112 C 162/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Pomykaczovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o zaplacení částky 636 744,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 636 744,59 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 512 188,79 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 570 244,59 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 66 500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 67 518 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 636 744,59 Kč se zákonnými úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný pro ni jako autorizovaný inženýr vedený u [obec] komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen ČKAIT) zpracoval projektovou dokumentaci pro výstavbu komunikace s jejím odvodněním a rozšířením veřejného osvětlení na parcele [číslo] v [obec], a to dle smlouvy o dílo ze dne [datum]. Po předání dokumentace žalobkyni začala realizace tohoto díla, avšak dne [datum] byly stavební práce zastaveny z důvodu zjištěných vad projektové dokumentace. Poté proběhla schůzka s žalovaným, který navrhl řešení, že ve stanovaném termínu projektovou dokumentaci bezplatně dopracuje a dne [datum] zaslal upravenou projektovou dokumentaci, dle které bylo dílo dokončeno. Stavba byla od [datum] za účelem opravy projektu přerušena s tím, že na schůzce dne [datum] byl proveden zápis o tom, že zhotovitel stavby provede vyčíslení vícenákladů způsobených nedostatkem projektu žalovaného, které budou k tíži žalovanému jako zpracovateli projektu. Tyto náklady uplatnila žalobkyně u žalovaného, avšak žalovaný je odmítl hradit. Vyčíslení těchto nákladů na vícepráce provedla společnost [právnická osoba] na částku 512 188,79 Kč. Protože žalovaný odmítal svou odpovědnost, nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který dospěl k závěru, že projektová dokumentace nesla vady a je zde dána příčinná souvislost mezi vícepracemi a dalšími vzniklými škodami. Za znalecký posudek zaplatila žalobkyně částku 66 500 Kč, kterou po žalovaném také uplatňuje. Účastníci jednali o možnosti smírného vyřešení věci, kdy žalovaný navrhoval k úhradě částku 250 000 Kč ze svého profesního pojištění, avšak k dohodě mezi účastníky nedošlo. Žalobkyně proto požaduje zaplatit jednak částku 570 244,59 Kč, která představuje škodu, resp. náklady, které byla žalobkyně nucena vynaložit z důvodu vadně provedené projektové dokumentace, kterou žalovaný vypracoval a provedl jako autorizovaný inženýr. Ve smlouvě o dílo ze dne [datum] se žalovaný zavázal v bodě 6.5. pro případ vad projektové dokumentace nahradit škodu a navýšení ceny stavby, kdy shodný závazek je dán u autorizované osoby, která jediná je oprávněna vykonávat autorizovanou činnost, tedy žalovaný. Všechny vady projektové dokumentace, tak jak je zjistil znalec [příjmení] [příjmení], jsou porušením právních předpisů a norem ve výstavbě a pokud tedy autorizovaná osoba porušila předmětné normy, porušila povinnosti stanovené zákonem a v důsledku toho vznikla žalobkyni škoda, jejíž náhrady se žalobkyně domáhá. Jde jednak o náklady ve výši 259 506,61 Kč na odstranění části stavby a znovu provedení jednotlivých položek, jak vyplývá ze znaleckého posudku, a další vzniklé škody ve výši 310 737,98 Kč za nově provedené práce a další náklady, které bylo nutno vykonat po odstranění vad projektové dokumentace. Žalovaný veškeré změnové listy odsouhlasil a dle žalobkyně i znalce je možno považovat vzniklou škodu v příčinné souvislosti s vadami projektové dokumentace. Žalobkyně dala na žalovaného, který činnost autorizované osoby vykonával jako svobodný inženýr a nese odpovědnost za vady vypracované dokumentace, neboť porušil ust. § 12 zákona č. 360/1992 Sb., podnět k ČKAIT a žalovaný byl uznán vinným, bylo mu také uloženo disciplinární opatření.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že není ve věci pasivně legitimován. Namítal, že smlouva o dílo ze dne [datum], jejímž předmětem bylo pořízení projektové dokumentace na výstavbu komunikace s jejím odvodněním a rozšířením veřejného osvětlení na parcele [číslo] v [obec], byla uzavřena mezi žalobkyní jako objednatelem a společností pod obchodní firmou [právnická osoba] coby zhotovitelem, který byl zastoupen žalovaným jako jednatelem této společnosti. Žalovaný tak není osobou, s níž byla tato smlouva uzavřena. Žalovaný pouze byl v uvedeném období v postavení jednatele této obchodní společnosti, byl jejím zástupcem a svědčilo mu oprávnění za společnost jednat. Žalovaný je autorizovaným inženýrem, členem ČKAIT, který vykonával pro společnost [právnická osoba] projektovou činnost. [právnická osoba] je dle výpisu živnostenského rejstříku držitelem živnostenských oprávnění mj. pro provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektovou činnost ve výstavbě a žalovaný plní roli odpovědného zástupce podle živnostenského zákona pro tyto živnosti. Žalobkyně však dovozuje přímo odpovědnost žalovaného, coby autorizovaného inženýra za vady projektové dokumentace. Je tak evidentní, že žalobní požadavek na náhradu škody v podobě víceprací je opřen na nároky z vad předmětu díla. Žalovaný však nebyl smluvní