8 Co 147/2023

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 insolvenčnímu správci Anonymizováno ., IČO Anonymizováno v konkurzu sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno Kubicou sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 140.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 11. 2021, č. j. 57 C 68/2011-193,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 55.655 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , advokát, , advokáta sídlem Vinohradská 34/30, Praha.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 25.773 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, , advokáta sídlem Vinohradská 34/30, Praha.

1. Napadeným rozsudkem byla žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 140.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, zamítnuta. Žalobce byl zavázán zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 64.125,16 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání, v němž se domáhal zrušení rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. V odvolání vytýkal okresnímu soudu, že nevyhodnotil řádně veškeré skutkové okolnosti případu, podstatné skutečnosti pominul, učinil nesprávné a neúplné skutkové závěry a na základě těchto dospěl k nesprávným právním závěrům. Dále namítal, že soudní řízení bylo postiženo zásadní procesní vadou, když žalobce nebyl v tomto soudním řízení řádně zastoupen a soud porušil práva žalobce tím, že jednal s , jméno FO, , ačkoliv s ním jednat neměl. S žalobcem bylo jednáno prostřednictvím obecného zmocněnce , jméno FO, , když tento obecný zmocněnec žalobce nebyl, takže žalobce nebyl v řízení řádně zastoupen. Soud měl jednat s , jméno FO, na základě dříve udělené plné moci jako s obecným zmocněncem, ačkoliv soudu bylo současně známo, že , jméno FO, byl jednatelem žalobce, jehož funkce jednatele v roce 2019 měla zaniknout. Pokud žalobce udělil v minulosti , jméno FO, plnou moc pro účely zastoupení žalobce v tomto řízení, měl žalobce od , jméno FO, informace o tom, že tento sdělil soudu, že nadále žalobce nezastupuje. Za zásadnější argument považuje žalobce skutečnost, že pokud žalobce v minulosti udělil , jméno FO, plnou moc pro účely zastoupení žalobce v tomto řízení, pak tato plná moc musela ze zákona zaniknout v okamžiku, v němž se , jméno FO, , Anonymizováno, stal jednatelem žalobce, když jedna fyzická osoba nemůže současně zastupovat právnickou osobu jako její jednatel a současně jako její obecný zmocněnec. Došlo-li po udělení plné moci ze strany žalobce k tomu, že , jméno FO, byl jmenován do funkce jednatele žalobce, pak dříve udělená plná moc pominula, tímto plná moc zanikla a již se nikdy neobnovila a nemohlo dojít k obnovení ani poté, co , jméno FO, přestal být jednatelem žalobce a jeho funkce jednatele zanikla. Okresní soud tedy zatížil řízení vadou, pro kterou je nutné napadený rozsudek zrušit. Dále žalobce v odvolání namítal nesprávnost nákladového výroku proto, že soud přiznal žalované odměnu v plném rozsahu za úkony právní služby, za které lze přiznat odměnu ve výši poloviny.

3. Žalovaná navrhovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Žalovaná má za to, že skutková zjištění a závěry soudu I. stupně o skutkovém stavu věci, jakož i pasáž týkající se právního posouzení případu, plně obstojí ve všech ohledech a mohou být odvolacím soudem bezvýhradně akceptovány jako věcně správné a ústavně konformní. Pokud žalobce namítal, že soudní řízení je stiženo procesní vadou ohledně zastoupení žalobce, pak původní žalobce výslovně přiznal a uznal, že v minulosti udělil řádně plnou moc obecnému zmocněnci panu , jméno FO, , aby žalobce v tomto soudním řízení zastupoval. Podle ust. § 28 odst. 2 o. s. ř. je výpověď plné moci nebo její odvolání účinné až od okamžiku, kdy je zastoupený nebo zástupcem soudu řádně oznámeno. Do této chvíle soud jedná se zástupcem. Soud I. stupně proto nepochybil, jestliže jednal s panem , jméno FO, jako se zástupcem původního žalobce, jenž v tomto řízení byl obecným zmocněncem dle ust. § 24 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 27 odst. 1 o. s. ř. Podle žalované je zřejmé, že v tomto řízení ze strany zastoupeného původního žalobce, ani ze strany zástupce původního žalobce nebylo soudu nikdy oznámeno, že došlo k výpovědi či k odvolání plné moci, když pouze takováto výpověď nebo odvolání by bylo vůči soudu platné a účinné. Taktéž nenastala skutečnost, na základě které by plná moc zanikla ze zákona, neboť původní žalobce si v tomto soudním řízení nezvolil jiného svého zástupce. Ve svém odvolání pouze všeobecně, neurčitě a povšechně namítá, že soud I. stupně řádně nevyhodnotil veškeré skutkové okolnosti případu, neuvedl, jaké podstatné skutečnosti měl soud I. stupně při svém rozhodování vlastně pominout a neuvedl ani, v čem konkrétně má tvrzená nesprávnost právního posouzení věci okresním soudem spočívat.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobce důvodné není.

