8 CO 254/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) jméno příjmení, narozený dne datum bytem adresa zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa b) jméno příjmení, narozená dne datum bytem adresa zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem ulice anonymizováno číslo, PSČ okres zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 100.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobců a) a b) proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 19. 10. 2022, č. j. 115 C 64/2022-129,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 13.656 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám titul jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem byla žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 100.000 Kč s příslušenstvím zamítnuta a žalobci a) a b) byli zavázáni společně a nerozdílně uhradit žalované náklady řízení ve výši 45.738 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku podali žalobci a) a b) včas odvolání, v němž se domáhali změnit rozsudek tak, aby žalobě bylo vyhověno. V odvolání žalobci uvedli, že žalovaná neunesla důkazní břemeno co do tvrzení, že byla oprávněná vybudovat anonymizováno na pozemcích žalobců, nedodala soudu písemné rozhodnutí o povolení vybudování stavby a nedokázala, že stavba není„ černou stavbou bez povolení příslušeného stavebního úřadu“, jak namítali žalobci. Navíc žalovaná nedoložila písemnou smlouvu s oběma vlastníky pozemku, na základě které by bylo právo stavby jako věcné právo zapsáno do katastru nemovitostí. Podle ust. § 1238 o. z. se k výkonu vlastnických práv a nakládání se společnou věcí vyžaduje jednomyslné vyjádření obou manželů. Žalované však nebyl dán kvalifikovaný právoplatný souhlas obou vlastníků k vybudování anonymizováno, což prvoinstanční soud ignoroval. Žalobci také při smluvních ujednáních striktně dodržovali zákonné ustanovení a jednali ve shodě vždy písemnou formou. Je nelogické, aby v případě údajné dohody o možnosti vybudování anonymizováno se měli chovat jinak. Za vybudování anonymizováno v rozporu se stavebním zákonem a občanským zákoníkem nemohlo žalované vzniknout právo na jakoukoli náhradu. Žalovaná neprokázala, že by žalobci někdy předmětnou stavbu využívali nebo že by ji využíval někdo jiný, případně nový vlastník pozemku, přičemž důkazní břemeno je na straně žalované. Pro neexistenci jakékoli pohledávky žalované vůči žalobcům nemohlo dojít k právoplatnému započtení a tím pádem je žaloba důvodná. Není také pravdou, že by žalobce a) při skončení nájmu navrhl žalované, že si vybudovanou zahradu na svém pozemku ponechá pro své další nájemce a že žalovaná mu nebude muset doplatit dlužné nájemné. Svědek příjmení, pracovník žalované, ve své výpovědi sám uvedl,„ že si myslí“ že zahrada měla být zachována pro nového nájemce. U dohody mezi účastníky přítomen nebyl. Okresní soud také ignoroval fakt, že převést si anonymizováno do své nové restaurace bez nákladné demolice původní stavby by bylo nákladné a neproveditelné. To byl jediný logický důvod, proč žalovaná ustoupila od odstranění celé stavby. Také dohoda o údajném započtení pohledávek by musela být uzavřena písemně, a musela by být podepsána oběma žalobci, což se nestalo.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhovala potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného s tím, že okresní soud správně zjistil skutkový stav věci a dospěl tak ke správným závěrům. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce věděl o vybudování anonymizováno žalovanou na jeho pozemku, byl s tímto srozuměn, tato informace byla obecně známou skutečností. Žalovaná pak prokázala, že se souhlasem žalobců investovala své finanční prostředky do vybudování anonymizováno se zahradou, bez jejich souhlasu by vlastní prostředky do vybudování terasy na pozemku neinvestovala. O tom svědčí i skutečnost, že si žalovaná obstarala souhlasy s vybudováním terasy i vlastníků sousedních pozemků. Žalovaná také souhlasí se závěrem soudu prvého stupně, který dospěl k závěru, že žalobce souhlasil s vybudováním anonymizováno na jeho pozemku a při skončení nájmu navrhl žalované, že si anonymizováno na svém pozemku ponechá a žalovaná nebude muset doplatit zbytek nájemného. Tuto skutečnost potvrzuje také chování na straně žalobců, kteří při skončení nájmu nepožadovali po žalované žádný doplatek na nájemném. Vzhledem k tomu, že došlo k vzájemnému započtení pohledávek, neexistuje žádná dlužná pohledávka žalované vůči žalobcům, kterou by mohli uplatňovat.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobců důvodné není.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje.

