8 Co 249/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Martina Putíka, Ph.D. a JUDr. Daniely Kabátové a ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 484.000 Kč k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 12. 9. 2024, č. j. 117 C 152/2023-415,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 31.109,10 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, , advokáta sídlem , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 242.000 Kč (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 242.000 Kč (odstavec II. výroku) a dále rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, a to do odstavců I. a III. výroku, kterým se domáhala jejich změny tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta a jí bude přiznána náhrada nákladů řízení. Namítala, že okresní soud ve věci dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a právním závěrům, když na zjištěný skutkový stav měl být primárně užit § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. institut uznání dluhu žalobkyní, kdy to měla být ona, která měla v řízení vyvracet (tj. tvrdit a prokazovat), že dílo nebylo v požadovaném rozsahu provedeno. Z logiky věci totiž vyplývá, že toto zákonné ustanovení je nutno aplikovat i na případ, kdy byl zaplacen celý dluh (zde kompletní fakturovaná částka z druhého daňového dokladu – nikoli jeho část, jak předpokládá zákon), tedy zaplacením celého dluhu došlo v tomto smyslu jednoznačně k jeho úplnému uznání. Měla za to, že samotný jednatel žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedl, že se s žalovanou dohodli na zpracování dokumentace pro stavební povolení, i k jejímu provedení. Rovněž pak žalobkyně tvrdila, že projektová dokumentace (v tomto kontextu je na tento pojem nutno nahlížet obecně) byla vypracována i dodána. Konkrétně v podání ze dne 29. 11. 2023 žalobkyně potvrzuje zpracování podkladů pro projektovou dokumentaci, kdy právě v souvislosti s touto činností byly žalobkyni vystaveny faktury č. , hodnota, za dokumentaci pro stavební povolení („DSP“) a č. , hodnota, za dokumentaci pro provedení stavby („DPS“) – obě plně žalobkyní akceptované. I z tohoto lze usoudit, že sama žalobkyně soudu nevědomky prokázala dodání díla v části dokumentace pro provedení stavby. Ve vzájemných souvislostech se proto jeví nepravděpodobné, že by žalobkyně byla schopna unést obrácené břemeno důkazní (tj. prokázat negativní skutečnost), když ve své podstatě uznala provedení celého díla. Zároveň také svědek , jméno FO, výslovně potvrdil, že došlo k provedení obou sjednaných fází předmětného díla – projektových dokumentací, tzn. jak dokumentace pro stavební povolení („DSP“), tak dokumentace pro provedení stavby („DPS“). Nelze se v tomto ztotožnit s názorem prvoinstančního soudu, který prakticky považoval u této otázky jmenovanou osobu za nedůvěryhodnou, kdy však v ostatním výpověď tohoto svědka vzal v potaz. Nadto soud prvního stupně rovněž neprovedl veškeré důkazy, které byly nezbytné k prokázání rozhodných skutečností, navrhované žalovanou, čímž následně nemohl úplně zjistit skutkový stav.

3. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila tak, že navrhla, aby rozsudek okresního soudu byl v napadené části jako věcně správný potvrzen. Měla za to, že odkaz žalované na ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku je nepřiléhavý, neboť pokud žalobkyně plnila na vystavenou fakturu, nejednalo se o tzv. částečné plnění, ale o plnění dílčí, kdy úhrada z předmětné faktury pokrývala celou vyúčtovanou částku. O částečné plnění jde, když dlužník poskytne věřiteli na plnění svého dluhu pouze část předmětu plnění, aniž by z dohody stran, z právního předpisu nebo z rozhodnutí soudu či jiného státního orgánu rozdělení na takové části vyplývalo. Tento stav je třeba odlišovat od plnění dílčího, u nějž k uznání dluhu nedochází. Toto bylo rovněž okresním soudem správně vyhodnoceno. Vzhledem k tomu, že nebyla založena domněnka konkludentního uznání dluhu dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, ani uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku, leželo na straně žalované důkazní břemeno ohledně prokázání existence právního jednání mezi účastníky řízení, tj. závazku. Jelikož však nebylo ze strany žalované prokázáno, že by došlo ke zhotovení a dodání díla, tj. DPS, na základě kterého by bylo možné vyhotovit předmětnou fakturu, není její nárok na ponechání si plnění z faktury č. , hodnota, ze dne 9. 9. 2022 důvodný, neboť zde absentuje právní důvod plnění, a tedy částka uhrazená z předmětné faktury je bezdůvodným obohacením na straně žalované. Ani námitka žalované, že svědek p. , jméno FO, je svědkem „věrohodným“, a že k části jeho tvrzení uváděných v rámci jeho výpovědi bylo přihlíženo a k části ne, nemůže obstát. Okresní soud se s výpovědí tohoto svědka dostatečně vypořádal. Nalézací soud vzal za nesporná tvrzení, které uvedli ve shodě svědek , jméno FO, a svědek , jméno FO, , kdy však ke zbytku tvrzení předestřených žalovanou a svědkem , jméno FO, nebyly doloženy žádné jiné relevantní důkazy vyjma výpovědi svědka , jméno FO, , jež je však zcela osamocena. Okresní soud pak při hodnocení důkazů pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci a pro řádné zjištění skutkového stavu nebylo zapotřebí provádět všechny navrhované důkazy.

4. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Pokud se jedná o skutková zjištění učiněná okresním soudem, pak tyto odpovídají obsahu provedených důkazů a stejně tak tyto důkazy okresní soud vyhodnotil zcela v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tj. jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Na základě hodnocení těchto důkazů dospěl soud ke zcela logickým závěrům ohledně skutkového stavu věci, které odvolací soud v celém rozsahu přejímá.

6. V projednávané věci tedy bylo prokázáno, že žalovaná, zastoupená jednatelem , jméno FO, , uzavřela s žalovanou, zastoupenou , jméno FO, , smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vypracování projektové dokumentace pro stavební povolení výstavby , Anonymizováno, , právnická osoba, v , adresa, a následné zhotovení projektové dokumentace pro provedení této stavby. Cena díla byla sjednána tak, že bude , jméno FO, zaslána cenová nabídka a fakturace bude prováděna vůči žalobkyni, a to na základě vystavených faktur za jednotlivě zpracované části díla (k tomu srov. výpověď svědka , jméno FO, a jednatele žalobkyně , jméno FO, včetně emailové komunikace ze dnů 12. 8. 2022, 14. 8. 2022, 21. 8. 2022 a 22. 8. 2022). Takto byla vyhotovena dokumentace pro stavební povolení (DSP) , tituly před jménem, , jméno FO, jako subdodavatelem žalované, kdy odpovědným projektantem byl , tituly před jménem, , jméno FO, . Tato DSP byla žalobkyni , jméno FO, předána nejpozději dne 26. 8. 2022 v elektronické podobě (k tomu srov. e-mailová komunikace ze dne 26. 8. 2022), kdy na základě této DSP vydal stavební úřad , právnická osoba, , adresa, dne 14. 9. 2022 stavební povolení na stavbu , Anonymizováno, , právnická osoba, v , adresa, (k tomu srov. rozhodnutí stavebního úřadu , právnická osoba, , adresa, ze dne 23. 9. 2022, č. j. , anonymizováno, ). Po vypracování DSP následně vyzval , jméno FO, jednatele žalobkyně k vyjádření souhlasu s fakturací částky 250.000 Kč za dodanou DSP, s čímž jednatel žalobkyně souhlasil. Poté byla žalovanou vyhotovená faktura č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2022, kterou žalovaná vyúčtovala cenu projektové dokumentace pro , Anonymizováno, v celkové výši 242.000 Kč a žalobkyně tuto částku na základě této faktury žalované dne 24. 8. 2022 uhradila (srov. e-mailové komunikace ze dne 22. 8. 2022, faktura č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2022, jakož i potvrzení o platbě ze dne 8. 11. 2022).

7. Pokud se jedná o zhotovení a předání další části díla, tj. projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS), pak odvolací soud v prvé řadě předesílá, že argumentace žalované ve vztahu k naplnění vyvratitelné právní domněnky ohledně existence dluhu a přenesení důkazního břemene na žalobkyni nemůže v daném případě obstát, neboť uhrazením vystavené faktury č. , hodnota, vskutku nemohlo dojít k uznání dluhu, když se nejednalo o částečné plnění, jak má na mysli ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, nýbrž o splnění dluhu, který měl ve smyslu ujednání účastníků dospět samostatně, jak přiléhavě uvedl okresní soud v bodě 39. odůvodnění napadeného rozsudku. Zpracování a předání DPS pak žalovaná neprokázala, resp. v řízení vyšlo najevo, že zhotovena a předána vůbec nebyla. Žalobkyně se v této souvislosti oproti poučení ze strany okresního soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. výslovně (poprvé již v podání ze dne 7. 12. 2023 založeném na č. l. 60) odkazovala na e-mailovou komunikaci ze dne 26. 8. 2022, kdy její součástí měly být všechny zpracované dokumenty, nicméně z této komunikace a její přílohy vyplynulo, že její součástí byla pouze projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP). Pokud pak ve své výpovědi svědek , jméno FO, uvedl, že po zhotovení DSP se v práci pokračovalo a byla zhotovena i DPS a cena za ni následně vyfakturována, pak tato část jeho výpovědi, aniž by musela být hodnocena jeho věrohodnost jako svědka, vskutku nemůže uvedenou skutečnost prokázat, neboť je v prvé řadě neurčitá, stojí osamoceně a je v rozporu s doplněnými tvrzeními žalobkyně. Dále je rovněž vyvracena okolností, že do vystavení faktury ze strany žalované č. , hodnota, za DPS, tj. do dne 9. 9. 2022, nebylo ničeho dalšího žalobkyni předáno a navíc žalobkyně prokázala, že DPS pro ni následně zpracoval třetí subjekt – , jméno FO, , a to v červnu 2023.

