108 C 50/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 2. 7. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 80 000 Kč za dobu od 30. 9. 2016 do 21. 8. 2019 a z částky 23 442,65 Kč za dobu od 22. 8. 2019 do 22. 10. 2020, který v kapitalizované výši činí 22 731,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 16 556,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 24. 10. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 327 Kč od 10. 6. 2019 do 21. 8. 2019 z částky 14 961 Kč od 1. 7. 2019 do 21. 8. 2019 z částky 2 892 Kč od 15. 7. 2019 do 21. 8. 2019 z částky 12 763 Kč od 25. 7. 2019 do 21. 8. 2019 z částky 1 261 Kč od 10. 6. 2019 do 21. 8. 2019 z částky 1 327 Kč od 8. 8. 2019 do 21. 8. 2019 vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Vzájemná žaloba žalované se zamítá o částku 21 546,65 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 73 419 Kč od 14. 9. 2019 do 23. 10. 2020 z částky 56 862 Kč od 23. 10. 2020 do zaplacení z částky 4 783 Kč od 14. 5. 2019 do zaplacení z částky 6 636 Kč od 26. 6. 2019 do zaplacení.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] náklady řízení ve výši 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] náklady řízení ve výši 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 2.7.2019 do zaplacení, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 80 000 Kč za dobu od 30.9.2016 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byly nebytové prostory o celkové výměře 430,22 m2 a 4,5 m2 nacházející se v domě [adresa] na ulici [ulice] [anonymizováno] v [obec] a žalobkyně v těchto nebytových prostorách provozovala restauraci [anonymizováno]. Dle článku VI. smlouvy žalobkyně uhradila kauci ve výši 80 000 Kč, která měla být po ukončení nájemního vztahu vypořádána oproti případným pohledávkám. Kauce byla uhrazena 30.9.2016 Nová nájemní smlouva byla uzavřena dne [datum] se stejným předmětem nájmu, kdy došlo ke změně v části týkající se výše nájemného a doby nájmu, která byla stanovena na dobu neurčitou. Původně zaplacená kauce byla převedena ve prospěch nové smlouvy ze dne [datum]. Nájem skončil na základě dohody účastníků a dne 1.7.2019 předala jednatelka žalobkyně žalovanému předmět nájmu. Žalovaná však žalobkyni nevrátila poskytnutou kauci a od 2.7.2019 je v prodlení s tímto vrácením kauce, za což náleží žalobkyni úroky z prodlení a rovněž nárok na úroky z předmětné jistoty ve výši zákonné sazby, neboť tyto úroky mezi účastníky sjednány nebyly. Žalovaná přes výzvu kauci nevrátila a úroky neuhradila.

2. Žalovaná navrhovala zamítnout žalobu v celém rozsahu a naopak se vzájemnou žalobou domáhala proti žalobkyni zaplacení částky 38 103 Kč s příslušenstvím. Učinila nesporným tvrzení žalobkyně týkající se uzavření smlouvy o nájmu, k předmětu nájmu i sjednané době nájmu a rovněž učinila nesporným, že žalobkyně uhradila žalované kauci ve výši 80 000 Kč. Rovněž nezpochybňovala, že složenou kauci po skončení nájemního vztahu žalobkyni nevrátila, což odůvodnila tím, že má vůči žalobkyni pohledávku z titulu neuhrazených služeb spojených s nájmem nebytových prostor a z titulu poškození zařízení a vybavení pronajatých nebytových prostor. Tvrdila, že po skončení nájemního vztahu činil nedoplatek žalobkyně na službách částku 4 783 Kč, vyúčtováno fakturou č. 2019, vystavenou dne 23.4.2019 s datem splatnosti dne 13.5.2019, spotřebě tepla za 4/ 2019 ve výši 3 327 Kč, vyúčtovaných fakturou č. 2019, vystavenou dne 20.5.2019 s datem splatnosti dne 9.6.2019, spotřebě vody za období od 27.2 do 15.5.2019 ve výši 6 636 Kč, vyúčtovaných fakturou č. 2019, vystavenou dne 5.6.2019 s datem splatnosti dne 25.6.2019, elektřině za 05/ 2019 ve výši 14 961 Kč vyúčtovaných fakturou č. 2019, vystavenou dne 10.6.2019 s datem splatnosti dne 30.6.2019, spotřebě tepla za 05/ 2019 ve výši 2 892 Kč, vyúčtováno fakturou č. 2019, vystavenou dne 24.6.2019 s datem splatnosti 14.7.2019, elektřině za 6/ 2019 ve výši 12 763 Kč, vyúčtovaná fakturou č. 2019, vystavenou dne 4.7.2019 s datem splatnosti 24.7.2019, srážkové vodě za období 1.4.- 30.6.2019 ve výši 1 261 Kč vyúčtovaná fakturou č. 2019 vystavenou dne 4.7.2019 s datem splatnosti 24.7.2019, spotřebě tepla za 06/ 2019 ve výši 1 327 Kč vyúčtováno fakturou č. 2019, vystavenou dne 18.7.2019 s datem splatnosti 7.8.2019. Došlo k poškození zařízení [anonymizováno], s náklady na opravu ve výši 25 716 Kč vyúčtovaných fakturou č. 2019 a věcí v baru s celkovými náklady 40 130 Kč, které byly žalobci vyúčtovány fakturou č. 2019 vystavenou dne 21.8.2019 s datem splatnosti 10.9.2019. Při změně vzájemné žaloby žalovaná doplnila, že žalobce poškodil bowlingovou dráhu s příslušenstvím, pokladnu touch LCD, plynovou smažící plotnu, chladicí stůl 4-zásuvkových, konvektomat Retigo, 2x interiérové dveře, vakuovaná okna, protisluneční folii a WC prkénko, kdy výše škody dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ke dni xanon -122 činila 73 490 Kč. Součet nedoplatků za služby a výše škody činí 121 340 Kč, od čehož je nutno odečíst částku 3 237 Kč představující přeplatek za plyn. Vzájemným návrhem se tedy domáhala zaplacení částky 38 103 Kč.

3. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum] a [datum] a předávacího protokolu s datem 30.6.2019 zjistil soud, že žalovaný jako pronajimatel a žalobkyně jako nájemce uzavřeli dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byly nebytové prostory o výměře 430,22 m2 + 4,50 m2 nacházející se v domě [adresa] v k. ú. [okres]. Doba nájmu byla původně stanovena do 30.6.2018 a smlouvou ze dne [datum] změněna na dobu neurčitou. V článku IV. byla sjednána měsíční výše nájemného za užívání nebytových prostor původně ve výši 38 500 Kč, následně 20 750 Kč i nájemné za věci movité ve výši 4 500 Kč. V odstavci IV. bylo ujednáno, že služby budou refakturovány na základě faktury od dodavatelů včetně příslušné sazby DPH takto: elektrická energie dle podružných elektroměrů a teplo dle metrů čtverečních měsíčně na základě faktury, vodné a stočné dle podružného vodoměru čtvrtletně na základě faktury, srážková voda dle metrů čtverečních čtvrtletně v rozsahu 50 % z celkové faktury, odpad ve výši 200 Kč měsíčně a plyn dle podružného plynoměru zálohově ve výši 6 000 Kč s tím, že spotřeba plynu bude vyfakturována na základě vystavené roční faktury u dodavatele. V článku VI. se žalobkyně zavázala složit ke dni účinnosti smlouvy na účet žalované kauci ve výši 80 000 Kč, která bude vypořádána při ukončení nájemného vztahu oproti případným pohledávkám pronajimatele. V článku VII. odst. 15 bylo ujednáno, že v případě ukončení nájmu je nájemce povinen vrátit nebytový prostor a pronajatý dlouhodobý hmotný majetek ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení v den skončení nájmu. Po předání bude sepsán zápis s tím, že opotřebení nad rozsah obvyklého užívání bude považováno za škodu, kterou se nájemce po zjištění rozsahu a sdělení její výše zavazuje uhradit pronajimateli. Případný spor o míře obvyklého opotřebení bude řešen podle znaleckého posudku. Dne 1.7.2019 jednatelka žalované předala zástupci žalobkyně klíče od restaurace [anonymizováno], trezoru, vchodových dveří, výtahu, okénka a výlevky v souvislosti s ukončením nájemní smlouvy.

4. Z faktury [číslo] ze dne 30.9.2016 bylo zjištěno, že žalovaná tímto vyfakturovala žalobkyni kauci za nájem nebytových prostor ve výši 80 000 Kč.

5. Ze znaleckého posudku č. 4259/ 2019 ze dne 4.7.2019 a výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil soud, že znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitých věcí, znalecký posudek vyhotovoval na základě zadání žalované. Poškození bowlingové dráhy včetně příslušenství vyčíslil částkou 11 857 Kč a tato částka je tvořena škodou na krytu zásobníku ve výši 363 Kč, zásobníku koulí ve výši 2 178 Kč, 6 ks koulí předvrtaných ve výši 4 770 Kč (chyběly), podlahové liště ve výši 71 Kč, 4 ks kuželek ve výši 1 336 Kč (chyběly), s připočtením ceny za opravu bowlingové dráhy ve výši 2 419 Kč a dopravu ve výši 720 Kč. Při ocenění bowlingových koulí nezjišťoval dobu pořízení ani dobu životnosti, neboť tyto se opotřebovávají podle intenzity užívání. Ohledal proto bowlingové koule, které v místě zůstaly, jejich stav odpovídal opotřebení v rozsahu 40 %, proto zůstatková cena chybějících 6 bowlingových koulí byla stanovena v rozsahu 60 % pořizovací ceny. Stejným způsobem byly oceněny chybějící kuželky, poškozený kryt zásobníku a podlahová lišta. Opravu bowlingové dráhy ocenil tak, že vycházel z časové jednotky 5 hodin, za kterou měla být bowlingová dráha opravena, z čehož vznikla cena opravy. Pokladnu touch LCD, terminál SC 8000 posoudil jako nefunkční s cenou opravy ve výši 5 255 Kč, plynovou smažící plotnu rovněž vyhodnotil jako nefunkční při zůstatkové ceně 4 752 Kč, chladící stůl 4-zásuvkový nefunkční v hodnotě 4 805 Kč, konvektomat Retigo měl poškozené těsnění dveří, sondu a nožky nástavby, přičemž cena opravy včetně dopravy byla stanovena částkou 9 600 Kč. Dále shledal poškozené 2 křídla dveří interiérových, obě s poškozením v okolí zámku a jedno poškození kliky a jejich opravu ocenil částkou 2 056 Kč. U jednání připustil, že je možné počítat i s amortizací dveří s ohledem na 8 let používání v rozsahu 15 %, tedy zůstatková cena by byla 85 %, což u jednoho kusu dveří činí 594 Kč a stejný závěr by se týkal i kliky. Hodnota poškozené protisluneční folie Silver XT15 byla oceněna částkou 34 830 Kč a cena poškozeného WC prkénka 335 Kč. Závěr u znaleckého posudku zněl tak, že prohlídka prokázala, že v restauraci jsou věci nadměrně opotřebované nebo nefunkční, které je nutno uvést do původního stavu, nebo nahradit novými a celková hodnota poškození činí 73 490 Kč.

6. Z předávacího protokolu s datem 30.6.2019 zjistil soud, že tento předávací protokol byl podepsán žalovanou jako pronajimatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem nebytových prostor s názvem restaurace [anonymizováno] na adrese [ulice] [anonymizováno] [číslo] v [obec] – [část obce], kdy na tomto předávacím protokolu je uveden stav podružného elektroměru tak, že D -122 kWh, ND-47,183 kWh, stav plynoměru činil 9663 m3 a voda 3380 m3. K listině bylo vysvětleno, že k podpisu předávacího protokolu došlo dne 1.7.2019, kdy datum 30.6.2019 byl předepsán.

