8 CO 87/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa číslo obec zastoupená advokátkou titul jméno příjmení příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o zaplacení částky 636.744,59 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 26. 1. 2022, č. j. 112 C 162/2021-132,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 27.007,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta sídlem [adresa].

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 636.744,59 Kč s přísl. a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 67.518 Kč k rukám zástupce žalovaného.

2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi žalobkyní a žalovanou [právnická osoba], [anonymizováno] byla uzavřena dle § 2586 o. z. [smlouva] [anonymizována dvě slova], dle které se [právnická osoba], [anonymizováno] zavázala provést pro žalobkyni jako objednatele předmět díla, konkrétně projektovou dokumentaci na [specifikace stavby] [anonymizováno]. Dílo bylo žalobkyni předáno, dle projektové dokumentace byla stavba realizována, koncem listopadu 2018 byly stavební práce přerušeny z důvodu tvrzených vad projektové dokumentace. Poté byla vypracována nová projektová dokumentace, podle níž byla stavba dokončena. Strany si ve smlouvě ujednaly, že reklamované vady či nedostatky budou bezplatně odstraněny, a to případně i novým projektovým řešením realizovaným na náklady zhotovitele, a současně smlouva obsahuje ujednání, že v případě vad projektové dokumentace, které budou mít za následek zvýšení ceny stavby, je zhotovitel povinen uhradit objednateli jako náhradu škody částku, o kterou se původní cena stavby navýšila. Poté okresní soud dovodil, že podstatné je, že žalobkyně uplatňuje z titulu nároku ze škody, která vznikla primárně z důvodu vadně provedeného díla dle smlouvy o dílo, tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a [právnická osoba], [anonymizováno], nikoliv s žalovaným, přičemž žalovaný byl jednatelem. Společnost je od 23. 6. 2015 držitelem živnostenského oprávnění, mezi jiným pro projektovou činnost ve výstavbě s tím, že odpovědným zástupcem je právě [titul] [jméno] [příjmení] Smluvní vztah tak nebyl sjednán s [titul] [příjmení] podnikajícím pod IČO, ale se společností s ručením omezeným, jejímž je žalovaný jednatelem, společně také odpovědný zástupce pro tento typ živnosti a autorizované činnosti. Byla to společnost s ručením omezeným, která se zavázala uhradit jako náhradu škody částku, o kterou se původní cena stavby navýší, tedy náklady na vícepráce dle článku 6.5 smlouvy. [titul] [příjmení] jednal za [právnická osoba], [anonymizováno] a z předložených listin rovněž vyplývá, že při komunikaci vždy připojoval otisk razítka společnosti [právnická osoba], která byla smluvní stranou žalobkyně. Pro odpovědnost obchodní společnosti, nikoliv přímo žalovaného, svědčí i ust. § 2 odst. 2 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., které stanoví, že činnost, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti obchodní korporace, pokud tuto činnost bude vykonávat pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu, přičemž odpovědnost těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že má za to, že právě skutečnost, že v době uzavření smlouvy o dílo nemohla s. r. o. dle autorizačního zákona vykonávat autorizovanou činnost, neboť tato možnost výkonu autorizované činnosti byla vtělena do zákona až 1. 1. 2017, je zásadní. Proto nebyla s. r. o. oprávněná projektovou dokumentaci vypracovat, nemohla se k jejímu vypracování platně zavázat a odpovědnost tak je zcela na žalovaném, který tuto dokumentaci fakticky vypracoval, neboť se sám za svou osobu hlásil k odbornému stavu a odborné profesi. Odpovědnost žalovaného tak je dána podle zvláštních předpisů, či dle obecné úpravy občanského zákoníku, § 2950. Současně má žalobkyně za to, že [titul] [příjmení] jako jednatel společnosti nejednal zákonně a z toho titulu je zavázán jako fyzická osoba z titulu náhrady škody dle § 436 o. z., když jako jednatel společnosti jednal neoprávněně. Společnost nevykonávala činnost v souladu s ust. § 14 autorizačního zákona (dále AZ) ve znění účinném do 31. 12. 2016, [titul] [příjmení] mohl být zapsán jako autorizovaná osoba až poté, kdy získal příslušné živnostenské oprávnění, tj. až po 22. 2. 2018, tedy po uzavření smlouvy o dílo. [právnická osoba] má sice živnostenské oprávnění pro projektovou činnost ve výstavbě, jako zapsaný předmět činnosti ve veřejném rejstříku však tuto činnost nemá. Není a nebyla tedy oprávněna činnost vykonávat a nemohla být ani vykonávána v souladu s ust. § 14 AZ. Z obchodního rejstříku a tam založené zakladatelské smlouvy je naprosto zřejmé, že předmět činnosti„ projektová činnost ve výstavbě“ není předmětem činnosti dle zakladatelské smlouvy. Pokud tedy [právnická osoba] se zavázal k vypracování projektové dokumentace, tedy k plnění v rozporu se zákonem (AZ), k nepovolenému předmětu činnosti, a tedy k plnění nemožnému, pak je nutno dovodit, že smlouva o dílo nemohla být platně uzavřena se [právnická osoba], [anonymizováno], a to dle § 580 odst. 1 o. z. Jednání jednatele, který zavazuje společnost k činnostem, ke kterým není oprávněna dle zakladatelského jednání, ani dle veřejného rejstříku, je nutno považovat za jednání neoprávněné. Právnická osoba pak musí jednání učiněné neoprávněným zástupcem, tedy členem orgánu jednajícím buď bez oprávnění, nebo překračujícím toto oprávnění, dodatečně schválit. Neučiní-li tak, není jednáním vázána. Dále odkázala žalobkyně na § 440 o. z., kdy má za to, že žalovaný uznal odpovědnost, rovněž z e-mailové komunikace žalovaného s žalobkyní vyplývá, že komunikoval [titul] [příjmení] a byl to žalovaný, kdo byl ztotožněn s tím, že odpovědnost za projektovou dokumentaci a odpovědnost vůči žalobkyni nese on sám, a to jako fyzická osoba. Odpovědnost žalovaného pak je dána v souladu s ust. § 2950 o. z., pokud v zákoně o advokacii v § 24 odst. 1 a 2 je uvedeno, že vykonává-li advokát advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu podle odst. 1 tato společnost nebo zahraniční společnost, přičemž v zákoně o autorizovaných osobách takto odpovědnost stanovena není. Odpovědnost žalovaného tak je nutno dovodit dle ust. § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., dle § 440 o. z. a dle autorizačního zákona.

4. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedl, že žalobkyně dovozuje svůj nárok na škodu ze smlouvy [spedifikace smlouvy] [anonymizováno] a ta byla uzavřena mezi žalobkyní coby objednatelem díla a [právnická osoba], [anonymizováno] coby zhotovitelem díla. [právnická osoba] je nositelem právní osobnosti dle příslušných ustanovení občanského zákoníku. Současně v souladu s příslušnými ustanoveními živnostenského zákona provozuje hospodářskou výdělečnou činnost spočívající ve zpracování projektové dokumentace k výstavbě díla, spočívajícího ve stavbě na základě živnostenského oprávnění, které je v prováděcích předpisech k živnostenskému zákonu označeno jako projektová činnost ve výstavbě, přičemž se jedná o živnost ohlašovací a vázanou, to znamená k jejímu účinnému ohlášení a následnému výkonu je nezbytné, aby společnost či obecněji podnikatelský subjekt měl odpovědného zástupce. Touto osobou byl pro [právnická osoba], [anonymizováno] žalovaný. Citovaná společnost je nositelem konkrétně tohoto živnostenského oprávnění od 23. 6. 2015. Předmětná smlouva o dílo je smlouvou, jejímž obsahem je závazek spočívající ve vypracování projektové dokumentace, to znamená závazek, jehož realizace je faktickým přímým výkonem živnostenského oprávnění dle živnosti nazvané projektová činnost ve výstavbě. Jiné živnostenské oprávnění o podobném obsahu živnostenský zákon, resp. jeho prováděcí předpis, neupravují. [právnická osoba] v okamžiku uzavření smlouvy o dílo disponovala živnostenským oprávněním (tzn. ostatním mocenským souhlasem s výkonem tohoto druhu živnosti). I s přihlédnutím ke skutečnosti, že [právnická osoba], [anonymizováno] je právnickou osobou, a tedy umělou právní konstrukcí, odlišnou od fyzické osoby, jejíž právní osobnost (subjektivita) vzniká narozením, vymezil zákonodárce i z tohoto důvodu určité druhy živnosti, které mohou být vykonávány pouze za předpokladu, že podnikatelský subjekt, a to lhostejno, zda fyzická či právnická osoba, disponuje tzv. odpovědným zástupcem pro konkrétní činnost, aby tak z pozice státně mocenského souhlasu byla zajištěna odpovídající odborná úroveň určité hospodářské činnosti, resp. jejího výsledku. Na postavení žalovaného nelze aplikovat ustanovení o tzv. solidární odpovědnosti, jak je toto vymezeno v ust. § 2630 o. z., neboť toto ustanovení je ustanovením speciálním k obecnému ust. § 1935 o. z., žalovaný nebyl poddodavatelem, a to ani vůči [právnická osoba], [anonymizováno], ani vůči samotnému zhotoviteli stavebního díla. Tvrdí-li žalobkyně, že dovozuje odpovědnost žalovaného z ust. § 440 a § 2950 o. z., pak žalovaný má za to, že nikterak nepřekročil zástupčí oprávnění, a stejně tak je nepřípadný i odkaz na ustanovení občanského zákoníku, týkající se škody způsobené poskytnutím nesprávné či neúplné informace či poskytnutím škodlivé rady. Odpovědnost žalovaného nelze dovozovat ani z autorizačního zákona, neboť jak již soud I. stupně konstatoval, jedná se o normu veřejného práva, jejímž účelem je správa na úseku autorizovaných činností ve výstavbě, včetně stavovské odpovědnosti. Jakákoliv tvrzená škoda má v tomto případě souvislost se závazkem k řádnému provedení díla a je tak v tomto ohledu důsledkem existence vad na díle, za které primárně odpovídá zhotovitel díla. Odpovědnost zhotovitele díla, tj. [právnická osoba], žalobkyně v řízení netvrdila a ke zhotoviteli díla ji nevztahovala.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými zjištěními, která učinil okresní soud a na ta jako na správná a úplná odkazuje. Okresní soud se rovněž vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí s tím, proč neprovedl žalobkyní navrhované důkazy.

