8 Co 52/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Martina Putíka, Ph.D. a JUDr. Daniely Kabátové a ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: 1. jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 2. jméno žalovaného , IČO Anonymizováno sídlem adresa zastoupená advokátem advokát sídlem adresa o zaplacení částky 76 104 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 7. 2021, č. j. 19 C 78/2014-179,

I. Rozsudek okresního soudu se mění takto:Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobci částku 76 104 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu tohoto plnění povinnosti druhého žalovaného.

II. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 79 697,20 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta, sídlem , adresa, .

III. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné náhradu nákladů řízení v částce 3 146 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní 1 a 2 jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 29 505,19 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta, sídlem , adresa, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaných zaplatit žalobci částku 76 104 Kč (odstavec I. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 93 465 Kč (odstavec II. výroku) a dále ve spojení s usnesením ze dne 5. 2. 2024, č. j. 19 C 78/2014-201 zavázal žalobce zaplatit náhradu nákladů řízení státu na účet Okresního soudu v Karviné ve výši 3 146 Kč (odstavec III. výroku).

2. Okresní soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že podanou žalobou uplatnil žalobce vůči žalovaným nárok na náhradu škody v rozsahu částky 76 104 Kč představující náklady vynaložené na opravu vozidla Škoda Octavia poškozeného při dopravní nehodě dne , Anonymizováno, s tím, že za tuto škodu odpovídá 1. žalovaný jako řidič vozidla VW Transporter a 2. žalovaný jako jeho provozovatel (§§ 420, 427 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013). V daném případě bylo nadevší pochybnost prokázáno toliko to, že došlo ke střetu obou vozidel, tj. k nárazu vozidla VW Transporter do vozidla Škoda Octavia při couvání, kdy 1. žalovaný narazil pravou zadní částí jím řízeného vozidla do pravého předního boku stojícího vozidla Škoda Octavia v místě blatníku. Na intenzitu kontaktu vozidel lze usuzovat z nepatrného poškození škodícího vozidla – toto mělo jediné zjištěné poškození ve formě otěru na zadním nárazníku ve výšce 45 – 75 cm nad úrovní vozovky. Žádné relevantní závěry nebylo lze učinit ani ze znaleckého posudku podaného ve věci č. j. , Anonymizováno, a z dodatečné výpovědi znalce pro neúplnost podkladů, když situační plánek postavení vozidel v době nehody vyhotovil pouze 1. žalovaný, stejně jako snímky vozidel, avšak v časovém odstupu dvou dnů). Rovněž nebylo možno odhlédnout od skutečnosti, že předmětné vozidlo zakoupil žalobce v listopadu 2011 jako ojeté a havarované za částku pouze 55 000 Kč, přičemž skutečný technický stav vozidla v době před nehodou nebyl zjištěn – zápis o technickém stavu v době prodeje nebyl pořízen, když žalobce uváděl do úředního záznamu na polici dne 17. 3. 2016, že se jednalo o stav po nehodě na přední části, zřejmě jen po nedobrzdění, přičemž vozidlo bylo běžně pojízdné a žalobce nechal vyměnit pouze přední světlomety, nárazník a přední mřížku, přičemž tuto opravu provedl automechanik z jeho autolakovny. Svědek , jméno FO, (zaměstnanec žalobce) uvedl, že vozidlo Škoda Octavia, které pro žalobce opravoval, bylo přivezeno jako havarované odtahovkou, v garáži bylo rozebráno a opraveno, byla vyměněna kapota, nová byla světla, chladičová stěna, chladič, nárazník se nastříkal. Po opravě se automobil určený dále k prodeji přeleštil a odvezl se na čištění. Žalobce pak tvrdil, že před nehodou vozidlo několikrát řídil, například po opravě jej přistavil k čištění v , Anonymizováno, a rovněž jej zavezl na evidenční prohlídku na STK v , Anonymizováno, dne , Anonymizováno, a po ní vozidlo odstavil před svým domem, odkud jej chtěl hned po víkendu v pondělí odvézt do autobazaru. K poškození vozidla došlo v neděli , Anonymizováno, kolem 8:45 hod., vlastní nehodový děj žalobce neviděl, vozidlo si prohlédl jen zběžně poté, co na něj 1. žalovaný zazvonil, žalobce zrovna vycházel ven.

