8 Co 85/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa proti žalované: právnická osoba , IČO IČO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupen advokátem advokát sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o 102.465 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 30. 11. 2023, č. j. 208 C 20/2022-74,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 19.532,97 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám , advokát, , advokáta sídlem , adresa, Králové.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky ve výši 102.465 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60.000 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42.465 Kč od 3. 8. 2022 do zaplacení a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 42.802,54 Kč.

2. Okresní soud dospěl k závěru, že pokud žalobkyně požadovala úhradu části neprovedeného díla, kterou za žalovanou měl provést jiný subjekt, bylo nezbytné, aby žalobkyně dotvrdila, jaké konkrétní dílo, tedy provedení jakého konkrétního díla bylo mezi účastníky sjednáno. Pouze po doplnění těchto tvrzení se soud mohl zabývat provedením důkazů navržených žalobkyní k prokázání tohoto tvrzení. Přesná specifikace sjednaného díla z obsahu předmětné smlouvy o dílo nevyplývá, když smlouva o dílo odkazuje na projektovou dokumentaci a rozsah prací, které jsou její přílohou, avšak projektovou dokumentaci a rozsah prací žalobkyní soudu předloženy nebyly. Vzhledem k tomu, že žalobkyně potřebná tvrzení nedoplnila, nemohl se soud zabývat dalším prováděním dokazování ohledně zjišťování sjednaného předmětu díla. Žalobkyně po poučení soudu tvrdila, že dílo je vymezeno smlouvou o dílo podle článku 1.1. smlouvy, dále uvedla, že mezi stranami nikdy nebylo sporné, co je předmětem díla. Ohledně specifikace předmětu díla žalobkyně tvrzení nedoplnila. Soud pak nemohl sám dovodit, co bylo předmětem smlouvy o dílo. Specifikaci předmětu díla nebylo možné vyvodit ani z předloženého e-mailu z 1. 7. a 2. 7. 2022 a z fotodokumentace staveniště. Stejně tak nebylo možné dovodit jasnou specifikaci předmětu díla z předložené smlouvy o dílo. Soud neprovedl výslech , jméno FO, , jednatele žalobkyně, když není možné nahrazovat tvrzení účastníka výslechem účastníka. V daném případě tak nevznikl žalobkyni nárok na uplatnění práva z vadného plnění a nevzniklo právo požadovat slevu z ceny, když žalobkyně sama tvrdí, že dílo nebylo žalobkyni předáno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nespecifikovala zcela jasně předmět díla, nebylo možné provádět dokazování ohledně tvrzené nesoučinnosti žalobkyně, co se týká nedodání materiálu řádně a včas žalované na staveniště. Pokud není zcela jasně tvrzeno/prokázáno, co bylo předmětem smlouvy o dílo, nelze provádět další dokazování k faktickému provádění prací, když není zjevné, jaké práce měly být prováděny a zda a jaký konkrétní materiál, kým a kdy měl být na stavbu dodáván. Z tohoto důvodu byla žaloba na zaplacení částky 60.000 Kč zamítnuta. Ze stejných důvodů okresní soud zamítl žalobu na zaplacení smluvní pokuty dle článku 5 odst. 5.1. písm. a) smlouvy o dílo ve výši 42.465 Kč, když smluvní pokuta byla nárokována vzhledem k tomu, že dle žalobkyně došlo k prodlení žalované jako zhotovitele s dokončením díla. V doplnění žaloby ze dne 12. 10. 2023 žalobkyně tvrdila, že uplatněná smluvní pokuta je požadována za porušení povinnosti žalované sjednané v článku 5.1. písm. a) smlouvy o dílo, když žalovaná dílo nedokončila a byla v prodlení s dokončením sjednaných prací. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani po poučení soudem nespecifikovala řádně, co přesně bylo sjednáno jako předmět díla mezi účastníky předmětné smlouvy o dílo, nebylo možné provádět dokazování za účelem zjištění provádění průběhu díla. Tyto skutečnosti nebylo možné vyvodit ani ze stavebního deníku, když ve stavebním deníku neměl být předmět díla smlouvy sjednán, tento měl být sjednán ve smlouvě o dílo a v jejich přílohách. Ze stavebního deníku, ani z případných výslechů jednatelů by tak nebylo možné zjistit a prokázat, co bylo předmětem díla a případně, u kterých prací a z jakého důvodu byla žalovaná v prodlení. Z toho důvodu se pak rovněž okresní soud nezabýval zápočtem ze strany žalované.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno. Uvedla, že soud prvého stupně vzal za prokázané, že k uzavření smlouvy o dílo došlo, taktéž vzal za prokázané, že žalovaná obdržela od žalobkyně peněžité plnění ze zhotovení díla v celkové výši 570.000 Kč, učinil však závěr, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení stran vymezení díla, když ke svým tvrzením neoznačila a nepředložila potřebné důkazy, a to zejména přílohy předmětné smlouvy o dílo. Žalobkyně přitom soudu smlouvu o dílo předložila kompletní, tedy ve stavu, jak byla smlouva o dílo uzavřena (smlouva o dílo byla uzavřena bez příloh) a nikdy netvrdila (a proto ani neprokazovala), že smlouva o dílo byla uzavřena s přílohami. Naopak pokud jde o vymezení díla, vždy odkazovala na jeho popis v článku 1. smlouvy o dílo, tedy na text: „výstavba hrubé stavby a pokrývačské práce na dřevostavbě RD , adresa, , v obci , adresa, .“ Uváděla, že vymezení díla ve smlouvě je stručné, nicméně otázka, co je předmětem díla, mezi stranami nikdy nebyla sporná. Je tedy zjevné, že soud prvého stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávnému zjištění, že smlouva o dílo (údajně) obsahuje přílohy (takové přílohy nebyly soudu předloženy a ani žádná strana existenci přílohy smlouvy o dílo netvrdila ani neprokazovala). Nesprávnost skutkového zjištění soudu prvého stupně, pokud jde o údajnou existenci příloh smlouvy o dílo, má pak přímý dopad i na nesprávnost další úvah a závěrů soudu prvého stupně. Především nemůže obstát závěr soudu prvého stupně, že sama smlouva o dílo je právě z důvodu existence příloh smlouvy o dílo údajně určitá a platná (odstavec 17 rozsudku). Zvlášť pokud soud prvého stupně na jiném místě učinil závěr, že bez příloh, které jak je uvedeno shora, žalobkyně nepředložila, neboť součástí smlouvy tyto nebyly, není vymezení díla určité (odstavec 18 rozsudku). Soud prvého stupně se tedy měl zabývat tím, co žalobkyně v řízení tvrdí, tedy že žalovaná vyúčtovala a převzala peněžité plnění v celkové výši 570.000 Kč, jak je doloženo listinami přiloženými k žalobě – doklad o realizovaných platbách v souhrnné částce 570.000 Kč a že žalobkyně žádá vrácení části poskytnutého peněžitého plnění v částce 60.000 Kč, neboť protiplnění minimálně v této hodnotě od žalované neobdržela (jak je uvedeno z 12. 10. 2023). Pokud je smlouva o dílo neurčitá a neplatná, měl soud prvého stupně uplatněný nárok žalobkyně posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Pokud je vymezení díla ve smlouvě určité (otázka, co je předmětem díla, ostatně mezi stranami nikdy nebyla sporná), nebyl důvod žalobu zamítnout s poukazem na to, že žalobkyně neprokázala, jaké dílo mělo být podle smlouvy zhotoveno. Žalobkyně dále namítá, že se soud prvého stupně vůbec nezabýval argumentací žalobkyně, že žalovaná dílo žalobkyni vůbec nepředala a neučinila v tomto směru žádné závěry. Žalobkyně namítá, že soud prvého stupně nesprávně posoudil také uplatněný nárok na zaplacení smluvní pokuty. Uplatněná smluvní pokuta je požadována za porušení povinnosti žalované sjednané v článku 5.1. písm. a) smlouvy o dílo; žalovaná dílo nedokončila a za období, za něž žalobkyně tuto smluvní pokutu uplatňuje, žalovaná byla v prodlení s dokončením sjednaných prací, kdy termín pro dokončení prací obsahuje v předmětném článku odkazované ustanovení článku 3.1. smlouvy o dílo. Prodlení bylo způsobeno zhotovitelem, který postupoval tak, že dílo nedokončil. Žalobkyně nevidí žádný důvod, proč by ustanovení o smluvní pokutě mělo být neurčité, ani proč by nemělo být zřejmé, o jaké činnosti se má ve smyslu článku 3.1. smlouvy o dílo jednat. Žalobkyně namítá, že tím, že soud prvého stupně neprovedl žalobkyní navržený výslech jednatele žalobkyně , jméno FO, , neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy k prokázání rozhodných skutečností.

4. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně předmětu sporu leží na žalobkyni, která byla povinna v rámci řízení prokázat důvodnost svého nároku uplatněného žalobou. Ze strany soudu prvního stupně byla žalobkyně již v rámci prvního jednání poučena soudem prvního stupně o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy ohledně toho, jaký byl sjednaný rozsah díla, k čemuž jí byla ze strany soudu prvního stupně poskytnuta i lhůta k doplnění v maximální možné míře 30 dnů. V rámci skutkových tvrzení žalobkyně, kromě obecných tvrzení k pokrývačským pracím, netvrdila ničeho, zejména pak nedoplnila svá tvrzení a nenavrhla důkazy k prokázání toho, že předmětem díla dle smlouvy byla také montáž svodu dešťové vody, dokončení montáže sněhové bariéry, oplechování mansard a parapetů, ze jejichž nedokončení požadovala slevu z ceny díla. V průběhu řízení, a to ani po poučení ze strany soudu prvého stupně, žalobkyně netvrdila, že by součástí žalobkyní doložené smlouvy o dílo nebyly přílohy, které smlouva o dílo výslovně předpokládá a uvádí je jako nedílné součásti smlouvy.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Odvolací soud odkazuje na skutková zjištění, jak je učinil okresní soud. Tato skutková zjištění považuje za správná a úplná, když okresní soud správně uvedl, proč neprovedl další žalobkyní navrhované důkazy, a to zejména výslech jednatele žalobkyně. Nelze nahrazovat skutková tvrzení důkazy. Nejdříve musí žalobkyně tvrdit všechny rozhodné skutečnosti a ohledně těchto rozhodných skutečností musí navrhovat důkazy. Žalobkyně byla ze strany okresního soudu poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, aby tvrdila sjednaný předmět díla s ohledem na ujednání ve smlouvě o dílo bod 1., 1.1., kdy předmětem díla je výstavba hrubé stavby a pokrývačské práce na dřevostavbě RD , adresa, v obci , adresa, . Ve smlouvě je uvedeno, že stavba bude zhotovena podle projektové dokumentace dodané objednatelem v elektronické podobě jako tzv. hrubá stavba a současně budou práce prováděny dle TTP dodaným objednatelem. V bodu 13 – ostatní ujednání, bod 13.4. – přehled příloh, je uvedeno mezi jiným, že projektová dokumentace je nedílnou součástí této smlouvy. Sama žalobkyně uvedla, že smlouva o dílo byla uzavřena bez příloh a že nikdy netvrdila, a tedy ani neprokazovala, že smlouva o dílo byla uzavřena s přílohami. Žalobkyně po poučení ze strany soudu netvrdila, co měly obnášet pokrývačské práce na dřevostavbě RD , adresa, . Tyto skutečnosti, jak správně uvádí okresní soud, nemohou prokazovat ani fotografie ani e-mail z 1. 7. a 2. 7. 2022, když nejdříve musí být tvrzení a teprve pak je možné označit důkazy.