7. Stejně tak se odvolací soud ztotožňuje s právním hodnocením věci.

8. Okresní soud správně dovodil, že není dána odpovědnost žalovaného, ať už s odkazem na ust. § 14 odst. 1, 2, 3 či § 15c odst. 1 a 2 zákona č. 360/1992 Sb., a ani dle ust. § 1925 o. z.

9. To, zda byl žalovaný autorizovaným inženýrem nebo zda porušil ustanovení zákona č. 360/1992 Sb. (dále jen autorizační zákon) má ve vztahu k žalovanému dopad dle těchto předpisů a je to jeho odpovědnost dle tohoto předpisu, tedy dle předpisů veřejnoprávních. Dle rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 45 A 52/2017-215„ Dostatek odbornosti oprávněné osoby je otázkou její profesionality a závazku vůči profesní komoře. Vypracování dokumentace přesahující rozsah oboru autorizované osoby může mít v prvé řadě důsledky vyplývající ze smluvního vztahu mezi objednatelem dokumentace a jejím zhotovitelem. Lze tedy uvažovat o odpovědnosti za vady (dokumentace), příp. o odpovědnosti za škodu, či dokonce o odpovědnosti trestněprávní. Nerespektování povinností vyplývajících ze stavebního zákona (zejména § 158 a násl.), resp. zákona č. 360/1992 Sb. by mohlo vést k vyvození disciplinární odpovědnosti příslušné autorizované osoby.“ Vypracování chybné, vadné projektové dokumentace žalovaným v důsledku toho, že snad neměl být zapsán jako autorizovaný inženýr, může mít přímé důsledky vyplývající ze smluvního vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem vadné dokumentace, tedy v rámci odpovědnosti za vady či škodu, proto pro nárok žalobkyně je rozhodující smluvní vztah a ten se odvíjí od smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]., nikoliv mezi žalobkyní a žalovaným, byť byl žalovaný jednatelem této společnosti a byť on vypracoval projekt, ale vše dle smlouvy uzavřené se [právnická osoba] [anonymizováno]. Nelze tedy dovodit odpovědnost žalovaného, jak správně dovozuje okresní soud, ten není ve věci pasivně věcně legitimován a nebyl to žalovaný, který se dle tvrzení žalobkyně v bodě 6.5 smlouvy zavázal pro případ vad projektové dokumentace nahradit škodu, toto byla odpovědnost společnosti. [právnická osoba] je také dle výpisu z živnostenského rejstříku držitelem živnostenského oprávnění, mezi jiným pro projektovou činnost ve výstavbě, žalovaný jako jednatel plní roli odpovědného zástupce. Ani v rámci [anonymizována dvě slova]. nemůže nést odpovědnost za škodu vůči žalobkyni autorizovaná osoba, ale jen [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]., tedy subjekt, který smlouvu uzavíral, a to bez ohledu na to, zda je či není společnost hlášena na komoru jako autorizovaná osoba. Rozhodující je, že [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]., podnikající pod [IČO], má živnostenské oprávnění pro projektovou činnost ve výstavbě, a to od 23. 6. 2015, tedy ke dni uzavření smlouvy o dílo.

