8 Co 25/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o určení vlastnického práva k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 13. 11. 2024, č. j. 9 C 119/2024-25,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.208 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby bylo určeno, že vlastníkem části pozemku pod střechou budovy č. p. , Anonymizováno, , která se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , na adrese , adresa, , je paní , jméno FO, . Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaný je v katastru nemovitostí veden jako vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , paní , jméno FO, je uvedena jako výlučná vlastnice pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Stavba , Anonymizováno, stojí na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , jedna z jejích stěn je v hranici pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . V katastru nemovitostí je vlastnické právo k , Anonymizováno, zapsáno ve prospěch , jméno FO, , , jméno FO, a společnosti , právnická osoba, . Střecha , Anonymizováno, částečně přesahuje pozemek evidovaný ve prospěch žalovaného. Žalobkyně vlastní prodejní automat umístěný na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, pod střechou , Anonymizováno, . Žalobkyně nemá s žalovaným dohodnuto, že prodejní automat může být umístěn na jeho pozemku a žalovaný vyzval žalobkyni k vyklizení předmětného prodejního automatu z jeho pozemku.

3. Skutková zjištění podřadil okresní soud pod ust. § 80 o. s. ř. a § 1087 odst. 1 o. s. ř. Dospěl k závěru, že na požadovaném určení není naléhavý právní zájem, kdy se žalobkyně od počátku řízení nedomáhala určení svého vlastnického práva, nýbrž ochrany domnělého práva třetí osoby – paní , jméno FO, . Rozhodnutí soudu by nemělo žádný vliv na postavení žalobkyně, když určení vlastnického práva by její postavení ve vztahu k žalovanému žádným způsobem nevyřešilo a nemělo by faktický dopad na jejich vztahy. , jméno FO, není účastníkem řízení a žalobkyně neosvědčila naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Nad rámec toho okresní soud uvedl, že stavba , Anonymizováno, není součástí pozemku pod ním stojícího, přičemž úprava se užije na stavby zřízené na vlastním pozemku, což není tento případ, navíc v případě převislé střechy se nejedná o přestavek (viz NS ČR 22 Cdo 6010/2016). Z provedených důkazů nevyplývá, že by , jméno FO, , příp. její předchůdci byli ve vztahu ke stavbě přesahující střechy v dobré víře.

4. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že nesouhlasí s tvrzením soudu, že nemá žalobkyně naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k pozemku, na kterém je umístěn její prodejní automat. Okresní soud uvedl, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce, na kterém je účasten, ohroženo, popř. tam, kde by se bez tohoto určení stalo postavení žalobce nejistým. Toto zcela odpovídá případu žalobkyně, kdy právo na umístění automatu je nejisté a ohroženo tím, že žalovaný je vyzýván k odstranění automatu s tvrzením, že se nachází na jeho pozemku. Soudním určením, že daný pozemek je ve vlastnictví paní , jméno FO, , by se spor mezi žalobkyní a žalovaným vyjasnil a ohledně práva žalobkyně na umístění automatu by byla ukončena dosavadní nejistota. Soud v odůvodnění uvedl, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru zapsán jako její vlastník. S tímto tvrzením nemá žalobkyně problém, nicméně z něho nevyplývá, že by naléhavý zájem na určení vlastnictví k určitému pozemku nemohl mít i jiný subjekt než ten, který sám tvrdí, že je vlastník. Soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4593/2010, který se však zabýval žalobou na určení platnosti smlouvy, která měla být základem pro nabytí vlastnického práva, což je odlišná situace. Stejně tak nesouhlasila se závěrem soudu, že předmětný pozemek se nemohl stát vlastnictvím , jméno FO, , jelikož jde pouze o přesah střechy nad úrovní země, nikoliv o zastavění na úrovni země. Okresní soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 6010/2016. V tomto rozhodnutí se však soud zabýval otázkou, zda přesah střechy nad cizím pozemkem zakládá držbu vlastnického práva dané části cizího pozemku. Z daného rozhodnutí nijak nevyplývá, že by o přestavek podle § 1087 o. z. mohlo jít pouze v případech, kdy je zastavěn samotný zemský povrch cizího pozemku. Podobný názor lze dovodit z odborné literatury, např. Michal Králík v komentáři uvádí: „Kategorický názor o nepřípustnosti vzdušného nebo podzemního přestavku zřejmě akceptovat nelze“. „Formulace § 1087, že stavba zasahuje na část sousedního pozemku, nepochybně může být vykládána i tak, že jde i o zásah ve vzdušném prostoru nebo pod pozemkem.“ Samotné znění § 1087 o. z. nijak neomezuje přestavek pouze na zastavění na úrovni zemského povrchu, nijak z něj nevyplývá, že by se neměl uplatnit i na přesah ve vzdušném prostoru. Dle § 506 o. z. přitom vyplývá, že do pozemku spadá i prostor nad zemským povrchem. Znění samotného § 1087 ve spojení s § 506 o. z. naopak nasvědčují tomu, že přestavek by měl být použitelný i v případech přesahu stavby na úrovni země. Pokud jde o tvrzení prvostupňového soudu o nedostatku dobré víry, podle názoru žalobkyně důkazy provedené u soudu nijak neprokázaly, že by při stavbě střechy absentovala dobrá víra vlastníků či jejich předchůdců.

5. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedl, že sporná část pozemku se nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , neboť stěna budovy č. p. , Anonymizováno, je umístěna v hranici pozemku p. č. , Anonymizováno, a její střecha pouze přesahuje nad pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Tyto skutečnosti doložil písemnými důkazy, především snímkem ortofoto ČUZK. Ohledně žalobou tvrzeného přestavku dle § 1087 o. z. žalovaný vyjádřil názor, že přesahem malé části stavby je třeba rozumět pro použití § 1087 o. z. přesah toliko plošných úrovní zemského povrchu a přesah zasahující do prostoru kolmého nad pozemkem není přestavkem, ale pouze přímou imisí. Z těchto důvodů také okresní soud zamítl žalobu žalobkyně. Ohledně argumentace užité v odvolání žalobkyně týkající se tvrzeného přestavku dle § 1087 o. z. je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že pokud je žalovanému známo, v současné době neexistuje judikatura, která by problematiku vzdušného přestavku podrobněji řešila a stanovila najisto, zdali lze tezi vzdušného přestavku přijmout nebo ji zcela vyloučit. Žalovaný v tomto ohledu chtěl upozornit na tu skutečnost, že dosavadní judikatura pojímala přesahy střechy na sousední pozemek bez pochybností jako neoprávněné stavby, např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1342/2004, 22 Cdo 3953/2008, 22 Cdo 1000/2010. Je nutno přihlížet především k hledisku dobré víry zřizovatele stavby. Základním předpokladem pro aplikaci institutu přestavku je skutečnost, že je stavba zřizována na cizím pozemku v dobré víře, že stavebník zřizuje stavbu na svém vlastním pozemku, ač tomu tak ve skutečnosti není, jak uvádí judikatura, např. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 4572/2015 ze dne 18. 4. 2017. Tento předpoklad není naplněn tehdy, jestliže je stavba zřizována na cizím pozemku, ačkoliv stavebník v dobré víře není, a ani tehdy, pokud má stavebník ke zřízení stavby na cizím pozemku platný právní titul. Jestliže není objektivně dáno na straně stavebníka přesvědčení, že staví na svém vlastním pozemku anebo má aspoň právo na cizím pozemku stavbu zřídit a ví, že jde o pozemek jiného vlastníka, není žádný důvod k založení jeho legitimního očekávání, že by měl vlastnické právo k sousednímu pozemku nabýt. Z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2969/2020 vyplývá: „K tomu, aby stavebník nabyl zastavěnou část sousedního pozemku jako přestavek podle § 1087 o. z., nepostačuje dobrá víra, že má právo zřídit na cizím pozemku část stavby. Stavebník musí jednat v omluvitelném omylu, že staví na svém pozemku. Omluvitelný omyl, že v tomto případě veřejné právo umožňuje zřídit část stavby na cizím pozemku, nestačí. Nelze dovozovat u stavebníka budovy č. p. 3291, jímž byla paní , jméno FO, , že byla v dobré víře, že stavěla na svém pozemku, neboť podle všech skutečností nebylo prokázáno přesvědčení stavebníka o tom, že by stavbu budovy č. p. , Anonymizováno, zřizoval i v části přesahu střechy nad pozemkem p. č. , Anonymizováno, jako na vlastním pozemku, které by bylo založeno objektivními skutečnostmi týkajícími se jednak hranicemi pozemku, chováním a sděleními vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, , nebo jinými skutečnostmi, na základě kterých se zřizovatel stavby mohl objektivně domnívat, že stavbu zřizuje na vlastním pozemku.

