8 CO 27/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení, příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 6.902.470,75 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 15. 9. 2021, č. j. 9 C 286/2019-117,

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. Odvolání žalované do odstavce II. výroku rozsudku se odmítá.

III. V odstavci III. výroku se rozsudek zrušuje a řízení se v této části zastavuje.

IV. V odstavci IV. výroku se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 417.718,62 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám titul jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.

V. V odstavci V. výroku se rozsudek mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Opavě na soudním poplatku částku 345.124 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám titul jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6.894.507,06 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím a náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 1.200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba o zaplacení úroku z prodlení v částce 3.985,98 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím ve výši z částek a za dobu tam uvedenou a na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 12.000 Kč byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že vzájemný návrh, aby žalobkyně zaplatila žalované částku 4.150.000 Kč, se zamítá. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 606.314,06 Kč a dále byla žalované uložena povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Opavě soudní poplatek ze vzájemného návrhu v částce 207.500 Kč.

2. Okresní soud vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli ústně sjednanou smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 občanského zákoníku, že písemná objednávka ze dne datum měla charakter účetní technikálie potvrzující dříve uzavřenou smlouvu, kde odesláním této objednávky titul jméno příjmení žalobkyni byla aktem formálně technické povahy, než skutečnou nabídkou, když prvotně obsah takové smlouvy byl dohodnut již ústně mezi jednateli účastníků předtím a tato objednávka pouze obsah předtím uzavřené dohody formálně zachycovala, přestože byla učiněna titul jméno příjmení, který byl pověřen jednatelem žalované jméno příjmení k zastupování žalované při úkonech realizace stavby bytového domu v název Uzavření smlouvy o dílo tak bylo nepochybně prokázáno. Žalovaná přebírala dílo, platila dílo, které dle ní ve skutečnosti vůbec neobjednala a toto dílo pak sama předávala svému objednateli. Pokud se týká nároku žalované na zaplacení škody ve výši částka, okresní soud dospěl k závěru, že ani přes několikeré poučení k tomuto obrannému nároku žalovaná neuvedla vůbec žádná tvrzení krom obecného konstatování, že žalobkyni ji svým prodlením s prováděním díla způsobila škodu. Okresní soud poté nárok žalobkyně posoudil v souladu s ust. § 2053 a § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, kdy dospěl k závěru, že žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala a bylo na ní, aby prokázala neexistenci tohoto nároku. Z výpovědi titul jméno příjmení bylo prokázáno, že dílo nevykazovalo při předání zásadní vady i po kontrole generálním investorem, tento dílo převzal jako dílo plnící technické normy.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že v průběhu řízení prokázala, že dílo nebylo realizováno řádně a včas. V důsledku prodlení žalobkyně byla žalovaná s prodlením s předáním díla vůči název anonymizováno. Svědek příjmení příjmení uvedl, že dílo vady vykazovalo, byť uvedl, že to se objevuje často. titul příjmení nebyl oprávněn za žalovanou dílo převzít a podepsat předávací protokol. Na základě předávacího protokolu soud vyhodnotil, že dílo bylo předáno řádně a včas, avšak vůbec se nevypořádal s žalovanou předloženou emailovou komunikací, která potvrzuje, že dílo bylo prováděno neprofesionálně, s vadami a se zpožděním. Dále uvedla, že v bodu 9 rozsudku soud uvádí, že vzal za prokázáno na základě provedených důkazů, že účastníce jako podnikatelky mezi sebou uzavřely ústně sjednanou smlouvu o dílo dle § 2586 občasného zákoníku, kdy smlouvu o dílo za účastnice uzavřeli přímo její jednatelé, za žalobkyní příjmení jméno příjmení a za žalovanou jednatel jméno příjmení, když titul příjmení potvrdil, že tito mezi sebou se dohodli na bližších podmínkách realizace díla. Písemná objednávka ze dne datum tak má charakter pouze účetní technikálie potvrzující již dříve uzavřenou smlouvu, tedy odeslání této objednávky titul jméno příjmení žalobkyni, byla aktem formálně technické povahy, než skutečnou nabídkou, když prvotně obsah smlouvy jako takové byl dohodnut již ústně mezi jednateli účastníků předtím a tato objednávka již pouze obsah předtím uzavřené dohody formálně zachycovala, i přesto však byla učiněna titul jméno příjmení, který ale také byl pověřen jednatelem žalované jméno příjmení k zastupování žalované při úkonech