3. Po právní stránce okresní soud uzavřel, že ve smyslu ust. § 420 občanského zákoníku bylo prokázáno pouze porušení právní povinnosti, a to primárně 1. žalovaným, jeho zaviněním drobné dopravní nehody vozidel dle § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu). Oba účastníci pak shodně porušili ustanovení odstavce 3 téhož zákonného ustanovení. Pokud jde o škodu, její vznik a skutečnou výši, pak toto v řízení prokázáno nebylo, neboť žádným z důkazních prostředků nebyl na jisto postaven technický stav předmětného vozidla před nehodou, tedy nelze usuzovat ani na rozsah poškození po střetu vozidel. Popis slyšeného svědka a tvrzení žalobce se úplně neshodují, rovněž popis rozsahu provedené opravy před jeho zamýšleným prodejem není zcela souladný a záznam o technickém stavu či fotodokumentace není k dispozici. Lze mít nicméně vážné pochybnosti o skutečném stavu vozidla, jež bylo dle tvrzení žalobce určeno k prodeji, když žalobce (který nakupuje havarovaná vozidla, opravuje je a následně je prodává dál, jak zdůraznil u jednání dne 24. 2. 2017), na základě evidenční kontroly ze dne , Anonymizováno, nepodal žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného osobního vozidla, ačkoli jej dle svých slov ihned po víkendu hodlal nabídnout autobazaru (v té chvíli bez registrace v ČR, tedy zajisté za méně výhodných cenových podmínek). Naproti tomu po evidenční kontrole dne , Anonymizováno, ještě téhož dne tuto žádost podal, a to rovněž za účelem prodeje vozidla, které pak již splňovalo požadavky zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Pochybnosti o skutečném stavu vozidla před nehodou pak vyvolávají i oba záznamy o evidenční kontrole, z nichž vyplývá, že vozidlo fyzicky přistavené ke kontrole dne , Anonymizováno, vykazovalo shodný počet najetých kilometrů (179 200 km) jako dne , Anonymizováno, ; žalobce ovšem tvrdil nejen plnou funkčnost vozidla po první opravě, ale i absolvované cesty – např. na vyčištění interiéru do , Anonymizováno, , na stanici , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a zpět, přičemž i následná evidenční kontrola (s označením doplnění původního protokolu) proběhla v , právnická osoba4. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včas odvolání, kterým se domáhal jeho změny tak, že žalobě bude v celém rozsahu vyhověno. V prvé řadě namítal, že v průběhu řízení do něj vstoupila jako vedlejší účastnice na straně žalované společnost Kooperativa pojišťovna, a. s., která se v průběhu řízení vyjádřila tak, že je ochotna v celém rozsahu žalovanou částku uhradit v rámci pojistného plnění ze zákonné odpovědnosti za provoz motorového vozidla. Žalovaní však své procesní stanovisko nezměnili, stále trvali na tom, že nárok není důvodný, a proto pojišťovna z řízení vystoupila. Okresní soud tak pochybil, že akceptoval postup vedlejší účastnice spočívající ve „vystoupení“ z řízení, a že dále s pojišťovnou jako s vedlejší účastnicí nejednal. Rozhodne-li se vedlejší účastnice vstoupit do řízení, pak již nemá procesní možnost z řízení vystoupit. Pokud se jedná o skutkové a právní závěry okresního soudu, pak namítal, že i samotní žalovaní připouštěli, že při dopravní nehodě došlo k poškození vozidla, a to minimálně v rozsahu deformace bočního dílu karoserie. Minimálně tato škoda je zjevně v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného 1. Nicméně dle jeho přesvědčení je nárok důvodný v celém rozsahu. Vozidlo bylo sice zakoupeno jako havarované na přední část, nicméně z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že bylo zcela opraveno. Po opravě bylo vozidlo zcela pojízdné, když bylo odvezeno do , Anonymizováno, na vyčištění a poté bylo zaparkováno před dům, kde došlo k předmětné nehodě. K těmto tvrzením byl navržen účastnický výslech žalovaného a výslech , jméno FO, , nicméně okresní soud důkazy nejen neprovedl, ale ani je nezamítl a v rozsudku se s nimi nijak nevypořádal. Z výpovědi svědka , jméno FO, dále vyplynulo, že vozidlo dne , Anonymizováno, po vlastní ose přijelo na evidenční kontrolu STK a nijak viditelně poškozeno nebylo. Výpověď svědka , jméno FO, naopak prokazuje, že vozidlo bylo po nehodě nepojízdné, bylo poškozeno na pravé straně, mělo promáčklý blatník, nárazník, zlomené držáky světel, a s ohledem na to, že byl náraz veden na kolo, došlo také k poškození kloubu na poloose, hřídele a uvolnění diferenciálu převodovky. Nalézací soud pak v průběhu řízení účastníkům žádné pochybnosti o rozsahu poškození nepředestřel a v tomto směru ani žalovaného nepoučil, že by neunášel důkazní břemeno. Rovněž znalec , jméno FO, ve svém znaleckém posudku a ve výpovědi na něj navazující u jednání uvedl, že vozidlo bylo po nehodě nepojízdné, ale nebylo to možné vizuálně zjistit dříve, než se řidič s vozidlem rozjel. Znalec rovněž výslovně uvedl, že intenzitu nárazu nelze z ničeho dovodit, nicméně poškození vozidla Škoda Octavia ve zjištěném rozsahu v důsledku předmětné dopravní nehody je technicky zcela přijatelné. Uvedený soubor důkazů sestávající z výpovědí svědků , jméno FO, , , jméno FO, , protokolu o technické prohlídce dne , Anonymizováno, znaleckého posudku , jméno FO, a jeho výpovědi u jednání dne 22. 7. 2021, výpovědi , jméno FO, a faktury o opravě, tak tvoří ucelený důkazní kruh prokazující rozsah poškození vozidla v příčinné souvislosti s dopravní nehodou zaviněnou žalovaným 1 a cenu za jeho opravu. Shodu údaje o najetých km v protokolu o evidenční kontrole dne , Anonymizováno, a dne , Anonymizováno, nelze nijak důkazně přeceňovat. Je zjevné, že nemůže jít o údaj přesný, když po první evidenční kontrole vozidlo z STK odjelo a při druhé evidenční kontrole zase na STK přijelo, a tudíž se přesný počet najetých km logicky musel lišit. Cesty z STK a do , Anonymizováno, na čištění a zpět a opětovně na STK, však žádný podstatný nárůst najetých km nepředstavovaly. Z pohledu nároku na náhradu škody je podstatné, že škoda na vozidle ve výši 76 104 Kč vznikla. To, zda byla cena opravy uhrazena v plné výši či nikoliv, je pro existenci nároku na náhradu škody bez právního významu.

