8 CO 50/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 80.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 26. 10. 2021, č. j. 108 C 50/2019-246,

I. Řízení o odvolání žalované proti odstavcům II. a V. výroku rozsudku se zastavuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci III. výroku, potvrzuje.

III. V další napadené části, tj. v odstavci VI. výroku, se rozsudek mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 36.688,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky sídlem [adresa], a že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12.421 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

IV. V další napadené části, tj. v odstavci VII. výroku, se rozsudek mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady řízení ve výši 96 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. V další napadené části, tj. v odstavci VIII. výroku, se rozsudek mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady řízení ve výši 616 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 3.445 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 80.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 2. 7. 2019 do zaplacení. Žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 80.000 Kč za dobu od 30. 9. 2016 do 21. 8. 2019 a z částky 23.442,65 Kč za dobu od 22. 8. 2019 do 22. 10. 2020, který v kapitalizované výši činí 22.731,88 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované částku 16.556,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 24. 10. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částek a za dobu, jak je uvedeno v odstavci IV. výroku. Vzájemná žaloba na zaplacení částky 21.546,65 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku 356 Kč a žalované byla uložena povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku shodnou částku, tedy 356 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku, a to proti odstavcům II., III., V., VI. a VIII., podala žalovaná včas odvolání, přičemž se domáhala zrušení rozsudku okresního soudu v odstavcích II. a III. výroku a domáhala se změny výroku v odstavci V. tak, že žalobkyni bude uložena povinnost zaplatit žalované částku 21.546,65 Kč s úrokovým příslušenstvím. Uvedla, že nárok žalobkyně činí 83.237 Kč, nárok žalované 104.545,35 Kč a žalobkyně by měla žalované zaplatit do výše prokázaného uplatněného nároku 21.308,35 Kč. Dále nesouhlasila s výpočtem náhrady nákladů řízení, když uvedla, že žalované by měly být přiznány náklady řízení ze 100 % z částky 83.237 Kč tedy z žaloby, kterou uplatňovala žalobkyně a ve druhé části probíhalo řízení o zbývajícím nároku, tedy o částce 38.203 Kč, jakožto rozdíl mezi uplatněnou částkou ze strany žalované ve výši 121.440 - 83.237 Kč. Z této částky, kdy se vedlo řízení o 38.203 Kč, se žalované podařilo prokázat její nárok ve výši 21.308,35 Kč. Ve druhé části řízení tak byla žalovaná úspěšná z 55,77 %, což znamená, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

3. Dále uvedla, že nesouhlasí s částkou 1.200 Kč přiznanou soudem výrokem v odstavci III. rozsudku, kdy se jedná o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč, když by měly být tyto náklady rozhodovány v rámci nákladů řízení. Pokud žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení jí nenáleží. Rovněž se domáhala změny ve výroku v odstavci VIII. tak, že částku 356 Kč bude povinna zaplatit státu žalobkyně, když tento návrh odůvodňuje úspěšnost žalované v první části sporu ze 100 %.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného v odvoláním napadené části.

5. Dříve, než bylo o odvolání žalované rozhodnuto, vzala žalovaná zpět odvolání proti odstavci II. výroku. Uvedla, že odvolání se týkalo pouze plynové smažící pánve, jejíž hodnota byla požadována protinávrhem z titulu náhrady škody a uvedla, že dále setrvává na odvolání proti výrokům v odstavcích III., VI. a VIII. rozsudku.

6. S ohledem na dispozitivní úkon žalované odvolací soud zastavil odvolací řízení o odvolání žalované proti odstavcům II. a V. výroku rozsudku v souladu s ust. § 207 odst. 2 o. s. ř.

7. Z podnětu podaného odvolání krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části, tj. v odstavcích III., VI., VII. a VIII. výroku rozsudku v souladu s ust. § 212a, věta druhá písm. a), § 212a odst. 1 a 6 o. s. ř.

8. Pokud se týká odvolání proti odstavci III. výroku, tj. co do přiznané částky 1.200 Kč, jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky, nejedná se o náklady řízení, ale o nárok spojený s uplatněním pohledávky, na který se hledí jako na příslušenství pohledávky, a to ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dle tohoto ustanovení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1.200 Kč.

9. V daném případě je třeba zkoumat, zda ke každé jednotlivé splatné pohledávce bez dalšího přísluší nároky ve smyslu shora citovaného nařízení. Dle rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové 47 Co 70/2016 přiznání práva na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nenahrazuje právo věřitele na procesní náhradu nákladů právního zastoupení. Po předání pohledávky věřitele právnímu zástupci jsou veškeré úkony spojené s vymáháním pohledávky úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu Náklady však spojené s uplatněním pohledávky nemohou zahrnovat odměnu advokáta za zaslané předžalobní výzvy. Dle usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 1763/21 nárok věřitele na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky vzniká již v okamžiku prodlení dlužníka, a to z každé pohledávky zvlášť.

