8 CO 51/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 52.534 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 11. 2021, č. j. 8 C 276/2020-277,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 14.184 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 52.534 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 25. 3. 2020 do zaplacení (odstavec I. výroku)

2. Zavázal žalobkyni k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 36.083,10 Kč (odstavec II. výroku) a dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.231 Kč (odstavec III. výroku).

3. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že [jméno] [příjmení] provedl prostřednictvím třetích osob rekonstrukci koupelny, WC a předsíně v rodinném domě žalované [adresa] v obci [část obce], na základě poptávky manžela žalované [jméno] [příjmení], se kterým se na realizaci díla dohodl. Tvrzení žalobkyně, že účastníky dohody, na základě které bylo dílo provedeno, byli žalovaná a [jméno] [příjmení], kdy smlouva byla uzavřena ústní formou dne 31. 12. 2019, nebylo prokázáno. Účastníky předmětného smluvního vztahu byli pouze [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], když toto odpovídá listinným důkazům předloženým žalobkyní, konkrétně stavebním rozpočtům zpracovaným [jméno] [příjmení] a výpisem z jeho diáře. Zmiňované stavební rozpočty, které se týkají stavebních prací v koupelně, WC a předsíni, vždy obsahují označení [jméno] [příjmení] jako objednatele stavby, zatímco stavební rozpočty, které se týkají rekonstrukce celého rodinného domu, označují jako objednatele [jméno] [příjmení]. Rozdíl u označení objednatelů je logicky vysvětlován tím, že stavební rozpočet na rekonstrukci celého domu byl vyhotovován pouze v souvislosti s řešením pojistné události v domě [adresa] v k. ú. [část obce], kterou řešila [právnická osoba], kdežto stavební rozpočty týkající se pouze koupelny, WC a chodby se vyhotovovaly v souvislosti s jednáním [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o uzavření smlouvy o dílo. Tato skutečnost vyplývá i z účastnické výpovědi [jméno] [příjmení] a nakonec i svědkyně [příjmení], kdy tito uvedli, že v jednáních s panem [příjmení] a paní [příjmení] bylo rozlišováno mezi rekonstrukcí koupelny, WC a předsíně a samostatným zpracováním stavebního rozpočtu na odstranění škod, které vznikly na domě [příjmení] pro pojišťovnu. Rovněž na stránkách svého diáře [jméno] [příjmení] při evidenci odpracované doby na rekonstrukci koupelny uváděl, [příjmení] - koupelna, což prokazuje, že práce byla realizována pro [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl navíc i tím, kdo pro provedení rekonstrukce koupelny, chodby a WC dodal část materiálu, konkrétně obklady a dlažbu. Svědek [příjmení], který na rekonstrukci pracoval, navíc uvedl, že [příjmení] se chodil na práci dívat a kontroloval ji a (pouze) občas se s ním přišla na práci podívat i žalovaná. Rovněž bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že jednání, u kterého byla dne 30. 12. 2019 uzavřena smlouva o dílo mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, byla jako svědek přítomna [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi k okolnostem uzavření smlouvy uvedl, že nikdy nebyl přítomen jednání mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou a pouze z doslechu od [příjmení] ví, že měl provádět opravu koupelny žalované a že nedostal zaplaceno. Svědek [jméno] [příjmení] pak ve své výpovědi nepotvrdil tvrzenou skutečnost, že byl přítomen telefonickému rozhovoru [jméno] [příjmení] a žalované, ve kterém žalovaná přislíbila úhradu 20.000 Kč na fakturu a žádala o splátkový kalendář ohledně zbytku dluhu, když tento uvedl, že byl pouze u toho, když se měla platit záloha na dílo u marketu Penny a žalovaná mu nedala částku 20.000 Kč. Až na dotaz zástupkyně žalobkyně, zda byl přítomen nějakému telefonickému hovoru [příjmení] s žalovanou, uvedl, že přítomen byl, že se bavili ohledně peněz, avšak neslyšel, o čem se mluví. Výpovědi uvedeného svědka okresní soud dále neuvěřil a nakonec neuvěřil ani tvrzení o údajné schůzce u marketu Penny, o které v žalobních tvrzeních není žádná zmínka.

