8 CO 231/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa zastoupená advokátem titul anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 130.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 2. 6. 2021, č. j. 238 C 50/2018-213,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. a III. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 130.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení oproti povinnosti žalobkyně vydat žalované osobní vozidlo zn. Suzuki Grand Vitara kombi, [registrační značka], VIN: [číslo VIN], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a České republice - Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu na vozidlo, jak je specifikováno ve výroku rozsudku, za kupní cenu [částka]. Dne [datum] toto vozidlo přistavila žalobkyně žalované s vadou klepajícího motoru a požadovala opravu vozu. Žalovaná dopisem ze dne [datum] reklamovanou vadu vozidla neuznala, když důvodem bylo, že nebylo prokázáno, že by se uplatňovaná vada vyskytovala na vozidle ke dni předání. Následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] od kupní smlouvy odstoupila, a to pro vadu spočívající v klepání motoru a dále z důvodu, že skutečný stav tachometru neodpovídal údaji uvedenému v předávacím protokolu. Vzhledem k tomu, že vozidlo nebylo schopno plnit svůj účel, odstoupila od kupní smlouvy a požádala o vrácení kupní ceny a současně o převzetí vozidla. Provedeným znaleckým zkoumáním bylo vyvráceno, že by vozidlo mělo najeto více kilometrů, než které uváděl tachometr, a dále ze znaleckého posudku vyplývá, že vada související s neodpovídajícím technickým stavem motoru byla způsobena nesprávným provozováním vozidla Suzuki v období před jeho prodejem. Okresní soud skutková zjištění podřadil pod ust. § 2158, § 2161 odst. 2 a § 2169 občanského zákoníku a dospěl k závěru, že vada vozidla projevující se klepajícím motorem byla následkem špatné údržby vozidla, kdy nedocházelo k pravidelné výměně oleje, včetně filtrů, v intervalech stanovených výrobcem a tuto vadu nemohla žalobkyně žádným způsobem ovlivnit, když ani výměna oleje tuto vadu neodstranila. Vada se vyskytla na předmětném vozidle v průběhu 6 měsíců od převzetí vozidla, proto nastává ve smyslu ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku domněnka, že vozidlo bylo v době převzetí vadné, což potvrdily i závěry znaleckého posudku, přestože se vada v motoru projevila později. Vada byla důsledkem špatné údržby motoru vozidla, nedostatečné výměny motorového oleje a filtrů podle pokynů výrobce a motor byl značně zanesen karbonem. Za této situace bylo shledáno vozidlo vadným již v době převzetí. Při posuzování nároku z odpovědností za vady postupoval okresní soud podle § 2169 občanského zákoníku, protože žalovaná reklamaci neuznala, jak vyplývá z dopisu ze dne [datum], žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně v dalším řízení. Uvedla, že nebylo prokázáno zcela bez jakýchkoli pochybností, že žalovaná nese odpovědnost za vady vozidla dle ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku. Rozhodným pro vydání rozsudku okresním soudem byl znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], [titul] ze dne [datum]. Tento znalecký posudek žalovaná zpochybnila ve vyjádření ze dne [datum], kdy uvedla, že provedený znalecký posudek nepodal jasný závěr o tom, že by nemohlo k vadě klepáním dojít opotřebením a mírou používání ze strany žalobkyně. Znalec konstatuje, že identifikoval konkrétní závadu, a to poškození - zadření kluzného ložiska na ojničním čepu klikového hřídele. Pokud by ovšem bylo kluzné ložisko zadřeno, nebylo by možné motor nastartovat a sledovat motor v chodu. Je tedy zřejmé, že kluzné ložisko bylo poškozeno, ale nemohlo být zadřeno. Pokud se týká výměny oleje, lze se domnívat, že k výměně oleje došlo až ze strany žalobkyně, a to před samotným posouzením vozidla znalcem. Tato skutečnost zjištěná znalcem dokazuje, že majitelka vozidla provedla (nechala provést) výměnu motorového oleje po vzniku závady, tuto skutečnost nikde neuvedla a de facto přiznává, že neprovedla výměnu oleje v termínu, ve kterém měla, ale zároveň tím znemožnila objektivní posouzení oleje, který byl v motoru, když se závada ložiska projevila klepáním a ztrátou výkonu. Je tedy zřejmé, že majitelka si byla vědoma nedodržení údržbových intervalů. Znalec na straně 27 uvádí, že ke znečistění motoru karbonem nemohlo dojít pouze v horizontu posledních cca 26.400 km, ale na následující straně tento svůj závěr vyvrací. Znalec na straně 28 posudku ze dne [datum] konstatuje, že údaje v kupní smlouvě a předávacím protokolu neodpovídaly skutečnosti. Toto ovšem přísluší pouze soudu, nikoliv znalci. Náklady na opravu a opravitelnost motoru znalec odhaduje podle neuvedeného postupu a je tedy nemožné jeho tvrzení ověřit. V závěru na straně 30 posudku znalec již píše o poškození ložiska, ale v celém posudku píše, že ložisko bylo zadřeno a konstatuje, že s určitou pravděpodobností mohla, ale také nemusela, být závada na ložisku již před [datum]. Znalec neprovádí výpočet pravděpodobností výskytu závady, kterou z dat v posudku lze vypočítat, ale rovnou dovozuje, že dne [datum] byla již na kluzném ložisku závada. V rozsudku se mylně uvádí, že předmětné kluzné ložisko bylo zadřeno. To není pravda, protože pak by nebylo možné motor nastartovat. Ložisko bylo poškozeno. Nesprávné provozování vozidla před prodejem je pouze domněnkou znalce, kterou nijak nedoložil. Z definovaného intervalu, kdy začalo být ložisko nekvalitně mazáno, lze vypočítat pravděpodobnost vzniku závady před [datum]. Znalcovo opomenutí výrobcem schváleného údržbového postupu bylo možné zabránit vzniku závady na ložisku a vytváří se dojem, že této závadě nešlo zabránit.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že má za to, že nejsou dány důvody ke zrušení napadeného rozsudku. Žalovaná v odvolání zpochybňuje postup soudu I. stupně, kdy operuje s úvahou, že dle citace odvolání:„ na to soud vypracování revizního znaleckého posudku zamítl, když uvedl, že závěry znalce považuje za dostatečné a logické. Tento závěr učinil, ačkoliv sám opakovaně uvedl, že po technické stránce věci nerozumí.“ Žalobkyně má za to, že soud I. stupně se dostatečně vypořádal s důvody nevyhovění návrhu žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, kdy tyto důvody shrnuje v bodě 12. odůvodnění předmětného rozsudku. Jedinou námitkou nesprávnosti znaleckého posudku bylo, že mohlo dojít k zabránění vzniku vady výměnou oleje. Tuto námitku znalec opakovaně vyvrátil, kdy uvedl, že rozborem oleje bylo zjištěno, že jeho kvalitativní parametry byly v pořádku, ale byl silně znečištěn karbonem a ani okamžitá výměna oleje již vzniku vady nemohla zabránit. Žalovaná se ve svém odvolání následně zabývá zpochybňováním předmětného znaleckého posudku. Žalobkyně má za to, že toto subjektivní hodnocení kvality znaleckého posudku nemá žádnou právní relevanci a není způsobilé ke zpochybnění závěrů soudního znalce. Znalec ve svém posudku došel k jasnému závěru, že předmětná závada poškození [kluzného] ložiska se vyskytovala na vozidle již v době jeho prodeje žalobkyni a obsluha vozidla neměla jakoukoliv možnost negativně ovlivnit vznik poškození motoru.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Krajský soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními, jak je učinil okresní soud a zcela na ně odkazuje. Pro rozhodnutí ve věci je právně významná skutečnost, že kupní smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum], ke zjištění vady vozidla došlo dne [datum], kdy žalobkyně cestovala z [obec] do [obec] a vozidlo ztrácelo výkon motoru. Poté, co nechala odtáhnout vozidlo do servisu, tam byla zjištěna nutnost generální opravy motoru. Žalobkyně se proto spojila s žalovanou a přistavila v servisu žalované předmětné vozidlo dne [datum], přičemž při předání vozidla vytkla vadu, která spočívá v tom, že motor ztrácí výkon a ozývá se klepání motoru. Dle autorizovaného servisu se jedná o vadu, pro níž nelze vozidlo užívat a je třeba provést opravu motoru. Žalovaná se k vytknuté vadě vyjádřila až [datum], kdy vadu neuznala, poté žalobkyně dopisem z [datum] odstoupila od kupní smlouvy z důvodu, že vozidlo má vady, pro které vozidlo nelze užívat.