5. Žalovaní se k podanému odvolání vyjádřili tak, že navrhli, aby rozsudek okresního soudu byl jako věcně správný potvrzen. Plně se ztotožnili s obsahem rozsudku soudu prvního stupně, když měli zato, že žalobce v řízení neprokázal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaných a vznikem škody, když ani tato škoda nebyla v řízení náležitě prokázána. Tvrzený řetězec událostí, které by vedly k závěru, že nehodovým dějem došlo k vzniku škody v rozsahu, jak uvádí žalobce, nelze z provedených důkazů dovodit. Žalobce byl v tomto směru vyzván k doplnění rozhodných tvrzení a důkazů, nicméně ani poté, co mu okresní soud umožnil doplnit svá tvrzení a důkazy, svůj žalobní nárok neprokázal.

6. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné.

7. Ve vztahu k námitkám žalobce proti procesnímu postupu okresního soudu ve věci ohledně účastenství vedlejšího účastníka řízení – společnosti Kooperativa a. s., je v prvé řadě nutno uvést, že žalobce se mýlí, pokud má za to, že vedlejší účastník nemá možnost z řízení vystoupit. Vedlejší účastník má vždy právo rozhodovat o svém setrvání v řízení a v případě, kdy jeho zájem na výsledku řízení odpadl, lze považovat za logické jeho vystoupení z řízení (k tomu srov. obdobně např. usnesení Městského soud v Praze ze dne 16. 8. 2021, sp. zn. 16 Co 277/2021). Tak tomu bylo i v projednávané věci, kdy z obsahu spisu vyplývá, že žalovaní trvali na dalším průběhu sporu a odmítli smírné vyřešení věci, kdežto vedlejší účastník, který na počátku vstoupil do řízení, nikoliv (srov. sdělení vedlejšího účastníka na č. l. 144, 165).