7. Z faktury č. 2019 ze dne 23.4.2019, daňového dokladu [číslo] ze dne 1.4.2019 a stránky z knihy zapisování stavu spotřeby plynu předložené žalovanou zjistil soud, že [právnická osoba], jako obchodník s plynem vyúčtoval žalované cenu za sdružené služby spotřeby plynu v období od 4.4.2018 do 20.3.2019, dle něhož celková cena za spotřebu a distribuce včetně daně činila celkem 26 438,51 Kč. Dle této faktury činil rozdíl počátečního stavu měřidla a končeného stavu měřidla 2048 m3, přičemž za použití objemového koecifientu je vykázaná spotřeba 2088 m3. Žalovaná na základě toho vyúčtovala žalobkyni fakturou ze dne 23.4.2019 spotřebu plynu za období od 4.4.2018 do 28.3.2019 ve výši 4 783 Kč po odpočtu uhrazených zálohových plateb. Žalovaná provedla zúčtování dle spotřeby žalobkyně, která měla v době od 4.4.2018 do 31.12.2018 činit 741 m3 a od 1.1.2019 do 27.3.2019 401 m3. Stav na podružném plynoměru dle předložené stránky je ke dni 31.3.2018 9106 m3 a ke dni 31.3.2019 9654 m3. Rozdíl stavu podružného plynoměru zaznamenaný žalovanou tedy činí za období od 31.3.2018 do 31.3.2019 548 m3, nikoli vyúčtovaných 741 m3.

8. Z faktury č. 2019 ze dne 20.5.2019, faktury č. 2019 ze dne 10.6.2019, faktury č. 2019 ze dne 24.6.2019 a faktur vystavených [právnická osoba], ze dne 15.5.2019, ze dne 14.6.2019 a ze dne 15.7.2019 zjistil soud, že dodavatel tepla [právnická osoba], vyúčtovala žalované za zúčtovací období od 1.4.2019 do 30.4.2019 cenu tepla v celkové výši 6 654 Kč, za květen 2019 cenu tepla ve výši 5 785 Kč a za červen 2019 cenu tepla ve výši 2 653 Kč. Žalovaná na základě těchto faktur vyúčtovala žalobkyni za měsíc duben 2019 za spotřebu tepla 3 327 Kč, za květen 2019 2 892 Kč a za červen 2019 1 327 Kč, tedy vždy polovinu ceny za spotřebované teplo vyúčtované dodavatelem.

9. Z faktury č. 2019 ze dne 4.7.2019 a faktury [číslo] ze dne 20.6.2019 zjistil soud, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [právnická osoba], vyúčtoval žalované cenu za stočné – srážková voda pro dům [adresa] při spotřebě 63 m3 vody v ceně 34,80 Kč bez DPH. Žalovaná žalobkyni fakturou splatnou dne 24.7.2019 přeúčtovala polovinu těchto nákladů, tedy částku 1 261 Kč.

10. Z faktury [číslo] ze dne 16.5.2019 a faktury č. [rok] ze dne 5.6.2019 včetně ručně psané specifikace a zaznamenaného stavu vodoměru, předloženého žalovanou bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] jako dodavatel vody vyúčtoval žalované fakturou splatnou 2.6.2019 spotřebu vody v domě [adresa] v období od 27.2.2019 do 15.5.2019 v rozsahu 116 m3 v ceně 39,18 Kč a stočné se 121 m3 vody (počítáno i s domem [adresa]) za cenu 39,18 Kč. Celková částka k úhradě činila 10 294,32 Kč. Žalovaná při fakturaci do spotřeby vody a stočného počítala se spotřebou žalobkyně v rozsahu 78 m3 vody v rozporu se záznamy o stavu podružného vodoměru v roce 2019. Zápis stavu vodoměru byl proveden 28.2.2019, 31.3.2019, 30.4.2019 a 31.5.2019, přičemž dle těchto zápisů spotřeba vody žalobkyně činila 40 m3 za dobu do 30.4.2019 a 56 m3 do 30.5.2019. Naopak spotřeba vody žalované v období od 28.2.2019 do 31.5.2019 činila 47 m3 vody, nikoliv 38 m3, jak je uvedeno ve vyúčtování.

11. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny ze dne 6.6.2019 a ze dne 3.7.2019 včetně detailního rozpisu vyúčtování, dle faktury č. 2019 ze dne 10.6.2019 a faktury č. 2019 ze dne 4.7.2019, stránky sešitu se zápisy stavu elektroměru 1-Paradox za dobu 31.3.2018 do 30.11.2019 bylo zjištěno, že obchodník s elektrickou energií [právnická osoba], vyúčtoval žalovanému cenu za dodanou elektřinu v období od 1.5.2019 do 31.5.2019 ve výši 28 227,46 Kč za spotřebovaných 6, 1730 mWh při spotřebovaném množství 4, 2880 mWh ve vysokém tarifu a 1,875 mWh v nízkém tarifu. Žalovaný přeúčtoval za měsíc květen 2019 náklady za spotřebu elektřiny fakturou splatnou 30.6.2019 znějící na částku 14 961 Kč, vycházel ze spotřeby 2,326 mWh ve vysokém tarifu a 0,910 mWh v nízkém tarifu. Tato spotřeba odpovídá záznamu ze stavu elektroměru ke dni 30.4.2019 a 31.5.2019. Tentýž dodavatel vyúčtoval žalované za měsíc červen 2019 cenu za spotřebu elektřiny v celkové výši 31 281 Kč při spotřebě elektřiny ve vysokém tarifu 4,798 mWh a v nízkém tarifu 0,68 mWh. Žalovaná provedla přepočet spotřeby žalobkyně za měsíc červen 2019, fakturou splatnou dne 24.7.2019 znějící na částku 12 763 Kč, vycházela ze spotřeby 1,979 mWh ve vysokém tarifu a 0,744 mWh v nízkém tarifu. I tato spotřeba odpovídá výpisu ze stavu podružného elektroměru č. 1 pro restauraci [anonymizováno].