7. Stejně tak odvolací soud odkazuje na zjištění, která učinil okresní soud ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [titul]. Znalec jednoznačně uvedl (č. l. 28 znaleckého posudku - č. l. 144 spisu), že délka procesu poškození mazacích ploch motoru neodpovídá běžnému provozu v souladu s pokyny výrobce, ale jedná se o zjevné zanedbání údržby před zakoupením vozidla dne [datum]. Nelze vyloučit ani urychlení daného procesu poškození zasažených kluzných ploch v důsledku uvolnění usazeného karbonu, který ucpal odpovídající mazací kanál, zajišťující přívod mazacího oleje do mazacího místa se zjištěným poškozením třecích ploch. Obsluha vozidla po jeho zakoupení dne [datum] a následného provozování neměla jakoukoliv možnost negativně ovlivnit vznik poškození motoru - jeho klepání, resp. vzniku této závady v daném okamžiku již nebylo možné ani nijak zabránit. Zároveň znalec jednoznačně uvedl, že oprava motoru by byla neúčelná, s ohledem na množství karbonu by totiž i po výměně a opravě poškozených dílů nebylo možné zaručit opakování dané závady, resp. vznik daného poškození lze předpokládat na dalších kluzných místech (č. l. 145 spisu - č. l. 29 znaleckého posudku ze dne [datum]). Generální oprava motoru by si vyžadovala vynaložení nákladů ve výši nejméně [částka] bez DPH. Dále ze závěru znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že se jednalo o dlouhodobý provoz za nevhodných podmínek (degradovaný olej, znečištění motoru karbonem). Zároveň znalec uvedl, že současně nelze ani vyloučit variantu, že po posledních výměnách motorového oleje v intervalech stanovených výrobcem vozidla Suzuki, došlo k náhlému uvolnění usazeného karbonu, vniknutím mechanických nečistot do mazacího místa nebo ucpání příslušného mazacího kanálku vyplaveným karbonem.