8. Ohledně prokázaného skutkového stavu věci lze s okresním soudem souhlasit potud, že podanou žalobou uplatnil žalobce vůči žalovaným nárok na náhradu škody v rozsahu částky 76 104 Kč představující náklady vynaložené na opravu vozidla Škoda Octavia poškozeného při dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný 1 jako řidič vozidla VW Transporter. Vlastníkem předmětného vozidla byl žalovaný 2. Žalovaný 1 pak byl zaměstnancem žalovaného 2 (k tomu srov. pracovní smlouvu a kopii technického průkazu vozidla na č. l. 21 – 23 spisu). Z listinných důkazů (oznámení o škodné události ze dne , Anonymizováno, ), jakož i z výpovědi žalobce a z podaného vysvětlení žalovaného 1 v rámci vedeného trestního řízení vyplynulo, že dne , Anonymizováno, došlo ke střetu obou vozidel, tj. k nárazu vozidla VW Transporter do vozidla Škoda Octavia při couvání, kdy 1. žalovaný narazil pravou zadní částí jím řízeného vozidla do pravého předního boku stojícího vozidla Škoda Octavia v místě blatníku.

9. Pokud pak okresní soud na daném místě uzavřel, že v řízení nebyl prokázán vznik škody ani její výše, neboť žádným z důkazních prostředků nebyl na jisto postaven stav předmětného vozidla před nehodou, tedy nelze usuzovat ani na rozsah poškození po střetu vozidel, toto jeho hodnocení nemůže obstát. V souladu s odvolacími námitkami žalobce je totiž nutno uvést, že v průběhu řízení okresní soud pochybil, pokud žádným způsobem žalobci nepředestřel, že v tomto směru neunáší břemeno důkazní, obzvláště za situace, kdy z výpovědí svědků , jméno FO, a , jméno FO, vyplynulo, že před nehodou bylo auto pojízdné, přičemž svědek , jméno FO, , který se následně podílel na opravě vozidla, potvrzoval, že vozidlo v daném stavu pojízdné nebylo.