realizace stavby. V bodě 6 rozsudku uvádí okresní soud, co vzal za prokázané, svědek příjmení příjmení nikde nemluví o tom, že by jednatelé uzavřeli ústně smlouvy dříve než před objednávkou. Žalované tak není zřejmé, na základě čeho k takovému závěru soud došel. Svědek pouze uvedl, že účastníci před objednávkou spolu hovořili o předmětu díla, zároveň však sdělil, že takto bylo jednáno s dalšími dvěma subjekty. Takto učiněný závěr soudu je v rozporu s jeho zjištěními, která vzal za svá a je nelogický. V bodě 10 rozsudku, v rozporu se svou následnou argumentací soud uvádí, že se žalovaný dostal do prodlení díla vůči název anonymizováno, kdy uvádí, že žalobkyně se na tomto prodlení podílela. Pokud v průběhu řízení žalovaná nevznesla námitku kompenzační, tedy vůči žalobcem uplatněné pohledávce započte svou pohledávku, avšak pouze ve stejném rozsahu jako je žalovaná pohledávka, soud posuzuje jeho projev jen jako procesní obranu proti návrhu dle ustanovení § 98 o. s. ř. Žaloba zněla na částku částka a žalovaná požadovala částka z titulu náhrady škody a nepožadovala více. Není tak zřejmé, na základě, čeho došel soud k závěru, že se jedná o vzájemný návrh, kdy navíc žalovaný náhradu škody uplatnil jakožto kompenzační námitku ve smyslu ustanovení § 98 o. s. ř. jako obranu žalované a touto obranou se kvalifikovaně nelze zabývat. Rozlišování vzájemného návrhu a kompenzační námitky, neboli obrany, má vliv také na poplatkovou povinnost. Žalovaná nebyla vůbec poučena o možnosti posuzování námitky jakožto vzájemného návrhu a ani o následcích podání vzájemného návrhu v důsledku čehož by jí bylo odepřeno jeho zákonné právo na doplnění skutkových tvrzení a navrhnutí důkazů k prokázání jejich tvrzení. Soud se námitkou žalované během jednání vůbec nezabýval, nepoučil ji o povinnosti tvrzení a důkazní k prokázání nároku na náhradu škody. Rozsudek okresního soudu je tak nepřezkoumatelný, neboť jeho odůvodnění postrádá logické odůvodnění, kdy absentuje provázanost a jasný odůvodněný závěr soudu.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, pokud se týká tvrzení žalované, že žalovaná nesouhlasí s tím, že dílo nevykazovalo vady, že žádné vady díla nebyly ani v průběhu soudního řízení uplatněny. Skutečnost, že dílo bylo řádně provedeno, potvrdil i svědek příjmení jméno příjmení, který k výslovné otázce zástupkyně žalované uvedl, že dílo bylo provedeno bez vad, s tím, že případné vady byly odstraněny. Pokud se týká tvrzení žalované, že titul příjmení nebyl oprávněn za žalovanou dílo převzít a podepsat předávací protokol, jedná se o účelové tvrzení žalované, které je v rozporu s praxí žalované a ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu ČR. Nelze odhlédnout od vlastního jednání žalované, jak ho popsal titul jméno příjmení ve své svědecké výpovědi, že byl pověřen i k tomu, aby učinil objednávku ve vztahu k právnická osoba, kromě toho činil i další objednávky v rámci této stavby a nikdy mu nebylo jednatelem vytýkáno, že by překračoval své pravomoci. Existuje dokument, který podepsal právnická osoba anonymizováno, kde byl pověřen vedením stavby obecně jako celku a byl oprávněn i k převzetí zhotoveného díla. Žalovaná nikdy po předání díla nevyrozuměla žalobkyni o tom, že titul jméno příjmení není oprávněnou osobou k předání a převzetí díla. Ostatně nic takového žalovaná ani mimo řízení ani v průběhu řízení netvrdila. Dílo bylo žalovanou řádně předáno, když titul jméno příjmení byl oprávněným zástupcem žalované. K problematice překročení zástupčího oprávnění odkázala žalobkyně na rozhodnutí NS ČR 32 Cdo 4530/2016. Pokud se týká kompenzační námitky žalované, žalobkyně se zcela ztotožňuje s právním názorem soudu v odvoláním napadeném rozhodnutí.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními, jak je učinil okresní soud z objednávky ze dne datum, z předávacího protokolu ze dne datum, ze zápisu jednatelů ze dne datum a jak je učinil ze svědecké výpovědi titul jméno příjmení. V podrobnostech na tato skutková zjištění učiněná okresním soudem krajský soud odkazuje. Objednávkou z datum tak žalovaná u žalobkyně objednala dodávku železobetonových konstrukcí na stavbu název anonymizováno za cenu částka a termín ukončení byl dle harmonogramu stavby. Za žalovanou tuto objednávku podepsal titul jméno příjmení, přičemž dle jeho výpovědi stavba byla prováděna podle této objednávky a titul příjmení byl pověřen jméno příjmení, jednatelem žalované, aby učinil objednávku, přičemž mu nikdy nebylo vytýkáno, že by překračoval své pravomoci. Žalovaná také převzala dílo dne datum, když i tento protokol podepsal za objednatele titul jméno příjmení, přičemž z tohoto převzetí nevyplývají, že by žalovaná reklamovala jakékoliv vady. Zápis jednatelů z datum pak obsahuje seznam neuhrazených závazků v celkové hodnotě částka, tj. faktury, které jsou předmětem nároku uplatňovaného žalobkyní s tím, že se žalovaná zavázala, že tento závazek uhradí. Byl rovněž dohodnut splátkový kalendář.