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byla zaměstnancem žalované od roku 2017 do února 2020 v pozici provozní. Při výkonu této práce rovněž prováděla opisování stavu podružných elektroměrů, plynoměrů a vodoměrů. Žalovaná užívala v budově na ulici [ulice] [anonymizováno] v [obec] prostory [příjmení] [jméno] a žalobkyně v téže budově užívala vrchní prostory, kde provozovala restauraci s názvem [anonymizováno]. Elektroměr byl přístupný zvenku budovy a uvnitř budovy byly podružné elektroměry, konkrétně v technické místnosti uvnitř casina. Jeden z nich zaznamenával spotřebu u elektřiny v kasinu a druhý spotřebu elektřiny v restauraci [anonymizováno]. Kromě hlavního plynoměru přístupného zvenku budovy byl podružný plynový elektroměr, který zaznamenával spotřebu v restauraci a ten byl umístněn v prostorách restaurace [anonymizováno]. Casino plyn nespotřebovávalo, proto podružný plynoměr neměl. Kromě hlavního vodoměru bylo v budově více podružných vodoměrů umístěných za technickou místností, ve sklepě budovy, jeden z nich zaznamenával spotřebu vody pro kasino a druhý z nich spotřebu vody pro restauraci. Svědkyně vždy poslední den v měsíci opsala stavy podružných elektroměrů, podružného plynoměru a podružných vodoměrů a opsala si i stav hlavního elektroměru plynoměru a údaje předala účetní žalované společnosti. Nikdo svědkyni při opisu zůstatku měřitele nekontrolova, nikdo to nevyžadoval a nikdo si nestěžoval, že by byly stavy opsány nesprávně. Tyto stavy svědkyně zapisovala do sešitu, který má společnost k dispozici. Po ukončení nájemního vztahu byla svědkyně dohodnuta s paní, která vykonávala činnost provozní pro žalobkyni, na předání a převzetí nebytových prostor a svědkyně k tomu měla připravený i protokol. Tato žena se dostavila, odemkla vchodové dveře, vyžádala podpis na listině o odevzdání a převzetí klíčů, odmítla se svědkyní prostory projít a podepsat protokol o předání a převzetí zmiňovaných prostor a odešla. Svědkyně nebytové prostory prošla s novým nájemcem, se kterým byl tentýž den sepsán protokol o předání a převzetí prostor. Tyto klíče byly předávány v pondělí dne 1.7.2019. Předávací protokol byl původně připraven na 30.6.2019, z nějakého důvodu byl posunut na 1.7.2019. Po předání klíčů svědkyně tyto prostory restaurace prošla s panem [příjmení], jeho společníkem a poté, co se seznámili se stavem restaurace i stavem měřičů, byl předávací protokol podepsán panem [příjmení] dne 1.7.2019.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je zaměstnancem F. [příjmení], u kterého pracuje jako kuchař v restauraci [anonymizováno] v [obec]. Žalovaná je pronajimatelem této restaurace a pana [příjmení] i společnost žalobkyně zná z minulosti, kdy spolupracovali. V restauraci [anonymizováno] vaří od srpna 2019. Provozovnu přebírali dne 30.6.2019 nebo 1.7.2019, a to tak, že zde přišli s panem [příjmení], byla tam provozní žalované společnosti a následně přišla i provozní od pana [příjmení], která si nechala podepsat předání klíčů a utekla. Ostatní posléze prošli provozovnu a svědek zjistil, že kuchyň je špinavá a v dezolátním stavu a nebylo zde v podstatě žádné vybavení, které museli dokoupit. Byl tam pouze sporák, který byl rovněž v dezolátním stavu a muselo se na něm něco opravit. Byla zde nefunkční lednice, tj. chladící stůl 4-zásuvkový a konvektomat. Ten byl celkem funkční, bylo na něm patrno, že nebyl používán, nebyla v něm však funkční sonda a byla prováděna oprava těsnění. Byly zde rovněž nefunkční kliky od oken, které se musely vyměnit a sklo v okně bylo prasklé. Součástí restaurace byla bowlingová dráha a svědek si všiml, že zde nebyly žádné bowlingové koule. V baru byla pokladna, ta byla funkční, pouze bylo třeba předělat iniciály, konkrétně byl změněn uživatel a připojení k jinému operátorovi. Tyto úkony byly učiněny proto, aby pokladnu mohl používat nový provozovatel. Svědek si nevšiml poškození dveří. Na prosklených plochách nebyly žádné protisluneční folie. Svědek věděl, že zmiňovaný konvektomat byl v restauraci už v roce 2017, kdy ji chtěl začít provozovat pan [příjmení], následně si přivezl svůj další nový konvektomat a ten si po ukončení provozování odvezl. Svědek vysvětlil, že plynová smažící plotna není plynovým sporákem, o kterém hovořil a takovouto plotnu neviděl, když si kuchyň prohlížel před přebíráním provozovny. Na WC byla prasklá asi dvě WC prkénka, která se měnila a následně fakturovala panu [příjmení].

14. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že má pronajatou provozovnu restauraci [anonymizováno] a provozovnu přebíral od pana [příjmení]. S tím byl domluvený, že provozovnu převezme a pokud bude v pořádku, tedy v takovém stavu, aby se do týdne mohlo začít s provozem, zaplatí mu odstupné. Taková je praxe. Provozovnu přebíral dne 1.7.2019 a proběhlo to tak, že přišla provozní od žalobkyně, dala jim klíče, nechala si podepsat jejich převzetí a odešla. Při převzetí svědek zjistil, že provozovna není ve stavu jaký předpokládal a byla v podstatě„ vybílená“. O provozovnu se fakticky staral pan [příjmení], který je zde denně a svědek v podstatě podepisoval listiny a nezajímal se o stav plynu vody a elektřiny. Na místě však zjistil, že v kuchyni nejsou téměř žádné věci, že je nefunkční velký plynový sporák, byly prokopnuty dveře od WC, chyběly bowlingové koule a bylo vadné zařízení na zdvíhání kuželek. Bylo třeba vylepšit bowlingovou dráhu. Bylo toho mnohem více, svědek si však na konkrétní věci nevzpomíná. Vše procházel pan [příjmení], který jej o stavu informoval. Do provozu bylo nutno investovat mnoho peněz a proto nebylo [příjmení] vyplaceno dohodnutých 200 000 Kč. Tuto skutečnost mu sdělil krátce po převzetí. Svědek ví, že v provozovně byla nějaká pokladna, ale zda byla funkční, to neví. Škody při přebírání provozovny nezjišťoval, to dělal pan [příjmení], který o tom ví víc, než svědek.

