19 C 78/2014

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A , bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B ., IČO Anonymizováno sídlem Adresa žalované B oběma zastoupeným advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 76 104 Kč s příslušenstvím I. Žaloba, aby žalovaní 1. a 2. byli zavázáni zaplatit žalobci částku 76 104 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných v rozsahu tohoto plnění zaniká povinnost druhého ze žalovaných, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 1. a 2. na nákladech řízení částku 93 465 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , Jméno advokáta B, , advokáta, se sídlem , adresa, .III. O nákladech řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou ze dne 28. 2. 2014 se domáhal žalobce po 1. žalovaném úhrady částky 76 104 Kč s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem osobního automobilu , jméno FO, , jméno FO, , VIN , VIN kód, . Dne 13. 12. 2012 došlo k dopravní nehodě mezi tímto zaparkovaným vozidlem žalobce a vozidlem VW Transporter, RZ , SPZ, řízeným žalovaným, který tuto dopravní nehodu zavinil, když si počínal při jízdě nedbale a naboural zaparkované vozidlo žalobce. Žalovaná zavinění dopravní nehody v celém rozsahu uznal a jako viník dopravní nehody vše oznámil pojišťovně Kooperativa pojišťovna a.s., kde je vozidlo pojištěno z titulu odpovědnosti za jeho provoz. Poškození vozidla žalobce bylo opraveno v servise , Anonymizováno, , jméno FO, . Cena opravy činila 76 104 Kč, přičemž tato částka byla servisem vyfakturována fakturou č. 120001 ze dne 22. 3. 2013 a v hotovosti žalobcem uhrazena. Žalobce nejprve vyčkával s úhradou škody ze strany pojišťovny, a však k proplacení nedošlo, proto se žalobce rozhodl škodu vymáhat přímo po žalovaném jako viníkovi dopravní nehody. Žalobce žalovaného vyzval kvalifikovanou výzvou ze dne 22. 1. 2014 k úhradě vzniklé škody, avšak žalovaný na tuto výzvu nikterak nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Podáními ze dne 8. 10. 2015 a 4. 12. 2016 žalobce doplnil svá skutková tvrzení, a pokud jde o vlastnictví předmětného vozidla, uvedl, že vozidlo , jméno FO, , jméno FO, koupil jako dovezené z Rakouska od společnosti , právnická osoba, Vozidlo koupil havarované na přední části, toto mělo při koupi poškozenou přední kapotu, přední masku, obě přední světla, přední nárazník a chladičovou stěnu. Veškerá poškození nechal opravit. Poškozené díly byly vyměněny za nové. Původní poškození bylo v celém rozsahu před dopravní nehodou způsobenou 1. žalovaným opraveno, vozidlo měl připraveno k prodeji, když jej ještě nechal kompletně vyčistit. Opravu vozidla po koupi prováděl , jméno FO, a následné čištění , jméno FO, .3. 1. žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, přičemž předně poukazoval na tu skutečnost, že není v uvedené věci pasivně legitimován, neboť není ani nikdy nebyl vlastníkem vozidla VW Transporter, RZ , SPZ, . Žalovaný poukazoval na to, že je zaměstnancem společnosti , Jméno žalované B, ., předmětné vozidlo je ve vlastnictví této společnosti, tudíž žalovaný nenese žádnou finanční ani jinou odpovědnost vůči žalobci za škodu vzniklou na jeho vozidle. Rovněž výši požadované částky, resp. škody, kterou žalobce uvádí jako údajně způsobenou žalovaným, považoval žalovaný za zcela účelovou a nijak neprokázanou. Skutečnost, že si žalovaný nechal opravit vozidlo za uvedenou částku, nemůže být dávána do souvislosti s jednáním žalovaného a k jeho tíži. Jednání žalobce je přinejmenším v rozporu se zásadou poctivého právního styku a jako takové nepožívá právní ochrany. Není vinou žalovaného, že dotčený živnostník opravil vozidlo za cenu pro žalobce neúnosnou a rovněž tak žalovaný odmítal hradit částky za opravy vozidla, které žalobce zcela protiprávně „vpašoval“ do údajných škodních následků z kontaktu mezi vozidly jako je například oprava převodovky, levého světlometu (když kontakt nastal pouze na pravé přední straně), kryt nárazníku atp., jak je uvedeno ve faktuře č. 120001 předložené žalobcem. Žalovaný poukazoval na to, že považuje za nezbytné vylíčení skutkového průběhu, který předcházel zlovolnému a šikanóznímu podání žaloby. Dne 13. 