4. Nelze ani přehlédnout, že žalobkyně v průběhu řízení zásadním způsobem měnila svá žalobní tvrzení. Původně tvrdila, že na základě smlouvy o dílo ze dne 17. 3. 2020 provedla pro žalovanou toto dílo. Poté, co tuto skutečnost žalovaná popřela a poukázala na skutečnost, že zmiňované dílo bylo provedeno v lednu 2020 v době před založením žalobkyně, své tvrzení změnila tak, že smlouvu o dílo uzavřel [jméno] [příjmení] s žalovanou dne 31. 12. 2019, ten rovněž dílo realizoval a následně žalobkyně jako nově založená společnost uznala veškerá právní jednání [jméno] [příjmení] za vlastní ve smyslu § 127 NOZ, při pouze formálním postoupení pohledávky žalobkyni. Nakonec byla aktivní legitimace žalobkyně zdůvodňována postoupením pohledávky [jméno] [příjmení] za žalovanou na žalobkyni na základě smlouvy ze dne 17. 3. 2020, o kterém však v žalobě doručené soudu 3. 6. 2020 není zmínka. Tvrzení žalované, že s žalobkyní nikdy žádnou smlouvu o dílo neuzavřela a stavební práce, které byly započaty 7. 1. 2020 a ukončeny 31. 1. 2020, byly provedeny na základě dohody [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], je od samého počátku neměnné a posléze i prokázáno.

5. Okresní soud dále neprovedl důkaz výpisem telefonických hovorů z telefonu žalované a další důkazy týkající se jednání o založení [právnická osoba] [právnická osoba] Jako nadbytečný nebyl proveden ani výslech svědkyně [příjmení] a [příjmení], likvidátorů pojistné události, k otázce, za jaké práce bylo vyplaceno pojistné plnění, ani důkaz zprávou [právnická osoba] [právnická osoba] k otázce prošetření pojistné události, neboť tyto důkazy se nijak netýkaly uzavření smlouvy o dílo či předmětu díla, které bylo realizováno v domě žalované v lednu 2020.

6. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil okresní soud právní závěr, že žalovaná nebyla smluvní stranou právního vztahu a nemohl jí tak vzniknout závazek uhradit cenu za realizované dílo. Předmětná pohledávka pak nemohla být ani z tohoto důvodu platně postoupena na žalobkyni a žalovaná tak není ve věci pasivně legitimována.

7. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. Namítala, že rozsudek okresního soudu je minimálně částečně nepřezkoumatelný. Okresní soud si v odůvodnění svého rozsudku vybíral pouze z těch skutečností vyšlých v řízení najevo, které se hodí k zamítnutí žaloby. V rámci právního posouzení se okresní soud vůbec nevypořádal s argumentací, která byla obsažena v závěrečném vyjádření žalobkyně ze dne 19. 11. 2021 Okresní soud žalobkyni klade k tíži, že v průběhu řízení zásadním způsobem měnila svá tvrzení, nicméně je nutno poukázat na běžnou praxi, kdy tvrzení se postupně za řízení doplňují s ohledem na dostupné listiny, které má žalující strana k dispozici. Žalobkyně může s ohledem na zásadu spravedlivého procesu postupně vyjevovat skutečnosti a důkazy v závislosti na průběhu řízení. Podstatné pro posouzení celého sporu je, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce [jméno] [příjmení] provedl dílo, tj. dodal práce a materiál na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalované, která za tyto dodávky nezaplatila dohodnutou odměnu, a to přestože dostala v plném rozsahu za tyto práce vyplaceno od pojišťovny pojistné plnění. Rozsah provedených prací a množství dodaného materiálu je zřejmý z položkového rozpočtu dodaného žalovanou na pojišťovnu, kde je rovněž objednatelem žalovaná (jsou uplatněny položky, které byly vynaloženy [jméno] [příjmení] na zhotovení koupelny a chodby). Sporná nemůže být ani hodnota těchto prací a materiálu, když pojišťovna nic nerozporovala a pojistné plnění nekrátila. Je tedy jisté, že práce byly provedeny řádně a v sjednaném rozsahu, což bylo stvrzeno i likvidátorem při kontrolní prohlídce nemovitosti před výplatou plnění. Faktické uznání závazku ze strany žalované bylo v řízení prokázáno SMS zprávami, které však okresní soud vyhodnotil jako důkaz, který neprokazuje uzavření smlouvy o dílo. I kdyby nebylo v řízení prokázáno uzavření smlouvy mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou, pak by měl po žalované nárok na úhradu daleko vyšší částky, a to z titulu bezdůvodného obohacení za investice a zhodnocení nemovitosti ve vlastnictví žalované. Z těchto důvodů nemohl být ani žalován [jméno] [příjmení]. Ostatně tento u svého výslechu uvedl, že [jméno] [příjmení] ani společnosti [právnická osoba] nic nedluží. Pokud pak svědek [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že používal e-mail a telefon své manželky ke komunikaci s [jméno] [příjmení] jeví se tato tvrzení jako nevěrohodná. Musel by vědět, že za provedenou práci v koupelně a chodbě byla žalované vystavena faktura, a to na základě dohody, když tato faktura měla být určena pro zaslání na pojišťovnu, kdy vystavitelkou měla být již žalobkyně. Komunikace SMS a e-mailem, rozpočty a podklady z pojistného spisu jakož i výpověď Svědka [příjmení] týkající se žádostí o úhradu alespoň části ceny díla, tak podporují tvrzení žalobkyně, že smlouvu o dílo uzavřela s [jméno] [příjmení] žalovaná. I pokud by bylo možno dovodit, že smlouvu o dílo uzavřel [příjmení] s [příjmení], tak vzhledem k ceně díla se jednalo o běžnou záležitost mezi manžely, ve které mohl coby manžel žalovanou zastupovat, a tudíž i zavazovat. Navíc k závěru o pasivní legitimaci žalované by soud musel dospět i tehdy, pokud by smlouvu o dílo uzavřeli oba manželé společně.

8. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že od počátku tvrdila, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavřela, když o jejím obsahu a podmínkách s žalobkyní vůbec nejednala. Na základě této argumentace žalobkyně několikrát měnila svá tvrzení, která však nebyla v řízení prokázána. Právní závěry sdělené okresním soudem o neexistenci pohledávky žalobkyně za žalovanou jsou proto dle jejího názoru zcela přezkoumatelné a správné.

9. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Skutková zjištění učiněná okresním soudem zcela odpovídají obsahu provedených důkazů a odvolací soud proto tato skutková zjištění přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje, když jsou zcela postačující pro právní posouzení věci.

11. Platí to zejména ve vztahu k závěrům ohledně uzavření smlouvy o dílo, kdy žalobkyni se v prvé řadě nepodařilo unést břemeno důkazní k tvrzením, že mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem měla být rekonstrukce chodby, koupelny a WC. Naopak v řízení z provedených důkazů vyšlo najevo, že předmětná smlouva byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (manželem žalované). To vše s ohledem na skutečnost, že mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] proběhla komunikace, kdy dne 31. 12. 2019 bylo dohodnuto zhotovení předmětu díla, kdy sám [jméno] [příjmení], ve svých poznámkách a položkovém rozpočtu uvádí jako smluvní stranu (objednatele) [jméno] [příjmení] a nikoli žalovanou, když ve vztahu k žalované měly být pouze vyhotoveny podklady (rozpočet) pro rekonstrukci celého domu z důvodu čerpání pojistného plnění. Rekonstrukci chodby, koupelny a WC prováděnou prostřednictvím [jméno] [příjmení] pak sjednal a organizoval [jméno] [příjmení], včetně dodávky části materiálu (srov. výpovědi svědků [příjmení], rozpočet ze dne 8. 12. 2019, poznámky v diáři [jméno] [příjmení] ze dnů 8. až 23. ledna 2020). Okresní soud se pak v tomto směru náležitě vyrovnal i s hodnocením výpovědi svědkyně [příjmení] i [příjmení].

12. Takto tedy byla platně uzavřena ústní smlouva o dílo dle ust. § 2586 občanského zákoníku, na základě níž se [jméno] [příjmení] zavázal zhotovit pro [jméno] [příjmení] předmět díla - tj. rekonstrukci koupelny, chodby a WC v domě, kdy cena a sjednaný rozsah díla odpovídající položkovému rozpočtu ze dne 8. 12. 2019.