7. Na základě skutkových zjištění je nutno dospět k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo v ústní formě, objednávka tuto smlouvu potvrzovala.

8. Dle ust. § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednavatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

9. Objednávka ze dne datum, kterou žalovaná objednávala u žalobkyně dodávku železobetonových konstrukcí v ceně částka a kdy dle této objednávky žalobkyně prováděla dílo pro žalovanou, potvrzuje uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky, objednávka má veškeré náležitosti smlouvy o dílo, je zde uvedena cena díla i předmět díla, vše zcela jasným, konkrétním určením.

10. Pokud se týká námitky žalované, že za ní nebyl oprávněn titul příjmení jednat, a tedy ani podepsat objednávku, ani dílo převzít, pak dle § 430 odst. 1 občanského zákoníku platí, že pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází.

11. Pro toto pověření není předepsána žádná zvláštní forma, stačí, když podnikatel dá někomu ústní pokyn, aby vykonával určitou činnost. Není vystavována žádná plná moc na rozdíl od ust. § 441 občanského zákoníku. I kdyby zmocnění vůbec nevzniklo, pak v souladu s ust. § 444 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Taktomu bylo v tomto případě, neboť žalobkyně neměla důvod se nedomnívat, že by právě pan příjmení nebyl oprávněn za žalovanou jednat.

12. Dle § 446 občanského zákoníku překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Zdánlivý zmocnitel by tedy musel třetí osobě překročení jednatelského oprávnění bez zbytečného odkladu oznámit, ledaže by třetí osoba z okolností mohla poznat, že zmocněnec nepřekračuje své oprávnění. Toto však žalovaná neučinila, přijímala plnění, platila faktury, pak platí, že překročení zmocnění žalovaná schválila.

13. Pokud titul příjmení podepsal objednávku za žalovanou, když měl k tomuto oprávnění, mezi účastníky tak byla uzavřena smlouva o dílo, pokud bylo dílo provedeno, pak vzniklo žalobkyní právo na zaplacení ceny díla.