2. 2012 kolem 8 hod. ranní odjížděl žalovaný předmětným vozidlem od svého domu v , Anonymizováno, , adresa, na adrese , adresa, . Kvůli zhoršeným povětrnostním podmínkám a to zejména hustému sněžení a čerstvě napadlému sněhu, žalovaný při couvání lehce narazil pravou zádní částí jím řízeného předmětného vozidla do pravého předního boku v oblasti blatníku vozu , jméno FO, , jméno FO, , ve vlastnictví žalovaného, které stálo zaparkované před plotem chránícím pozemek sousedů žalovaného. Jelikož došlo pouze k minimálnímu dotyku obou vozidel a jelikož si žalovaný kontaktu s druhým vozidlem ihned všiml, předmětné vozidlo okamžitě zabrzdil. Velice malou intenzitu nárazu dokumentuje i nulové poškození předmětného vozidla VW Transporter. U předmětného vozidla nevznikla dokonce ani potřeba jakékoliv opravy. Kdyby došlo k poškození vozidla žalobce v té míře, jakou tvrdí (pokud by bylo takové poškození vůbec možné), musel by být náraz mnohem intenzivnější a zanechal by stopy kontaktu i na předmětném vozidle. Rovněž z povahy poškození druhého vozidla je zřejmé, že došlo k pouhé lehké deformaci bočního dílu karoserie. Žalovaný se okamžitě telefonicky obrátil na žalobce, který byl v tu dotčenou dobu u sebe doma (několik metrů od události) a na informaci o kontaktu vozidel a poškození jeho vozidla pouze uvedl, že „je to v pohodě“ a že se posléze se žalovaným spojí, přičemž se na své vozidlo ani nepřišel podívat před dům, kde ke kontaktu došlo. Žalovanému přišla jeho reakce nestandardní, avšak následně odjel za svými neodkladnými povinnostmi. Žalobce se následně na několik měsíců „odmlčel“, přičemž z faktury č. 120001 je zřejmé, že vozidlo nechal opravit až v březnu 2013, tedy po 4 měsících od události. Posléze se s touto fakturou obrátil na svého právního zástupce, který se po dalším více než půlroce dne 18. 11. 2013 obrátil na zaměstnavatele žalovaného s výzvou k zaplacení žalované částky dle uvedené faktury. Zaměstnavatel žalovaného na tuto výzvu nijak nereagoval, pročež se žalobce obrátil na žalovaného, a to výzvou k plnění ze dne 22. 1. 2014. Žalovaný požadované plnění neuhradil (mj. také na základě konzultace s pojišťovnou). V mezidobí, jak žalovaný vyrozuměl z komunikace s pojišťovnou , právnická osoba, , že se žalobce pokoušel škodu uplatnit u ní, avšak neúspěšně. Pojišťovna vede nehodu jako „Škodná událost č. 6120008191 z pojištění odpovědnosti (povinné ručení)“ a dle jejího odborného posouzení není možné požadovat za uvedenou škodu dokonce žádnou náhradu v rámci povinného ručení.

4. Podáním ze dne 13. 8. 2014 do řízení vstoupila pojišťovna , právnická osoba, , jako vedlejší účastník na straně žalovaného a plně se ztotožnila s vyjádřením 1. žalovaného s poukazem na to, že žalobce uplatnil škodní událost k pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Volkswagen Transporter RZ: , SPZ, sjednaného u této pojišťovny. Po provedeném šetření této škodní události včetně prohlídek poškozeného vozidla i prohlídky vozidla, které škodu způsobilo, posouzení, popisu okolností vzniku a místa dopravní nehody a průběhu nehodového děje, fotodokumentace apod. (s odkazem na podrobný popis průběhu dopravní nehody a rozsah poškození poškozeného vozidla uvedený ve vyjádření žalovaného k žalobě, kde mj. uvádí, že při couvání jen lehce narazil a došlo k pouhé lehké deformaci, což fotograficky zdokumentoval) dospěla pojišťovna k závěru, že vzhledem k učiněným zjištěním je z technického hlediska nepřijatelný rozsah poškození, jak jej žalobce uplatnil. Uplatnění uvedeného rozsahu poškození žalobcem bylo vyhodnoceno jako uvedení pojišťovny v omyl hrubě zkreslenými údaji o rozsahu poškození a nárok byl posouzen jako neoprávněný. Vedlejší účastník na straně žalované následně podáním ze dne 14. 2. 2018 z řízení vystoupil s odůvodněním, že již není dán jeho právní zájem na výsledku řízení (§ 93 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.).