stranou této smlouvy o dílo, zhotovitelem díla byla společnost [právnická osoba] Nárok žalobkyně proti žalovanému nelze opřít ani o ust. § 12 či jiné ustanovení zákona č. 390/1992 Sb., neboť se jedná o normu veřejného práva a tento předpis nezakládá přímý nárok objednatelů projekčních děl proti konkrétnímu zhotoviteli, kterým byla společnost [právnická osoba] Žalovaný se rovněž ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] nenacházel v pozici poddodavatele a tudíž nenese odpovědnost za případné vzniklé vady díla. Namítal tedy, že není ve sféře hmotného práva, nositelem závazků, který žalobkyně v řízení uplatnila. Rovněž nesouhlasil s tím, že by předmětná projektová dokumentace vykazovala vady a tím spíše nejsou tvrzené vady v příčinné souvislosti s vícepracemi. Namítal nedostatek znaleckého oprávnění soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] k vypracování znaleckého posudku, neboť tento znalec nemá znaleckou aprobaci na stavby dopravní, ale pouze stavby pozemní. Náklady na vzniklé vícepráce nevznikly jako důsledek vady projektové dokumentace, ale jako důsledek jednání zástupce žalobkyně, tedy starosty, který svým jednáním stavil již realizovanou stavbu a vzápětí nechal část realizované stavby odstranit. Důvodem pro stavení stavebních prací byla vada přičitatelná stavební firmě realizující stavbu společnosti [právnická osoba], která vadně v rozporu s projektovou dokumentací vestavěla obruby v místě vjezdu k rodinnému domu. Trval na tom, že změny projektové dokumentace byly činěny z podnětu individuálního požadavku objednatele díla, tedy žalobkyně a nemají žádnou souvislost s existencí vad díla, když tyto změny reagovaly na individuální požadavky při výstavbě. Dle žalovaného není dána přítomnost ani jednoho z prvků odpovědnostní konstrukce, tedy jak protiprávní úkon žalovaného, tak vznik škody a už vůbec není dána příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vznikem škody. Navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. K námitkám žalovaného žalobkyně uvedla, že dle ní je dána odpovědnost žalovaného jako autorizované osoby. Žalovaný vypracoval projektovou dokumentaci, která jednoznačně vykazovala vady, což bylo doloženo znaleckým posudkem [anonymizována dvě slova] a žalovaný sám tyto veškeré vady uznal, po vytknutí vad je odstranil a vypracoval novou projektovou dokumentaci, dle níž bylo dílo dokončeno. Navíc uplatnil svůj nárok u pojišťovny profesní odpovědnosti autorizované osoby. Vadnou projektovou dokumentaci řešila i dozorčí rada ČKAIT a žalovanému bylo uloženo disciplinární opatření. Trvala na tom, že žaloba je nárokem na náhradu škody, nikoli již z vad projektové dokumentace. Žalovaný jako autorizovaná osoba je povinen dbát odborné úrovně činnosti a v tomto směru odkázala na příslušná ustanovení autorizačního zákona. V době, kdy byla uzavřena smlouva o dílo, nebylo možno dle tohoto zákona vykonávat autorizovanou činnost v rámci společnosti s ručením omezeným. Toto bylo možné teprve od [datum]. Pokud tedy žalovaný vypracoval projektovou dokumentaci dle smlouvy o dílo, která byla uzavřena jménem jeho společnosti, činil tak neoprávněně, neboť svou autorizační činnost tímto způsobem vykonávat nemohl. Žalovaný má u profesní komory zapsán jako způsob výkonu autorizované činnosti živnostenské oprávnění, nikoli výkon v rámci s.r.o. Namítala, že i kdyby byla činnost vykonávána prostřednictvím s.r.o., tak v tomto případě by odpovědnost za odbornost nesla autorizovaná osoba. Tato odpovědnost není pouze disciplinární ve smyslu autorizačního zákona, ale jedná se také o odpovědnost dle obecných právních předpisů. Z tohoto důvodu zákon neupravuje povinné pojištění společnosti s ručením omezeným vykonávající autorizovanou činnost, ale pouze profesní odpovědnost autorizované osoby jako fyzické osoby. Poukázala na to, že zákon o advokacii je koncipován obdobně, avšak výslovně uvádí, že vůči klientovi, jakož i třetím osobám vystupuje vždy společnost, pokud je advokacie vykonávána společníky společnosti, a za újmu způsobenou výkonem advokacie ve společnosti odpovídá právě tato společnost. Autorizační zákon však toto ustanovení neobsahuje. Dle žalobkyně si lze stěží představit, že by smyslem úpravy autorizované osoby bylo, aby založením s.r.o. a vykonáváním projektové činnosti autorizované osoby v rámci této společnosti byla zcela zrušena odpovědnost této autorizované osoby za škodu. Žalobkyně požaduje náhradu škody, která vznikla v důsledku chybného výkonu autorizované osoby při realizaci projektové dokumentace. Odpovědnost žalovaného je dovozována také dle § 2630 občanského zákoníku, kdy žalovaný jako osoba hlásící se ke své odbornosti za tuto škodu musí odpovídat. Jeho odpovědnost jako fyzické osoby je dána také stavebním zákonem, konkrétně § 159 odst. 1, 2. Také interní dokumenty ČKAIT, konkrétně metodická pomůcka, zdůrazňuje zvýšenou osobní odpovědnost fyzické osoby autorizované za řádný, celistvý a správný výkon činnosti, přičemž rozsah této osoby jako fyzické je v rámci odpovědnosti občanskoprávní, správní i trestní. Setrvala na tom, že žalovaný jako fyzická osoba je pasivně legitimován v tomto řízení.