8. Okresní soud se pak pod bodem 26. odůvodnění napadeného rozsudku rovněž náležitě vypořádal s tím, proč neprovedl další navrhované důkazy ze strany žalované, a to výslechem navrhovaných svědků, když tito byli navrhováni k prokázání obvyklé ceny dokumentace dodané žalovanou, resp. k procesu kontraktace mezi účastníky řízení, kdy tyto skutečnosti již byly prokázány jiným způsobem – výpovědí svědka , jméno FO, a , jméno FO, a e-mailovou komunikací. Další svědci pak byli navrhováni k prokázání jednání o realizaci , Anonymizováno, , právnická osoba, , což bylo ve vztahu k předmětu řízení nadbytečné. Odvolací námitka žalované ohledně neprovedených důkazů a nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci tak postrádá relevanci.

9. Na daném místě tedy lze ve vztahu k předmětu odvolacího řízení ve shodě s okresním soudem uzavřít, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o dílo dle §§ 2586 a následujících občanského zákoníku, kdy část sjednaného díla – zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS) v ceně 242.000 Kč (včetně DPH) – měla být po provedení díla dle ujednání účastníků uhrazena samostatně, a to na podkladě vystavené faktury. Žalovaná však v řízení neprokázala, že DPS pro žalobkyni zhotovila a tuto jí řádně předala. Neprokázala tak vznik nároku na zaplacení ceny této části díla (§ 2610 občanského zákoníku) a pokud žalobkyně tuto cenu uhradila, pak na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vrátit (§ 2991, § 2993 občanského zákoníku), když k tomuto byla rovněž žalobkyní vyzvána.

10. Odvolací soud proto na daném místě rozsudek okresního soudu, v napadené části, dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku týkajícího se náhrady nákladů účastníků.

11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v této fázi řízení plně úspěšná. Účelně vynaložené náklady žalobkyně na odvolací řízení sestávají z odměny za zastupování advokátem a jeho hotových výdajů, kdy právní zástupce žalobkyně v odvolacím řízení učinil 2 úkony právní služby, a sice podání vyjádření k odvolání ze dne 21. 11. 2024 a účast u jednání odvolacího soudu dne 18. 6. 2025, za něž mu náleží odměna ve výši á 9.300 Kč, tj. 18.600 Kč (vypočtená z tarifní hodnoty 242.000 Kč, která byla předmětem odvolání) – to vše dle ust. § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). K těmto úkonům dále přináleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1x 300 Kč a 1x 450 Kč (k úkonu učiněnému po 1. 1. 2025), tj. 750 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu). Náklady žalobkyně dále tvoří ve smyslu ust. § 13 a § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu náhrada za ztrátu času advokáta za 14 půlhodin á 150 Kč, tj. 2.100 Kč, za cestu k odvolacímu jednání a zpět, cestovné advokáta za cestu , adresa, a zpět ve výši 4.260 Kč (jízda vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , při ujetí 2x 251 km, spotřebě 7,5 l benzinu 95 okt na 100 km, vyhláškové ceně 35,80 Kč Kč/l a amortizaci 5,80 Kč na 1 km dle vyhl. č. 475/2024 Sb.). Protože zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno výslednou částku odměny za zastupování, hotových výdajů, cestovného a ztráty času (celkem , hodnota, Kč) navýšit o náhradu za 21% DPH, tj. o částku 5.399,10 Kč. Celkem pak činí náklady žalobkyně za odvolací řízení 31.109,10 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni na účet právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).