10. S ohledem na shora uvedené je tak zřejmé, že přestože žalobkyně nebyla úspěšná se svým nárokem na zaplacení částky 80.000 Kč, bylo to pouze z toho důvodu, že nárok zanikl v důsledku započtení pohledávky, kterou měla žalovaná vůči žalobkyni. Tomu pak odpovídá výrok rozsudku v odstavci I., kdy právě z toho důvodu byla žaloba žalobkyně zamítnuta. Nicméně nárok žalobkyně na zaplacení částky 80.000 Kč zde byl, proto jí náleží také nárok na částku 1.200 Kč, neboť již tím, že žalovaná byla v prodlení se zaplacením částky 80.000 Kč, žalobkyni tímto okamžikem vznikl nárok na úhradu částky 1.200 Kč za situace, kdy tuto částku po žalované požadovala a rovněž tuto částku žalované fakturovala, jak vyplývá z faktury [číslo] (č. l. 7).

11. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu v odstavci III. výroku jako věcně správný potvrzen v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

12. Pokud se týká výroku VI., kterým bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně, odvolací soud se ztotožňuje s názorem žalované, že okresní soud postupoval chybně.

13. V případě, že ve věci jsou nároky uplatněny žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném (společném) řízení, je třeba při rozhodování o náhradě nákladů řízení posoudit věc uplatněnou žalobou a věc uplatněnou vzájemnou žalobou samostatně (23 Cdo 4609/2017). Jak vyplývá z tohoto rozhodnutí, pokud se jedná o právní otázku, zda v případě žaloby a vzájemné žaloby (vzájemného návrhu) by měla být otázka náhrady nákladů řízení posuzována samostatně, vyšel Nejvyšší soud z § 97 o. s. ř., podle něhož žalovaný může uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem (odst. 1); vzájemný návrh může soud vyloučit k samostatnému řízení, jestliže by tu nebyly podmínky pro spojení věci (odst. 2), na vzájemný návrh se použije přiměřené ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět (odst. 3). Z uvedeného ustanovení vyplývá, že návrhem a vzájemným návrhem se každý z účastníků domáhá svého vlastního nároku. I když tedy soud projedná nároky uplatněné žalobou a vzájemnou žalobou ve stejném společném řízení, považuje se při rozhodování o náhradě nákladů řízení každá věc, tj. věc uplatněná žalobou a věc uplatněná vzájemnou žalobou za samostatnou věc, tudíž u každé věci je třeba samostatně posoudit míru úspěchu a neúspěchu účastníků ve vztahu ke každé jednotlivé věci, tj. jak k věci uplatněné žalobou, tak k věci uplatněné vzájemným návrhem, a je nutno stanovit, zda je v každé jednotlivé věci dána povinnost k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1, 2, 3 o. s. ř. a kdo z účastníků má podle pravidel daných v těchto ustanoveních právo na náhradu nákladů řízení.

14. Pokud se týká žaloby žalobkyně, ta včetně úrokového příslušenství požadovala 122.496 Kč, z čehož jistina činí 80.000 Kč, zbytek jsou úroky včetně úrokového příslušenství 1.200 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 23.932 Kč, jak vyplývá z odstavců II. a III. výroku. V tomto směru tak byla žalobkyně neúspěšná v rozsahu 80,5 %, úspěšná v rozsahu 19,5 % z toho důvodu žalované náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 61 %.

15. Pokud se týká odměny zástupkyně žalované, té náleží odměna za přípravu a převzetí věci, vyjádření k odporu a vzájemný návrh, a to za každý z těchto úkonů ve výši 5.660 Kč, když tato odměna je počítána z částky 113.796 Kč, když v dobu, kdy byly tyto úkony učiněny, činil předmět sporu 113.796 Kč. Náleží jí tak odměna 2 x á 5.600 Kč. Odměna ve výši 5.860 Kč náleží zástupkyni žalované za doplnění tvrzení ze dne 20. 10. 2020 (č. l. 60), za vyjádření ze dne 7. 1. 2021 (č. l. 105), za vyjádření ze dne 20. 2. 2021 (č. l. 187) a za účast u jednání dne 8. 12. 2020 (č. l. 103), 2 úkony právní služby za účast u jednání dne 24. 5. 2021, když toto jednání trvalo déle než 2 hodiny (č. l. 184). Tato odměna je počítána z předmětu sporu v době provedených úkonů, tj. z částky 118.103 Kč. Náleží jí tak odměna 6 x á 5.860 Kč. Odměna ve výši 5.980 Kč počítána z předmětu sporu ve výši 121.440 Kč náleží zástupkyni žalované za upřesnění žaloby (č. l. 198), za účast u jednání konaného dne 4. 8. 2021, a to v rozsahu 2 úkonu po 5.980 Kč, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny, za jednání konané dne 20. 10. 2021 a za závěrečný návrh. Odměna činí 5 x á 5.980 Kč.