5. Usnesením ze dne 21. 1. 2015, č. j. 19 C 78/2017 – 45 (pravomocným dne 7. 2. 2015), soud na návrh žalobce ze dne 20. 1. 2015 připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupila společnost , právnická osoba, . Žalobce navrhoval, aby soud zavázal zaplatit žalované částku 76 104 Kč s tím, že plněním jednoho ze žalovaných v rozsahu tohoto plnění zaniká povinnost druhého ze žalovaných. Současně s návrhem na přistoupení dalšího účastníka na straně žalované žalobce upřesnil datum střetu vozidel na neděli 12. 2. 2012 namísto dříve uváděného dne 13. 2. 2012.6. 2. žalovaný v rámci své procesní obrany vyjádřil shodu s námitkami vznesenými 1. žalovaným, který je jeho zaměstnancem. Předmětné vozidlo je ve vlastnictví právě 2. žalovaného, tudíž žalovaný ad 1 nenese žádnou finanční ani jinou odpovědnost vůči žalobci za škodu vzniklou na jeho vozidle, i kdyby zde nějaká odpovědnost vznikla. Škoda vylíčená žalobcem je však zcela smyšlená a souvislost s jejím vznikem v přímé souvislosti s jednáním žalovaných nijak neprokázaná. Oprava vozidla žalobce za uvedenou částku nemůže být dávána do spojitosti s jednáním žalovaných. Při údajném incidentu mohlo případně dojít pouze k minimálnímu dotyku obou vozidel. Velice malou intenzitu nárazu dokumentuje i nulové poškození předmětného vozidla VW Transporter. U tohoto vozidla nevznikla dokonce ani potřeba jakékoliv opravy. Kdyby došlo k poškození vozidla žalobce, jak uvádí, musel by být náraz mnohem intenzivnější a zanechal by stopy kontaktu i na tomto vozidle. Rovněž z povahy poškození druhého vozidla, kdy došlo k pouhé lehké deformaci bočního dílu karoserie (viz. fotodokumentace), je zřejmé, že uváděná škoda nevznikla. Žalovaný poukazoval na to, že uvedená deformace vozidla žalobce pravděpodobně vznikla ještě před kontaktem obou vozidel. O účelovosti jednání žalobce také svědčí fakt, že vozidlo si nechal opravit a škodu řešit až po více než roce od uvedené události, přičemž příslušná pojišťovna shledala jeho nárok jako zcela neoprávněný. 2. žalovaný rovněž poukazoval na snahu žalobce účelově manipulovat s datem škodní události, která nastala v pondělí 13. 2. 2012 a nikoli o tvrzený den dříve.

7. Ze spisu Policie ČR Č.j. KRPT-231206-74/TČ-2015-070311 bylo zjištěno, že usnesením ze dne 19. 6. 2016, které nabylo právní moci dne 5. 7. 2016, byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu pojistný podvod, kterého se měl dopustit , Jméno žalobce, tím, že v souvislosti se škodní událostí, k níž došlo dne 13. 2. 2012 kolem 8:00 hodin na , adresa, , před domem číslo popisné , adresa, , kde , Jméno žalované A, , nar. , Datum narození žalované A, , trvale bytem , adresa, při couvání s vozidlem VW Transporter, registrační značky , SPZ, , jehož majitelem je společnost , Jméno žalované B, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , poškodil zde zaparkované vozidlo , jméno FO, , jméno FO, , vin , VIN kód, , bez přidělené registrační značky, jehož majitelem měl být v dané době , jméno FO, , který následně s odstupem delší, blíže nespecifikované doby, na základě faktury za opravu poškozeného vozidla vystavené Autocentrum Kopr Team2 – , jméno FO, , IČ: , IČO, měl uplatnit u společnosti , právnická osoba, pojistné plnění, a když toto nebylo kladně vyřízené, nárokoval zaplacení nákladů za opravu soudní cestou u Okresního soudu v Karviné pod spisovou značkou 19 C 78/2014 postupně po jmenovaném , jméno FO, a společnosti , Jméno žalované B, , což rovněž oba zmiňované subjekty odmítly, přičemž rozsah opravy ve výši 76 104 Kč a z toho vyplývající požadované pojistné plnění je v hrubém nepoměru k charakteru poškození vozidla , jméno FO, v rámci popsaného nehodového děje, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Z odůvodnění usnesení se podává, že dne 26. 10. 2015 byly Policií ČR, Obvoddním oddělením , adresa, zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odstavce 3 trestního řádu ve věci přečinu pojistný podvod dle § 210 odstavce 1 písmene c), odstavce 4 trestního zákoníku ve stádiu pokusu dle § 21 odstavce 1 trestního zákoníku na základě oznámení, které učinila písemně společnost , Jméno žalované B, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, . Na základě písemné žádosti o sdělení informací v souladu s § 8 trestního řádu společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , u kterého bylo požadováno pojistné plnění, zaslala kompletní materiál k předmětné pojistné události v elektronické podobě na CD nosiči. Vyhodnocením podkladů dodaných společností , Jméno žalované B, . a společností , právnická osoba, byly zjištěny ve fotodokumentaci z místa nehody nesrovnalosti, konkrétně je na fotografiích vozovka pokryta sněhem, v místech, kde by měly být stopy pneumatik po nacouvání vozidlem VW Transporter je sněhová pokrývka rozšlapána, poškozené vozidlo Škoda Octavia je v místě poškození pokryto sněhem a ometeno, fotografie zjevně nebyly pořízeny přímo po nehodě. Dceřinou společností pojišťovny Kooperativa, společnosti , právnická osoba, bylo zadokumentováno, že ze strany jejich technika , jméno FO, , který s , jméno FO, pojistnou událost řešil, mělo dojít k blíže nespecifikovanému pochybení, které s ním mělo být vyřešeno interními postupy. Požadované pojistné plnění bylo pojišťovnou Kooperativa , jméno FO, zamítnuto s odůvodněním, že nehodový děj je technicky nepřijatelný a k poškození v deklarovaném rozsahu nemohlo z technického hlediska dojít. Následně v dané věci podal vysvětlení dle § 158 odstavce 6 trestního řádu řidič vozidla VW Transporter, registrační značky , SPZ, , Jméno žalované A, , nar. , datum, v , Anonymizováno, , adresa, , trv. bytem , adresa, , který k nehodovému ději uvedl, že si dne 13. 