6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

7. Odvolací soud odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud, jako na správná a úplná, když nebyla skutková zjištění odvolatelem zpochybňována.

8. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje s právními závěry učiněnými okresním soudem.

9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Dle § 1087 odst. 1 o. z., zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěná přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Dle odst. 2, kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

11. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že na daném určení žalobkyně nemá naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je předpokladem důvodnosti žaloby, přičemž se vyžaduje, aby žalobci hrozila konkrétní újma na jeho právech, resp. aby mu hrozilo uplatnění povinnosti ze strany žalovaného. Věcnou legitimaci ve sporu o kladné určovací žalobě má ten, kdo je účasten právního poměru nebo práva, o něž v řízení jde (21 Cdo 679/2001). S otázkou věcné legitimace pak souvisí, že účastníky řízení o určení právního poměru nebo práva musí být všichni ti, o jejichž práva či povinnosti v řízení jde. V případě určení vlastnického práva k nemovité věci, to znamená, že žaloba musí směřovat proti všem osobám, které jsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí (3 Cdon 1319/96). Za situace, kdy žalobkyně není ani vlastnicí stavby, ani vlastnicí pozemku, na němž stavba stojí, přičemž tato není součástí pozemku, jak vyplývá z katastru nemovitostí (je jen vlastníkem prodejního automatu, který navíc se kdykoliv lze z daného místa odvézt), za situace, kdy určovací žalobou se má vyřešit vztah mezi žalobkyní a žalovaným v tom smyslu, zda může mít žalobkyně umístěn prodejní automat na pozemku žalovaného a za situace, kdy jako účastník řízení nevystupuje vlastník , Anonymizováno, , tedy paní , jméno FO, , nemůže být dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě ve smyslu ust. § 1087 odst. 1 o. z. V tomto případě by navíc bylo třetí osobě, tedy vlastníkovi stavby, příp. vlastníkovi pozemku, vnucováno vlastnické právo k pozemku, jehož vlastníkem ani být nechce. Naléhavost právního zájmu nelze tedy spatřovat v nutnosti postavit najisto oprávněnost žalobkyně k umístění automatu na pozemku ve vlastnictví žalovaného, a zabránit tím bezprostředně hrozícím sporům mezi žalobkyní a žalovaným. Jestliže určovací žalobou je dovozováno vlastnické právo na řízení nezúčastněného subjektu, nemůže být dán naléhavý právní zájem na takovém určení.

12. I pokud by se dospělo k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, přesah zasahující do prostoru kolmého nad pozemkem není přestavkem dle § 1087 odst. 1 o. z. (balkony, převislé střechy), nýbrž zásahem do vlastnického práva, a je tedy přímou imisí, jak vyplývá rovněž z rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1600/2010. Ust. § 1087 odst. 1 o. z. hovoří o části pozemku zastavěného přestavkem, což přesahující střecha nenaplňuje.

13. Dalším důvodem pro zamítnutí žaloby je rovněž skutečnost, že se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva k celému pozemku parc. č. , Anonymizováno, , přičemž přesah střechy je pouze na části pozemku, i z toho je nutno dovodit, že zde není dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě k celému pozemku.

14. S ohledem na shora uvedené byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen včetně nákladového výroku v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

15. V odvolacím řízení byl žalovaný zcela úspěšný, proto mu v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Žalovanému za odvolací řízení náleží odměna za 3 úkony po 300 Kč, a to za vyjádření k odvolání, přípravu k jednání, účast na jednání, to vše dle ust. § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Dále má náleží cestové ve výši 380 Kč za cestu na trase , adresa, a zpět, při ujetí celkem 48 km, osobním automobilem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , při průměrné spotřebě 6,1 l nafty/100 km, ceně paliva 34,70 Kč/l dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., paušální náhradě ve výši 5,80 Kč/km, tedy celkem částka 380 Kč. Celkem tak činí náklady odvolacího řízení 1.208 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.