15. Z účastnické výpovědi jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení] zjistil soud, že tato měla od založení společnosti na starosti veškerý provoz restaurace [anonymizováno] a to od uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor do skončení. Jednatelka připustila, že při předání nebytových prostor žalované nebyl ze strany žalobkyně podepsán předávací protokol tak, jak bylo ujednáno ve smlouvě. Uznala to jako svou chybu s tím, že v době předání bylo avizováno, že zde budou znalci a bude tam více lidí, proto zde byla nepříjemná atmosféra. Při předávání byla provozní žalované společnosti, která s sebou měla nějaké šanony, jednatelka jí však pouze předala svůj protokol o předání klíčů a odešla pryč. Připustila, že sejmuli (žalobkyně) protisluneční folie, kterými byly polepeny prosklené plochy restaurace, a to na základě dohody s pivovarem [jméno], který měl skla polepit protisluneční folií se svým logem. Zástupce žalované společnosti pan [příjmení] byl naštvaný, že byly folie odstraněny, ale poté, co mu řekla, že budou nahrazeny jinými z pivovaru [jméno], s tím souhlasil a pro tento případ uváděl, že nebude chtít fakturu za folie proplatit. Protisluneční folie od [jméno] instalovány nebyly, protože žalobkyni byla dána výpověď z nájmu a nový nájemce smlouvu s pivovarem [jméno] neměl. Neví, jak probíhaly odečty měřičů energií, které byly ve sklepě pod kasinem, ona zde byla pouze v jednom případě. Probíhalo to tak, že paní [příjmení] přinesla v obálce faktury za dané období, jednatelka je předala manželce pana [příjmení], která měla účetnictví na starosti. Faktury byly placeny. Užitná plocha restaurace [anonymizováno] byla podle názoru jednatelky stejná jako užitná plocha kasina. Zřejmě proto bylo teplo rozděleno na polovinu. Jednatelka rovněž uvedla, že při ukončení nájmu a předávání klíčů byla bowlingová dráha plně funkční a po skončení nájmu byly bowlingové koule odvezeny. V době provozu byly bowlingové koule i kuželky často měněny. Pokladna touch LCD, LG terminál SC -8000 byl žalobkyní používán, k čemuž bylo třeba zakoupit vlastní SD kartu a pořídit vlastní software, který je propojený s pokladnou. Po ukončení nájmu byla pokladna funkční a pro používání novým majitelem bylo opět nutné pořídit si vlastní SD kartu a vlastní software. Nemyslí si, že by při předávání klíčů bylo v kuchyni něco nefunkčního. V kuchyni byly používány dva konvektomaty Retigo, jeden patřil žalobkyni, která si jej po ukončení nájmu odvezla. Nevšimla si prokopnutých dveří, má za to, že na jedněch interiérových dveřích mohla být po skončení nájmu rýha. Původně dostala žalobkyně výpověď z nájmu s 6 měsíční výpovědní lhůtou, dle které měl nájem skončit v září 2019, nakonec na návrh žalobkyně byla uzavřena dohoda o ukončení nájmu v červnu 2019. Důvodem bylo zvýšení nájemného.

16. Z oznámení o vzájemném zápočtu závazků a pohledávek ze dne 21.8.2019 bylo zjištěno, že žalovaná oznámila žalobkyni, že na pohledávky žalobkyně v celkové výši 83 237 Kč, představující složenou kauci ve výši 80 000 Kč a přeplatek za plyn dle faktury ze dne 1.7.2019, započítává svou pohledávku za žalobkyní dle faktury č. 2019 na částku 4 783 Kč, č. 2019 na částku 3 327 Kč, č. 2019 na částku 6 639 Kč, č. 2019 na částku 14 961 Kč, č. 2019 na částku 2 892 Kč, č. 2019 na částku 12 763 Kč, č. 2019 na částku 1 261 Kč, č. 2019 na částku 1 327 Kč, č. 2019 na částku 25 716 Kč a č. 2019 znějící na částku 40 130 Kč, s níž bylo započteno pouze 9 571 Kč.

