8 Co 198/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: jméno zainteresované společnosti , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená likvidátorem právnická osoba zastoupený při výkonu funkce anonymizováno zastoupená advokátem jméno zástupce zainteresované společnosti sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 76.766,76 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 12. 7. 2024, č. j. 8 C 174/2023-127,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 10.841,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, advokáta sídlem , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 71.283,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši a z částek, které jsou specifikovány v odstavci I. výroku rozsudku, do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla zamítnuta o částku 5.483,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 33.205,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání do odstavců I. a III. výroku rozsudku a domáhala se změnit rozsudek tak, aby žaloba v této části byla zamítnuta. V odvolání žalovaná uvedla, že od samého počátku sporu a rovněž v rámci proběhlého trestního řízení vedeného dle ust. § 158 odst. 3 trestního řádu, tvrdila, že mezi ní a žalobkyní nedošlo k žádné dohodě o půjčkách. O tom, že z jejího podnikatelského účtu odcházely platby na účet žalované, se dozvěděla, resp. s ohledem na množství pravidelných plateb, které hradí, toto zjistila, po změně účetní, tedy poté, co její účetnictví a ekonomiku firmy přestala zpracovávat a vést její matka , tituly před jménem, , jméno FO, a začala ji zpracovávat paní , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy na počátku roku 2020. Vzhledem k tomu, že její matka jí nevydala účetnictví firmy do roku 2018, musela nová účetní účetnictví z předchozích několika let rekonstruovat z výpisů z účtů a z dalších veřejně dostupných dokladů, přičemž na základě zjištění, ke kterým nová účetní dospěla, tedy že neexistuje žádný podklad pro hrazení pravidelných měsíčních splátek na účet žalobkyně, žalovaná přestala hradit jakékoliv platby na účet žalobkyně a současně po zjištění dalších skutečností dne 26. 10. 2021 podala i návrh na vydání EPR na žalobkyni pro bezdůvodné obohacení ve výši 98.700,12 Kč, které byl ke dni 20. 2. 2020 vydán. Žalovaná však byla nucena tento návrh vzít zpět, neboť by bez dokladů z účetnictví neunesla důkazní břemeno s ohledem na vyjádření protistrany. Žalovaná poukazovala na to, že v rámci trestního řízení dala souhlas s vyžádáním údajů dle § 8 odst. 2 trestního řádu, tedy údajů podléhajících bankovnímu tajemství a teprve po ukončení šetření policií podala žalobkyně návrh na vydání EPR. Okresní soud se při svých úvahách vůbec nezabýval doloženým jednáním žalované od doby, kdy přestala hradit splátky na účet žalobkyně, tedy od dubna 2020, kdy postupem doby, tak jak zjišťovala, průběžně další a další skutečnosti, činila právní kroky, které svědčí pro fakt, že žádnou půjčku se žalobkyní neuzavírala, ani nevěděla o tom, že ji za její osobu uzavřel někdo jiný. Při hodnocení věrohodnosti tvrzení svědků , jméno FO, a , jméno FO, , především kterými okresní soud zdůvodnil své rozhodnutí o prokázání faktů, že žalovaná věděla o uzavření zápůjček i stanovení úroků a při hodnocení kontinuálních a transparentních kroků žalované činěných její osobou bezprostředně po zjištění, že z jejího účtu odchází finanční prostředky, jejíž podklad nezná, je jednoznačným závěrem pouze ten, že žalovaná skutečně žádnou zápůjčku s žalobkyní neuzavírala a současně ani neuzavírala žádnou dohodu o úrocích. Dále zmínila současný vyhrocený vztah mezi těmito dvěma pro rozhodnutí daného soudu klíčovými svědky a žalovanou, což samozřejmě její věrohodnost nepodporuje a k čemuž byly v rámci daného řízení taktéž provedeny přesvědčivé důkazy. Podle žalované tedy žalobkyně neprokázala, že by byly uzavřeny ústní smlouvy o