8 CO 232/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 5.904,97 EUR k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 5. 2021, č. j. 14 C 357/2019-92,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce částka, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám titul jméno jméno, advokáta sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5.904,97 EUR (odstavec I. výroku) a zavázal žalovanou k úhradě náhrady nákladů řízení žalobkyni v částce částka (odstavec II. výroku).

2. Okresní soud po provedeném dokazování vzal za prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o vedení účetnictví. Na základě této smlouvy se žalovaná pro žalobkyni zavázala zpracovávat účetní, mzdovou a daňovou agendu, a to od datum. Zpracování daňové agendy zahrnovalo zejména zpracování daně z přidané hodnoty a rovněž zpracování a podání žádosti o vrácení DPH. Přesto, že žalovaná byla opakovaně ze strany jednatele žalobkyně upozorněna na nutnost podání žádosti o vrácení DPH a rovněž upozorněna na nejzazší termín podání takové žádosti do datum, žádost o vrácení DPH za období 4. čtvrtletí roku 2017, a to z obchodů realizovaných mezi žalobkyní a slovenskou firmou právnická osoba, u příslušného daňového úřadu ve stanovené lhůtě nepodala. Takovou žádost zpracovala a podala až dne datum, kdy požádala za žalobkyni o vrácení daně z přidané hodnoty za období od datum do datum ve výši částka. Daňový úřad v město rozhodnutím ze dne datum číslo žádosti o vrácení DPH nevyhověl a daň ve výši částka nevrátil z důvodu opožděně podané žádosti. Žalobkyni proto nebyla daň z přidané hodnoty ve výši částka vrácena. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou ze dne datum k zaplacení žalované částky, na to ale žalovaná reagovala vyjádřením ze dne datum, když uvedla, že si není vědoma žádného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy, žádnou škodu nezpůsobila a ničeho žalobkyni nezaplatí.

3. Po právní stránce okresní soud posoudil prokázaný skutkový stav dle ust. § číslo odst. 1, § číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.), kdy konstatoval, že v příčinné souvislosti se shora uvedeným opomenutím vznikla žalobkyni škoda ve výši částka, a to v okamžiku, kdy Daňový úřad v město svým rozhodnutím nevyhověl opožděné žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty zahrnuté do kupní ceny z obchodů realizovaných mezi žalobkyní a slovenskou společností právnická osoba, v období od října do prosince 2017. V průběhu řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zpracování účetní, daňové a mzdové agendy. Žalovaná pak porušila smluvní povinnost z uvedené smlouvy vyplývající, a to ve smyslu ust. § 2913 odst. 1 obč. zákona č. 89/2012 Sb. Žalovaná po celé řízení tuto skutečnost sporovala, nicméně okresní soud dovodil, že z předmětné smlouvy, tj. z čl. 1, resp. z čl. 2 .2.1, vyplývá pro žalovanou povinnost kromě zpracování daně z přidané hodnoty rovněž i zpracování a podání žádosti o vrácení DPH. V rozhodném období nikdo jiný pro žalobkyni jako účetní nepracoval, žalovaná byla smlouvou vázána, tato smlouva nabyla platnosti a účinnosti již datum a žalovaná již v tomto období pobírala za zpracování daňové a mzdové agendy smluvenou odměnu. Pokud žalovaná tvrdila, že zpracování a podání žádosti o vratku DPH měla mít na starosti svědkyně příjmení, pak k tomuto nepředložila žádné relevantní důkazy. Naopak bylo zjištěno, že svědkyně příjmení nebyla ani zaměstnancem žalobkyně. Tuto povinnost nemohla mít ani předchozí účetní, tj. kancelář právnická osoba anonymizováno, za kterou jednala p. příjmení, neboť ze samotných tvrzení žalované vyplynulo, že tato společnost prováděla účetnictví a mzdovou agendu žalobkyně do datum a nejpozději v květnu 2018 žalovaná prostřednictvím p. příjmení od ní převzala veškeré účetní doklady. Žalovaná tak byla v rozhodném období jedinou osobou, která prováděla zpracování daňové agendy. Žalovaná soudu nepředložila žádné důkazy o tom, kdo jiný by tuto povinnost za žalobkyni měl, když z e-mailové korespondence je rovněž zřejmé, že se na ni jednatel žalobkyně obracel i v otázkách vrácení DPH, komunikoval s ní v březnu 2018, v létě 2018 a svědkyně příjmení a příjmení potvrdily, že s nimi žalovaná vrácení DPH řešila, že ji proškolily, jakým způsobem má tuto žádost uplatnit, jak ji má zpracovat a co všechno je k tomu potřeba. Žalovaná pak měla ke zpracování žádosti o vratku DPH rovněž všechny podklady, když sama potvrdila, že účetní doklady od p. příjmení dne datum převzala a z účastnických výpovědí i zprávy spol. ESO 9 international, a.s., vyplynulo, že žalovaná měla aktivní a plný přístup do účetnictví žalobkyně, a to již od října 2017. jméno žalovaná dále potvrdila, že bylo zvyklostí, že podávala za žalobkyni daňové přiznání (nad rámec smlouvy), neboť měla přístup do její datové schránky. Obdobně si tedy měla počínat i ve vztahu k uplatnění žádosti o vrácení DPH a nejen žádost zpracovat, ale rovněž u příslušného úřadu podat, případně tuto žádost včas a ve lhůtě zpracovanou předat zástupci žalobkyně, tedy jednateli příjmení příjmení, aby případně takovou žádost ve lhůtě uplatnil sám.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta. Předně zdůrazňovala, že smlouva o vedení účetnictví byla mezi stranami uzavřena dne datum a podle ní se žalovaná zavázala pro žalobkyni zpracovávat účetní, mzdovou a daňovou agendu až s účinností od datum. V citované smlouvě nebylo mezi stranami jakkoliv dohodnuto provádění účetních kroků a zpracování daňových přiznání za rok 2017 Tyto úkony nebyly sjednány ani mimo smluvní rámec. Podání žádosti o vratku DPH ze Slovenska za období 4. kvartálu 2017 je pak nutno hodnotit jako účetní operaci za období před uzavřením dané smlouvy. Navíc žalovaná ani neobdržela žádný pokyn od jednatele žalobkyně k přípravě podání žádosti o takovouto vratku. Z doložené e-mailové komunikace, ani z výslechu svědkyň nelze udělení pokynu dovodit. Na podání žádosti o vratku DPH ze Slovenska byla žalovaná dotázána a požádána ze strany jednatele žalobkyně až dne datum, tedy po uplynutí zákonné lhůty k tomuto podání. Žalovaná tak i z tohoto důvodu nemůže být odpovědna za prodlení s podáním této žádosti. Žalobkyně se navíc ve smlouvě zavázala veškeré podklady pro zpracování jednotlivé agendy předat žalované písemně, nejpozději jeden den před zákonným termínem úhrady daňové povinnosti. Žalobkyně takto žádné podklady ke zpracování vratky DPH ze Slovenska žalované neposkytla. Za rok 2017 pak zpracovávalo účetnictví žalobkyně vícero subjektů, jednak právnická osoba Účto a jednak jméno příjmení, která činila i kroky k vratkám DPH ze Slovenska. Pokud se jedná o předání účetních dokladů od právnická osoba anonymizováno, pak se jednalo pouze o převzetí účetních stavů, tj. účetních výsledků za předchozí rok. V těchto podkladech žádné výstupy k uvedeným vratkám DPH nebyly. Z informací pana příjmení při předání účetních dokladů vyplynulo, že rok 2017 je po daňové stránce uzavřen. Samotný přístup do účetního programu ESO pak žalované neumožňoval žádost o vratku DPH podat.

5. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako správného, když měla za to, že na straně žalované byly naplněny všechny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti za způsobenou majetkovou újmu. Pokud žalovaná tvrdila, že uzavřela smlouvu o vedení účetnictví s účinností až od datum, pak toto její tvrzení je ve vztahu k daňové agendě nesprávné. Účinnost smlouvy od datum byla sjednána pouze pro body 1.1.1 až 1.1.

7. Pro body 2.1 až 2.5 byla dle bodu 14.7 smlouvy sjednána platnost a účinnost od okamžiku podpisu smlouvy, tj. od datum. Jednoznačně tato skutečnost vyplývá ze sjednané odměny dle bodu 7.1.1 smlouvy, ve kterém se žalobkyně zavázala platit žalované částku ve výši částka již za každý započatý kalendářní měsíc v období od datum. Žalovaná přes mnoho pokynů ze strany žalobkyně žádost o vrácení DPH ze Slovenska za poslední čtvrtletí roku 2017 nepochopitelně nepodala, resp. podala ji opožděně až datum na částku částka. Daňový úřad město ve svém rozhodnutí ze dne datum žalobkyni oznámil, že žádost o vratku DPH se zamítá a daň se nevrací, a to pouze z důvodu pozdního podání žádosti. Pokud žalovaná tvrdí, že k podání žádosti neměla podklady, a že k jejímu podání neměla pokyny, pak tato její tvrzení byla v průběhu řízení vyvrácena svědeckými výpověďmi jednatele žalobkyně, zaměstnankyní žalobkyně (paní příjmení) a bývalými účetními žalobkyně, tj. paní příjmení a příjmení. Předání podkladů a pokynů ke zpracování žádosti o vratku DPH bylo rovněž prokázáno e-mailovou a SMS komunikací.

6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

7. Okresní soud z provedených důkazů učinil správná a úplná skutková zjištění, jeho úvahy při hodnocení provedených důkazů odpovídají postupu dle ustanovení § 132 o. s. ř. a zásadám logického myšlení, v důsledku čehož odvolací soud tato skutková zjištění přejímá a pro stručnost na ně v podrobnostech odkazuje, když jsou zcela postačující pro právní posouzení věci.