4. Žalovaný namítal, že nároky z vad projektové dokumentace nikdy neuznával a také neoslovil pojišťovací společnost v návaznosti na tvrzené vady díla, naopak to byla žalobkyně, kdo pojišťovací společnost žalovaného oslovila. Potvrdil, že podstoupil disciplinární řízení před komorou, došlo k pochybením, avšak tato byla ve formální rovině, nikoli ve věcné, odborné rovině. [právnická osoba] přede dnem uzavření předmětné smlouvy o dílo byla nositelem živnostenského oprávnění projektová činnost ve výstavbě, kterážto je ohlašovací vázanou živností a je tedy k ní zapotřebí splnění odborných předpokladů a žalovaný je osobou, tedy odpovědným zástupcem pro tento druh živnosti. S přihlédnutím k soukromoprávní úpravě je nutno spatřovat veškeré nároky z vad díla a z případné škody u smluvní strany smlouvy o dílo, kterou nebyl žalovaný.

5. Žalobkyně setrvala na tom, že společnost pro výkon činnosti povolání autorizované osoby nebyla a ani není v současné době nahlášena na komoru a autorizované činnosti je oprávněn vykonávat právě a výlučně žalovaný, který také vypracoval projektovou dokumentaci. Pokud tedy žalovaný jako fyzická osoba vypracoval projektovou dokumentaci, ověřil ji svým razítkem, nese odpovědnost za její správnost a odbornost ve všech směrem, tedy jak odpovědnost civilní, disciplinární, správní vůči stavebním úřadům a orgánům ve výstavbě a může založit i trestněprávní odpovědnost.

6. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný podnikající pod [IČO] je od [datum] držitelem živnostenského oprávnění projektová činnost ve výstavbě, a to na dobu určitou. Dále bylo z výpisu z živnostenského rejstříku zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO], má živnostenské oprávnění projektová činnost ve výstavbě v ohlašovací vázané živnosti, a to od [datum] na dobu neurčitou, odpovědným zástupcem je [celé jméno žalovaného] a dále je držitelem živnostenského oprávnění provádění staveb, jejich změn a odstraňování od [datum], i v tomto případě je odpovědným zástupcem [celé jméno žalovaného].

