8 CO 270/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 483.304,50 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 7. 2021, č. j. 17 C 341/2019-169,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně zaplacení částky 110.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 6. 2019 do zaplacení, mění tak, že žaloba se v této části zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 429.804,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 429.804,50 Kč od 1. 6. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Ohledně částky 53.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8. 05 % ročně z této částky od 1. 6. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

2. Proti tomuto rozsudku, a to do odstavce I. výroku co do částky 110.000 Kč s příslušenstvím, podal žalovaný včas odvolání, v němž se domáhal změnit rozsudek v této části tak, aby žaloba byla zamítnuta. V odvolání uvedl, že nesouhlasí s výrokem I. napadeného rozhodnutí co do částky 110.000 Kč s přísl., když má za to, že v této části by měl být nárok žalobkyně zamítnut. Částka, z níž měl dluh žalovaného zaniknout z důvodu vzniku nepodmíněného vlastnického práva žalobkyně k předmětu zajištění, a to ke dni nesplnění takto zajištěného dluhu, měla činit hodnotu předmětu automobilu, jež byla zjištěna znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] z [datum], tedy 1.010.000 Kč, a to z důvodu nemožnosti smluvního vyloučení § 2044 o. z. Dané ustanovení o. z. je nutno pokládat za kogentní, neboť žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval z pozice spotřebitele. Žalovaný má za to, že ust. § 2044 o. z. je kogentní, když pravidla chování nastavená v tomto ustanovení sahají až k samotné podstatě institutu zajišťovacího převodu práva. Je nepochybnou podstatou zajišťovacího převodu práva, že v případě nesplnění dluhu se majetek, jež je předmětem zajištění, stává (nepodmíněným) vlastnictvím věřitele. Toto pravidlo nelze smluvními stranami vyloučit, neboť by takovýmto vyloučením i nadále trvala podmíněnost převodu vlastnického práva k předmětu zajištění a věřitel i dlužník by tak postrádali jistotu právního postavení k předmětu zajištění. Ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva je vyloučeno celé ust. § 2044 o. z., a nikoliv pouze jeho část. Logickým důsledkem vzniku (bezpodmínečného) vlastnictví k předmětu zajištění je nabytí vlastnictví k předmětu zajištění v hodnotě odpovídající právě okamžiku vzniku tohoto (nepodmíněného) vlastnictví. Okamžikem nesplnění dluhu současně dojde k zániku zajištěného dluhu v rozsahu, ve kterém je zajištěný dluh kryt hodnotou převedené věci. Je pak otázkou věřitele, jak s předmětem zajištění naloží, zda tento prodá, či nikoliv, a zda se z ní uspokojí či si vystačí s vlastnictvím předmětu zajištění. Posouzení dané situace jako platného vyloučení ust. § 2044 o. z. a jeho nahrazení ustanoveními článku VIII. odst. 2 smlouvy je nutno shledat jako krajně nespravedlivé a v rozporu s dobrými mravy a dalšími zásadami, na nichž občanské právo stojí. Žalovaný zdůrazňoval, že žalovaný vystupoval ve smluvním vztahu jako spotřebitel, jednalo se o smlouvu adhezní a ujednání stran by tak bylo nicotné, případně by se jednalo o ujednání zakázané. Vyloučení ust. § 2044 o. z. umožňuje založit značnou nerovnováhu práv a povinností, neboť smlouva o zajišťovacím převodu práva ani žádným způsobem nestanovuje bližší podmínky realizace prodeje automobilu, např. lhůty či minimální kupní ceny. Žalobkyně postupovala zvlášť nevýhodně pro žalovaného, pokud automobil zpeněžila až po téměř několika letech od nepodmíněného vzniku vlastnického práva žalobkyně k tomuto automobilu. Tato skutečnost zakládá pro žalovaného jako spotřebitele zvláštní nevýhodnost daného ustanovení, neboť tento by takovou smlouvu neuzavřel, pokud by mu bylo známo, že žalobkyně je natolik liknavá v prodeji automobilu, že vozidlo prodá za cenu o 110.000 Kč nižší, než byla jeho hodnota zjištěná znaleckým posudkem. Přitom sám žalovaný nabízel, že vozidlo zakoupí za hodnotu 1.250.000 Kč, na což žalobkyně nepřistoupila.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části, když žalobkyně nijakým způsobem nepochybila, postupovala v souladu s částí první článku VIII. odst. 3 zajišťovací smlouvy a prodlení s prodejem vozidla s ohledem na poptávku nemohla žalobkyně nijakým způsobem ovlivnit.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. ohledně částky 110.000 Kč s přísl. i řízení, které má předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného bylo podáno důvodně.

5. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to zejména o zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému za účelem financování kupní ceny [značka automobilu] úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal žalobkyni splácet včetně úroků ve výši 2,39 % p. a. v 60 měsíčních splátkách po [částka] vždy k 18. dni v měsíci, počínaje [datum]. Téhož dne uzavřeli účastníci smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movité věci a smlouvu o výpůjčce, kdy k zajištění závazku převede dlužník vlastnické právo k předmětu zajištění na věřitele a bylo dohodnuto, že pokud dlužník neuhradí své splatné závazky věřiteli, je tento oprávněn předmět zajištění zpeněžit a uspokojit se z výtěžku prodeje, přičemž prodej bude buď ve veřejné dražbě, nebo přímý, veškeré náklady spojené se zpeněžením půjdou k tíži dlužníka. Dle smlouvy o půjčce pak přenechala žalobkyně jako věřitel předmětné vozidlo žalovanému do užívání bezplatně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně závazky z úvěrové smlouvy, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum] od předmětné smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě nesplacené části úvěru spolu s úroky a dalšího plnění a současně ho upozornila na možnost zpeněžení předmětu zajištění. Již před odstoupením od smlouvy zajistila žalobkyně vozidlo, které převzala ze servisu [datum]. Dne [datum] pak bylo vozidlo oceněno znalcem, kdy obvyklá cena byla stanovená 1.010.000 Kč, dne [datum] bylo fakticky vozidlo prodáno za částku 900.000 Kč, kterážto částka byla odečtena od výše plnění, tedy částek, které žalobkyně po žalovaném požadovala.

6. Zástupkyni žalobkyně pak bylo uděleno ze strany odvolacího soudu poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdila, kdy začala nabízet předmět zajištění k prodeji, jakým způsobem a za jakou cenu, a aby nabídla důkazy k prokázání těchto tvrzení s tím, že v opačném případě se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. K doplnění tvrzení i důkazů byla poskytnuta zástupkyni žalobkyně lhůta 14 dnů. V podání ze dne [datum] pak doplnila žalobkyně tvrzení tak, že vozidlo bylo odebráno žalovanému [datum], následně došlo k vyhotovení znaleckého posudku, kdy znalec stanovil obvyklou cenu vozidla ke dni [datum] v částce [částka], následně o vozidlo projevil zájem žalovaný, který ovšem na sjednanou zálohu ničeho neuhradil a v důsledku toho došlo ke zdržení prodeje vozidla. Dále doplnila tvrzení tak, že: vozidlo bylo nabízeno [datum] k prodeji za původní cenu 1.390.000 Kč [datum] - aukce [název] [název] - vydraženo za [částka] - prodej ze strany žalobkyně neakceptován [datum] - aukce [název] aukce - nevydraženo [datum] - přeceněno na [částka] [datum] - aukce [název] [název] - vydraženo za [částka] - prodej ze strany žalobkyně neakceptován [datum] - přeceněno na [částka] [datum] - přeceněno na [částka] [datum] - rezervace od zájemce - nabízeno za cenu [částka] - cenu neakceptovali [datum] - přeceněno na [částka] [datum] - přeceněno na [částka] [datum] - aukce [název] aukce - nevydraženo [datum] - přeceněno na [částka] [datum] - převezeno do [obec] - uskladnění v garážích na [anonymizována dvě slova] [datum] - rezervace od zájemce - prodejní cena [částka] - akceptováno oběma stranami [datum] - uzavřena kupní smlouva o uhrazena kupní cena. Vozidlo bylo nabízeno po celou dobu na jejich stránkách [webová adresa] a na stránkách [webová adresa] a dále bylo draženo v aukcích na [název] [název] a [název] aukce.

7. Na výzvu ze strany odvolacího soudu, aby doložili, že auto nabízeli tak, jak je uvedeno v podání žalobkyně shora, pak žalobkyně reagovala zasláním kopie nabídky na [anonymizováno], kde bylo nabízeno vozidlo zajištěné žalobkyní za částku 1.390.000 Kč, kde byly uvedeny informace ohledně vozidla i informace o prodejci. Z dokladu není patrno, kdy tato nabídka byla učiněna.

8. Podle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2044 odst. 1 o. z., není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva.

10. Podle odst. 2 téhož právního ustanovení převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající rozdílu; přitom si započte náklady, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil. Neobsahuje-li smlouva o zajišťovacím převodu práva údaj o výši dluhu a hodnověrné ocenění práva převedeného k zajištění, je na věřiteli, aby dokázal, že obvyklá cena jistoty výši zajištěného dluhu zřejmě nepřevyšuje.

11. Podle ust. § 1359 odst. 1 věty prvé o. z., jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popř. zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona.

12. Pokud se týká právního posouzení věci, pak okresní soud smlouvu o úvěru posoudil v souladu s ust. § 2399 a násl. o. z., kdy došel ke správnému závěru, že žalobkyně po právu odstoupila od předmětné smlouvy, poněvadž žalovaný neplnil závazky ze smlouvy, když nesplácel řádně splátky, k nimž se ve smlouvě o úvěru zavázal. Od celkových částek, na které má žalobkyně nárok, pak byla odečtena částka 900.000 Kč, kterou získala žalobkyně prodejem vozidla dne [datum].

