8 CO 51/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 52.534 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 11. 2021, č. j. 8 C 276/2020-277,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 14.184 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám titul jméno příjmení, advokáta sídlem adresa.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 52.534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 3. 2020 do zaplacení (odstavec I. výroku)

2. Zavázal žalobkyni k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 36.083,10 Kč (odstavec II. výroku) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.231 Kč (odstavec III. výroku).

3. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že jméno příjmení provedl prostřednictvím třetích osob rekonstrukci koupelny, WC a předsíně v rodinném domě žalované adresa v obci část obce, na základě poptávky manžela žalované jméno příjmení, se kterým se na realizaci díla dohodl. Tvrzení žalobkyně, že účastníky dohody, na základě které bylo dílo provedeno, byli žalovaná a jméno příjmení, kdy smlouva byla uzavřena ústní formou dne 31. 12. 2019, nebylo prokázáno. Účastníky předmětného smluvního vztahu byli pouze jméno příjmení a jméno příjmení, když toto odpovídá listinným důkazům předloženým žalobkyní, konkrétně stavebním rozpočtům zpracovaným jméno příjmení a výpisem z jeho diáře. Zmiňované stavební rozpočty, které se týkají stavebních prací v koupelně, WC a předsíni, vždy obsahují označení jméno příjmení jako objednatele stavby, zatímco stavební rozpočty, které se týkají rekonstrukce celého rodinného domu, označují jako objednatele jméno příjmení. Rozdíl u označení objednatelů je logicky vysvětlován tím, že stavební rozpočet na rekonstrukci celého domu byl vyhotovován pouze v souvislosti s řešením pojistné události v domě adresa v k. ú. část obce, kterou řešila právnická osoba, kdežto stavební rozpočty týkající se pouze koupelny, WC a chodby se vyhotovovaly v souvislosti s jednáním jméno příjmení a jméno příjmení o uzavření smlouvy o dílo. Tato skutečnost vyplývá i z účastnické výpovědi jméno příjmení a nakonec i svědkyně příjmení, kdy tito uvedli, že v jednáních s panem příjmení a paní příjmení bylo rozlišováno mezi rekonstrukcí koupelny, WC a předsíně a samostatným zpracováním stavebního rozpočtu na odstranění škod, které vznikly na domě příjmení pro pojišťovnu. Rovněž na stránkách svého diáře jméno příjmení při evidenci odpracované doby na rekonstrukci koupelny uváděl, příjmení - koupelna, což prokazuje, že práce byla realizována pro jméno příjmení. jméno příjmení byl navíc i tím, kdo pro provedení rekonstrukce koupelny, chodby a WC dodal část materiálu, konkrétně obklady a dlažbu. Svědek příjmení, který na rekonstrukci pracoval, navíc uvedl, že příjmení se chodil na práci dívat a kontroloval ji a (pouze) občas se s ním přišla na práci podívat i žalovaná. Rovněž bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že jednání, u kterého byla dne 30. 12. 2019 uzavřena smlouva o dílo mezi jméno příjmení a žalovanou, byla jako svědek přítomna jméno příjmení. Svědek jméno příjmení ve své výpovědi k okolnostem uzavření smlouvy uvedl, že nikdy nebyl přítomen jednání mezi jméno příjmení a žalovanou a pouze z doslechu od příjmení ví, že měl provádět opravu koupelny žalované a že nedostal zaplaceno. Svědek jméno příjmení pak ve své výpovědi nepotvrdil tvrzenou skutečnost, že byl přítomen telefonickému rozhovoru jméno příjmení a žalované, ve kterém žalovaná přislíbila úhradu 20.000 Kč na fakturu a žádala o splátkový kalendář ohledně zbytku dluhu, když tento uvedl, že byl pouze u toho, když se měla platit záloha na dílo u marketu Penny a žalovaná mu nedala částku 20.000 Kč. Až na dotaz zástupkyně žalobkyně, zda byl přítomen nějakému telefonickému hovoru příjmení s žalovanou, uvedl, že přítomen byl, že se bavili ohledně peněz, avšak neslyšel, o čem se mluví. Výpovědi uvedeného svědka okresní soud dále neuvěřil a nakonec neuvěřil ani tvrzení o údajné schůzce u marketu Penny, o které v žalobních tvrzeních není žádná zmínka.