zápůjčkách a byl stanoven úrok. Žalovaná pak doložila výpis z účtu, z něhož vyplývá, že z účtu bylo měsíčně provedeno cca 50 plateb, platba žalobkyně nebyla jakkoli specifikována identifikačními údaji. Žalovaná připustila, že vždy platby verifikovala na základě pokynu své matky, která jí vedla její účetnictví i ekonomiku firmy. Žalovaná blíže nezjišťovala účel plateb. Ekonomickou stránku své firmy neřešila, soustředila se výhradně na provoz a rozvoj své ordinace a kromě toho své matce bezmezně důvěřovala. Kromě toho doložila ještě dvě podání, která učinila ve vztahu k její osobě její matka , tituly před jménem, , jméno FO, a bývalý manžel, kdy z těchto bez dalšího vyplývá, že tyto osoby opakovaně uváděly a podávaly k soudům a dalším institucím sdělení a podněty, které nejsou pravdivé a jejich hlavním účelem je osobu žalované poškodit. Listinami, které byly přiloženy, žalovaná dosud nedisponovala, dozvěděla se o nich později z jiných řízení.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části jako věcně správného. Odvolání podle jejího názoru není důvodné, když okresní soud provedené důkazy řádně zhodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, dospěl ke správným skutkovým zjištěním, která také přesvědčivě odůvodnil. Žalobkyně nemá za to, že je opodstatněné tvrzení žalované, že jediná platba, jejíž poukázání žalované bylo žalobkyní prokázáno, je platba 200.000 Kč, a že ostatní platby byly prokázány toliko v důsledku vlastní aktivity žalované. Toto tvrzení v odvolání žalované je vyvráceno samotným obsahem spisu žalobkyně – zcela nezávisle na zjištěních, která případně vyplynula ze spisu Policie ČR – doložila do spisu u jednání konaného 28. 3. 2024 výpisy z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, za dobu od června 2011 do prosince 2017, které samy o sobě bezpečně prokazují uskutečnění žalovanou zpochybňované peněžní převody. Pokud žalovaná v odvolání uvedla, že v její prospěch vypovídá její postup po 1. 4. 2020, kdy přestala hradit žalobkyni splátky, podala trestní oznámení a následně tedy žalobu na žalobkyni, žalobkyně s tímto nesouhlasí. Postup žalované totiž vypovídá nanejvýš o tom, že žalovaná dospěla k závěru, že vzhledem k neexistenci písemné smlouvy o zápůjčce se jí podaří právní základ jejích závazku zpochybnit a pomocí kombinace prostředků trestního práva a občanského soudního řízení se pokud možno vyhnout placení jejích dluhů.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalované důvodné není.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že žalovaná od roku , Anonymizováno, provozovala ordinaci , anonymizováno, a od počátku tohoto podnikání do roku 2018 se o její účetnictví starala její matka , tituly před jménem, , jméno FO, . Ta byla rovněž od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, jednatelkou žalobkyně, jejímž společníkem je , jméno FO, . Dne 29. 6. 2011 byla z účtu žalobkyně č. , č. účtu, na účet žalované č. , č. účtu, převedena částka 200.000 Kč se zprávou pro příjemce, že jde o půjčku. Od 30. 4. 2012 byla z výše uvedeného účtu žalované na výše uvedený účet žalobkyně zasílána měsíční částka 2.498,16 Kč s VS: , var. symbol, a takto bylo uhrazeno do 30. 11. 2015 celkem 44 splátek po 2.498,16 Kč. Dne 7. 9. 2015 byla z téhož účtu žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, převedena částka 95.000 Kč z referencí, že jde o půjčku a od 29. 12. 2015 do 29. 4. 2016 byly z účtu žalované č. 865201200247/0100 na účet žalobkyně uhrazeny tři splátky po 5.135,93 Kč s VS: , var. symbol, , dne 20. 5. 2016 byl stejným převodem uhrazen doplatek splátek za leden až duben 2016 ve výši 1.389,66 Kč a od 30. 5. 2016 bylo stejným způsobem bezhotovostně se stejným variabilním symbolem uhrazeno z uvedeného účtu žalované na účet žalobkyně celkem 47 splátek ve výši 5.483,34 Kč do 31. 3. 2020. Dne 11. 10. 2016 opět z účtu žalobkyně na účet žalované byla převedena částka 130.000 Kč.