13. Pokud se týká námitek žalovaného ohledně vyloučení možnosti aplikace ust. § 2044 o. z. ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva, pak odvolací soud má za to, že ustanovení je třeba považovat za dispozitivní. Z Velkého komentáře Humák a kolektiv k o. z. pak vyplývá, že nic nebrání stranám zajišťovacího převodu v tom, aby si sjednaly, že zajištění bude realizováno prodejem a že legitimnost ujednání o prodeji a jeho realizaci bude třeba analogicky posuzovat podle ustanovení o realizaci zástavního práva privátním prodejem. Ve smlouvě o zajišťovacím převodu práva se účastníci dohodli na tom, že pokud dlužník neuhradí své splatné závazky věřiteli, je tento oprávněn předmět zajištění zpeněžit a uspokojit se z výtěžku prodeje, přičemž prodej bude buď ve veřejné dražbě, nebo přímý s tím, že veškeré náklady spojené se zpeněžením půjdou k tíži dlužníka. Toto smluvní ujednání však nelze vykládat tak, aby mohlo ve svých důsledcích znamenat připuštění libovůle žalobkyně při prodeji předmětu zajištění, jejíž důsledky by dopadly na žalovaného. Při prodeji předmětu zajištění je tedy žalobkyně jakožto věřitelka povinna postupovat s náležitou péčí, a proto je také nutno posuzovat přiměřenost ceny, za niž byl předmět zajištění prodán.

14. V dané věci bylo prokázáno, že obvyklá cena vozidla byla stanovená dle znaleckého posudku z [datum] v částce 1.010.000 Kč a že fakticky žalobkyně prodala vozidlo [datum] za částku 900.000 Kč. Žalobkyně sice po poučení ze strany odvolacího soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnila tvrzení, kdy, jakým způsobem, za jakou cenu nabízela vozidlo k prodeji, ale svá tvrzení již neprokázala. Doložila pouze jednu nabídku na [anonymizováno], kdy vozidlo nabízela za 1.390.000 Kč, kdy s ohledem na výši ceny, jakou požadovala za prodej auta, se jednalo o nabídku z [datum]. V tomto směru tedy žalobkyně neunesla důkazní břemeno a je pak zřejmé, že pokud by vozidlo prodala za pět až deset let, tak by nepochybně prodala auto za mnohem nižší cenu. Za situace, kdy žalobkyně zabavila vozidlo [datum] a prodala ho až [datum], nemůže jít tato skutečnost k tíži žalovaného. Takovéto jednání žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat právní ochrany. Nelze přehlédnout také tu skutečnost, že žalovaný byl ochoten koupit vozidlo za částku [částka], kterou by splácel ve splátkách po [částka], na což však žalobkyně nepřistoupila a požadovala zaplacení kupní ceny do [datum], což bylo pro žalovaného nepřijatelné. Bylo tedy třeba vyjít z ocenění, které stanovil znalec ve znaleckém posudku, který obvyklou cenu vozidla stanovil na [částka].

15. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. ohledně částky 110.000 Kč s přísl. tak, že žalobu v této části zamítl (§ 220 odst. 1 o. s. ř.).

16. S ohledem na shora uvedené změnil odvolací soud také výrok o náhradě nákladů řízení v souladu s ust. § 224 odst. 2 o. s. ř., kdy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně v rozsahu 32 % Náklady řízení před soudem I. stupně okresní soud zcela správně vypočítal a stanovil částkou [částka], takže 32 % z této částky představuje částku [částka].

17. V odvolacím řízení byl žalovaný v celém rozsahu úspěšný, proto má v souladu s ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady pak sestávají z odměny za 4 úkony právní služby v souladu s ust. § 17 a § 11 advokátního tarifu, a to za podané odvolání, účast u odvolacího jednání dne [datum], účast u odvolacího jednání dne [datum] a za repliku k důkazům žalobkyně z [datum], tj. za 4 úkony á [částka], tj. [částka], dále má nárok na 4 režijní paušály á [částka], tj. [částka] a na náhradu za ztrátu času 4 x [částka], tj. [částka], dále mu bylo přiznáno cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět, při ujetí 50 km vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], k jednání dne [datum], při průměrné spotřebě vozidla 5,3 l nafty [číslo] km, ceně paliva [částka] a paušální sazbě 4,40 Kč/km, tj. [částka] a dále cestovné za cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání dne [datum], při ujetí 50 km, průměrné spotřebě 5,3 l nafty [číslo] km, ceně paliva [částka] a paušální náhradě 4,70 Kč/km, tj. celkem [částka], a zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši [částka]. Zástupci žalovaného tak náleží náhrada nákladů odvolacího řízení v celkové výši [částka].