4. Nelze ani přehlédnout, že žalobkyně v průběhu řízení zásadním způsobem měnila svá žalobní tvrzení. Původně tvrdila, že na základě smlouvy o dílo ze dne 17. 3. 2020 provedla pro žalovanou toto dílo. Poté, co tuto skutečnost žalovaná popřela a poukázala na skutečnost, že zmiňované dílo bylo provedeno v lednu 2020 v době před založením žalobkyně, své tvrzení změnila tak, že smlouvu o dílo uzavřel jméno příjmení s žalovanou dne 31. 12. 2019, ten rovněž dílo realizoval a následně žalobkyně jako nově založená společnost uznala veškerá právní jednání jméno příjmení za vlastní ve smyslu § 127 NOZ, při pouze formálním postoupení pohledávky žalobkyni. Nakonec byla aktivní legitimace žalobkyně zdůvodňována postoupením pohledávky jméno příjmení za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 17. 3. 2020, o kterém však v žalobě doručené soudu 3. 6. 2020 není zmínka. Tvrzení žalované, že s žalobkyní nikdy žádnou smlouvu o dílo neuzavřela a stavební práce, které byly započaty 7. 1. 2020 a ukončeny 31. 1. 2020, byly provedeny na základě dohody jméno příjmení a jméno příjmení, je od samého počátku neměnné a posléze i prokázáno.

5. Okresní soud dále neprovedl důkaz výpisem telefonických hovorů z telefonu žalované a další důkazy týkající se jednání o založení právnická osoba právnická osoba Jako nadbytečný nebyl proveden ani výslech svědkyně příjmení a příjmení, likvidátorů pojistné události, k otázce, za jaké práce bylo vyplaceno pojistné plnění, ani důkaz zprávou právnická osoba právnická osoba k otázce prošetření pojistné události, neboť tyto důkazy se nijak netýkaly uzavření smlouvy o dílo či předmětu díla, které bylo realizováno v domě žalované v lednu 2020.

6. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil okresní soud právní závěr, že žalovaná nebyla smluvní stranou právního vztahu a nemohl jí tak vzniknout závazek uhradit cenu za realizované dílo. Předmětná pohledávka pak nemohla být ani z tohoto důvodu platně postoupena na žalobkyni a žalovaná tak není ve věci pasivně legitimována.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Namítala, že rozsudek okresního soudu je minimálně částečně nepřezkoumatelný. Okresní soud si v odůvodnění svého rozsudku vybíral pouze z těch skutečností vyšlých v řízení najevo, které se hodí k zamítnutí žaloby. V rámci právního posouzení se okresní soud vůbec nevypořádal s argumentací, která byla obsažena v závěrečném vyjádření žalobkyně ze dne 19. 11. 2021 Okresní soud žalobkyni klade k tíži, že v průběhu řízení zásadním způsobem měnila svá tvrzení, nicméně je nutno poukázat na běžnou praxi, kdy tvrzení se postupně za řízení doplňují s ohledem na dostupné listiny, které má žalující strana k dispozici. Žalobkyně může s ohledem na zásadu spravedlivého procesu postupně vyjevovat skutečnosti a důkazy v závislosti na průběhu řízení. Podstatné pro posouzení celého sporu je, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce jméno příjmení provedl dílo, tj. dodal práce a materiál na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, která za tyto dodávky nezaplatila dohodnutou odměnu, a to přestože dostala v plném rozsahu za tyto práce vyplaceno od pojišťovny pojistné plnění. Rozsah provedených prací a množství dodaného materiálu je zřejmý z položkového rozpočtu dodaného žalovanou na pojišťovnu, kde je rovněž objednatelem žalovaná (jsou uplatněny položky, které byly vynaloženy jméno příjmení na zhotovení koupelny a chodby). Sporná nemůže být ani hodnota těchto prací a materiálu, když pojišťovna nic nerozporovala a pojistné plnění nekrátila. Je tedy jisté, že práce byly provedeny řádně a v sjednaném rozsahu, což bylo stvrzeno i likvidátorem při kontrolní prohlídce nemovitosti před výplatou plnění. Faktické uznání závazku ze strany žalované bylo v řízení prokázáno SMS zprávami, které však okresní soud vyhodnotil jako důkaz, který neprokazuje uzavření smlouvy o dílo. I kdyby nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy mezi jméno příjmení a žalovanou, pak by měl po žalované nárok na úhradu daleko vyšší částky, a to z titulu bezdůvodného obohacení za investice a zhodnocení nemovitosti ve vlastnictví žalované. Z těchto důvodů nemohl být ani žalován jméno příjmení. Ostatně tento u svého výslechu uvedl, že jméno příjmení ani společnosti právnická osoba nic nedluží. Pokud pak svědek příjmení ve své výpovědi uvedl, že používal e-mail a telefon své manželky ke komunikaci s jméno příjmení jeví se tato tvrzení jako nevěrohodná. Musel by vědět, že za provedenou práci v koupelně a chodbě byla žalované vystavena faktura, a to na základě dohody, když tato faktura měla být určena pro zaslání na pojišťovnu, kdy vystavitelkou měla být již žalobkyně. Komunikace SMS a e-mailem, rozpočty a podklady z pojistného spisu jakož i výpověď Svědka příjmení týkající se žádostí o úhradu alespoň části ceny díla, tak podporují tvrzení žalobkyně, že smlouvu o dílo uzavřela s jméno příjmení žalovaná. I pokud by bylo možno dovodit, že smlouvu o dílo uzavřel příjmení s příjmení, tak vzhledem k ceně díla se jednalo o běžnou záležitost mezi manžely, ve které mohl coby manžel žalovanou zastupovat, a tudíž i zavazovat. Navíc k závěru o pasivní legitimaci žalované by soud musel dospět i tehdy, pokud by smlouvu o dílo uzavřeli oba manželé společně.

8. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že od počátku tvrdila, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřela, když o jejím obsahu a podmínkách s žalobkyní vůbec nejednala. Na základě této argumentace žalobkyně několikrát měnila svá tvrzení, která však nebyla v řízení prokázána. Právní závěry sdělené okresním soudem o neexistenci pohledávky žalobkyně za žalovanou jsou proto dle jejího názoru zcela přezkoumatelné a správné.

9. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Skutková zjištění učiněná okresním soudem zcela odpovídají obsahu provedených důkazů a odvolací soud proto tato skutková zjištění přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje, když jsou zcela postačující pro právní posouzení věci.

11. Platí to zejména ve vztahu k závěrům ohledně uzavření smlouvy o dílo, kdy žalobkyni se v prvé řadě nepodařilo unést břemeno důkazní k tvrzením, že mezi jméno příjmení a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem měla být rekonstrukce chodby, koupelny a WC. Naopak v řízení z provedených důkazů vyšlo najevo, že předmětná smlouva byla uzavřena mezi jméno příjmení a jméno příjmení (manželem žalované). To vše s ohledem na skutečnost, že mezi jméno příjmení a jméno příjmení proběhla komunikace, kdy dne 31. 12. 2019 bylo dohodnuto zhotovení předmětu díla, kdy sám jméno příjmení, ve svých poznámkách a položkovém rozpočtu uvádí jako smluvní stranu (objednatele) jméno příjmení a nikoli žalovanou, když ve vztahu k žalované měly být pouze vyhotoveny podklady (rozpočet) pro rekonstrukci celého domu z důvodu čerpání pojistného plnění. Rekonstrukci chodby, koupelny a WC prováděnou prostřednictvím jméno příjmení pak sjednal a organizoval jméno příjmení, včetně dodávky části materiálu (srov. výpovědi svědků příjmení, rozpočet ze dne 8. 12. 2019, poznámky v diáři jméno příjmení ze dnů 8. až 23. ledna 2020). Okresní soud se pak v tomto směru náležitě vyrovnal i s hodnocením výpovědi svědkyně příjmení i příjmení.