17. Po zhodnocení výsledků v provedeném dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého žalovaná jako pronajimatel a žalobkyně jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu nebytových prostor, jejímž předmětem byly nebytové prostory nacházející se v domě [adresa] v k. ú. [okres] o celkové míře 430,22 m2, které byly provozovány k hostinské činnosti jako restaurace s bowlingem s názvem [anonymizováno] a 4,5 m2 používaných jako tzv. hladové okno. Doba nájmu byla sjednána do 30.6.2018 a výše nájemného sjednána na částku 38 500 Kč. Předmětem nájmu byly dále věci movité tvořící vybavení provozovny, za které bylo sjednáno nájemné ve výši 4 500 Kč měsíčně + DPH. Mezi účastníky bylo sjednáno, že služby budou refakturovány na základě faktur od dodavatelů včetně příslušné sazby DPH, a to tak, že elektrická energie bude refakturována měsíčně dle stavu podružného elektroměru, teplo rovněž měsíčně dle plochy určené v metrech čtverečních, vodné a stočné čtvrtletně dle stavu podružného vodoměru, srážková voda čtvrtletně v rozsahu 50 % z celkové faktury, odvoz odpadu ve výši 200 Kč měsíčně a plyn jednak zálohově ve výši 6 000 Kč měsíčně s tím, že spotřeba plynu bude vyfakturována na základě vystavené roční faktury dodavatelem, dle stavu podružného plynoměru. Dle článku VI. smlouvy žalobkyně složila na účet žalované kauci ve výši 80 000 Kč dne 30.9.2016. V článku VII. odst. 15 bylo ujednáno, že v případě ukončení nájmu je nájemce povinen vrátit nebytový prostor a pronajatý dlouhodobý hmotný majetek ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, a to v den skončení nájmu, o čemž bude sepsán zápis s tím, že opotřebení nad rozsah obvyklého užívání bude považováno za škodu, kterou se nájemce po zjištění rozsahu a sdělení její výše zavazuje uhradit pronajimateli. Případný spor o míře obvyklého opotřebení bude řešen podle znaleckého posudku. Dle smlouvy uzavřené dne [datum] došlo ke změně smlouvy o nájmu nebytových prostor, a to tak, že doba nájmu byla změněna na dobu neurčitou, nájemné za nebytové prostory sníženo na částku 21 750 Kč stejně jako zálohová platba na plyn na částku 1 200 Kč měsíčně. Účinnost změn byla sjednána od [datum]. Žalobkyně řádně plnila své závazky nájemce do května 2019. Poté přestala hradit vyfakturované náklady za služby spojené s užíváním nebytových prostor, tedy za spotřebu plynu, tepla, elektřiny, vody a srážkové vody. Neuhradila fakturu za spotřebu plynu v období od 4.4.2018 do 28.3.2019 znějící na částku 4 783 Kč splatnou dne 13.5.2019, fakturou č. 2019, kterou byla vyúčtována spotřeba tepla za duben 2019 částkou 3 327 Kč splatnou dne 9.6.2019, fakturou č. 2019, kterou byla vyúčtována spotřeba vody včetně stočného za období od 27.2 do 15.5.2019 částkou 6 636 Kč splatnou 25.6.2019, fakturou č. 2019, kterou byla vyúčtována spotřeba elektřiny za květen 2019 částkou 14 961 Kč splatnou 30.6.2019, fakturou č. 2019, kterou byla vyúčtována spotřeba tepla za měsíc květen 2019 částkou 2 892 Kč splatnou 14.7.2019, fakturou č. 2019, kterou byla vyúčtována cena za spotřebu elektřiny za červen 2019 částkou 12 763 Kč splatnou 24,7, 2019, fakturou č. 2019, kterou byla vyúčtována cena za odvod srážkové vody za dobu od 1.4. do 30.6.2019 ve výši 1 261 Kč, splatná 24.7.2019 a faktura č. 2019, kterou byla vyúčtována spotřeba tepla za červen 2019 částkou 1 327 Kč, která byla splatná dne 7.8.2019. Účastníci ukončili nájemní vztah dohodou ke dni 30.6.2019 a k předání předmětu nájmu pronajimatele mělo dle dohody dojít dne 1.7.2019. Zástupkyně žalobkyně, která se k předání prostor dostavila, předala zástupci žalované klíče od prostor, případně trezoru či dalších dveří a odešla, aniž by o předání byl sepsán zápis včetně zápisu o opotřebení. Téhož dne provedli prohlídku nebytových prostor provozní žalované [právnická osoba], nový pronajimatel [jméno] [příjmení] se svým zaměstnancem [příjmení]. Bylo zjištěno u bowlingové dráhy poškození krytu zásobníku, poškození zásobníku koulí, chybějící bowlingové koule v počtu 6 ks, poškozená podlahová lišta a poškozené 4 kuželky. Dále bylo zjištěno, že je nefunkční chladící stůl 4-zásuvkový, u konvektomat Retigo bylo zjištěno poškození těsnění dveří, nožek nástavby a nefunkční sonda Retigo, dále zjištěno poškození dvou kusů dveří interiérových včetně jedné kliky a poškození (prasknutí) WC prkénka. Rovněž bylo zjištěno, že byly sejmuty protisluneční folie značky Silver XT15 24 kusů o výměře 45,5 m2 Tyto protisluneční folie byly sejmuty bez předchozího souhlasu pronajimatele, který následně souhlasil s tím, že budou nahrazeny jinými foliemi, k čemuž však ze strany žalobkyně do skončení nájmu nedošlo a ani po něm. Protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o míře obvyklého opotřebení, nechala si žalovaná vyhotovit znalecký posudek znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady movitých věcí Ing. [jméno] [příjmení], který v posudku ze dne 4.7.2019 vyčíslil hodnotu poškození bowlingové dráhy včetně nákladů na opravu v celkové výši 11 857 Kč, hodnotu poškození chladícího stolu 4-zásuvkového částkou 4 805 Kč, hodnotu poškození konvektomat Retigo částkou 9 600 Kč, hodnotu poškození dvou křídel interiérových dveří včetně kliky částkou 2 056 Kč, kterou posléze ve své výpovědi u soudu snížil na 85 %, což s neměnnou cenou opravy činí 1 835,35 Kč, poškození protisluneční folie částkou 34 830 Kč a WC prkénka částkou 335 Kč. Hodnota poškození odpovídá nákladům nutným v uvedení poškozených věcí do původního stavu či nahrazením novými věcmi. Soud nepřihlédl k vyčíslení poškození pokladny touch LCD terminál SC 8000 a plynové smažící trouby, neboť ze svědecké výpovědi svědka [příjmení], se kterou souzní účastnická výpověď jednatelky žalobkyně, tato pokladna nebyla poškozena a funkční nebyla pouze proto, že bylo nutné pořídit vlastní SD kartu a vlastní software spojený s pokladnou, který je nutný pro každého nového uživatele. Svědek [příjmení] rovněž vyloučil existenci nefunkční plynové smažící plotny v původní pořizovací ceně 20 760 Kč. Žalovaná po skončení nájemního vztahu nevrátila žalobkyni tzv. kauci ve výši 80 000 Kč a listinou ze dne 21.8.20419 provedla na tuto pohledávku, zvýšenou o přeplatek za plyn ve výši 3 237 Kč, zápočet svých pohledávek za žalobkyní vzniklých v souvislosti s neuhrazenými výše uvedenými fakturami za elektřinu, plyn, vodu, teplo a srážkovou vodu, dále v souvislosti s neuhrazenou fakturou č. 2019 znějící na částku 25 716 Kč představující škodu na zařízení kasina, konkrétně bowlingové dráhy ve výši 22 199,87 Kč, poškozených dveří ve výši 1 398 Kč, kliky ke dveřím ve výši 73 Kč a cenu za opravu sporáku 2 044,90 Kč. Dále byla předmětem zápočtu pohledávka žalované za žalobkyni dle faktury č. 2019, a to v rozsahu částky 9 571 Kč. Fakturováno bylo touto fakturou celkem 40 130 Kč představující škodu na chladicím stole 4-zásuvkovém ve výši 24 025 Kč, poškozenou gastronádobu v částce 13 225 Kč, zakoupenou kliku ve výši 73 Kč, opravu výrobníku ledu ve výši 1 984 Kč a nákladů na zjištění závad výrobníku ledu ve výši 823 Kč. V průběhu řízení podáním ze dne 20.10.2020, které bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 5.11.2020, provedla žalovaná zápočet své pohledávky v celkové výši 121 340 Kč na pohledávku žalobkyně představující nevrácenou kauci a přeplatek za plyn ve výši 3 237 Kč. Částka 121 340 Kč je složena z neuhrazených faktur za spotřebu plynu, elektřiny, tepla, vody a za srážkovou vodu a částky 73 490 Kč za poškození zařízení restaurace včetně bowlingové dráhy dle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení].