7. Ze sdělení [obec] komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyní, resp. starostovi žalobkyně bylo komorou sděleno, že disciplinární senát dne [datum] rozhodl, že [celé jméno žalovaného] je vinen ve smyslu žalobního návrhu dozorčí rady komory a uložil mu disciplinární opatření. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

8. Ze smlouvy o dílo č. [spisová značka] uzavřené dne 21. 9. 2016 má soud za prokázáno, že tato byla sjednána mezi Obcí [obec] jako objednatelem a [právnická osoba] s.r.o., [IČO] jako zhotovitelem s tím, že společnost s.r.o. byla zastoupena [celé jméno žalovaného] jako jednatelem společnosti. Předmětem smlouvy bylo zpracování projektové dokumentace na výstavbu komunikace s jejím odvodněním a rozšířením veřejného osvětlení na p. [číslo] v [obec], konkrétně měla být zjištěna nutná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření majitelů inženýrských sítí, vypracování projektové dokumentace, včetně vyřízení žádostí pro územní rozhodnutí a stavební povolení, a to v souladu s územním plánem žalobkyně. Zhotovitel se zavázal projektovou dokumentaci realizovat v souladu s příslušnými právními předpisy, technickými normami a dle smlouvy. Projektová dokumentace je potom zpracována za účelem vydání stavebního povolení k realizaci akce. Smlouva obsahuje také ujednání o době plnění, povinnosti převzetí objednatele díla bez vad a nedodělků, je zde stanovena cena díla a zhotovitel prohlásil, že je odborně způsobilý k zajištění předmětu smlouvy a prohlásil také, že má sjednanou pojistnou smlouvu pro případ způsobení škody svou činností. V článku 6.1 je sjednána odpovědnost zhotovitele za zjevné skryté vady, které existují v době jeho předání a převzetí. Za vady vzniklé po předání a převzetí kompletně dokončeného díla zhotovitel odpovídá v případě, že tyto vady vznikly porušením jeho povinnosti. V článku 6.4 je uvedeno, že se zhotovitel zavazuje reklamované vady, případné nedodělky, bezplatně odstranit nejpozději do 30 dnů ode dne doručení reklamace, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. Za odstranění vady se považuje i nové projektové řešení, které je povinen zhotovitel realizovat na vlastní náklady. V článku 6.5 je sjednáno, že v případě, že vady projektové dokumentace bude mít za následek zvýšení ceny stavby realizované na jejím základě, je zhotovitel povinen uhradit objednateli jako náhradu škody částku, o kterou se navýší původní stavba.

9. Ze stavebního deníku vedeného ve vztahu k realizované stavbě soud zjistil, že dne [datum] objednatel (tedy žalobkyně) zastavil stavební práce v plném rozsahu z důvodu vad v projektové dokumentaci s tím, že objednatel požaduje po zhotoviteli sejmout již provedené obruby, snížit povrchové znaky a opravit vjezdy k nemovitostem s tím, že zhotovitel předloží cenovou nabídku na výše uvedené práce nad rámec smlouvy o dílo.

10. Ze sdělení projekční kanceláře [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o informace pro žalobkyni, kdy na základě její žádosti bylo zpracováno posouzení projektu, který se již realizuje, konkrétně místní komunikace jednopruhové obousměrné. Bylo konstatováno, že k projektu nebyl přiložen hydrotechnický výpočet na ověření množství vody stékající ke komunikaci. Jsou zde konkrétní připomínky k projektovému řešení a návrhy, jakým způsobem by mělo být dále jednáno s tím, že dne [datum] byla provedena schůzka, o které byl sepsán zápis k této schůzce, kdy byl přítomen projektant [celé jméno žalovaného] a zástupci žalobkyně a z tohoto záznamu o schůzce soud zjistil, že zástupci obce Dětmarovice konstatovali nutnost zastavení prací na stavbě z důvodu zjevného hrubého nesouladu výšky uložení obrubníku zejména po levé straně k rodinným domům a zástupci firmy zhotovující stavbu [právnická osoba] uznávají nedostatky polohopisu projektu nové komunikace a upozornili ještě na další nedostatečnost projektu od vedení dešťových vod z finální nové plochy vozovky. Zástupci obce se rozhodli pro odstranění nainstalovaných obrubníků s tím, že projekt je třeba změnit ve výškopisném zaměření, proto bude stavba zazimována v podobě bez obrubníku s krytím povrchu funkční vrstvou, tak by bylo možno cestu používat místními obyvateli a práce budou obnoveny dle změněného projektu v polovině března 2019 [právnická osoba] provede zazimování stavby a předmětné vícenáklady jsou k tíži zpracovateli projektu komunikace.