14. V souladu s ust. § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

15. V souladu s ust. § 2610 odst. 1 o. z., pak právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

16. Jednoznačně bylo dílo předáno bez podstatných výhrad, když předávací protokol by opět podepsán titul příjmení, tedy osobou oprávněnou jednat za žalovanou. Právo na zaplacení ceny díla vzniká i tehdy, pokud dílo má vady, které však nebrání jeho užívání.

17. Pokud pak žalovaná namítala, že dílo mělo vady, v souladu s ust. § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, pokud neodpovídá-li smlouvě, nebo nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096 o. z.

18. V daném případě pak je zcela zjevné, že žalovaná žádné vady nevytýkala žalobkyni, proto předáním díla vznikl žalobkyni nárok na jeho zaplacení.

19. Žalovaná v průběhu řízení nenamítala, že by uhradila žalobkyni cenu díla. Její obrana spočívala v tom, že žádná smlouva nebyla uzavřena. Na druhou stranu přijímala plnění ze strany žalobkyně a platila rovněž vystavené faktury. Pokud se týká neuhrazeného zbytku faktur, které jsou předmětem žaloby, pak se zde žalovaná bránila tím, že zde byla dohoda o pozastávkách, a tedy že nevznikl žalobkyni nárok na zaplacení žalovaných částek. V daném případě však dohoda o pozastávkách uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou nebyla, ta byla sice předmětem smlouvy, jak ji žalovaná založila do spisu, ta však nebyla žádnou ze stran podepsána.

20. Žalovaná částečnými platbami na vystavené faktury dluh uznala, dále její uznání vyplývá ze zápisu jednatelů ze dne datum. V tomto směru odvolací soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR např. 23 Cdo 3182/2010 a okresního soudu v J 22C 173/2014.

21. Dle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Důkazní břemeno o neexistenci dluhu pak je na žalované, jak je shora uvedeno a žalovaná se pouze bránila tím, že neuhradila žalovanou částku právě z důvodu pozastávek, dále také proto, že smlouva nebyla uzavřena. Z předávacího protokolu nevyplývalo, že by žalovaná namítala nesplnění předmětu smlouvy o dílo, množství, cenu apod., navíc je zde tedy příslib zaplacení ceny díla, což vyplývá ze zápisu jednatelů ze dne datum.

22. Dle § 556 o. z. dále platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, nebo musela-li o tom vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev určen. V daném případě pak nepochybně žalobkyně považovala částečné úhrady plateb a rovněž zápis jednatelů ze dne datum za uznání dluhu, a tedy že žalovaná hodlá na dluh plnit.

23. Pokud se týká kompenzační námitky, kterou uplatnila žalovaná poprvé u ústního jednání konaného dne datum, nelze tuto kompenzační námitku považovat za vzájemný návrh, jak učinil okresní soud. S ohledem i na výši částky i na projev, který učinila zástupkyně žalované u citovaného jednání, kde výslovně uvedla, že částku ve výši částka uplatňuje žalovaná jako obranu v tomto soudním řízení a uplatňuje námitku započtení. O tom, že odvolací soud bude považovat námitku započtení v dané výši jako obranu, nikoliv jako vzájemný návrh, byli účastníci poučeni u odvolacího jednání.

24. Nicméně zápočet nebyl učiněn v souladu s ust. § 1982 občanského zákoníku odst. 1, dle kterého dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Žalovaná byla u odvolacího jednání poučena, aby tvrdila a prokázala, kdy uplatnila svou pohledávku vůči žalobkyni a jakým způsobem tak, aby bylo možno dovodit, že tato pohledávka je splatná, jakým způsobem tuto pohledávku započetla tak, aby bylo možno dospět k závěru, vůči kterým fakturám si tuto svou pohledávku započítávala. Navíc by zde musela být existující pohledávka, protože nelze započítávat neexistující pohledávku. V tomto směru okresní soud učinil správná skutková zjištění, že žalovaná řádně netvrdila a neprokázala existenci této své pohledávky, když pouze obecně konstatovala, že žalobkyně ji svým prodlením s prováděním díla způsobila škodu.

25. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen v odstavci I. výroku.

26. Odvolání proti odstavci II. výroku bylo odmítnuto v souladu s ust. § 218 písm. b) o. s.ř., neboť bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn, když žalovaná v souladu s ust. § 201 o. s. ř. není subjektivně legitimována k podání odvolání, neboť tímto výrokem ji nevznikla žádná újma.

27. Rozsudek okresního soudu byl v odstavci III. výroku v souladu s ust. § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. zrušen a řízení bylo zastaveno, neboť zde chyběl žalobní návrh, s ohledem, co bylo uvedena shora, když částku částka odvolací soud posuzuje jako obranu žalované, nikoliv jako samostatný nárok.

28. V odstavci IV. výroku byl pak rozsudek okresního soudu změněn, pokud se týká výroku o náhradě nákladů řízení, neboť v daném případě okresní soud, pokud posuzoval nárok žalované jako vzájemný návrh, tak chybně sečetl jak nárok požadovaný žalobkyní, tak žalovanou a vyšel tedy z chybně stanovené odměny advokáta žalobkyně. Žalobkyně byla v převážné míře úspěšná, resp. pouze v nepatrné části byla neúspěšná, proto má nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě pak odměna advokáta, tedy zástupce žalobkyně za 1 úkon právní služby činí z žalované částky částka. Zástupci žalobkyně náleží odměna za 1 úkon právní služby za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, vyjádření ze dne datum, účast u ústního jednání dne datum, odměna za 2 úkony právní služby za účast u ústního jednání konaného datum, když jednání probíhalo déle než 2 hodiny, dále 1 úkon za závěrečný návrh. Za vyjádření k námitce věcné nepříslušnosti náleží odměna v rozsahu ½, neboť se jedná o procesní úkon a za účast u jednání, u kterého došlo k vyhlášení rozhodnutí, rovněž náleží odměna v rozsahu ½. Celkem tak náleží zástupci žalobkyně odměna za 9 úkonů právní služby po částka, tj. částka, dále 10 režijních paušálů po částka, tj. částka, náhrada za ztrátu času 96 půlhodin po částka, tj. částka, a to za cestu ke shora uvedeným jednáním, dále cestovné ve výši částka, jak správně tuto výši vypočetl okresní soud a dále stravné ve výši částka Celkem tak činí náklady řízení částka, z této částky náleží zástupci žalobkyně 21% DPH, tj. částka a celkem tak činí náklady řízení před soudem prvního stupně částka. Z toho důvodu byl rozsudek okresního soudu v odstavci IV. výroku v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka.

29. Pokud se týká odstavce V. výroku rozsudku žalovaná nemá povinnost platit soudní poplatek ze vzájemného návrhu, jak jí to uložil okresní soud, nicméně žalobkyně byla v řízení od placení soudního poplatku osvobozena, proto v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/91 Sb. byla povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby uložena žalované. Soudní poplatek z žalované částky činí částka a tuto povinnost tedy uložil soud žalované, jakožto neúspěšnému účastníkovi v řízení.

30. V odvolacím řízení byla žalobkyně plně úspěšná, a proto ji v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení učinil zástupce žalobkyně 2 úkony právní služby, a to je vyjádření k podanému odvolání a účast u odvolacího jednání, za což mu náleží odměna za 2 úkony právní služby po částka, 2 režijní paušály po částka, tj. celkem částka. Dále zástupci žalobkyně náleží cestovné ve výši částka za cestu z obec do obec a zpět při ujetí celkem vzdálenost km, osobním automobilem Volkswagen, registrační značka, při průměrné spotřebě 5,2 litrů číslo km motorové nafty při ceně částka l, paušální sazbě částka. Dále mu náleží náhrada za promeškaný čas trávený na cestě, a to 24 půlhodin po částka, tj. částka. Dále mu náleží parkovné ve výši částka, stravné částka, tj. celkem částka z této částky činí 21% DPH částka Celkem tak činí náklady odvolacího řízení částka, když tuto částku je žalovaná povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.