10. Odvolací soud proto poté, co žalobce poučil o nutnosti označení a navržení důkazů ve vztahu k příčinné souvislosti mezi nehodou a výší škody, částečně doplnil a částečně zopakoval dokazování, přičemž takto z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že byť si nevzpomněl na vzhled auta, předmětné auto Škoda Octavia po předmětné nehodě opravoval, kdy auto bylo naražené na pravou část, kolo, blatník a pravé světlo a byla poškozena hřídel a poloosa u poškozeného kola a rovněž byl problém s převodovkou. Vše se opravilo. Oprava byla žalobcem zaplacena, kdy vystavil fakturu a ta byla, byť se zpožděním, nakonec uhrazena, když od žalobce měl k opravě vícero aut a opravy byly hrazeny postupně v hotovosti. Auto bylo přivezeno ze strany žalobce na vozíku. Pokud se jedná o poškození vozidla, z vlastní zkušenosti automechanika uvedl, že je možné, že pokud bylo auto poškozeno v rámci popsané nehody a náraz byl veden do kola s větší intenzitou ve vyšší rychlosti, aby se náraz přenesl na poloosu kola a dále na druhou stranu, tj. i na převodovku. Na přenos nárazové vlny mohlo mít vliv vytočení kola vozidla a vliv mohlo mít i to, že případné škodící vozidlo mělo vyšší hmotnost. Svědek , jméno FO, pak před odvolacím soudem vypověděl, že na předmětnou opravu Škoda Octavia si přesně nevzpomíná, nicméně uvedl, že se jednalo o vozidlo, které bylo nabourané na pravou stranu, jednalo se o poškozený pravý blatník a pravé kolo daného vozidla. Opravovala se rovněž převodovka s tím, že nejspíš nárazem došlo k jejímu poškození. Vozidlo bylo od žalobce a bylo do garáže dopraveno na vozíku. Vzpomněl si, že rozebíral jeho převodovku, přičemž k poškození vozidla žalobce uváděl, že do vozidla měla nacouvat v místě jeho bydliště dodávka. Auto bylo v solidním stavu, kapota poškozená nebyla. K opravě došlo u něj v garáži, kde měl autodílnu. Z hlediska jeho povolání automechanika měl za to, že poškození vozidla včetně poloosy a vykřivení kola odpovídalo nárazu dodávky do vozidla. Rovněž potvrdil, že fakturu za opravu vystavoval svědek , jméno FO, . Z úředního záznamu o podaném vysvětlení žalovaného 1 ve věci vedené u Policie ČR pod sp. zn. , Anonymizováno, dále vyplynulo, že dne , Anonymizováno, ráno v 8:00 hod. při couvání od svého domu narazil pravým zadním rohem služebního vozidla VW Transporter, které řídil, do vozidla Škoda Octavia, které patřilo žalobci. Narazil do pravého předního kola a do blatníku poškozeného vozidla. Jel malou rychlostí ze vzdálenosti asi 3 metry. Na služebním vozidle nevznikla žádná škoda. Na vozidle Škoda Octavia byl promáčknutý přední blatník, jiné poškození neviděl. Ihned poté volal žalobci a tuto skutečnost mu oznámil. Tento mu sdělil, že věc nějak vyřeší. Asi po dvou dnech od nehody pořídil nehodový plánek a fotografie poškozeného vozidla. Toto vozidlo parkovalo před domem žalobce několik týdnů před nehodou a viděl jej s ním několikrát odjíždět. Po nehodě stála Škoda Octavia na místě ještě asi tři dny a dále ji viděl naloženou na odtahovém vozidle. Následně pod dvou měsících jej kontaktovala Kooperativa pojišťovna s žádostí o spolupráci při vyřizování pojistné události. A dále obdržel od žalobce dopis s výzvou k úhradě způsobené škody. Z výpovědi žalobce před odvolacím soudem pak vyplynulo, že předmětné vozidlo Škoda Octavia zakoupil na inzerát a bylo kupováno jako bourané na přední část. Mělo tedy poškozené přední světlomety, kapotu a nárazník, vypadalo to na náraz zepředu po nedobrždění. Opravu následně provedli jeho zaměstnanci a auto následně odvezl na vyčištění do , Anonymizováno, k p. , jméno FO, , aby mohlo dojít k jeho prodeji. Bylo to týden před škodnou událostí a následně jej v sobotu , Anonymizováno, sám přivezl z , Anonymizováno, , kdy následující ráno žalovaný 1 do něj při couvání naboural. S žalovaným 1 se následně dohodli, že událost nebudou hlásit na Policii ČR a rovněž s ohledem na to, že p. , jméno FO, jel služebním vozidlem, že jako datum pojistné události u pojišťovny uvedou všední den, tj. , Anonymizováno, . Poté poškozené vozidlo naložil na valník a odvezl ho k , jméno FO, na opravu. Měl za to, že p. , jméno FO, couval ze vzdálenosti 10 až 15 m od jeho vozidla. Poté co p. , jméno FO, provedl opravu, vozidlo zavezl do uvedeného bazaru, kde bylo během jedné hodiny prodáno za cca 180 000 Kč. Vozidlo bylo ve velmi pěkném stavu, rok výroby 2001 – 2004, když se jednalo o Octavii 1 po faceliftu. Bylo bouráno pouze 1x v cizině před nákupem, kdy vozidlo opravovali jeho zaměstnanci - byla vyměněna kapota, opraven nárazník a vysypané světlomety a maska. Dále bylo bouráno podruhé v rámci řešené škodné události.

11. Ze spisové dokumentace společnosti Pojišťovna Kooperativa ke škodní události č. , hodnota, , konkrétně ze zápisů o prohlídkách poškozeného motorového vozidla společnosti , právnická osoba, ze dnů 21. 2. 2012, 27. 2. 2012, 9. 3. 2012 a z technické prohlídky spol. , právnická osoba, ze dne 10. 4. 2012 (včetně pořízené fotografické dokumentace z prohlídek) pak dále vyplynulo, že u vozidla Škoda Octavia bylo po nehodě postupně zjištěno poškození pravého předního světlometu, pravého předního blatníku, pravého předního ukazatele směru, poškození levého předního světlometu (ulomený držák), poškození pravého předního tlumiče, poškození pravé poloosy a převodovky (akciální válečkové ložisko, vyražen váleček z ložiska, vyštípnutí zubů ozubeného kola diferenciálu).

