS 2121/2014, „u zletilého dítěte lze očekávat, že bude projevovat přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Obecné soudy se musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Studium by mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, respektive mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získání prostředků pro své životní potřeby prací. Může nastat i případ, kdy toto další studium na předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze prodlužovala mládí“. Toto rozhodnutí lze vztáhnout i na případ žalobce.

10. U žalobce nelze přehlédnout tu skutečnost, že nesložil maturitní zkoušku v řádném termínu a od datum byl veden na úřadu práce. Maturitní zkoušku složil až v opravném termínu a od 15. 9. 2023 byl studentem prvního ročníku prezenčního bakalářského studia na Anonymizováno kdy okresní soud správně uvedl, že v tomto případě lze dovodit návaznost studia na vysoké škole na střední školu. Nicméně u tohoto studia nelze nalézt znaky soustavnosti a cílevědomosti, kdy v daném oboru dosáhl 4 kreditů z možných 56, získání 40 kreditů bylo nutných pro postup do druhého ročníku. S žalobcem bylo vedeno správní řízení o ukončení studia, přičemž žalobce byl vyloučen z vysoké školy z důvodu nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu. Navíc pro postup do dalšího semestru je vyžadováno minimálně 20 kreditů a bylo tak na žalobci, aby sám ukončil studium po prvním semestru, jakmile věděl, že nedosahuje potřebného počtu kreditů Je pak v rozporu s dobrými mravy, jak správně uvádí okresní soud, pokud žalobce v době, kdy požadoval výživné po žalovaném, věděl, že nesplňuje požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu, přesto požaduje výživné po žalobci a zasílá mu potvrzení o studiu, žalobcem však upravené v tom směru, že z potvrzení o studiu vynechal větu, že „se studentem je v současné době vedeno správní řízení o ukončení studia“. Odvolací soud má za to, že okresní soud správně neprováděl další důkazy, jak bylo navrhováno žalobcem ohledně soustavnosti a cílevědomosti studia na Anonymizováno, když není rozhodující to, zda žalobce řádně docházel na semináře a věnoval se studiu, ale rozhodující je celkový výsledek studia. Navíc, jak sám žalobce tvrdil, na jednu zkoušku nedorazil a ze dvou dalších zkoušek se omluvil.

11. Odvolací soud nedovodil cílevědomost a řádnost studia ani na další vysoké škole, a to na anonymizováno, kde žalobce studuje bakalářský studijní program, obor Manažerská informatika v prezenční formě, kde se pro postup do dalšího ročníku vyžaduje minimálně 40 kreditů a za zimní semestr k datu 22. 2. 2025 žalobce dosáhl 11 kreditů, přičemž v zimním semestru měl mít dokončeno 6 zkoušek, zakončil jich pouze 5 a v období léto 2025 má 7 předmětů, z nichž má 6 zakončit zkouškou. V době rozhodování krajského soudu dle tvrzení žalobce měl splněno 39 kreditů.

12. Za situace, kdy žalobce má ukončeno středoškolské vzdělání, kdy se nejedná o gymnázium, u kterého se předpokládá navazující studium na vysoké škole, nic žalobci nebrání v tom, aby pracoval, zvlášť za situace, kdy ve věku 23 let je stále studentem prvního ročníku vysoké školy, kdy se obecně předpokládá, že vysoká škola je ukončena ve věku 23 nebo 24 let a od této doby jsou absolventi vysokých škol schopni pracovat a sami se živit.

13. Odvolací soud tak má za to, že žalobce neprokázal soustavnou, cílevědomou a řádnou přípravu na budoucí povolání, žalovanému předložil vědomě zfalšované potvrzení o studiu na Anonymizováno, ani na Anonymizováno neprokázal soustavný a zodpovědný přístup ke studiu. Za situace, kdy má žalobce ukončené středoškolské vzdělání, je již schopen se sám živit, nelze po žalovaném z tohoto důvodu požadovat hrazení výživného. Jak správně uvedl okresní soud, vyživovací povinnost rodiče nelze vnímat jako bezbřehou za situace, kdy studium žalobce nenese znaky soustavnosti, cílevědomosti a řádnosti.

14. Odvolací soud se neztotožňuje s názorem okresního soudu, že by studium na Anonymizováno nebylo navazujícím či prohlubujícím studiem ve vztahu ke studiu na střední škole, když je nutno mít za to, že obor informatika nepochybně přispívá k prohloubení znalostí žalobce a možnost lepšího uplatnění na trhu práce i ve vztahu k ukončenému studiu na střední škole Anonymizováno. Stejně tak má odvolací soud za to, že nelze považovat za rozpor s dobrými mravy, že by žalobce řádně neinformoval žalovaného o svých záměrech ohledně studia, kdy rovněž otec by měl vyvíjet snahu o komunikaci s žalobcem.

15. I tyto závěry okresního soudu však nemohou nic změnit na celkové správnosti rozhodnutí okresního soudu a toto bylo jako věcně správné potvrzeno v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

16. V odvolacím řízení byl úspěšný žalovaný, kterému v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Žalovaný byl zastoupen advokátem a tomu náleží odměna za dva úkony právní služby po 1 500 Kč, 2x režijní paušál 450 Kč, tj. 3 900 Kč, jak požadoval, které je žalobce povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného. Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.