10. Žalovaný rovněž nemůže odpovídat za vady z důvodu, že snad měl uznat závazek vůči žalobkyni, když, pokud byly uznány vady v dopise ze dne 30. 3. 2021 (č. l. 53), jak tvrdí žalobkyně, je zde opět razítko [právnická osoba] a podpis jednatele této společnosti. Předmětná smlouva o dílo je smlouvou, jak uvádí žalovaný ve vyjádření k odvolání, jejímž obsahem je závazek spočívající ve vypracování projektové dokumentace, tzn. závazek, jehož realizace je faktickým přímým výkonem živnostenského oprávnění dle živnosti nazvané projektová činnost ve výstavbě. [právnická osoba] v okamžiku uzavření smlouvy o dílo disponovala živnostenským oprávněním a má odpovědného zástupce pro konkrétní činnost. Tento zástupce není v přímém obligačním vztahu vůči smluvní straně, neboť to nebyl žalovaný, kdo činil právní úkon, ale byla to právě společnost s. r. o., která uzavírala danou smlouvu.

11. Není dána odpovědnost jednatele společnosti [právnická osoba] v případě jím vadně vyhotoveného stavebního projektu, pokud smlouva o vypracování projektové dokumentace byla uzavřena s [právnická osoba], kde jediným členem je jednatel společnosti, který vadný projekt vyhotovil.

12. Žalobkyně rovněž dovozuje, že společnost se zavázala k plnění nemožnému s ohledem na nedovolený předmět činnosti a v tomto spatřuje v souladu s ust. § 580 odst. 1 neplatné jednání, tedy považuje uzavřenou smlouvu o dílo za neplatnou. I kdyby smlouva o dílo byla shledána neplatnou, což v daném případě odvolací soud, a správně také okresní soud, neshledal, neboť společnost s. r. o. měla živnostenské oprávnění pro projektovou činnost ve výstavbě v době uzavření smlouvy, pak opět v případě neplatné smlouvy by se jednalo pouze o vztah mezi žalobkyní a společností s. r. o. z titulu neplatné smlouvy, tedy z titulu bezdůvodného obohacení.

13. V daném případě nelze shledat odpovědnost žalovaného ani s odkazem na ust. § [číslo], když se jedná o ustanovení týkající se vady stavby, dle kterého bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci a c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru. V daném případě se totiž žalobkyně nedomáhá odpovědnosti za vady stavby, pak by skutečně v případě vad stavby se zhotovitelem stavby společně a nerozdílně odpovídal ten, kdo dodal stavební dokumentaci, ale opět by to byla společnost [právnická osoba], která dodávala stavební dokumentaci, neboť ta byla ve smluvním vztahu s žalobkyní.

14. V daném případě pak není dána ani odpovědnost žalovaného dle ust. § 2950 o. z., dle kterého kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Dle smlouvy dodávala stavební dokumentaci [právnická osoba], [anonymizováno], nikoliv žalovaný, který s žalobkyní nebyl ve smluvním vztahu.