7. Danou smlouvu mezi žalobkyní a žalovanou bylo nutno posuzovat dle ust. § 2586 a násl. o. z.

8. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

9. Dle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

10. K tomu, aby byla smlouva o dílo uzavřena, musí zde být dohoda o ceně, případně způsobu jejího určení a současně musí být zcela srozumitelně určen předmět smlouvy o dílo. Daná smlouva o dílo byla uzavřena v písemné formě, přičemž odkazuje na projektovou dokumentaci, která má být nedílnou součástí smlouvy o dílo. Žalobkyně však uvedla, že nic takového neexistuje. Pokud předmět díla byl sjednán tak, že představuje hrubou stavbu a pokrývačské práce na dřevostavbě RD, je takové ujednání předmětu díla neurčité. Dle rozhodnutí 23 Cdo 3522/2016 „Není sice vyloučeno, aby smlouva byla uzavřena z části písemně, z části ústně. Pokud se však ve smlouvě o dílo uvádí, že dílo je vymezeno v její příloze, strany tím projevily vůli vymezit dílo v písemné formě. Proto pokud strany dílo nevymezily v příloze, ale jen ústně, je smlouva neplatná.“11. Bylo pak na žalobkyni, aby tvrdila co představují pokrývačské práce a jaká byla dohoda ohledně pokrývačských prací, a to za situace, kdy žalovaná popřela, že by pokrývačské práce měly tvořit rovněž montáže svodu dešťové vody, dokončení montáže sněhové bariéry a oplechování mansard a parapetů. Jestliže žalobkyně po poučení soudu řádně netvrdila, co je předmětem smlouvy o dílo, pak nelze dospět k závěru, že byla uzavřena řádná smlouva o dílo, neboť není znám její předmět. V takovém případě by se žalobkyně mohla domáhat svého nároku z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z.

12. Krajský soud byl připraven žalobkyni poučit, aby tvrdila a prokázala výši bezdůvodného obohacení. Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání před odvolacím soudem, zbavila se možnosti být poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, v tom případě musí nést s tím spojené následky, tj. neúspěch ve sporu.

13. Ze shora uvedených důvodů nemohla být žalobkyni přiznána žalobou požadovaná částka 60.000 Kč jako práce, které měly být zahrnuty v ceně díla a nebyly žalovanou provedeny, a současně ji nemohla být také přiznána smluvní pokuta v případě, že odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o dílo nebyla řádně sjednána, když nebyl dohodnut předmět díla a není tak zřejmé, jakou povinnost měla žalovaná porušit.

14. S ohledem na shora uvedené byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen včetně nákladového výroku v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

15. V odvolacím řízení byla žalovaná plně úspěšná, proto jí v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. V odvolacím řízení zástupce žalované učinil dva úkony právní služby, a to je vyjádření k podanému odvolání a účast u odvolacího jednání, za což mu náleží odměna za dva úkony právní služby po 5.220 Kč dle § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), dva režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT, dále náhrada za promeškaný čas za 12 půlhodin po 100 Kč, tj. 1.200 Kč, cestovné ve výši 3.902,95 Kč, a to za cestu z , adresa, do , adresa, a zpět osobním automobilem , Anonymizováno, RZ , SPZ, , při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km motorové nafty, při vyhláškové ceně 38,70 Kč/l, paušální sazbě 5,60 Kč/1 km, tj. celkem 16.142,95 Kč. Dále mu z této částky náleží 21% DPH, tj. 3.390,02 Kč. Celkem činí náklady odvolacího řízení částku 19.532,97 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.