11. Mezi starostou žalobkyně a Ing. [celé jméno žalovaného] proběhla emailová korespondence ve dnech [datum], [datum] a [datum], z níž soud zjistil, že se Ing. [celé jméno žalovaného] vyjadřoval ke způsobu řešení a uznal, že bylo podceněno odvodnění komunikace a činil návrh, jakým způsobem situaci řešit.

12. Z vyjádření projektové inženýrské a konzultační organizace [anonymizováno] vyhotoveného dne [datum] pro žalobkyni soud zjistil, že se jedná o vyjádření ke vzniklým vícepracím, které byly vyvolány přerušením stavby za účelem revize projektové dokumentace, kdy bylo konstatováno, jaké vícepráce vznikly, tyto jsou zaznamenány ve změnovém listu s tím, že jde o částku 201 450,81 Kč bez DPH a dále vícepráce ve změnovém listu [číslo] v celkové výši 310 737,98 Kč bez DPH, přílohou jsou tyto evidenční listy, které [právnická osoba] s.r.o. zastoupená [celé jméno žalovaného], odsouhlasila. Pro nadbytečnost však z nich soud nečiní žádná podrobná skutková zjištění.

13. Ze znaleckého posudku č. 2020 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby, soudním znalcem pro základní obor stavebnictví a ekonomika, vypracovaného [datum] soud zjistil, že tento znalec učinil závěr, že zhotovitel při provádění díla postupoval podle projektové dokumentace, při řádném vedení díla však zhotovitel jako odborník mohl včas poznat, že nejsou dodrženy normy a předpisy vztahující se k prováděnému dílu a změnové listy jsou odsouhlaseny a podepsány projektantem stavby Ing. [celé jméno žalovaného] – [právnická osoba] Uvedl, že součet reálně účtovaných a zaplacených položek dle změnových listů [číslo] činí 570 244,59 Kč bez DPH, přičemž za znalecký posudek znalec vyčíslil odměnu ve výši 66 550 Kč, kterou žalobkyně uhradila (prokázáno výpisem z bankovního účtu žalobkyně a fakturou č. 2020 [číslo] vystavenou znalcem.).

14. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že vyzvala [celé jméno žalovaného] k uhrazení částky 512 188,79 Kč, která představuje škodu, konkrétně náklady, které žalobkyně musela navíc vynaložit z důvodu vadně provedené dokumentace s tím, že tato částka je uplatňována po žalovaném jako autorizovaném inženýrovi. Dopisem ze dne [datum] [celé jméno žalovaného] jako jednatel [právnická osoba] sdělil právní zástupkyni žalobkyně, že si přečetl znalecký posudek [anonymizována dvě slova], ale dle něj neměl znalec všechny potřebné podklady či informace a avizoval, že si sám nechal vypracovat znalecký posudek, který bude vyhotoven v lednu 2020. Následně probíhala komunikace mezi právní zástupkyní žalobkyně a žalovaným [celé jméno žalovaného] zastupujícím [právnická osoba], kdy dopisem ze dne [datum] uplatnila žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně nárok na náhradu škody ve výši 570 244,59 Kč bez DPH a navrhla uzavření dohody o narovnání v částce 400 000 Kč s tím, že 250 000 Kč bude uhrazeno z profesního pojištění žalovaného a zbývající částku uhradí žalovaný. Na to dopisem ze dne [datum] [celé jméno žalovaného] zastupující spol. [právnická osoba] sdělil, že souhlasí s vyřešením věci smírnou cestou, ale byl ochoten uhradit pouze 300 000 Kč, z toho 250 000 Kč z jeho pojištění autorizované osoby a ve zbytku z vlastních prostředků. Dopisem ze dne [datum] sdělila právní zástupkyně žalobkyně svůj návrh a nesouhlasila s navrhovanou částkou, kdy posledním návrhem [celé jméno žalovaného] zastupujícího [právnická osoba] ze dne [datum] bylo uhradit částku 250 000 Kč, včetně nákladů na znalecký posudek 66 500 Kč.