2. 2012, při odjezdu z místa svého bydliště nevšiml za ním stojící , jméno FO, a do této nacouval ze vzdálenosti asi 3 metrů. Na vozidle VW Transporter žádná škoda nevznikla. Ihned po nehodě měl informovat svého souseda , jméno FO, , který měl být v té době v místě svého bydliště, z domu ani nevyšel, aby zkontroloval rozsah škody. Na dotaz na pořízené fotografie , Jméno žalované A, uvedl, že tyto pořídil dodatečně, asi dva dny po nehodě, pro případ řešení nehody pojišťovnou. Následně podal v dané věci vysvětlení dle § 158 odstavce 6 trestního řádu majitel firmy Autocentrum Kopr Team2, který prováděl opravu vozidla Škoda Octavia a na základě jehož faktury , Jméno žalobce, uplatňoval škodu. Tento k věci uvedl, že opravu vozidla prováděl na základě požadavku , jméno FO, , byl si vědom, že se jedná o vozidlo po nehodě s uplatněním pojištěné události do jednání mezi , jméno FO, a likvidátorem pojišťovny však nijak nezasahoval, nebyl jednání přítomen. Vzhledem k podezřelým okolnostem likvidace pojistné události, nesrovnalostech v záznamech a fotodokumentaci z prohlídek vozidla Škoda Octavia provedených technikem společnosti , právnická osoba, Ing. , jméno FO, , byla společnosti , právnická osoba, zaslána žádost o jejich vyjádření k přesným okolnostem pochybení k jejich technika , jméno FO, , které měli s tímto údajně interně řešit. Dle sdělení společnosti , právnická osoba, se technik nezabýval technickou přijatelností vzniku poškození vozidla a jeho souvislostí s deklarovanou nehodou, ale v rámci své činnosti pouze popsal a dokumentoval rozsah poškození. V době technického posuzování vozidla však dle sdělení společnosti , právnická osoba, neměla k dispozici fotodokumentaci a plánek nehodového děje. Následně podal v dané věci vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu technik společnosti Gloval Expert , jméno FO, , který dokumentoval rozsah poškození vozidla. Tento k věci uvedl, že během technických prohlídek neměl k dispozici oficiální popis nehodového děje a vycházel pouze z ústních informací , jméno FO, , zadokumentoval tedy pouze skutečný stav vozidla. U prohlídek byl vždy přítomen pouze , Jméno žalobce, a , jméno FO, . Z dokumentace dodané společností Kooperativa pojišťovna a.s., bylo zjištěno, že u vozidla Škoda Octavia byla dne 9. 2. 2012, čtyři dny před nehodou provedena evidenční kontrola na Stanici technické kontroly , adresa, . Uvedená Stanice technické kontroly , adresa, byla kontaktována telefonicky, kdy bylo zjištěno, že protokol o evidenční prohlídce vozidla je jedinou písemností k dané věci, během prohlídky vozidla dne 9. 2. 2012 nebyla provedena žádná fotodokumentace, ani žádný další záznam o stavu vozidla. Uvedené bylo prověřováno za účelem zajištění možné fotodokumentace vozidla před nehodou a zjištění jeho stavu. Dále podal v dané věci vysvětlení dle § 158 odst. 6 trestního řádu , Jméno žalobce, , který uvedl, že předmětné vozidlo zakoupil od společnosti , právnická osoba, Ke stavu vozidla v době koupě uvedl, že mělo být mírně poškozeno v přední části, zřejmě po nedobrzdění. Těsně před nehodou však mělo toto poškození již být opraveno. Nabývací doklady k vozidlu Škoda Octavia byly vyžádány u Okresního soudu v Karviné, kde je , Jméno žalobce, předložil ve věci 19 C 78/2014, jedná se o fakturu na částku 55 000 Kč za uvedené vozidlo, vystavenou společnosti , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , jméno FO, , bez dalších příloh ke stavu vozidla. Od společnosti , právnická osoba, bylo písemně vyžadováno v souladu s ustanovením § 8 trestního řádu doložení písemných podkladů k technickému stavu vozidla Škoda Octavia v době prodeje , jméno FO, . Dle sdělení společnosti se archivují pouze nákupní faktury, kde je uvedena pouze nákupní cena vozidla. V písemné odpovědi společnost doložila předávací protokol mezi německou pojišťovnou , Anonymizováno, a společností , právnická osoba, s uvedením základních údajů o vozidle a jeho výbavě s prodejní cenou ve výši 1 880 EURO, bez uvedení případných poškození vozidla. Za účelem posouzení zda závady zjištěné při prohlídkách likvidátorem společnosti , právnická osoba, mohly vzniknout při nehodě dne 13. 2. 2012 bylo vydáno opatření o přibrání znalce k podání znaleckého posudku z oboru doprava odvětví silniční doprava. Dle závěru znalce z technického pohledu nelze vyloučit, že zjištěná poškození na vozidle Škoda Octavia byla způsobena vlivem nárazu vozidla VW Transporter. S ohledem na výsledek znaleckého zkoumání a skutečnosti, že dopravní nehoda ze dne 13. 2. 2012 nebyla na místě řádně zadokumentována, nebyl vyhotoven písemný záznam o dopravní nehodě, na místo nebyla přivolána Policie ČR, fotodokumentace byla pořízena původcem nehody , jméno FO, , Anonymizováno, s odstupem dvou dní, nebylo možno ověřit skutečný technický stav vozidla Škoda Octavia před nehodou, nelze jednoznačně určit technickou přijatelnost rozsahu poškození vozidla způsobeného nehodovým dějem.

