8 Co 117/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem advokát . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o určení pohledávky k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2023, č. j. 18 C 92/2022-67,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1) náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 4.114 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , advokát, , sídlem , adresa, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 622 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že jí náleží pohledávka vůči dlužníkovi , tituly před jménem, , jméno FO, , datum narození , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, , ve výši 3.218.500,27 Kč z titulu smlouvy o úvěru, Anonymizováno, , číslo, ze dne , datum, , zamítnuta. Žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a dále byla zavázána zaplatit žalovanému 2) náhradu nákladů řízení ve výši 653,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, v němž se domáhala zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání žalobkyně uvedla, že nebylo soudem rozhodnuto o vedlejším účastenství. Žalobkyně se přezkumného jednání nezúčastnila, tj. neví, kdo u ústního jednání pohledávku popřel a nebyla poučena o tom, že by pohledávku popřel i věřitel , právnická osoba, , soud tak měl poučovací povinnost, a to již v rámci poučení o podání žaloby, i v rámci soudního řízení. I kdyby , právnická osoba, nebyla účastníkem řízení, soud měl tuto účastníkem řízení učinit z úřední povinnosti, a i v případě, že by , právnická osoba, nebyla účastníkem řízení, měl o žalobě meritorně rozhodnout. Žalobkyně navrhla, aby na straně žalované vstoupila do řízení obchodní firma , právnická osoba, se sídlem , adresa, , IČO , IČO, . Dále žalobkyně navrhla, aby do řízení jako vedlejší účastník vstoupila Česká republika, zastoupená Ministerstvem financí České republiky, Letenská 525/15, Praha 1, Malá Strana, na straně žalobkyně, když od , právnická osoba, žalobkyně nabyla pohledávku, jež je předmětem tohoto soudního řízení a tento má zájem na výsledku sporu. V odvolání dále žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , číslo, uzavřené mezi , právnická osoba, a , fyzická osoba, , byl poskytnut zůstaviteli , fyzická osoba, úvěr. Žalobkyně pak získala pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Rozsudkem vydaným Okresním soudem v Ostravě dne 1. 4. 2004, sp. zn. 32 C 196/2002, okresní soud uložil , fyzická osoba, a , fyzická osoba, , aby zaplatili , právnická osoba, částku ve výši 1.049.404,71 Kč s 8,3% úrokem a 20% úrokem z prodlení za dobu a z částek, které byly v rozsudku specifikovány. Věřitel vyčíslil popřenou pohledávku v dědickém řízení na částku 3.218.500,27 Kč. Žalobkyně je toho názoru, že pohledávka není promlčena, neboť na uvedenou pohledávku byl vydán uvedený rozsudek, pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení u KS v Ostravě pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, , kde byla při přezkumném jednání uznána. Pohledávka věřitele není promlčena, když byla přihlášena do vykonávacího a exekučního řízení, vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 Nc 10218/2008 dne 9. 5. 2008, do dědického řízení vůči zemřelému , fyzická osoba, , vedeného u JUDr. Miluše Rabasové, notářky, sp. zn. Nd 66/2008 a Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 99 D 586/2008, u JUDr. Vlastimila Porostlého, Exekutorského úřadu Ostrava pod sp. zn. 069 EX 477/2008, u Mgr. Jiřího Krále, Exekutorského úřadu Ostrava pod sp. zn. 043 EX 1071/2007, u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 Nc 10218/2008, 94 Nc 10038/2008, u JUDr. Radmily Buroňové, notářky a u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 99 D 316/2015, probíhalo soudní řízení u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 20 C 82/2006 o soudní prodej zástavy. Pro předmětnou pohledávku běželo u Mgr. Daniela Týče, Exekutorského úřadu Blansko, nyní Mgr. Jeřelové, exekuční řízení pod sp. zn. 96 EX 83/2008 a u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 53 Nc 11191/2007, když k prokázání této skutečnosti žalobkyně navrhla čtení exekučního návrhu a dalších listin připojením uvedených spisů. Žalobkyně je toho názoru, že ani dílčí část pohledávky ve výši 2.127.155,56 Kč není v rozporu s dobrými mravy. K prokázání existence pohledávky a jejího nepromlčení navrhla čtení uvedených listin z předmětných spisů. Pokud se týká žalovaných, pak žalobkyně vycházela z poučení žalované ad 1) k podání žaloby a ust. § 262 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