8. Okresní soud se rovněž zcela správně vypořádal s tím, proč neprovedl revizní znalecký posudek. Hodnocení důkazů znaleckým posudkem spočívá, jak správně uvádí okresní soud, v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem v názvu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Aby soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.

9. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje zcela s právním posouzením věci, jak ho učinil okresní soud. Jelikož se jedná o smlouvu kupní uzavřenou mezi podnikatelem jako prodávajícím a žalobkyní jako fyzickou osobu, okresní soud zcela správně aplikoval na daný spor ustanovení § 2158 a násl. občanského zákoníku. V daném případě se tak jedná o vztah mezi prodávajícím podnikatelem a spotřebitelem.

10. Dle ust. § 2158 odst. 1 občanského zákoníku je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

11. Dle § 2161 odst. 1 občanského zákoníku prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá.

12. Dle § 2161 odst. 2 občanského zákoníku projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.

13. Dle § 2169 odst. 1 občanského zákoníku nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

14. I když je ust. § 2161 speciálním ustanovením, bude třeba v některých případech použít i obecnou úpravu, a to např. ust. § 1914 a násl., § 2099 občanského zákoníku. V daném případě prodávající v režimu spotřebitelské smlouvy odpovídá bez svého zavinění, tedy jedná se o jeho objektivní odpovědnost za nedostatky věci - vady, jež se vyskytly v době 24 měsíců od převzetí věci (§ 2165). Základem odpovědnosti prodávajícího je smlouva a ujednání zde uvedená. V souladu s ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku je kupující povinen prokázat výskyt vady a okolnosti, že se projevila do 6 měsíců od převzetí věci, což v daném případě bylo splněno a v souladu s ust. § 2161 odst. 2 občanského zákoníku tedy platí domněnka, že vada tady byla při převzetí věci. V tomto směru pak spočívá důkazní břemeno na žalované, že tomu tak nebylo. V daném případě žalovaná navrhla k prokázání této skutečnosti znalecký posudek, který však jednoznačně uvedl, že vada zde byla již v době koupě předmětného vozidla.

15. Pokud se týká vadnosti věci, dle § 2099 odst. 1 občanského zákoníku věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095, § 2096 občanského zákoníku. V souladu s ust. § 2165 je pak nutno danou vadu uplatnit v době 24 měsíců od převzetí věci a v souladu s ust. § 2172 občanského zákoníku u prodávajícího. Rovněž platí, že vadu je nutno uplatnit včas, jinak se pozbývá právo od smlouvy odstoupit (§ 2111 občanského zákoníku). I tato skutečnost byla ze strany žalobkyně splněna, neboť vadu reklamovala u prodávajícího ihned poté, co ji zjistila.

16. Pokud se týká práv z odpovědnosti za vady dle § 2169 občanského zákoníku, tak toto ustanovení nepředepisuje předpoklad volby nároku z odpovědnosti za vady, jako tomu je v obecné úpravě § 2106 a § 2107 občanského zákoníku. Nerozlišuje se tedy podstatné a nepodstatné porušení smlouvy, v ust. § 2169 existuje pouze jeden režim. Volba pak závisí na možnosti podnikatele. Právo na odstoupení od smlouvy tak vzniká kupujícímu v případě, že není možné věc či součást věci vyměnit, nemožnost je nutno posuzovat objektivně s přihlédnutím ke konkrétnímu případu.