15. Není tak dána ani odpovědnost žalovaného dle ust. § 440 o. z., když dle odst. 1 překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Dle odst. 2 není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnila, co bylo ujednáno, anebo aby nahradila škodu.

16. Toto ustanovení pak souvisí s ust. § 161 o. z., dle kterého kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popř. i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

17. Dle ust. § 164 odst. 1 o. z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

18. S ohledem na to, že [právnická osoba], [anonymizováno] měla jediného statutárního zástupce, tzn. jednatele, pak lze těžko dovozovat, že tento překročil zástupčí oprávnění, neboť to byl právě on, kdo projevoval vůli s. r. o. a v případě překročení oprávnění byl to opět on, kdo mohl schvalovat překročení jednání statutárního zástupce. Z konstrukce odst. 1 § 164 zřetelně plyne, že i když jednání člena statutárního orgánu je zastoupením, je pojmově vzato absolutně vyloučeno, aby v těchto případech, kdy člen statutárního orgánu jednal v mezích své působnosti, právnická osoba odmítla účinky jeho jednání. Jakmile je jednání člena statutárního orgánu právně perfektní, je jím právnická osoba bezvýjimečně vždy vázána. Zmocnění člena statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech jeho věcech je třeba chápat v tom smyslu, že je oprávněn k jednání ve věcech, ke kterým je právnická osoba jako taková způsobilá, což v daném případě společnost [právnická osoba] byla, neboť měla zapsánu v předmětu činnosti projektovou činnost, v případě, že k jednání ve věcech, ke kterým právnická osoba není způsobilá, není a ani nemůže být člen statutárního orgánu nikdy oprávněn, což však není tento případ. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, a to rozhodnutí 27 Cdo 4593/2017, zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu je zastoupením svého druhu (sui generis), na něž nedopadá ani úprava smluvního zastoupení (§ 441 až § 456 o. z.), ani úprava zastoupení zákonného (§ 457 až § 488 o. z.). Překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoliv k tomu není podle zakladatelského právního ujednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, budou se zpravidla pro dodatečné schválení řídit ust. § 440 o. z., nikoliv ust. § 446 o. z. Ust. § 431 o. z. nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu právnické osoby aplikovat.

19. Jak je již uvedeno shora, dodatečné schválení se řídí ust. § 440 o. z., nicméně v případě, že s. r. o. měla jediného člena, a to jednatele, tak je zřejmé, že ten vytvářel vůli společnosti a ten také by případné překročení jednání musel schválit bez zbytečného odkladu, což také v podstatě učinil tím, že společnost [právnická osoba] vypracovala projekt, z něhož se nyní žalobkyně domáhá odpovědnosti za škodu.

20. V podrobnostech pak odvolací soud zcela odkazuje na právní závěry učiněné okresním soudem.

21. S ohledem na shora uvedené byl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen, a to včetně nákladového výroku v souladu s ust. § 219 o. s. ř.

22. V případě náhrady nákladů řízení před soudem I. stupně odvolací soud neshledal důvod pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř., když zde nejsou důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by neměl soud úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení přiznat. Bylo na vůli žalobkyně, koho správně zažaluje, pokud pochybila a žalovala subjekt, který není pasivně věcně legitimován, nemůže z toho důvodu dovozovat důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému.

23. Tyto závěry platí i pro náklady odvolacího řízení. Žalovaný byl v odvolacím řízení plně úspěšný, proto mu v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení. Pokud se týká náhrady nákladů odvolacího řízení, zástupce žalovaného učinil v odvolacím řízení 2 úkony právní služby, a to podané vyjádření a účast u odvolacího jednání, za což mu náleží odměna 2 x 10.860 Kč, dále mu náleží 2 režijní paušály po 300 Kč, tj. celkem 22.320 Kč a z této částky 21% DPH, což je 4.687,20 Kč a celkem tak činí náklady odvolacího řízení 27.007,20 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve zbytku se žalovaný, resp. jeho zástupce náhrady nákladů odvolacího řízení vzdal. Odvolací soud považuje všechny úkony učiněné v odvolacím řízení zástupcem žalovaného za účelně vynaložené a nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že neměla být přiznána odměna za písemně podané vyjádření, když bylo doručeno soudu den před jednáním.