8 Co 170/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou advokát sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 45.374,66 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově ze dne 31. 5. 2024, č. j. 115 C 111/2024-52,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci II. výroku, ohledně zaplacení částky 5.000 Kč mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, ohledně 15% úroku z prodlení ročně z částky 5.000 Kč za dobu od 17. 10. 2023 do zaplacení, se rozsudek potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 1.358,81 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, , advokátky sídlem , adresa, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 2.573 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, , advokátky sídlem , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26.090,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 17. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19.283,94 Kč s úrokem ve výši 3.205,27 Kč, s úrokem ve výši 12,40 % ročně z částky 44.474,66 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3.748,60 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44.474,66 Kč za dobu od 19. 9. 2023 do 16. 10. 2023, byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru , název, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 55.000 Kč převodem na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, , který vedla pro žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z disponibilní částky ve výši 3.494,39 Kč. Z toho okresní soud dovodil, že žalobkyně ani k výzvě soudu neprokázala, že by její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak vyžaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobkyně nepředložila žádné důkazy za účelem prokázání skutečné majetkové situace žalovaného v rozhodné době. Soud proto hodnotí smlouvu jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný doposud uhradil 23.909,28 Kč a soud tak zavázal žalovaného zaplatit rozdíl mezi poskytnout částkou 55.000 Kč a žalovaným uhrazenou částkou 23.909,28 Kč, tj. 26.090,72 Kč. Úrok z prodlení okresní soud stanovil v souladu s ust. § 1970 o. z., když žalovaný byl vyzván k plnění výzvou ze dne 9. 10. 2023, která byla doručena žalovanému 12. 10. 2023, kdy byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů od odeslání výzvy, tj. do 16. 10. 2023 a úrok z prodlení tak soud přiznal od 17. 10. 2023.

3. Proti tomu rozsudku, a to proti odstavcům II. a III. výroku, podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 5.000 Kč od 17. 10. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Uvedla, že od částky 55.000 Kč poskytnuté z neplatné smlouvy o úvěru byla správně odečtena částka ve výši 23.909,28 Kč, kterou žalovaný uhradil na předmětný dluh, přičemž výsledná částka představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky měla být žalobci přiznána ve výši 31.090,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 17. 10. 2023 do zaplacení, nikoliv ve výši 26.090,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 17. 10. 2023. Žalobkyni tak náleží bezdůvodné obohacení v celkové výši 31.090,72 Kč.

4. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.

6. Žalobkyně v odvolání nezpochybňuje skutková zjištění, ke kterým dospěl okresní soud a krajský soud na ně v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud rovněž souhlasí s právním hodnocením věci, pokud okresní soud dospěl k závěru, že daná úvěrová smlouva je neplatná s odkazem na ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru) a že žalobkyni náleží rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou, tj. částkou 55.000 Kč a žalovaným zaplacenou částkou, tj. částka 23.909,28 Kč. Rozdíl však nečiní částku 26.090,72 Kč ale, jak správně uvádí žalobkyně v odvolání, částku ve výši 31.090,72 Kč. Žalobkyni tak kromě přiznané částky ve výši 26.090,72 Kč náleží dále částka 5.000 Kč.

7. V tomto směru byl rozsudek okresního soudu změněn v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit částku 5.000 Kč.

8. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věty třetí o spotřebitelském úvěru, dle kterého poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnout jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Toto ustanovení je speciálním ustanovením ve vztahu k ustanovení § 1970 o. z. Důvodová zpráva k ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho obranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splacení soud, pokud nedošlo k dohodě mezi úvěrujícím a úvěrovaným. Tento závěr vyplývá rovněž z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022.

10. S ohledem na shora uvedené má žalobkyně nárok na úroky z prodlení z přiznané jistiny až v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, a to v době podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jestliže dohodou stran nebyla určena splatnost zbytku spotřebitelského úvěru, pak tuto splatnost stanoví soud. Jelikož se žalovaný k jednání soudu nedostavoval, nebránil se žalobě a netvrdil nic o svých majetkových poměrech, pak je nutno mít za to, že je schopen částku ve výši 5.000 Kč, kterou nyní přiznává odvolací soud, zaplatit do tří od právní moci rozsudku. Kromě této částky, s ohledem na shora uvedené, nenáleží žalobkyni úrok z prodlení, neboť doposud se žalovaný do prodlení se zaplacením této částky nedostal.

11. Odvolací soud v souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

12. Za řízení před soudem prvého stupně měla žalobkyně úspěch v 55 %, neúspěšná byla ve 45 %, když se dožadovala včetně úrokového příslušenství zaplacení částky 60.861,60 Kč a přiznána jí byla částka 33.530,93 Kč. Náleží jí tak náhrada nákladů řízení v rozsahu 10 %. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství činila částku 45.374,60 Kč a z této částky činí odměna advokáta 2.940 Kč. Zástupci žalobkyně náleží odměna za tři úkony právní služby, a to je příprava převzetí věci, předžalobní výzva a podání žaloby, tedy tři úkony po 2.943 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč, vše v souladu s ust. § 7 a § 13 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb., tj. 9.729 Kč, z této částky náleží zástupkyni žalobkyně 21%, což je částka 2.043,09 Kč, tj. celkem 11.772,09 Kč. Kromě této částky náleží žalobkyni náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.816 Kč. Celkem tak činí náklady řízení před soudem prvého stupně 13.588,09 Kč, 10 % z této částky je částka 1.358,81 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

13. Pokud se týká náhrady nákladů odvolacího řízení, zde byla žalobkyně v převážné míře úspěšná a náleží jí tak náhrada nákladů řízení v plné výši. Předmětem odvolacího řízení byla částka 5.000 Kč a z této částky činí odměna advokáta 1.000 Kč za jeden úkon právní služby. Zástupkyni žalobkyně tak náleží odměna za jeden úkon právní služby ve výši 1.000 Kč, a to za podané odvolání a jeden režijní paušál ve výši 300 Kč, tj. celkem 1.300 Kč. Z této částky dále náleží 21% DPH, což je 273 Kč. Celkem tak činí odměna advokátky 1.573 Kč. Kromě této částky náleží žalobkyni náhrada za zaplacený soudní poplatek z odvolání, což je částka 1.000 Kč. Celkem tak činí náklady odvolacího řízení částku 2.573 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.