17. V daném případě žalovaná jednak odmítla vadu odstranit, a jak dále vyplývá ze znaleckého posudku„ lokálně odstranění zjištěné vady na motoru, která se projevovala klepáním, by bylo neúčelné, a to s ohledem na množství karbonu v motoru, když by totiž i po výměně a opravě poškozených dílů nebylo možné zaručit opakování dané závady, resp. vznik daného poškození lze předpokládat i na dalších kluzných místech a navíc celá generální oprava motoru by si vyžadovala minimálně náklady [částka] v úrovni cen bez DPH“. Žalobkyně tak zcela oprávněně odstoupila od smlouvy pro nefunkčnost motoru, je zcela zjevné, že věc se již nehodí k účelu, pro který si žalobkyně věc - automobil kupovala, když hlavním účelem koupě automobilu je jeho používání k dopravě.

18. Odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že odpovědnost za vady koupené věci se vztahují jak na nové, tak i na použité věci, a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. I prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou, nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá. Je-li tedy předmětem koupě starší vozidlo, nelze jeho běžné (obvyklé) opotřebení, jež vzhledem k obvyklé době životnosti či jeho částí odpovídá jeho stáří, počtu ujetých kilometrů, běžným provozním podmínkám a běžnému způsobu používání i údržby, považovat za jeho vadu. Za vadu by bylo možné považovat teprve takový stupeň opotřebení, jež je podstatně pokročilejší, než by odpovídalo uvedeným hlediskům. Za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit k účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy. Za projev běžného opotřebení u staršího vozidla proto nelze považovat vadu, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, pokud z ujednání nebo z účelu patrného ze smlouvy výslovně nevyplývá, že předmětem koupě není vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu. Jinak řečeno, je-li předmětem koupě starší opotřebované vozidlo a nevyplývá-li ze smlouvy, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, pak vada, pro kterou je takové vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti v kupní smlouvě ujednané nebo vlastnosti vhodné pro účel ze smlouvy patrný či obvyklý.

19. Z kupní smlouvy nevyplývá, že prodávané vozidlo není způsobilé k provozu, a proto vada, pro kterou je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu, jako je tomu v případě, zakládá odpovědnost prodávajícího z vadného plnění, neboť vozidlo jako předmět koupě nemá vlastnosti vhodné pro účel smlouvy.

20. Okresní soud dále zcela správně aplikoval ust. § 2004 odst. 1, § 2005 odst. 1 a § 2993 občanského zákoníku.

21. S ohledem na shora uvedené byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku jako věcně správný potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř., a to včetně odstavce III. výroku, kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladu státu.

22. Pokud se týká výroku o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně, zde má odvolací soud za to, že žalobkyni, resp. jejímu právnímu zástupci náleží odměna za 5 úkonu právní služby, a tj. za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, za poradu s klientem ze dne [datum], účast u jednání konaného dne [datum] v rozsahu 2 úkonů, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny, za účast u jednání dne [datum] náleží odměna v rozsahu poloviny úkonu v souladu s ust. § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť toto jednání bylo odročeno bez projednání věci. Dále náleží zástupci žalobkyně 6 režijních paušálů po [částka], tj. [částka] a celkem tedy činí náklady advokáta [částka]. Dále náleží žalobkyni cestovné ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas 12 půlhodin po [částka], tj. [částka], tj. celkem [částka] a z této částky 21 % DPH, což je částka [částka]. Dále náleží žalobkyni náhrada za zaplacený soudní poplatek z žaloby a celkem tak činí náhrada nákladů v řízení před soudem I. stupně částku [částka]. Z toho důvodu byl rozsudek okresního soudu v odstavci II. výroku v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn. Zástupci žalobkyně nenáleží odměna za předžalobní výzvu, neboť za tuto nelze považovat dopis ze dne [datum], když se jedná o dopis, kterým došlo k vytčení vad a odstoupení od smlouvy.

23. V odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná a v souladu s ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. jí náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Zástupci žalobkyně pak náleží odměna za 2 úkony právní služby, a to za podané vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání ve výši [částka] za 1 úkon právní služby, tj. 2 x po [částka], 2 režijní paušály po [částka], dále jí náleží cestovné za cestu ze [obec] do [obec] a zpět při ujetí 302 km osobním vozidlem Mercedes Benz [SPZ] při spotřebě 5,2 l /100 km za použití motorové nafty při vyhláškové ceně 36,10 a paušální sazbě 4,70, tj. celkem cestovné [částka] a dále mu náleží náhrada za ztrátu času, a tj. 8 půlhodin po [částka], tj. [částka], tj. celkem [částka] a z této částky 21 % DPH, což je částka [částka] a celkem činí náklady odvolacího řízení částku [částka]. Tuto částku je povinna žalovaná zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.