15. Z ostatních listinných důkazů (projektová dokumentace) soud pro nadbytečnost nečiní žádná podstatná skutková zjištění.

16. Soud zamítl návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem znalce [příjmení] [příjmení], provedeném revizního znaleckého posudku, dotazem na ČKAIT o způsobu výkonu činnosti autorizované osoby žalovaným, vyžádáním disciplinárního spisu ve vztahu k žalovanému a metodickými pokyny ČKAIT a také návrh žalovaného na předložení znaleckého posudku, který si nechal zpracovat, a to z důvodu nadbytečnosti s ohledem na závěry níže uvedené.

17. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o. byla uzavřena dle § 2586 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) smlouva o dílo, dle které se [právnická osoba] s.r.o. zavázala provést pro žalobkyni jako objednatele předmět díla, konkrétně projektovou dokumentaci na výstavbu komunikace. Dílo bylo žalobkyni předáno, což žádný z účastníků nezpochybnil. Dle projektové dokumentace byla stavba realizována a koncem listopadu 2018 byly stavební práce přerušeny z důvodu tvrzených vad projektové dokumentace. Tyto vady byly zpracovatelem dokumentace odstraněny, byla vypracovaná nová projektová dokumentace, dle níž byla stavba dokončena. Pro případ, kdy by dílo mělo při předání vadu, byla sjednána povinnosti zhotovitele z vadného plnění ve smyslu ust. § 2617 o. z. s tím, že smluvní strany si ve smlouvě ujednaly, že reklamované vady či nedostatky budou bezplatně odstraněny, a to případně i novým projektovým řešením realizovaným na náklady zhotovitele a současně smlouva obsahuje ujednání, že v případě vad projektové dokumentace, které budou mít za následek zvýšení ceny stavby, je zhotovitel povinen uhradit objednateli jako náhradu škody částku, o kterou se původní cena stavby navýšila. Žalobkyně v tomto řízení uplatnila nárok jednak na náhradu škody, která jí vznikla v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku [anonymizována dvě slova], který se zabýval posouzením vad projektové dokumentace vypracovaných zhotovitelem dle příslušné smlouvy o dílo, a to v částce 66 500 Kč, kterou žalobkyně tomuto znalci uhradila. Dále uplatňovala nárok na zaplacení částky 570 244,59 Kč představující náklady na tzv. vícepráce, tedy nově provedené práce, které bylo nutno vykonat po odstranění vad projektové dokumentace, když znalec [příjmení] [příjmení] posoudil tyto náklady za vzniklé v příčinné souvislosti s vadnou projektovou dokumentací,. Žalobkyně poté, co byly tyto vady projektové dokumentace zjištěny, resp. poté co došlo k zastavení stavebních prací, které pro žalobkyni vykonávala společnost [právnická osoba], jednala s [celé jméno žalovaného], který je jednatelem žalované společnosti. Je nesporné, že vady projektové dokumentace byly bezplatně odstraněny. [celé jméno žalovaného] a zástupci žalobkyně, popř. právní zástupkyně žalobkyně jednali o případném smírném vyřešení věci, kdy část navrhované částky 250 000 Kč měla být kryta z profesního pojištění žalovaného.

18. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v platném znění (dále jen autorizační zákon), autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona, b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona, c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, d) společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání, e) společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání.

19. Podle § 14 odst. 2 autorizačního zákona autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.

20. Podle § 14 odst. 3 autorizačního zákona autorizovaná osoba je oprávněna vykonávat činnost i kombinací způsobů podle odstavce 1 písm. b) až e).

21. Podle § 15c odst. 1 autorizačního zákona vykonávají-li autorizované osoby povolání jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání podle tohoto zákona, musí být v takové společnosti většinově zastoupeny autorizované osoby mezi společníky i mezi jednateli; má-li daná společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba.