8. Ze závěrů znaleckého posudku č. 5164/16 ze dne 15. 6. 2016 podaného v označené věci znalcem Ing. , jméno FO, se podává, že vozidla VW a , jméno FO, po dopravní nehodě nezůstaly v konečných polohách po střetu, řidičem VW byl pořízen pouze situační plánek vozidel bez měřítka a pořízena fotodokumentace dva dny po dopravní nehodě. Z výpovědí a z fotodokumentace nelze konkrétně dovodit intenzitu nárazu vozidla VW do pravého předního kola vozidla Škoda, a to z toho důvodu, že není zřejmé, zda došlo k posunutí přední části vozidla Škoda vlivem nárazu, případně v jaké výši. Poškození vozidla Škoda bylo zjištěno likvidátorem společnosti , právnická osoba, , provedeny byly tři technické prohlídky, ze kterých byla pořízena fotodokumentace, byla navržena výměna, případně oprava poškozených skupin vozidla. V odpovědi na druhou ze zadaných znaleckých otázek znalec uvedl, že z technického pohledu nelze vyloučit, že zjištěná poškození na vozidle Škoda byla způsobena vlivem nárazu vozidla VW při dopravní nehodě dne 13. 2. 2012. Dále znalec formuloval odpověď na poslední zadanou otázku tak, že z technického pohledu nelze potvrdit, že by zjištěné závady že by zjištěné závady nebyly způsobeny popsaným mechanismem řidičem vozidla VW při dopravní nehodě dne 13. 2. 2012. Závady, které byly zjištěny při prohlídce rozvodovky, byly takového rozsahu, že vozidlo bylo nepojízdné.

9. Ze spisu Městského úřadu v Českém Těšíně č. j. MUCT/12845/2012 bylo zjištěno, že dnem 4. 4. 2012 podal žalobce žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného osobního vozidla Škoda Octavia, roku výroby 2003, VIN , VIN kód, , s tím, že vozidlo bylo dovezeno do ČR z Rakouska; ke své žádosti předložil kopii technického průkazu ze země původu vozidla a protokol o evidenční kontrole ze dne 9. 2. 2012 a 4. 4. 2012. Z protokolu č. CZ-3824-12-02-0173 ze dne 9. 2. 2012 bylo zjištěno, že evidenční prohlídku provedl , jméno FO, se závěrem – vozidlo z hlediska technické kontroly vyhovuje, prohlídka byla provedena dle TP Rakousko. V protokolu je zaznamenán stav tachometru – 179 200 km, poznámka – zelená metal., nejsou zde uvedeny žádné závady zjištěné na vozidle. Protokol č. CZ- 3824-12-04-0176 ze dne 4. 4. 2012 obsahuje shodné údaje s protokolem předchozím pouze s doplněním – oprava protokolu č. 12-02-173 z důvodu nedoplnění typu motoru. Rozhodnutím ze dne 24. 4. 2012 MěÚ Český Těšín rozhodl o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného označeného osobního vozidla; rozhodnutí nabylo právní moci dnem 25. 4. 2012.

10. Z listinných důkazů, a to faktury č. BF1100177 ze dne 22. 11. 2011, příjmového pokladního dokladu ze dne 22. 11. 2011, kupní smlouvy ze dne 7. 11. 2011, čestného prohlášení ze dne 31. 10. 2016 a kupní smlouvy č. KP 13/12 ze dne 14. 5. 2012 bylo zjištěno, že vozidlo Škoda Octavia 1.9 TDI zakoupil žalobce dne 22. 11. 2011 od firmy , právnická osoba, za částku 55 000 Kč jako ojeté, havarované vozidlo, přičemž označený prodejce vozidlo zakoupil dne 7. 11. 2011 za částku 1 880 EUR. Kupní smlouvou ze dne 14. 5. 2012 vozidlo prodal za částku 129 000 Kč , jméno FO, .