16. Zástupkyni žalované tak náleží odměna za 13 úkonů právní služby ve výši 76.380 Kč. Dále jí náleží 13 režijních paušálů po 300 Kč za shora uvedené úkony, tj. 3.900 Kč a dále 1 režijní paušál za neodůvodněný odpor ve výši 300 Kč, tedy celkem 4.200 Kč. Dále náleží zástupkyni žalované cestovné za cestu k jednání konanému dne 8. 12. 2020, [značka automobilu] [registrační značka] se spotřebou 4 l /100 km, ceně nafty dle vyhlášky 31,80 Kč a při paušální sazbě 4,20 Kč, tj. cestovné ve výši 252 Kč, dále náhrada za ztrátu času v rozsahu 2 půlhodin po 100 Kč, tj. 200 Kč. Dále jí náleží cestovné za cestu k jednání konanému dne 24. 5. 2021, 4. 8. 2021 a 20. 10. 2021 a dále za cestu ohledně studia spisu dne 18. 10. 2021, tj. cestovné za cestu shodným vozidlem, 4 x po 253 Kč, tj. 1.012 Kč a náhrada za ztrátu času za 8 půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 800 Kč Celkem tak činí odměna advokátky 82.844 Kč a z této částky jí náleží 21% DPH, což je částka 17.397,24 Kč Celkem tak činí odměna advokátky 100.241,24 Kč.

17. Pokud zástupkyně žalované dále požadovala odměnu za podání ze dne 10. 11. 2020 (č. l. 92), tuto jí nelze přiznat, když se jednalo o návrh na dokazování, dále jí nelze přiznat účtovanou odměnu za účast u jednání dne 24. 2. 2021, když toto jednání se nekonalo, a stejně tak se nekonalo jednání 5. 8. 2020. Stejně tak jí nelze nepřiznat odměnu za upřesnění vzájemné žaloby, tedy podání ze dne 2. 9. 2021 (č. l. 208), když se jednalo o upřesnění vyúčtování služeb, tento návrh však měl být perfektní od samého počátku, a dále jí nenáleží odměna za upřesnění návrhu ze dne 22. 9. 2021 (č. l. 216), tedy ze shodných důvodů, jak je uvedeno shora. Stejně tak jí nenáleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ze vzájemného návrhu, neboť v této části řízení byla v převážné míře neúspěšná.

18. Při stanovení výše odměny zástupkyně žalované, je nutno posoudit vzájemný poměr nároků uplatněných jak žalobou žalobkyně, tak žalobou žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 80.000 Kč, žalovaná se domáhala zaplacení částky 121.440 Kč. Předmětem sporu tak byla celkem částka 201.440 Kč. K této celkové částce, která je předmětem sporu ve výši 201.440 Kč činí poměr žaloby žalobkyně 40 %, nárok žalované činí 60 %. Proto pokud se týká nákladů řízení advokátky žalované, z částky celkově vypočtených nákladů ve výši 100.241,24 Kč jí z této částky náleží 60 %, tj. 60.144,74 Kč a teprve z této částky je nutno vypočíst náklady řízení, které náleží zástupkyni žalované, tedy z této částky jí náleží 61 %, tj. 36.688,30 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit na nákladech řízení žalované k rukám její advokátky.

19. Pokud se týká vzájemné žaloby, zde žalovaná uplatňovala včetně úrokového příslušenství částku 55.461 Kč, obdržela částku 18.368,15 Kč (viz výrok odstavců IV. a V.). Z toho důvodu tedy se vzájemnou žalobou byla naopak neúspěšná v rozsahu 67 % úspěšná v rozsahu 33 % a rozdíl těchto dvou částek činí 34 %, takže je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 %.