22. Podle § 15c odst. 2 autorizačního zákona autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.

23. Podle § 1925 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

24. Z ustanovení § 14 autorizačního zákona, vyplývá, jakým způsobem je možno vykonávat činnosti, které vyžadují autorizaci, tedy mj. vyhotovit projektovou dokumentaci dle zvláštních předpisů. Tuto činnost je možno vykonávat jako svobodný inženýr nebo osoba vykonávající činnost dle živnostenského zákona, popř. v zaměstnaneckém poměru, popř. jako společník veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání či jako společník společnosti s ručením omezeným zřízeným za účelem povolání, přičemž společnost s ručením omezeným byla jako možnost výkonu této činnosti vtělena do příslušného zákona novelou 459/2016 Sb. účinnou od 1. 1. 2017, tedy před uzavřením smlouvy o dílo. Soud však má za to, že tato skutečnost není v řízení podstatná. Podstatné je, že žalobkyně uplatňuje nároky ze škody, která vznikla primárně z důvodu vadně provedeného díla dle smlouvy o dílo. Tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a nikoli [celé jméno žalovaného], který je u ČKAIT evidován jako autorizovaný inženýr a podniká pod svým IČO, jak vyplynulo z živnostenského rejstříku, ale mezi žalobkyní a společností s ručením omezeným [právnická osoba], jejímž jednatelem je žalovaný, přičemž tato společnost je od [datum] držitelem živnostenského oprávnění, mj. pro projektovou činnost ve výstavbě s tím, že odpovědným zástupcem je právě [celé jméno žalovaného]. Ing. [celé jméno žalovaného] vlastní živnostenské oprávnění pro projektovou činnost ve výstavbě jako OSVČ až od [datum], nicméně pro [právnická osoba] s.r.o. vykonává činnost odpovědného zástupce. Soud má za to, že je nutné vycházet z konkrétního smluvního vztahu, od něhož žalobkyně odvíjí odpovědnost za škodu způsobenou vadnou projektovou dokumentací. Soud se ztotožňuje s argumentací žalovaného o tom, že tento smluvní vztah nebyl sjednán s Ing. [celé jméno žalovaného] podnikajícím pod IČO, ale se společností s ručením omezeným, jejíž je žalovaný jednatel, společník a také odpovědný zástupce pro tento typ živnosti a autorizované činnosti. Společnost s ručením omezeným, tedy [právnická osoba] se ve smlouvě o dílo zavázala v článku 6 v případě zjištěných vad při zhotovení projektové dokumentace odstranit tyto vady, což učinila novou opravenou projektovou dokumentací a také se zavázala uhradit jako náhradu škody částku, o kterou se původní cena stavby navýší, tedy náklady na vícepráce (viz. článek 6.5 smlouvy). Dle názoru soudu tak odpovědnost za vady díla, včetně odpovědnosti za vzniklou škodu zapříčiněnou vadným plněním nese smluvní strana, tedy [právnická osoba] s.r.o. bez ohledu na to, kdo fakticky uvedenou projektovou dokumentaci vypracoval, popř. kdo byl postižen za její formální vady. Mezi žalobkyní a žalovaným podnikajícím jako OSVČ neexistoval žádný smluvní vztah, žalovaný vždy vystupoval jako jednatel společnosti [právnická osoba] a fakticky projektovou dokumentaci za společnost zpracoval. Je nelogické, 25. Skutečnost, že společnost s ručením omezeným nemohla v době uzavírání smlouvy vykonávat činnost dle autorizačního zákona, když tato forma výkonu autorizované činnosti byla vtělena do zákona až novelou účinnou od 1. 1. 2017, dle názoru soudu neznamená, že by bylo možno žalovat nároky z vad a škody přímo žalovaného. Smluvním partnerem žalobkyně byla společnost s ručením omezeným, která svou činnost vykonává prostřednictvím svých zaměstnanců či jiným způsobem specifikovaným v článku 14 autorizačního zákona. Shodně s tím, jak uvádí žalovaný, je nutno odlišovat profesní odpovědnost žalovaného jako autorizovaného inženýra zapsaného do seznamu této profese a jeho odpovědnost vůči ČKAIT, od konkrétního smluvního vztahu sjednaného mezi účastníky. Je třeba vycházet z toho, že principům civilní odpovědnosti, v jejímž rámci je uplatněna odpovědnost za vzniklou škodu, popř. za vady vyplývající z porušení smluvních povinnosti, odpovídá vždy smluvní partner strany, nikoli jeho„ subdodavatel“ tedy osoba, která konkrétně za příslušnou právnickou osobu tento úkon učinila, popř. jak tvrdí žalobkyně, se přihlásila ke své odbornosti. Je nepochybné, že u projektů se konkrétně na vytvoření jednotlivých dílčích problémů mohou podílet i další osoby z různých oblastí, např. vodohospodářství či staveb pozemních či dopravních, přičemž je nemyslitelné, aby objednatel zjišťoval, která z konkrétních osob podílejících se na činnosti ve specifické oblasti, konkrétní vadu způsobila a po této uplatňoval náhradu škody, resp. nároky z vad vypracovaného díla, když smluvním partnerem byla právnická osoba, která tyto jednotlivé osoby pro svou činnost využívala na základě různých smluvních vztahů mezi ní a těmito osobami, např. pracovněprávní vztah či OSVČ či jiné způsoby. V dané věci to za [právnická osoba] s.r.o. jednal [celé jméno žalovaného], přičemž z předložených listin rovněž vyplývá, že při komunikaci vždy připojoval otisk razítka společnosti s.r.o., která byla smluvní stranou žalobkyně, nikoli jako osoba OSVČ.