11. Z faktury č. 12001 ze dne 22. 3. 2012 vystavené žalobci , jméno FO, – , Anonymizováno, jako dodavatelem bylo zjištěno, že žalobci byla fakturována částka 76 104 Kč za opravu vozidla Škoda Octavia. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že pro žalobce dříve opravoval pár aut, bylo jich asi 5. Žalobce jej požádal o opravu havarované Octavie, poškození vozidla bylo na pravé straně, jednalo se promáčklý blatník, nárazník, zlomené držáčky světla, náraz byl veden také na kolo. Jednalo se také o poškození kloubu na poloose a byla zde vůle na diferenciálu převodovky a poškození hřídele. Vozidlo nebylo pojízdné. Kvůli vozidlu byl svědek na výslechu na policii, kde se dozvěděl, že vozidlo měl nacouvat Volswagen Transportér. Faktura byla vystavena na částku 76 104 Kč, byla v tištěné podobě vystavena pro pojišťovnu; svědek vypisuje faktury ručně. Žalobce celou částku z faktury neuhradil, většina částky byla uhrazena, neuhrazena zůstala menší část. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne 17. 12. 2015 se podává, že , jméno FO, sdělil, že , Jméno žalobce, mu předmětné vozidlo přivezl osobně, k vozidlu uvedl, že je někdo naboural. , právnická osoba, pracoval podle požadavku , Anonymizováno, . , jméno FO, , souvislost oprav a výměn jednotlivých dílů s nehodou neřešil, osobně u jednání s pojišťovákem nebyl přítomen, zpřístupnil jim garáž a nechal je samotné. Po sdělení policistou, že k nehodě vozidla mělo dojít při jeho stání a nacouvání jiným vozidlem ze vzdálenosti kolem 3 metrů, bez poškození druhého vozidla, vyslovil názor, že by při uvedeném popisu nehody došlo maximálně k poškození blatníku, světla, nárazníku, určitě ne k poškození tlumiče poloosy a převodovky.

12. Z výzvy k úhradě závazku ze dne 22. 1. 2014 s poštovním podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval 1. žalovaného k úhradě částky 76 104 Kč jakožto náhrady škody způsobené dopravní nehodou dne 13. 2. 2012; dne 23. 1. 2014 byla listovní zásilka podána k poštovní přepravě.

13. Z pracovní smlouvy ze dne 22. 6. 2009 bylo zjištěno, že 1. žalovaný je počínaje dnem 22. 6. 2009 v pracovním poměru k 2. žalovanému.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že protokoly o evidenční prohlídce vozidla Škoda Octavia ze dne 9. 2. a 4. 4. 2012 jsou jím vyhotovené protokoly; v daném případě se nejednalo o technickou, nýbrž evidenční prohlídku, u níž se technický stav vozidla nezjišťuje. Vozidlo se fyzicky k prohlídce přistavuje, zjišťuje se, zda vozidlo není v rozporu s předloženými doklady. V daném případě se zjišťovalo, zda se jedná o totožnost podle dokladů rakouských, zjišťovalo se VIN karoserie, typ motoru, štítky, barva vozidla. Fotodokumentace pořízena nebyla, tato se provádí od ledna 2016.

15. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalobce, vyučil se u něj autolakýrníkem. Pro žalobce opravoval vozidlo Škoda Octavia, přivezeno bylo jako havarované odtahovkou, pak sjelo po kolech do garáže, kde se rozebralo a opravilo. Vozidlo bylo přivezeno havarované na přední části, jednalo se o kapotu, nárazník, chladičovou stěnu, světla. Vozidlo se v garáži rozebralo a opravilo, svědek na opravě také pracoval, dělal tam něco málo. Je autolakýrník, takže autolakýrnické práce. Ví, že vyměněna byla kapota, která byla koupena jako nová v barvě, nová byla i světla, chladičová stěna, chladič. Pouze nárazník se nastříkal. Opravu dělali karosáři. Vyměněné díly se musely spasovat, dělalo na tom více lidí, více lidí se pohybovalo v garáži žalobce, svědek nebyl schopen přesně označit, kdo dělal ty práce karosářské. Po opravě bylo vozidlo pojízdné, opraveno bylo zcela. Když se automobil opraví, přeleští, odveze se na čištění, vozidla se odváží na čištění do Polska, bylo tomu tak i v tomto případě. Po vyčištění se toto vozidlo přivezlo k žalobci před barák, bylo připraveno na prodej, žalobce svědka informoval o tom, že chtěl dát vozidlo do autobazaru v Třinci. Pak mu ho nabourali.