5. Vzhledem k tomu, že se účastníci řízení i jejich zástupci omluvili k nařízenému odvolacímu jednání, bylo jednáno v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.

6. Okresní soud v dané věci učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá, a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 10. 2006, č. j. 51 Co 39/2006-26 nařídil předběžné opatření ve znění, kterým bylo uloženo žalobci, aby nenakládal se svými věcnými právy k budově č. p. 175 na pozemku parc. č. St. 52, v k. ú. Písek, obec Písek, část obce , Anonymizováno, , a k pozemkům parc. č. St. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. Písek. Zároveň bylo žalované uloženo, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení podala u příslušného soudu žalobu, kterou se bude domáhat vůči žalobci zaplacení částky 14.240.214 Kč jako nároků vzniklých na základě smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 12. 5. 1995. Žalovaná ve stanovené lhůtě podala k Okresnímu soudu v Ostravě žalobu, kterou se domáhala po žalobci zaplacení částky 14.240.822,20 Kč s přísl. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 11. 1. 2010, č. j. 30 C 37/2007 – 155 žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací poté, co jeho předchozí rozsudky ze dne 30. 9. 2010, č. j. 51 Co 267/2010-273 a ze dne 13. 3. 2019, č. j. 51 Co 267/2010-949, byly zrušeny rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2222/2011 a ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 26 Cdo 3463/2019, a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení – rozsudkem ze dne 3. 9. 2020, č. j. 51 Co 267/2020-1210, rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. změnil tak, že uložil žalobci povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované částku 14.240.639,20 Kč s tam uvedenými úroky a úroky z prodlení a potvrdil ve zbývajícím rozsahu rozsudek okresního soudu ve výroku I. b). Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podal žalobce dovolání a usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 6. 2024, č. j. 26 Cdo 1004/2024-1790 bylo dovolání žalobce odmítnuto a žalované byly přiznány náklady dovolacího řízení v částce 60.887 Kč.

7. Podle ust. § 77a odst. 1 o. s. ř. zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření z jiného důvodu než pro to, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, nebo proto, že právo navrhovatele bylo uspokojeno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Této odpovědnosti se navrhovatel nemůže zprostit, ledaže by ke škodě nebo k jiné újmě došlo i jinak.

8. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení žalobu na náhradu škody nebo jiné újmy podle odst. 1 je třeba podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy předběžné opatření zaniklo, nebo kdy bylo pravomocně zrušeno, jinak právo zanikne. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

9. Odvolací soud se zcela ztotožňuje s právním posouzením věci okresním soudem, že žaloba důvodná není. Jak správně uvedl okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku, prvotní podmínkou pro vznik povinnosti nahradit škodu tomu, komu předběžným opatřením (jeho nařízením) vznikla, je dle shora citovaného právního ustanovení ta skutečnost, že nařízené předběžné opatření musí zaniknout nebo být zrušeno z jiného důvodu než pro to, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla se svou žalobou ve věci samé, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 C 37/2007, úspěšná a jejímu návrhu bylo vyhověno, nebylo možno žalobě žalobce vyhovět. Odvolací soud se také zcela ztotožňuje s argumentací okresního soudu, že i v případě, že by zmíněná první podmínka naplněna byla, žalobce v řízení neprokázal existenci škody, když k žalobě nebyly předloženy označené listinné důkazy, tj. smlouva o uzavření budoucí smlouvy a doklad o zaplacení částky 140.000 Kč. Tím, že se zástupce žalobce nedostavil k nařízenému jednání před okresním soudem, se zbavil možnosti být poučen podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř.