6. Okresní soud hodnotil důkazy v souladu s ust. § 132, jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a dospěl ke správnému závěru o skutkovém stavu takovému, že žalobkyně, za kterou jednala jednatelka , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřela s žalovanou smlouvy o půjčkách (zápůjčkách), které byly také řádně žalovanou spláceny až do března 2020. Soud prvého stupně se také vypořádal s námitkami žalované ohledně věrohodnosti svědků Mgr. , jméno FO, a , jméno FO, s ohledem na vyhrocené vztahy mezi žalovanou a těmito svědky.

7. Pokud se týká právního hodnocení věci, pak okresní soud správně posoudil smlouvy o půjčce uzavřené do konce 2013 podle ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.) a smlouvy uzavřené po tomto datu pak posoudil správně podle ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (o. z.).

8. Odvolací soud se také ztotožňuje s právními závěry okresního soudu, že žalobkyně uzavřela s žalovanou 29. 6. 2011 ústní smlouvu o půjčce v souladu s ust. § 657 a násl. obč. zák., na základě níž žalobkyně poskytla žalované na její účet částku 200.000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto půjčku navýšenou o 2% roční úrok v pravidelných měsíčních splátkách po 2.498 Kč do úplného zaplacení. Dne 7. 9. 2015 žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu o poskytnutí další částky 95.000 Kč, o kteroužto částku byla navýšena původní jistina, kterou se žalovaná zavázala splácet s dohodnutými úroky ve výši 2 % ročně, a to tak, že od prosince 2015 budou splátky činit 5.135,93 Kč a od května 2016 byly měsíční splátky sjednány ve výši 5.483,34 Kč. Další smlouvu o zápůjčce pak uzavřeli účastníci dne 10. 10. 2016, když na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 130.000 Kč, o kterou navýšila nesplacenou jistinu předchozích zápůjček a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet opět navýšenou o 2% roční úrok v pravidelných měsíčních splátkách po 5.483,34 Kč, když tyto smlouvy byly uzavřeny podle ust. § 2390 a násl. o. z. Žalobkyně splácela svůj závazek do konce března 2020, zbývajících 14 splátek po 5.483,34 Kč žalovaná nesplatila.

9. Pokud se týká námitek žalované v odvolání, pak i kdyby soud vyhodnotil výpovědi svědků jako nevěrohodné, a to s ohledem na špatné a vyhrocené vztahy mezi žalovanou a svědky, pak uzavření půjčky a zápůjček bylo dostatečně prokázáno dalšími v řízení provedenými důkazy, a to obsahem a výsledkem přiloženého spisu Policie ČR, , Anonymizováno, , kdy v tomto řízení se policie velmi podrobně zabývala okolnostmi převodů předmětných částek z účtu žalobkyně na účet žalované. V rámci tohoto řízení byla provedena analýza výpisů z účtu žalované, z nichž jednoznačně vyplývá, že na účet žalované byly připsány zmíněné částky, které byly navíc žalovanou řádně spláceny. Dále byly prokázány účetními doklady, knihou bankovních dokladů, daňovými přiznáními, výpisy z účtu žalobkyně, kdy částky převedené na účet žalované byly označeny jako „půjčky“. Žalovaná sama připustila i v odvolání, že vždy platby verifikovala, kdy bez tohoto by splátky nemohly být realizovány. Také odvolací soud považuje za velmi nepravděpodobné, aby cca 8 let žalovaná splácela předmětné půjčky (zápůjčky), aniž by o tom věděla. Jako zkušená podnikatelka se měla o tyto záležitosti starat, a pokud by tak neučinila, muselo to jít k její tíži.

10. V řízení bylo také mimo jiné prokázáno, že pokud by jí tyto půjčky nebyly poskytnuty, nemohla by platit pravidelné výdaje, jako mzdy zaměstnanců, sociálně-zdravotní pojištění apod. Musela vědět, že je v mínusu a že bez těchto půjček (zápůjček) není schopna platit běžné výdaje a že v opačném případě by došlo k zablokování jejího účtu.

11. To, že dala žalovaná souhlas s vyžádáním údajů v průběhu trestního řízení je logické, kdy sama podala trestní oznámení na svou matku pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu.

12. Podle názoru odvolacího soudu nehraje roli ani to, že žaloba ze strany žalobkyně byla podána u okresního soudu poté, co bylo ukončeno šetření policie. Žalobkyně si mohla předmětnou žalobu podat v podstatě kdykoli.

13. Pokud navrhovala žalovaná provedení dalších důkazů, tj. výpis z účtu u , právnická osoba, , tento důkaz mohla navrhovat, případně předložit už v řízení před okresním soudem a proto je tento důkaz ve smyslu ust. § 205a nepřípustný. Další důkazy považuje odvolací soud za nadbytečné, poněvadž měly zpochybnit věrohodnost svědků, když vztahy (nepřátelské, vyhrocené) mezi žalovanou a svědky byly dostatečně prokázány.

14. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který je rovněž správný.

15. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalobkyni byly přiznány náklady odvolacího řízení v celkové výši 10.841,60 Kč. Tyto náklady se sestávají z odměnu za dva úkony právní služby po 4.180 Kč, tj. za vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání, dále byly přiznány zástupci žalobkyně dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH z těchto částek, což je 1.881,60 Kč.