16. Podle ust. § 3079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

17. Podle ust. § 420 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.Soud po provedeném dokazování a v souladu s jeho závěry žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl. Žalobce uplatnil žalobou svůj tvrzený nárok na náhradu škody v rozsahu částky 76 104 Kč představující náklady vynaložené na opravu vozidla Škoda Octavia poškozeného při dopravní nehodě dne 12. 2. 2012 (namísto dříve označovaného data 13. 2.) s tím, že za tuto škodu odpovídá 1. žalovaný jako řidič vozidla VW Transporter a 2. žalovaný jako jeho provozovatel (§§ 420, 427). Podle § 420 občanského zákoníku účinného ke dni dopravní nehody jsou předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti fyzických a právnických osob – porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění. Pro prokázání odpovědnosti je nutno tedy zjistit a prokázat nade vší pochybnost nejen vznik škody, ale i její skutečnou výši, zavinění škůdce a též příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a zjištěnou škodou. V daném případě bylo nade vší pochybnost prokázáno toliko, že dne došlo ke střetu obou vozidel, k nárazu vozidla VW Transporter při couvání, kdy 1. žalovaný narazil pravou zadní částí jím řízeného vozidla do pravého předního boku stojícího vozidla škoda Octavia v místě blatníku. Na intenzitu kontaktu vozidel lze usuzovat z nepatrného poškození škodícího vozidla – toto mělo jediné zjištěné poškození ve formě otěru na zadním nárazníku ve výšce 45 – 75 cm nad úrovní vozovky (jak bylo zjištěno z technické prohlídky provedené pro potřeby Kooperativy pojišťovny, a.s., včetně fotodokumentace, , jméno FO, , technikem společnosti , právnická osoba, zabývající se likvidací pojistných událostí, a to dne 10. 4. 2012); nevznikla ani potřeba jakékoli opravy vozidla. Žádné relevantní závěry nelze učinit ze znaleckého posudku podaného ve věci č. j. KRPT-231206-74/TČ-2015-070311 ani z dodatečné výpovědi znalce pro nedostatečnost a neúplnost podkladů (situační plánek postavení vozidel v době nehody vyhotovil pouze 1. žalovaný, stejně jako snímky vozidel, avšak v časovém odstupu dvou dnů); fotodokumentace a prohlídky vozidel byly provedeny , jméno FO, v období od 21. 2. do 10. 4. 2012. V této souvislosti nelze odhlédnout zejména od té skutečnosti, že předmětné vozidlo zakoupil žalobce v listopadu 2011 jako ojeté a havarované za částku pouze 55 000 Kč, skutečný technický stav vozidla v době před nehodou nebyl zjištěn – zápis o technickém stavu v době prodeje nebyl pořízen, žalobce uváděl do úředního záznamu na polici dne 17. 3. 2016, že se jednalo o stav po nehodě na přední části, zřejmě jen po nedobrždění, vozidlo bylo běžně pojízdné a žalobce nechal vyměnit pouze přední světlomety, nárazník a přední mřížku, přičemž tuto opravu provedl automechanik z jeho autolakovny, konkrétní jméno již neví. Naproti tomu , jméno FO, (zaměstnanec žalobce a dle výpisu ze živnostenského rejstříku jeho odpovědný zástupce) slyšen jako svědek v této právní věci dne 20. 4. 2017 uvedl, že vozidlo Škoda Octavia, které pro žalobce opravoval (dle svých slov jako autolakýrník také na opravě pracoval, dělal tam něco málo), bylo přivezeno jako havarované odtahovkou, v garáži bylo rozebráno a opraveno, byla vyměněna kapota, nová byla světla, chladičová stěna, chladič, nárazník se nastříkal. Opravu dělali karosáři, dělalo na tom více lidí, více lidí se pohybovalo v garáži žalobce. Dále svědek uváděl, že po opravě se automobil určený dále k prodeji přeleští, odveze se na čištění a pak na prodej, což si již zařizuje žalobce sám. Žalobce před nehodou vozidlo několikrát řídil, například po opravě jej přistavil k čištění (provedeno bylo v Polsku, jak bylo zjištěno z výpovědi , jméno FO, ), rovněž jej zavezl na technickou prohlídku na STK v Třinci a po evidenční prohlídce vozidlo odstavil před svým domem, odkud jej chtěl hned po víkendu v pondělí odvézt do autobazaru (rovněž svědek J. , jméno FO, uvedl, že ho žalobce informoval o svém záměru dát vozidlo do autobazaru v Třinci). K poškození vozidla došlo v neděli 12. 2. 2012 kolem 8:45 hod., vlastní nehodový děj žalobce neviděl, vozidlo si prohlédl jen zběžně poté, co na něj 1. žalovaný zazvonil, žalobce zrovna vycházel ven. Jak je tedy uvedeno výše, prokázáno v řízení bylo pouze porušení právní povinnosti, a to primárně 1. žalovaným, jeho zaviněním drobné dopravní nehody vozidel (když dopravní nehodu ve vztahu k provozu na pozemních komunikacích definuje ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu); oba účastníci pak shodně porušili ustanovení odstavce 3 téhož zákonného ustanovení. Pokud jde škodu, její vznik a zejména skutečná výše prokázána nebyla. Opětovně je nutno na tomto místě zdůraznit, že žádným z důkazních prostředků nebyl na jisto postaven technický stav předmětného vozidla před nehodou, tedy nelze usuzovat ani na rozsah poškození po střetu vozidel. Vozidlo bylo zakoupeno jako havarované, neexistuje zápis o jeho stavu v době koupě, popis slyšeného svědka a tvrzení žalobce se úplně neshodují, rovněž popis rozsahu provedené opravy před jeho zamýšleným prodejem není zcela souladný, záznam o technickém stavu či fotodokumentace není k dispozici (v daném období se nepořizovala fotodokumentace a vozidlo bylo podrobeno toliko evidenční, nikoli technické kontrole); lze tedy učinit jen zcela obecný závěr o tom, že vozidlo bylo opraveno, nikoli už, v jakém rozsahu. Lze mít nicméně vážné pochybnosti o skutečném stavu vozidla, jež bylo dle tvrzení žalobce určeno k prodeji, když žalobce (který nakupuje havarovaná vozidla, opravuje je a následně je prodává dál, jak bylo zdůrazněno u jednání dne 24. 