13. Žalobkyní namítaná skutečnost týkající vyplaceného pojistného plnění nesouvisí s předmětem řízení. Jeho těžištěm bylo ze strany žalobkyně v prvé řadě prokázání existence smluvního vztahu mezi jejím právním předchůdcem a žalovanou. Okresní soud proto správně neprovedl žalobkyní navrhované důkazy ohledně likvidace pojistné události na domě žalované.

14. Pokud žalobkyně dále argumentovala, že došlo k faktickému uznání závazku ze strany žalované prostřednictvím SMS, pak s takovýmto závěrem se nelze ztotožnit, neboť v předmětné komunikaci absentuje jak důvod (specifikace) závazku, tak jeho výše. Ve vztahu k prokázání uzavření smlouvy mezi tvrzenými účastníky jsou pak tyto důkazy, včetně výpovědí vyslechnutých svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení], bez významu.

15. Konečně pak nemůže ani obstát argumentace žalobkyně ve vztahu k bezdůvodnému obohacení a zhodnocení nemovitosti, kdy tato uváděla, že je zjevné a nesporné, že fakticky byly práce v koupelně, WC a chodbě domu ve vlastnictví žalované ze strany [jméno] [příjmení] provedeny. V řízení vyšel najevo právní důvod uvedených prací, a sice platně uzavřená (ústní) smlouva o dílo na předmětnou rekonstrukci, kdy objednatelem byl [jméno] [příjmení]. V návaznosti na tuto skutečnost je pak nutno souhlasit s právním posouzením okresního soudu ve vztahu k vymáhání pohledávky sjednané jen jedním z manželů, kdy v tomto směru lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která je dlouhodobě ustálena v závěru, který je plně aplikovatelný i za podmínek účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a sice že splnění závazku, který vznikl (jen) jednomu z manželů za trvání manželství v důsledku jeho právního jednání, nemůže věřitel v nalézacím řízení soudně vymoci po druhém z manželů. Ve sporu o splnění takového závazku není druhý manžel pasivně věcně legitimován; to platí bez ohledu na to, zda závazek tvoří společné jmění manželů. Úpravou obsaženou v ustanovení § 145 odst. 3 obč. zák. (nyní § 710 písm b) občanského zákoníku) dle kterého jsou součástí společného jmění i dluhy (závazky) převzaté za trvání manželství, ledaže je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny, nezamýšlel zákonodárce prolomit princip autonomie vůle smluvních stran v procesu vzniku závazků ze smluv a vnutit jim jako zákonný důsledek vzniku smlouvy prostřednictvím institutu společného jmění manželů jako další smluvní stranu i manžela smluvní strany (k tomu srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Odo 677/2005, ze dne 12. 9. 2007).

16. S ohledem na shora uvedené byl proto rozsudek okresního soudu dle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen jako věcně správný, včetně nákladových výroků.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v této fázi řízení plně úspěšný. Náklady odvolacího řízení žalobce pak ve smyslu ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6 a § 13 odst. 1, 4 a § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, tvoří odměna za 3 úkony právní služby á 3.220 Kč (z tarifní hodnoty sporu ve výši 52.534 Kč), a to za poradu s klientem přesahující 1 hodinu, sepis vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání = 9.660 Kč, 3x 300 Kč režijní paušál = 900 Kč, cestovné za cestu k jednání odvolacího soudu z [obec] do [obec] a zpět ve výši 762 Kč (ujeto celkem 110 km vozidlem s průměrnou spotřebou 5 litrů benzinu 95 okt. na 100 km, základní sazba opotřebení 4,70 Kč za 1 km, cena 44,50 Kč za 1 litr paliva dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb.) a náhrada za promeškaný čas strávený cestou za 4 započaté půlhodiny á 100 Kč, celkem 400 Kč. K tomuto je nutno připočíst náhradu za 21 % DPH ve výši 2.462 Kč. Celková výše náhrady nákladů odvolacího řízení představuje částku 14.184 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta žalované.