18. Podle § 2302 odst. 1 zákona č. 89/20123 Sb. (dále jen občanský zákoník) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen "prostor sloužící podnikání"). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

19. Podle § 2303 občanského zákoníku je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně.

20. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

21. Podle odst. 4 citovaného ustanovení strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

22. Podle § 2254 odst. 2 občanského zákoníku při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

23. Vycházeje z výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žalobkyně v postavení nájemce a žalovaná v postavení pronajímatele uzavřeli dne [datum] platnou smlouvu o nájmu prostoru sloužícího k podnikání dle ust. § 2302 a následujících občanského zákoníku. Účastníci si v souladu s ust. § 2303 a § 2247 odst. 4 občanského zákoníku sjednali způsob rozúčtování cen za služby související s nájmem, a to tak, že tyto služby budou refakturovány na základě faktur od dodavatelů dle článku IV. odst. 4 smlouvy. Rovněž si ujednali, že nájemce složí ke dni účinnosti smlouvy na účet pronajímatele kauci ve výši 80 000 Kč, která bude vypořádána při ukončení nájemního vztahu oproti případným pohledávkám pronajímatele a poté bude kauce, nebo její část pronajímatelem uhrazena na účet nájemce. Pro případ ukončení nájmu bylo ujednáno, že nájemce vrátí nebytový prostor a pronajatý dlouhodobý majetek ve stavu, v jakém ho převzal s přihlédnutím k obvyklému opotřebení v den skončení nájmu, o čemž bude sepsán zápis a opotřebení nad rozsah obvyklého užívání bude považováno za škodu, kterou je nájemce povinen uhradit pronajímateli. Spor o míře obvyklého opotřebení měl byt dle tohoto ujednání řešen znaleckým posudkem.

24. Nájemní vztah účastníků skončil ke dni 30.6.2019 na základě dohody účastníků. Žalobkyně předala pronajaté prostory včetně movitých věcí tvořící jejich vybavení následujícího dne 1.7.2019, avšak o předání, v rozporu se smluvním u jednáním, zápis sepsán nebyl pro neposkytnutou součinnost ze strany žalobkyně, jejíž zástupce po odevzdání klíčů z místa předání odešel a neúčastnil se ohledání předmětu nájmu a zjišťování případného opotřebení. V řízení bylo prokázáno, že řada movitých věcí, které jako vybavení nebytových prostor tvořily předmět nájmu, vykazovala ke dni skončení nájmu opotřebení nad rozsah obvyklého opotřebení, a to pokud jde o bowlingovou dráhu včetně jejího příslušenství, kde výše škody dle znaleckého posudku činila 11 857 Kč, dále dva kusy dveří včetně zámku, kde výše škody dle znaleckého posudku a upřesnění znalce u ústního jednání činila 1 835,35 Kč, chladící stůl 4-zásuvkový s vyčíslenou výší škody 4 805 Kč, konvektomat Retigo se stanovenou výší škody 9 600 Kč, WC prkénko se stanovenou výší škody 335 Kč. Dále byla zjištěna škoda ve výši 34 830 Kč vzniklá v důsledku odstranění protisluneční folie Silver XT15, která nebyla nahrazena jinou. Poškození dalších věcí, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení], prokázáno nebylo, jak je podrobněji prokázáno ve vyhodnocení skutkového stavu.

25. Žalobkyně před skončením nájmu přestala hradit vyúčtované služby spojené s užíváním prostor sloužících k podnikání, a to za měsíce duben až červen 2019. Nebyly tak uhrazeny vyúčtované náklady za teplo v celkové výši 7 546 Kč, za spotřebovanou elektřinu ve výši 27 724 Kč a náklady za odvod srážkové vody ve výši 1 261 Kč Tyto náklady byly přeúčtovány a vyfakturovány v souladu se smluvním ujednáním dle článku IV. odst. 4 smlouvy o nájmu. Rovněž nebyly uhrazeny vyfakturované náklady za spotřebu plynu a vody, avšak zde k vyúčtování došlo v rozporu s tímto smluvním ujednáním, neboť vyúčtovaná cena neodpovídala spotřebovanému plynu dle stavu podružného plynoměru a spotřebované vodě dle podružného vodoměru, proto na základě těchto faktur žalobkyni jako pronajímateli povinnost k úhradě nevznikla.