3. Zástupce žalované1) a žalovaný 2) navrhovali potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že žalobkyně přihlásila pohledávku z titulu smlouvy o úvěru ve výši 3.218.500,27 Kč do likvidace pozůstalosti po , fyzická osoba, . Dne 11. 1. 2022 proběhlo přezkumné jednání, na kterém soudní komisař informoval věřitele, že dílčí pohledávku žalobkyně ve výši 2.127.155,56 Kč pokládá za neprokázanou z důvodu rozporu s dobrými mravy, neboť smlouvu lze považovat za smlouvu spotřebitelskou. Věřitelé , právnická osoba, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, namítli promlčení pohledávky žalobkyně v plném rozsahu. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2022, č. j. 99 D 316/2015-1592 vyzval okresní soud žalobkyni, aby se žalobou domáhala proti likvidačnímu správci pozůstalosti určení, že jí pohledávka náleží, a v jaké výši, popř. že má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, protože při přezkoumání pohledávek při jednání soud uzavřel, že pohledávku věřitelky nebo jí uplatněné právo ze zajištění nelze mít zcela za prokázané. Soud považoval za neprokázané níže uvedené nároky: dílčí pohledávka č. , hodnota, ve výši 2.127.155,56 Kč, a to z důvodu, že úroky jsou v rozporu s dobrými mravy a smlouvu lze považovat za smlouvu spotřebitelskou. Žalobkyně byla poučena, že žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitel nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli. Žalobu je nutno podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno toto vyrozumění dle § 260 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. Tato výzva byla žalobkyni doručena dne , datum, .

6. Podle ust. § 262 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., z zvláštních řízeních soudních (dále jen z. ř. s.) se žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka, a v jaké výši, nebo o určení, že věřitel má právo na uspokojení pohledávky ze zajištění, podává ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy věřiteli bylo doručeno vyrozumění podle § 260. , adresa, je zachována, dojde-li žaloba příslušnému soudu nejpozději poslední den lhůty; zmeškání lhůty nelze prominout.

7. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli. Podle odst. 3 téhož právního ustanovení více žalovaných má v řízení o žalobě postavení nerozlučných společníků podle občanského soudního řádu.

8. Žaloba žalobkyně byla podána včas, ale z provedeného dokazování je zřejmé, že kromě , Jméno zainteresované osoby 0/0, namítl promlčení pohledávky také další věřitel, a to společnost , právnická osoba, . Nesměřuje-li žaloba o určení, že věřiteli náleží pohledávka a v jaké výši, proti všem popírajícím věřitelům a zároveň proti likvidačnímu správci, soud ji zamítne pro nedostatek pasivní věcné legitimace. V dané věci žaloba nesměřuje také vůči věřiteli společnosti , právnická osoba, ., která namítla promlčení pohledávky v plném rozsahu vedle žalovaného 2) , Jméno zainteresované osoby 0/0, , a proto postupoval soud I. stupně správně, když s ohledem na nedostatek pasivní věcné legitimace žalobu zamítl. Z tohoto důvodu je správný i postup okresního soudu v tom směru, že z důvodu hospodárnosti nebylo prováděno dokazování k samotnému předmětu řízení.

9. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu jakožto věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil, včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který je rovněž správný.

10. Pokud žalobkyně v odvolání navrhovala vstup vedlejšího účastníka na své straně, a to Českou republiku – Ministerstvo financí, pak k dotazu okresního soudu v podání ze dne 10. 1. 2024 Ministerstvo financí uvedlo, že nemá zájem vstoupit do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně.

11. V odvolání pak žalobkyně navrhla, aby na straně žalované vstoupila do řízení obchodní firma , právnická osoba, se sídlem , adresa, . Z rozhodovací praxe dovolacího soudu, např. rozhodnutí 30 Cdo 1506/2002, 21 Cdo 4061/2018, 21 Cdo 4062/2018, 23 Cdo 2695/2023, vyplývá, že pro odvolací řízení je vyloučen institut přistoupení účastníka do řízení. Tento institut je procesním odrazem hmotného práva potud, že zajišťuje, aby se řízení účastnil ten, kdo je nositelem hmotného práva nebo ten, koho podle hmotného práva stíhá povinnost, a to podle stavu, který tu byl před zahájením řízení. Povaha odvolacího řízení jako řízení zásadně přezkumného vylučuje, aby k těmto změnám v okruhu účastníků došlo až v odvolacím řízení, neboť by tím byly zcela zmařeny výsledky řízení před soudem I. stupně a jeho rozhodnutí je založené v daném případě zpravidla na závěru o nedostatku věcné legitimace. V odvolacím řízení tedy neplatí ust. § 92 o. s. ř. a návrh žalobkyně na přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované nemá právní účinky, a proto o tomto návrhu nemusí odvolací soud rozhodovat.