12. S přihlédnutím k tomu, co v průběhu řízení před soudem prvního stupně vyšlo najevo, kdy z výpovědi znalce a ze závěrů znaleckého posudku , jméno FO, vypracovaného v rámci vedeného přípravného řízení Policií ČR ve věci č. j. , Anonymizováno, vyplývá, že byť nebyla zjištěna intenzita nárazu a vozidla nezůstaly v konečných polohách po střetu, z technického pohledu nelze vyloučit, že uvedená zjištěná poškození na vozidle Škoda Octavia byla způsobena vlivem mechanismu nárazu vozidla VW Transporter při dopravní nehodě a že uvedené závady byly takového rozsahu, že vozidlo bylo nepojízdné, lze dovodit závěr o skutkovém stavu takovém, že vlivem nehody, kterou způsobil žalovaný 1 jakožto řidič vozidla VW Transporter, jak je shora popsána pod bodem 8. odůvodnění, došlo k poškození předmětného vozidla Škoda Octavia tak, že byl poškozen pravý přední světlomet, pravý přední blatník, pravý přední ukazatel směru, levý přední světlomet (ulomený držák), pravý přední tlumič, poškození pravé poloosy a převodovky. Na poškození v daném rozsahu pak lze usuzovat i ze skutečnosti, že vozidlo Škoda Octavia bylo před nehodou pojízdné a bylo připraveno k prodeji, kdežto po nehodě nikoliv a rovněž i ze skutečnosti, že k nárazu došlo při couvání vozidla VW Transporter od domu žalovaného 1 z větší vzdálenosti, cca 10 – 15 metrů, jak odpovídá výpovědi žalobce u odvolacího řízení a rovněž z fotodokumentace (ortofotosnímku), který je součástí zpracovaného znaleckého posudku znalce Schulmeistera. Skutečnosti uváděné žalovaným v rámci podaného vysvětlení u PČR o vzdálenosti při couvání pak v tomto směru nemohou obstát.

13. Z listin – kalkulace opravy, technické zprávy – přepočtu nákladů na opravu, které jsou součástí spisové dokumentace společnosti Pojišťovna Kooperativa ke škodní události č. , hodnota, , jakož i z faktury opravy č. , hodnota, vystavené , jméno FO, pak vyplývá i cena provedené opravy uvedeného rozsahu poškození vozidla ve výši 76 104 Kč, kdy tato částka byla oproti vystavené faktuře uhrazena, jak potvrdil sám svědek , jméno FO, .

14. Takto zjištěný skutkový stav pak s ohledem na ust. § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdy právo na náhradu škody vzniklo v daném případě přede dnem 1. 1. 2014, posoudil odvolací soud dle ust. § 420 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dle kterého každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, resp. dle ust. § 427 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“) dle kterého provozovatel motorového vozidla odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

15. Žalovaný porušil svou povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě na majetku (§ 415 obč. zák.), kdy vlivem jeho neopatrné jízdy při couvání s vozidlem VW Transporter došlo k poškození vozidla Škoda Octavia v majetku žalobce. V příčinné souvislosti s tímto jeho jednáním pak žalobci vznikla škoda ve výši 76 104 Kč, kterou byl nucen vynaložit na opravu daného vozidla. Žalovaný 1 tak z titulu ust. § 420 odst. 1 obč. zák. odpovídá žalobci za škodu v daném rozsahu, kterou je povinen hradit. Skutečnost, že žalovaný argumentoval, že ke škodnímu jednání a vzniku škody došlo dne , Anonymizováno, a nikoliv dne , Anonymizováno, , jak tvrdil žalobce, nemá na posouzení jeho odpovědnosti za škodu žádný vliv, a to ani s přihlédnutím k okolnosti, že v řízení vyplynulo, že vlastníkem vozidla VW Transporter byl žalovaný 2 a žalovaný 1 byl zaměstnancem žalovaného 2, když v řízení nebylo žádným způsobem tvrzeno ani prokazováno, že by žalovaný 1 měl povinnost využívat vozidlo pouze v souvislosti s plněním pracovních povinností za účelem plnění pracovních úkolů. Nadto je nutno uvést, že cesta z domu do práce se za plnění pracovních povinností nepovažuje. Žalovaný 2 pak odpovídá žalobci za škodu z titulu odpovědnosti provozovatele vozidla (§ 427 odst. 2 obč. zák.), kdy tato odpovědnost je objektivní (bez ohledu za zavinění), přičemž žalovaný 2 ani žádné liberační důvody netvrdil.

16. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozsudek okresního soudu dle ust. 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl.

17. O náhradě nákladů řízení před okresním soudem a v odvolacím řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl ve věci plně úspěšný a proto mu náleží náhrada nákladů řízení.