6. Účastníci učinili nesporným, že uzavřeli nájemní smlouvu vztahující se k restauraci anonymizováno, když nájemní poměr trval od datum do datum a shodli se také na tom, že nájemné za období od listopadu rok do června rok bylo sjednáno ve výši 25.000 Kč měsíčně, za toto období žalovaná zaplatila na nájemném 100.000 Kč, namísto sjednaných 200.000 Kč. Nesporné bylo také tvrzení, že žalovaná vybudovala na pozemku ve vlastnictví žalobců v roce rok anonymizováno - anonymizována dvě slova pro hosty restaurace anonymizováno. Správná jsou i zjištění okresního soudu, že žalovaná se v roce rok dohodla s žalobcem a) na vybudování anonymizována dvě slova pro hosty na pozemku žalobců, za tímto účelem obešla majitele sousedních pozemků, kteří jí dali písemný souhlas s vybudováním anonymizována dvě slova se budovala v období od května do července rok, při pracích pomáhali svědci, kteří byli vyslechnuti v průběhu řízení před okresním soudem. Svědci příjmení, příjmení, příjmení, příjmení, příjmení shodně vypověděli, že pomáhali žalované s vybudováním anonymizováno a během těchto prací žalobce a) býval na pozemku, neměl proti budování anonymizováno žádné námitky. Vybudování anonymizováno bylo obecně známou skutečností, když reklama na otevření restaurace anonymizováno s nově vybudovanou anonymizováno byla v srpnovém vydání místních novin v obec. Žalovaná tedy prokázala své tvrzení o souhlasu žalobců se záměrem vybudovat anonymizována dvě slova pro hosty na pozemku žalobců, když žalobce a) byl přítomen pracím na anonymizováno a nic proti tomu nenamítal. Tuto skutečnost také potvrzuje Dodatek číslo ke Smlouvě o nájmu, v němž bylo nájemné zvýšeno na částku 25.000 Kč měsíčně. Žalovaná pak prokázala, že investovala finanční prostředky do vybudování anonymizováno se zahradou. Svědek příjmení pak vypověděl, že byl v září rok přítomen rozhovoru mezi žalovanou a žalobcem a), během kterého žalovaná připomněla žalobci a) dohodu o tom, že si žalobci ponechají na svém pozemku vybudovanou anonymizováno se zahradou a že žalovaná nebude muset doplácet nájemné z doby covidu. Tím žalovaná prokázala své tvrzení o uzavření ústní dohody o započtení vzájemných závazků mezi žalovanou a žalobci. Svědek příjmení pak byl přítomen v říjnu rok u rozhovoru mezi žalovanou a žalobcem a) v nebytových prostorách, kdy žalovaná vyzvala žalobce a), nechť se podívá na zahradu, zda ji může předat žalovaná v takovém stavu, v jakém se nacházela, a svědek vypověděl, že žalobce a) nevyzval žalovanou k odstranění anonymizováno ani k zaplacení dlužného nájmu. Žalobce a) pak neprokázal, že by vyzýval žalovanou k odstranění terasy. Pokud žalobce a) tvrdil, že anonymizováno znehodnotila jejich pozemek, pak nový majitel nebytových prostor včetně pozemku, vypověděl, že věděl, v jakém stavu se nemovitost nachází, věděl tedy o anonymizováno, tato však nikterak neovlivnila kupní cenu pozemku.