12. Takto tedy byla platně uzavřena ústní smlouva o dílo dle ust. § 2586 občanského zákoníku, na základě níž se jméno příjmení zavázal zhotovit pro jméno příjmení předmět díla - tj. rekonstrukci koupelny, chodby a WC v domě, kdy cena a sjednaný rozsah díla odpovídající položkovému rozpočtu ze dne 8. 12. 2019.

13. Žalobkyní namítaná skutečnost týkající vyplaceného pojistného plnění nesouvisí s předmětem řízení. Jeho těžištěm bylo ze strany žalobkyně v prvé řadě prokázání existence smluvního vztahu mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou. Okresní soud proto správně neprovedl žalobkyní navrhované důkazy ohledně likvidace pojistné události na domě žalované.

14. Pokud žalobkyně dále argumentovala, že došlo k faktickému uznání závazku ze strany žalované prostřednictvím SMS, pak s takovýmto závěrem se nelze ztotožnit, neboť v předmětné komunikaci absentuje jak důvod (specifikace) závazku, tak jeho výše. Ve vztahu k prokázání uzavření smlouvy mezi tvrzenými účastníky jsou pak tyto důkazy, včetně výpovědí vyslechnutých svědků příjmení, příjmení a příjmení, bez významu.

15. Konečně pak nemůže ani obstát argumentace žalobkyně ve vztahu k bezdůvodnému obohacení a zhodnocení nemovitosti, kdy tato uváděla, že je zjevné a nesporné, že fakticky byly práce v koupelně, WC a chodbě domu ve vlastnictví žalované ze strany jméno příjmení provedeny. V řízení vyšel najevo právní důvod uvedených prací, a sice platně uzavřená (ústní) smlouva o dílo na předmětnou rekonstrukci, kdy objednatelem byl jméno příjmení. V návaznosti na tuto skutečnost je pak nutno souhlasit s právním posouzením okresního soudu ve vztahu k vymáhání pohledávky sjednané jen jedním z manželů, kdy v tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která je dlouhodobě ustálena v závěru, který je plně aplikovatelný i za podmínek účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a sice že splnění závazku, který vznikl (jen) jednomu z manželů za trvání manželství v důsledku jeho právního jednání, nemůže věřitel v nalézacím řízení soudně vymoci po druhém z manželů. Ve sporu o splnění takového závazku není druhý manžel pasivně věcně legitimován; to platí bez ohledu na to, zda závazek tvoří společné jmění manželů. Úpravou obsaženou v ustanovení § 145 odst. 3 obč. zák. (nyní § 710 písm b) občanského zákoníku) dle kterého jsou součástí společného jmění i dluhy (závazky) převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, nezamýšlel zákonodárce prolomit princip autonomie vůle smluvních stran v procesu vzniku závazků ze smluv a vnutit jim jako zákonný důsledek vzniku smlouvy prostřednictvím institutu společného jmění manželů jako další smluvní stranu i manžela smluvní strany (k tomu srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Odo 677/2005, ze dne 12. 9. 2007).

16. S ohledem na shora uvedené byl proto rozsudek okresního soudu dle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen jako věcně správný, včetně nákladových výroků.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v této fázi řízení plně úspěšný. Náklady odvolacího řízení žalobce pak ve smyslu ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6 a § 13 odst. 1, 4 a § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tvoří odměna za 3 úkony právní služby á 3.220 Kč (z tarifní hodnoty sporu ve výši 52.534 Kč), a to za poradu s klientem přesahující 1 hodinu, sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání = 9.660 Kč, 3x 300 Kč režijní paušál = 900 Kč, cestovné za cestu k jednání odvolacího soudu z obec do obec a zpět ve výši 762 Kč (ujeto celkem 110 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5 litrů benzinu 95 okt. na 100 km, základní sazba opotřebení 4,70 Kč za 1 km, cena 44,50 Kč za 1 litr paliva dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb.) a náhrada za promeškaný čas strávený cestou za 4 započaté půlhodiny á 100 Kč, celkem 400 Kč. K tomuto je nutno připočíst náhradu za 21 % DPH ve výši 2.462 Kč. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení představuje částku 14.184 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta žalované. Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.