20. Zástupci žalobkyně náleží odměna v rozsahu 4.300 Kč počítaná z předmětu sporu 80.000 Kč za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzvu, tj. 3 x á 4.300 Kč. Odměna ve výši 5.660 Kč počítaná z předmětu sporu 113.796 Kč náleží za vyjádření ke vzájemné žalobě (č. l. 32) a za poradu s klientem, tj. 2 x á 5.660 Kč. Odměna ve výši 5.860 Kč náleží zástupci žalobkyně z předmětu sporu ve výši 118.103 Kč za účast u jednání konaného dne 8. 12. 2020 (č. l. 103) a konaného 24. 5. 2021 (č. l. 184), když za toto poslední jednání náleží odměna za 2 úkony právní služby, neboť trvalo déle než 2 hodiny, a dále mu náleží odměna za doplnění tvrzení dne 7. 1. 2021 (č. l. 110), tj. 4 x á 5.860 Kč. Odměna ve výši 5.980 Kč počítána z předmětu sporu ve výši 121.440 Kč náleží za účast u jednání konaného dne 4. 8. 2021 (č. l. 202), a to v rozsahu 2 úkonů právní služby, neboť toto jednání trvalo déle než 2 hodiny, dále za účast u jednání konaného dne 20. 10. 2021 (č. l. 224) a dále za závěrečný návrh ze dne 25. 10. 2021 (č. l. 235), tj. 4 x á 5.980 Kč.

21. Celkem zástupci žalobkyně náleží odměna ve výši 71.580 Kč, tj. za 13 úkonů právní služby, dále mu náleží 13 režijních paušálů po 300 Kč, tj. 3.900 Kč, tj. celkem 75.480 Kč a z této částky mu náleží 21% DPH, což je částka 15.850,80 Kč Celkem tak činí odměna 91.330,80 Kč.

22. Jestliže se žalobkyně podílí na sporu v rozsahu 40 %, tak z částky 91.330,80 Kč činí 40 % 36.532,32 Kč a teprve z této částky náleží zástupci žalobkyně odměna v rozsahu 34 %. Náhrada nákladů řízení, které je povinna zaplatit žalovaná žalobkyni, činí 12.421 Kč.

23. Rovněž žalobkyni nenáleží náhrada za zaplacený soudní poplatek, neboť ve svém sporu byla v převážné míře neúspěšná.

24. Pokud se týká odvolání proti náhradě nákladů státu, tyto byly vynaloženy v souvislosti se vzájemným návrhem žalované a v tomto vzájemném návrhu byla žalovaná neúspěšná v rozsahu 86,5 %, úspěšná v rozsahu 13,5 %, takže žalovaná zaplatí náklady státu v rozsahu 86,5 %. Z celkových nákladů státu ve výši 712 Kč činí 86,5 % částku 616 Kč, kterou je povinna zaplatit žalovaná České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku 13,5 % pak činí 96 Kč, které je povinna zaplatit žalobkyně.

25. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu v odstavci III. výroku jako věcně správný v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzen, v nákladových výrocích byl změněn v souladu s ust. § 220 odst. 1 o. s. ř.

26. Pokud se týká nákladů odvolacího řízení, zde byla žalovaná plně neúspěšná, neboť podala odvolání proti odstavcům II., III., V., dále vůči nákladovým výrokům, přičemž své odvolání vzala zpět, čímž zavinila zastavení odvolacího řízení. Setrvala tak pouze na odvolání proti odstavci III. výroku, kterým bylo rozhodováno o příslušenství pohledávky ve výši 1.200 Kč. I ohledně této části byla žalovaná se svým odvoláním neúspěšná, neboť odstavec III. výroku rozsudku byl potvrzen jako věcně správný.

27. Žalobkyni tak za odvolací řízení náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 s přihlédnutím k ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení byla částka 21.546,65 Kč, z této částky činí odměna advokáta 1.980 Kč. Zástupce žalobkyně v odvolacím řízení učinil pouze 1 úkon právní služby, což je účast u odvolacího jednání konaného dne 28. 4. 2022, za což mu náleží odměna ve výši 1.980 Kč v souladu s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 režijní paušál ve výši 300 Kč, dále cestovní náklady ve výši 367 Kč za cestu z [obec] ke Krajskému soudu v Ostravě při ujetí 50 km autem [značka automobilu] se spotřebou 5,9 l /100 km, ceně benzinu 37,10 Kč a paušální sazbě 4,70 Kč, dále náleží náhrada za ztrátu času, a to za 2 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 2.847 Kč a z této částky 21% DPH, což je částka 598 Kč Celkem tak činí náklady odvolacího řízení 3.445 Kč, které je povinna zaplatit žalovaná žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně.

28. Pokud se týká odvolání proti náhradě nákladů státu, tyto byly vynaloženy v souvislosti se vzájemným návrhem žalované a v tomto vzájemném návrhu byla žalovaná neúspěšná v rozsahu 86,5 %, úspěšná v rozsahu 13,5 %, takže žalovaná zaplatí náklady státu v tomto rozsahu. 86,5 % pak z celkových nákladů státu ve výši 712 Kč činí 616 Kč, které je povinna zaplatit žalovaná České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku a 13,5 % pak činí 96 Kč, které je povinna zaplatit žalobkyně.