7. Podle ust. § 2302 odst. 1 o. z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

8. Podle ust. § 1991 o. z. zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednaly.

9. Odvolací soud dospěl k právnímu závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání žalované, když v těchto prostorách provozovala žalovaná restauraci anonymizováno. Nájemní poměr trval od datum do konce října rok a žalovaná uhradila za nájemné v době od listopadu rok do června částka, ačkoli sjednáno měli v Dodatku číslo ke Smlouvě o nájmu částku vyšší. Žalovaná pak se souhlasem žalobců vybudovala na pozemku žalobců zahradu s anonymizováno, na tuto stavbu vynaložila finanční prostředky a na základě dohody s žalobcem a) došlo k zápočtu vzájemných pohledávek účastníků. U dohody o započtení podle ust. § 1991 o. z. platí volnější režim, kdy předmětem takové dohody mohou být nesplatné, nejisté i neurčité pohledávky, částečně se může jednat i o narovnání podle ust. § 1903 o. z.

10. Pokud žalobci v odvolání namítali, že se jednalo o„ černou stavbu“ bez povolení příslušného stavebního úřadu, pak tato skutečnost je pro posouzení sporu irelevantní.

11. Pokud žalobci dále namítali v odvolání, že souhlas vlastníků, tedy žalobců a) a b) nebyl dán k vybudování anonymizováno písemnou formou, což platí i o zápočtu a dohody nebyly podepsány oběma žalobci, resp. všemi účastníky řízení, pak tento argument neobstojí. Smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání může být uzavřena také ústně. V tomto případě byla nájemní smlouva uzavřena písemně, ve smlouvě si však účastníci nedohodli, že veškeré změny a dodatky musely být uzavřeny v písemné formě, proto ke změně smlouvy, k dodatkům apod. může dojít i ústní, příp. konkludentní formou tak, jak to bylo v tomto případě. Jestliže žalobci nesouhlasili s vybudováním anonymizováno, mohli vznést námitku relativní neplatnosti, což neučinili, takže nedostatek formy byl zhojen podle ust. § 582 o. z. v návaznosti na ust. § 1758 o. z.

12. Žalobci dále namítali, že zde nebyl dán souhlas žalobkyně b) k vybudování anonymizováno, ani k započtení. Oprávnění, resp. povinnosti vyplývající z existence společného jmění manželů, upravují ust. § 713 a § 714 o. z. Podle těchto ustanovení povinnosti a práva spojená se společným jměním náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednáních týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně. V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. V tomto případě jednal v záležitostech nájemní smlouvy s žalovanou pouze žalobce a), což sám uvedl, přestože smlouvu o nájmu a dodatky podepisovala také žalobkyně b). Odvolací soud má však za to, že žalobkyně b) souhlasila s právními jednáními žalobce a). Pokud by s jednáními žalobce a) nesouhlasila, měla možnost vznést námitku relativní neplatnosti právních jednání žalobce a), což neučinila.

13. Ze shora uvedených důvodů odvolacího soud napadený rozsudek okresního soudu jakožto věcně správný potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení, který je rovněž správný.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla úspěšná také v odvolacím řízení, byly jí přiznány náklady odvolacího řízení v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Tyto náklady sestávají z odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní služby v souladu s ust. § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. za vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání, tj. 2 x 5.100 Kč, tj. 10.200 Kč, dále jí náleží 2 režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, z cestovného (obec - obec a zpět) autem jméno, registrační značka, při ujetí 40 km, průměrné spotřebě 4,41 l nafty /100 km, ceně nafty 44,10 Kč a paušální sazbě 5,20 Kč/km, tj. 364 Kč, z náhrady za ztrátu času 2 x 100 Kč, tj. 200 Kč a z 21% DPH z těchto částek, tj. 2.370 Kč Celkem činí náklady odvolacího řízení 13.656 Kč. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.