2. 2017), na základě evidenční kontroly ze dne 9. 2. 2012 nepodal žádost o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného osobního vozidla, ačkoli jej dle svých slov ihned po víkendu hodlal nabídnout autobazaru (v té chvíli bez registrace v ČR, tedy zajisté za méně výhodných cenových podmínek). Naproti tomu po evidenční kontrole dne 4. 4. 2012 ještě téhož dne tuto žádost podal, a to rovněž za účelem prodeje vozidla, které pak již splňovalo požadavky zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Nad rámec shora uvedeného je zapotřebí též zdůraznit, že pochybnosti o skutečném stavu vozidla před nehodou vyvolávají i oba záznamy o evidenční kontrole, z nichž vyplývá, že vozidlo fyzicky přistavené ke kontrole dne 4. 4. 2012 vykazovalo shodný počet najetých kilometrů (179 200 km) jako dne 9. 2. 2012; žalobce ovšem tvrdil nejen plnou funkčnost vozidla po první opravě, ale i absolvované cesty – např. na vyčištění interiéru do Polska, na stanici STK v Třinci a zpět, přičemž i následná evidenční kontrola (s označením doplnění původního protokolu) proběhla v , právnická osoba, Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem a závěrům je možno tedy přisvědčit procesní obraně žalovaných, totiž, že žalobce v řízení jednoznačně neprokázal výši škody (koneckonců neprokázal, ani v jaké výši skutečně plnil , jméno FO, ), tím méně příčinnou souvislost mezi nehodou a poškozením, resp. rozsahem poškození poškozeného vozidla.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšným žalovaným byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují náklady právního zastoupení žalovaných, z toho na odměně advokáta při zastupování jednoho účastníka 16 080 Kč za 6 úkonů právní služby po 2 680 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (z předmětu řízení ve výši 76 104 Kč) a 6x režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, a to k celkem šesti úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení 1. žalovaného (plná moc ze dne 20. 6. 2014), podaný odpor 1. žalovaného proti platebnímu rozkazu ze dne 23. 6. 2014, následné odůvodnění odporu ze dne 28. 7. 2014, zastupování u jednání soudu dne 20. 1. 2015, dále za úkony učiněné za 2. žalovaného – převzetí a příprava zastoupení a vyjádření 2. žalovaného, dále na odměně advokáta při zastupování již dvou účastníků řízení 4 288 Kč za jeden úkon (§12 odst. 4 vyhlášky) – zastupování žalovaných u jednání soudu ve dnech 10. 9. 2015, 30. 5. 2016, 20. 10. 2016, 14. 11. 2016, 24. 2. 2017, 20. 4. 2017, 14. 6. 2021, 21. 7. 2021, rovněž vyjádření ve věci samé ze dne 20. 2. 2018, celkem tedy 38 592 Kč a 9x režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, 9 x po 100 Kč na náhradě za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 (za 9 začínající půlhodin za cestu k 4 jednáním soudu při použití silničního motorového vozidla), úhrnem 3 600 Kč. Na jízdném zástupce žalovaných ke 4 jednáním soudu při požití os. automobilu byla přiznána částka vždy ve výši 4 323,50 Kč ke dvěma jednáním, když náhrada za spotřebované pohonné hmoty představovala celkem částku 1 155,50 Kč (při ujetých 720 km z místa sídla advokátní kanceláře do Karviné a zpět), os. vozidlem s kombinovanou (nikoli žalovanými uplatněnou průměrnou) spotřebou 5,9 l nafty na 100 km dle předloženého technického průkazu vozidla a ceně dle vyhl. 589/2020 Sb. ve výši 27,20 Kč) a na základní náhradě dle téže vyhlášky částku 3 168 Kč (720 km po 4,40 Kč za ujetý km jízdy), celkem tedy 8 647 Kč na cestovních nákladech k jednáním dne 14. 6. 2021 a 21. 7. 2021; dále pak částka vždy ve výši 4 023 Kč ke dvěma předchozím jednáním, když náhrada za spotřebované pohonné hmoty představovala celkem částku 1 215 Kč (při ujetých 720 km z místa sídla advokátní kanceláře do Karviné a zpět), shodným os. vozidlem s kombinovanou spotřebou 5,9 l nafty na 100 km a ceně dle vyhl. 440/2016 Sb. ve výši 28,60 Kč) a na základní náhradě dle téže vyhlášky částku 2 808 Kč (720 km po 3,90 Kč za ujetý km jízdy), celkem tedy 8 046 Kč. Na cestovních náhradách a náhradě za promeškaný čas k pěti jednáním soudu (při použití vlakové přepravy) bylo přiznáno celkem 14 000 Kč, tedy 5 x po 2 800 Kč dle specifikace z podání žalovaných ze dne 29. 7. 2021. Celkem tak náklady řízení byly vyčísleny částkou 93 465 Kč Kč a tuto částku byl žalobce zavázán zaplatit žalovaným ad 1) a 2) k rukám jejich právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.