10. Pokud žalobce namítal, že nebyl v řízení před okresním soudem řádně zastoupen, pak ani tato námitka odvolatele není důvodná. Z obsahu spisu vyplývá, že jednatel společnosti , právnická osoba, ., , jméno FO, udělil plnou moc , jméno FO, dne 9. 2. 2008, aby společnost v plném rozsahu zastupoval dle § 24 a § 28 o. s. ř. Tato plná moc nezanikla tím, že se , jméno FO, stal jednatelem společnosti, kterým byl dle výpisu z obchodního rejstříku od 4. 6. 2018 do 1. 4. 2019. Ze spisu dále vyplývá, že , jméno FO, vypověděl plnou moc až v podání ze dne 20. 12. 2021 (č. l. 198), kdy téhož dne bylo toto podání doručeno okresnímu soudu. Teprve tímto dnem se stalo odvolání plné moci účinné vůči soudu, na tom nemění nic ani to, že ve výpovědi plné moci je uvedeno, že tuto vypovídá ke dni 31. 3. 2019. Po celou dobu, kdy probíhalo řízení před okresním soudem, byla tedy společnost řádně zastoupena , jméno FO, jako obecným zmocněncem.

11. Odvolací soud tedy uzavírá, že řízení před okresním soudem netrpí vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, či by byla důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná měla plný úspěch ve věci, náleží jí v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud, na rozdíl od okresního soudu, má za to, že zástupci žalované náleží odměna za právní zastoupení, a to za přípravu a převzetí zastoupení, za vyjádření k žalobě ze dne 26. 10. 2011, za vyjádření z 20. 11. 2012, za účast u jednání dne 21. 11. 2012 u okresního soudu, kdy ve věci nebylo jednáno a nebylo zahájeno jednání, náleží zástupci žalované polovina odměny dle ust. § 14 odst. 2 advokátního tarifu, dále mu náleží odměna za návrh na pokračování v řízení včetně vyjádření a odměna za účast u jednání před okresním soudem dne 13. 11. 2021. Celkem tak má nárok na odměnu za 5,5 úkonů v souladu s ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. á 6.700 Kč, tj. 36.850 Kč, dále má nárok na 6 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., na náhradu za ztrátu času ve výši 2.000 Kč a na cestovné ve výši 5.346 Kč, které okresní soud řádně vypočítal, tj. celkem 7.346 Kč, takže má nárok na náklady řízení ve výši 45.996 Kč, dále mu náleží 21% DPH z těchto částek, což je 9.659 Kč, takže náklady před soudem I. stupně představují částku 55.655 Kč. Odvolací soud pak nepřiznal zástupci žalované odměnu za sdělení ze dne 23. 4. 2021, kdy v tomto podání pouze souhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání, a nejde tedy o úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z těchto důvodů odvolací soud v odstavci II. výroku rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

13. Žalovaná byla úspěšná také v odvolacím řízení, proto jí v souladu s ust. § 224 a § 142 odst. 1 náleží náhrada nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud pak přiznal zástupci žalované odměnu za vyjádření k odvolání, za návrh na pokračování v řízení včetně vyjádření z 12. 7. 2024, kdy za tyto dva úkony přiznal odměnu ve výši 6.700 Kč dle ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za účast u odvolacího jednání dne 4. 10. 2023 přiznal polovinu mimosmluvní odměny v souladu s ust. § 14 odst. 2 advokátního tarifu, poněvadž jednání bylo odročeno bez projednání věci a polovina úkonu byla přiznána také za sepis závěrečného návrhu a vyúčtování nákladů řízení, a to v souladu s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu. Zástupce žalované má tak nárok na odměnu v celkové výši 20.100 Kč, dále má nárok na 4 režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a na 21% DPH z těchto částek, což je 4.473 Kč, takže náklady odvolacího řízení představují částku 25.773 Kč. Zástupci žalované pak nebyla přiznána odměna za sepis a podání návrhu žalovaného z 28. 6. 2022 na stanovení lhůty insolvenčnímu správci dle § 264 odst. 2 insolvenčního zákona, když se nejedná o žádný úkon právní služby podřaditelný pod ust. § 11 advokátního tarifu a když toto podání nebylo soudu předloženo.