26. Žalovaná po skončení nájmu provedla vypořádání kauce ve výši 80 000 Kč, k níž připočetla pohledávku za žalobkyní v souvislosti se vzniklým přeplatkem za plyn ve výši 3 237 Kč tak, že na pohledávku vrátit kauci a vyplatit přeplatek za plyn započetla svou pohledávku vůči žalobkyni dle faktur č. 2019, č. 2019, č. 2019, č. 2019, č. 2019, č. 2019, č. 2019, č. 2019, č. 2019 a částí faktury č. 2019 v rozsahu 9 571 Kč. Započtené faktury č. 2019 a č. 2019 kde žalovaná vycházela z nesprávných údajů o spotřebě plynu a vody, nemohly způsobit zánik závazku v důsledku započtení,stejně jako část vyfakturované částky ve faktuře č. 2019 v rozsahu, který přesahoval škodu zjištěnou znaleckým posudkem na věcech, které soud vyhodnotil jako poškozené. Tímto zápočtem ze dne 21.8.2019 došlo k témuž dni k zániku pohledávky žalobkyně v rozsahu 59 794,35 Kč, tvořené neuhrazenými náklady za teplo (7 546 Kč), za elektřinu (27 724 Kč), za srážkovou vodu (1 261 Kč), za poškození bowlingové dráhy, 2 ks dveří a zámku dle faktury č. 2019 (11 857 Kč + 1 835,35 Kč) a poškozeného chladícího stolu a konvektomatu ve výši 9 571 Kč dle faktury č. 2019, z níž bylo k započtení použito právě 9 571 Kč. Po takto provedeném zápočtu zbylo z nároku na vrácení kauce 23 442,65 Kč. Na tuto zbývající pohledávku byl proveden zápočet v podání žalované ze dne 20.10.2020, kde kromě zápočtu pohledávek, vymezených již v podání ze dne 21.8.2019, byla započtena pohledávka žalované spočívající ve škodě na poškozeném konvektomatu Retigo a chladícím stolu 4-zásuvkovém v části, ve které nebylo započteno v původním zápočtu (21.8.2019 bylo z faktury č. 2019, která obsahovala poškození chladícího stolu a konvektomatu, k započtení použito 1 571 Kč, přičemž dle znaleckého posudku škoda na těchto dvou zařízeních celkem činí 14 405 Kč), a dále byla započtena škoda na protisluneční folii ve výši 34 830 Kč a na poškozeném WC prkénku 335 Kč. Takto nově bylo započteno 39 999 Kč, v důsledku čehož došlo k vypořádání kauce dle článku IV. odst. 1 nájemní smlouvy tak, že zmiňovaná kauce pokryla dluh nájemce za neuhrazené služby spojené s užíváním prostor a neuhrazenou škodu na předmětu nájmu, v důsledku čehož žalobkyni zanikl nárok na vrácení kauce.

27. Z výše uvedeného je patrno, že žalovaná měla vůči žalobkyni pohledávku za neuhrazené služby ve výši 36 531 Kč a v důsledku neuhrazené škody na předmětu nájmu ve výši 63 262,35 Kč, tedy celkem 99 793,35 Kč. Po započtením zmiňované kauce ve výši 80 000 Kč a přeplatku za plyn ve výši 3 237 Kč dluží žalobkyně žalované nadále částku 16 556,35 Kč. Protože žalobkyně dosud tuto částku, která je součástí vzájemné žaloby, žalované neuhradila, soud v tomto rozsahu vzájemné žalobě vyhověl. Žalobkyně se dostala do prodlení z neuhrazenými platbami za teplo, elektřinu a odvod srážkové vody den po splatnosti jednotlivých faktur, kterými byly tyto služby vyúčtovány a zániku těchto závazků došlo započtením ke dni 21.8.2019. Proto soud dle § 1970 občanského zákoníku zavázal žalobkyni zaplatit úroky z prodlení z těchto jednotlivých částek od prvního dne prodlení do zániku závazku ve výši 10 % ročně tak, jak je uvedeno v odst. IV rozsudku. Z částkou 16 556,35 Kč, představující nevypořádanou část škody, se žalobkyně dostala do prodlení dne 24.10.2020, po uplatnění tohoto nároku podáním ze dne 20.10.2020 a proto byl žalované přiznán úrok z prodlení z této částky od 24.10.2020. Protože se žalovaná vzájemným návrhem domáhala zaplacení částky 38 103 Kč s příslušenstvím, byla ve zbývající části vzájemná žaloba zamítnuta.

28. Předmětem žaloby byl dále úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 80 000 Kč za dobu od 2.7.2019 do zaplacení, tedy úrok odpovídající úroku z úvěru ve smyslu ust. § 2254 odst. 1 občanského zákoníku. Účastníci ve smlouvě o nájmu sjednali složení kauce žalobkyni ve výši 80 000 Kč ke dni účinnosti smlouvy o nájmu a mezi účastníky není sporné, že tato kauce byla na základě faktury ze dne 30.9.2016, která měla lhůtu splatnosti ihned, uhrazena. Od 30.9.2016 měla tedy žalovaná k dispozici zmiňovanou částku, kterou dle článku VI. smlouvy z části vypořádala ke dni 21.8.2019, kdy provedla zápočet vzájemných pohledávek, v důsledku kterého, jak je výše uvedeno, došlo k zániku práva na vrácení kauce co do částky 56 557,35 Kč a zbytek byl vypořádán podáním v rámci tohoto řízení ze dne 20.10.2020, kdy zaniklo právo na vrácení kauce ve zbývající části. Dle názoru soudu je nutno pro toto ujednání o kauci použit ust. § 2254 občanského zákoníku upravující tzv. jistotu, protože v situaci, kdy mezi účastníky byla jistota dohodnuta a složena, není důvod k tomu, aby právní úprava složené jistoty u nájmu prostor sloužících k podnikání byla odlišná od úpravy této jistoty u práva nájmu bytu, tedy aby nájemce prostor sloužících k podnikání který jistotu složil, v daném případě neměl právo na úrok z této jistoty za dobu od jejího poskytnutí do doby vypořádání či vrácení ve výši, která odpovídá běžnému úroku z úvěru v této době. V daném případě tedy žalobkyni vzniklo právo na úrok z této jistoty z částky 80 000 Kč za dobu od 30.9.2016 do 21.8.2019 a od 22.8.2019 do 22.10.2020, kdy byla jistota definitivně vypořádána, na tento úrok z částky 23 442,65 Kč. V tomto období se dle tabulky úrokových sazeb úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR úrokové sazby pohybovaly v rozmezí od 8,30 % ročně po 10,47 % ročně, tedy ve výši, která je vyšší, než požadovaný úrok z jistoty ve výši 8,05 % ročně. Protože je soud žalobou vázán, zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni úrok z částky 80 000 Kč za dobu od 30.9.2016 do 21.8.2019 a z částky 23 442,65 Kč za dobu od 22.8.2019 do 22.10.2020, což v kapitalizované výši činí 22 731,88 Kč.

29. Protože každý z účastníků byl v řízení úspěšný toliko zčásti a jejich procesní úspěch v podstatě odpovídá jejich procesnímu neúspěchu, rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. S ohledem na tento závěr soud každého z účastníků zavázal uhradit státu náklady řízení z jedné poloviny dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a protože celkové náklady za proplacené znalečné činily 712 Kč, byl každý z nich zavázán zaplatit státu 356 Kč.