8. Platí to zejména ve vztahu k uzavření smlouvy o vedení účetnictví ze dne datum s účinností od datum, kdy v této souvislosti je nutno zdůraznit, že z jejího obsahu vyplývá, že mezi povinnosti žalované se řadilo i vedení daňové agendy, kam mimo jiné spadalo i zpracování přiznání k dani z přidané hodnoty za příslušné zdaňovací období. Za tuto činnost pak žalované náležela sjednaná odměna již od datum (srov. bod 1.1.3, bod 2.2.1, bod 7.1.1 a bod 14.7 smlouvy). Z provedených výslechů jednatele žalobkyně, jakož i svědkyň příjmení a příjmení, jejichž věrohodnost nebyla vyvrácena, lze v souladu se závěry okresního soudu dovodit, že žalobkyně byla od datum jedinou osobou, která vedla pro žalobkyni účetnictví a zpracovávala daňovou agendu a že obsahem této činnosti pak bylo i zpracování a podání žádosti o vrácení DPH z obchodů, které uzavřela žalobkyně ve Slovenské republice. Žalovaná v tomto směru sama v rámci svých tvrzení potvrdila praxi, že nad rámec ujednání ve smlouvě o vedení účetnictví podávala za žalobkyni daňová přiznání. Jednatel žalobkyně dále potvrdil, že žalovanou poprvé vyzval již v březnu roku 2018 k podání žádosti o vrácení DPH ze Slovenska a předchozí účetní, které zpracovávaly tuto agendu v roce 2016 a 2017 (paní příjmení a příjmení) rovněž uvedly, že žalovanou v této souvislosti výslovně v červenci 2018 poučily, jakým způsobem podat žádost o takovouto vratku DPH (prostřednictvím Finanční správy v obec), kdy podklady pro podání této žádosti byly dle výpovědi svědkyně příjmení dohledatelné v účetním systému žalobkyně, kam měla žalovaná přístup (srov. vyjádření právnická osoba právnická osoba anonymizována dvě slova). Zde pak svědkyně příjmení potvrdila, že pokud jí byly potřebné faktury předkládány jednatelem žalobkyně fyzicky, pak to bylo z toho důvodu, že do elektronického účetního systému žalobkyně neměla přístup.

9. V této souvislosti tedy s ohledem na shora prokázaný skutkový stav nemohou obstát odvolací námitky žalované o tom, že příslušnou žádost nemohla podat, protože k tomuto neměla dostatečné podklady a že k tomuto neměla od žalobkyně příslušný pokyn. Rovněž nemůže obstát její tvrzení, že v rámci vedení účetnictví (a daňové agendy) povinnost žádat o vratku DPH ze Slovenska před 1. 1. 2018 neměla, neboť uvedená žádost o vrácení DPH za období 4. čtvrtletí 2017 mohla být v daném případě zjevně včasně a oprávněně podána až do 30. 9. 2018. To znamená, že se již jednalo o účetní úkon v období, ve kterém byla za splnění povinnosti zpracovávat daňovou agendu dle smlouvy odpovědná.

10. Okresní soud pak rovněž věc správně právně posoudil, kdy na daném místě lze uzavřít, že pokud žalovaná opomenula zpracovat a podat včas žádost o vrácení DPH z obchodů, které uzavřela žalobkyně za 4. kvartál roku 2017 ve Slovenské republice, porušila tím smluvní povinnost vyplývající pro ni z bodu 2.2.1 smlouvy o vedení účetnictví ze dne datum, pročež žalobkyni v příčinné souvislosti s tímto porušením povinnosti vznikla škoda odpovídající vyčíslené vratce DPH v částce 5.904,97 EUR, která nebyla ze strany příslušného slovenského finančního úřadu žalobkyni vyplacena právě a jen z důvodu opožděně podané žádosti. Žalobkyni tedy v projednávané věci dle ust. § 2918 odst. 1 o. z. svědčí nárok na úhradu škody v požadované výši 5.904,97 EUR.

11. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil v souladu s ust. § 219 o. s. ř., a to včetně nákladového výroku.

12. V odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná, proto jí v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Její zástupce učinil v řízení 2 úkony právní služby, za něž náleží odměna ve výši částka a částka vypočtená z tarifní hodnoty sporu (částka přepočtené na české koruny dle devizového kurzu ČNB platného v den učinění úkonu, tj. k datum a k datum) a to za sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání dle ust. § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. K nákladům řízení dále patří 2x režijní paušál po částka dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a účtovaná náhrada za ztrátu času spojená s cestou ze sídla advokáta k jednání u soudu a zpět, tj. 4 půlhodiny po částka a náhrada 21% DPH z odměny a hotových nákladů ve výši částka. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení tak představuje částku částka, kterou je žalovaná povinna podle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.