12. V odvolání dále žalobkyně namítala, že okresní soud měl poučovací povinnost vůči žalobkyni, a to již v rámci poučení o podání žaloby. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 2. 2022, č. j. 99 D 316/2015-1592 vyplývá, že žalobkyně byla poučena o tom, že žaloba se podává proti likvidačnímu správci; popřel-li pohledávku věřitele nebo jím uplatněné právo na uspokojení ze zajištění jiný věřitel, musí být žaloba podána též proti popírajícímu věřiteli. Z rozhodnutí Ústavního soudu, např. III. ÚS 480/1997, I. ÚS 56/1995, IV. ÚS 2538/2011, vyplývá, že poučovací povinnosti obecných soudů v civilním řízení se Ústavní soud zabýval v řadě svých rozhodnutí, z nichž zřetelně plyne závěr, že poučovací povinnost nelze rozšiřovat tak, aby překračovala rámec poučení o procesních právech a povinnostech účastníků a zasahovala do hmotného práva (poučení v otázce věcné legitimace), neboť pak by již byl narušován princip rovnosti účastníků řízení. Z těchto rozhodnutí mj. vyplývá, že poučovací povinnost soudu je upravena v ust. § 5 o. s. ř. a omezuje se na procesní práva a povinnosti účastníků. Poučení o tom, zda má či může být žalován ještě další odpůrce, však z mezí procesních pravidel sporu zřetelně vybočuje, oslabuje úlohu soudu jako nestranného orgánu a zakládá tak nerovnost mezi účastníky. řízení. Označení žalovaného je tudíž plně v dispozici žalující strany a soudu nepřísluší v tomto směru účastníkům dávat poučení, kdo se má podle hmotného práva řízení účastnit.

13. Dne 15. 7. 2024 přišlo odvolacímu soudu podání žalobkyně, v němž vznesla námitku podjatosti proti soudkyni JUDr. Šárce Neuwirthové, a to s ohledem na závažné skutečnosti pramenící z negativního vztahu soudkyně k , fyzická osoba, jež byl jednatelem a společníkem žalobkyně a matce , fyzická osoba, paní , fyzická osoba, , která je společnicí žalobkyně, a to z toho důvodu, že tato soudkyně byla v soudním sporu týkajícím se , právnická osoba, ve vztahu s protistranou v tomto soudním sporu společností , právnická osoba, , resp. panem , fyzická osoba, , který byl jejím sousedem, když v této kauze se soudkyně pro podjatost k , fyzická osoba, vyloučila. Žalobkyně má rovněž za to, že ve smyslu ust. § 12 odst. 1 o. s. ř. by měla být věc delegována k projednání a rozhodnutí jinému soudu téhož stupně, a to vzhledem k poměru ostatních soudců Krajského soudu v Ostravě k soudkyni JUDr. Šárce Neuwirthové, jelikož lze důvodně pochybovat o jejich nepodjatosti k věci z důvodu předpokládané kolegiality mezi soudci. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla řádně poučena o možnosti podat námitku podjatosti a dosud nezná složení senátu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 8 Co 117/2024, je přesvědčena, že námitka podjatosti je podána řádně a včas.

14. Vzhledem k tomu, že námitka podjatosti ze strany žalobkyně vůči soudkyni JUDr. Šárce Neuwirthové není důvodná ani včasná ve smyslu ust. § 15b odst. 2 o. s. ř., nebylo k ní přihlédnuto. Pokud žalobkyně uváděla, že neznala obsazení senátu, který bude věc projednávat a ve věci rozhodovat, pak na předvolání k odvolacímu jednání, které bylo doručeno žalobkyni 27. 6. 2024, bylo zcela jasně uvedeno jméno předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně pak bylo zjištěno, že jednatelem společnosti je , fyzická osoba, , nikoliv , fyzická osoba, . Z tohoto důvodu není důvod ani k delegaci k jinému soudu, když v postupu žalobkyně spatřuje odvolací soud obstrukci v řízení, poněvadž odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že takto postupuje i v, Anonymizováno, jiných věcech.

15. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn úspěchem žalovaných v odvolacím řízení ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Z tohoto důvodu byla zástupci 1) žalované přiznána odměna za 1 úkon právní služby, tj. za účast u odvolacího jednání dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu ve výši 3.100 Kč, dále má nárok na 1 režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a na 21% DPH z těchto částek, což je 714 Kč. Celkem má tedy nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 4.114 Kč. Úspěšnému 2) žalovanému byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení v celkové výši 622 Kč, která se skládá z paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši 2x 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za přípravu účasti u jednání a účast u jednání dne 16. 7. 2024 a dále náhradu cestovného 2x 11 Kč za cestu k jednání a zpět. Požadovaná náhrada za ztrátu času nebyla 2) žalovanému přiznána, poněvadž mu nenáleží.