18. Náklady prvostupňového řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 806 Kč a odměna a hotové výdaje jeho právního zástupce. Tento před soudem prvního stupně učinil celkem 14 účelně vynaložených úkonů právní služby, za něž náleží odměna (vypočtená z tarifní hodnoty 76 104 Kč) á 4 180 Kč, celkem 58 520 Kč, za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění, podání žaloby a účast u jednání okresního soudu ve dnech 20. 1. 2015, 10. 9. 2015, 30. 5. 2016, 20. 10. 2016, 14. 11. 2016, 24. 2. 2017, 20. 4. 2017, 14. 6. 2021 a 22. 7. 2020 a sepis vyjádření ze dne 8. 10. 2015 a ze dne 4. 12. 2016, to vše dle ust. § 7, bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1, písm., a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Hotové výdaje jsou určeny paušální částkou 300 Kč ke každému úkonu právní služby, tj. 14x 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. 4 200 Kč. Odměna za poskytnuté úkony právní služby a hotové náklady zástupce žalobkyně tak celkem představuje částku 62 720 Kč. S ohledem na skutečnost, že zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, je k této částce je nutno připočíst částku 13 171,20 Kč odpovídající náhradě za 21% DPH. Náklady žalobce za řízení před soudem prvního stupně tak činí částku 79 697,20 Kč. Tyto náklady jsou žalovaní povinni zaplatit na účet právního zástupce žalobce ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Účelně vynaložené náklady žalobce na odvolací řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 806 Kč, z odměny za zastupování žalobkyně advokátem a z jeho hotových výdajů včetně cestovného a náhrady za promeškaný čas stráveného cestou k jednání, kdy právní zástupce žalobce v odvolacím řízení učinil 4 úkony právní služby, a sice podání odvolání a účast u jednání odvolacího soudu ve dnech 4. 10. 2024, 20. 3. 2025 a 26. 5. 2025, za něž náleží odměna á 4 180 Kč (vypočtená z tarifní hodnoty sporu ve výši 76 104 Kč – § 7 bod 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu). Hotové výdaje odpovídají paušální částce 2x 300 Kč (u úkonů právní služby učiněných v roce 2024 dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 2x 450 Kč (u úkonů právní služby učiněných v roce 2025 dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025). Do nákladů řízení je pak rovněž nutno zahrnout cestovné k jednání odvolacího soudu dne 4. 10. 2024 na trase , adresa, a zpět ve výši 475 Kč (jízda vozidlem , anonymizováno, , RZ , SPZ, , při ujetí 50 km, spotřebě 10,2 l benzinu 95 okt na 100 km, vyhláškové ceně 38,20 Kč Kč/l a amortizaci 5,60 Kč na 1 km dle vyhl. č. 398/2023 Sb.), náhradu za promeškaný čas strávený cestou ve výši 400 Kč (za celkem 4 půlhodiny strávené na cestě á 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024) a dále 2x cestovné k jednání odvolacího soudu ve dnech 20. 3. 2025 a 26. 5. 2025 na trase , adresa, a zpět ve výši 2x 472 Kč (jízda vozidlem , anonymizováno, , RZ , SPZ, , při ujetí 50 km, spotřebě 10,2 l benzinu 95 okt na 100 km, vyhláškové ceně 35,80 Kč Kč/l a amortizaci 5,80 Kč na 1 km dle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a 2x náhradu za promeškaný čas ve výši á 600 Kč (za celkem 4 půlhodiny strávené na jedná cestě tam a zpět á 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu účinného do 1. 1. 2025). Protože zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem daně z přidané hodnoty, je nutno výslednou částku odměny za zastupování, hotových výdajů, cestovného a náhrady za promeškaný čas (celkem 21.239 Kč) navýšit o náhradu za 21% DPH, tj. o částku 4 460,19 Kč. Celkem pak činí náklady žalobce za odvolací řízení 29 505,19 Kč, kdy žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci tuto částku na účet jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. a ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud dále v odstavci III. výroku, s ohledem na výsledek řízení, o náhradě nákladů řízení státu, které spočívají v nákladech na znalečné ve výši 2 380 Kč a svědečné ve výši 766 Kč, celkem 3 146 Kč, tak, že tyto náklady jsou povinni hradit žalovaní, a to na účet Okresního soudu v Ostravě.