26. Soud souhlasí s argumentem žalobkyně, že autorizované osoby nesou osobní odpovědnost a tato je podmínkou a předpokladem samostatného výkonu povolání s ohledem na konkrétní typ činnosti, kterou vykonávají, s tím, že jejich povinností je ctít právní řád, dbát práva a uplatňovat právní předpisy obecné a právní předpisy, na nichž je založen výkon vybraných a odborných činností, přičemž pokud jde o osobní odpovědnost, tak ta je projevem aktivního vztahu autorizovaných osob ke klientovi či ke společnosti a vzniká okamžikem, kdy autorizované osoby začnou poskytovat klientovi své služby. Odpovědnost autorizovaných osob je v rovině soukromoprávní, veřejnoprávní a profesně etické (viz. důvodová zpráva k zákonu č. 459/2016 Sb.). Soukromoprávní odpovědností je odpovědnost založená na smluvním vztahu dvou nebo více smluvních stran, které mají rovné postavení, přičemž tato odpovědnost může být vynucována v případě porušení smluvní povinnosti způsobem, který stanoví smlouva. Veřejnoprávní odpovědnost pak souvisí především s odpovědností autorizovaných osob za ochranu veřejných zájmů podle zvláštních předpisů a profesně etická souvisí se vztahy, do nichž autorizované osoby vstupují, tedy ve vztahu k profesi, ke klientovi, ke společnosti a ostatním autorizovaným osobám a profesní komoře. Soud setrvává na tom, že žalovaný nebyl smluvním partnerem žalobkyně a tudíž přímo nenese odpovědnost vůči žalobkyni, tuto nese společnost s ručením omezeným, za kterou dílo zpracoval. Pro argument o odpovědnosti obchodní společnosti, nikoli přímo žalovaného svědčí i ustanovení § 2 odst. 2 zákona o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., které stanoví, že činnosti, které podle jiného právního předpisu mohou vykonávat pouze fyzické osoby, mohou být předmětem podnikání nebo činnosti obchodní korporace, pokud tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny podle jiného právního předpisu, přičemž odpovědnost těchto osob podle jiných právních předpisů není dotčena. Ani zákon o obchodních korporacích nevymezuje, v jakém vztahu tyto osoby musí vůči obchodní korporaci být, přičemž využití těchto fyzických osob oprávněných uskutečňovat určité činnosti může být založeno především na institutech závazkového práva, tedy prostřednictvím příkazní smlouvy, pracovní smlouvy i jiné nepojmenované smlouvy, popř. právě prostřednictvím svých společníků, zejména ve v.o.s. či s . (viz. § 15c autorizačního zákona). Skutečnost, že fyzické osoby, které jsou oprávněny k určité činnosti podle zvláštních předpisů, vykonávají tuto činnost pro obchodní korporaci, nezbavuje tyto fyzické osoby odpovědnosti a povinnosti podle zvláštních předpisů. Právní úprava tak vytváří konstrukci, podle níž právnická osoba podnikající v příslušném sektoru právě pomocí kvalifikované fyzické osoby je podřízena obecnému režimu soukromoprávní odpovědnosti podle občanského zákoníku, zatímco odpovědnost samotné kvalifikované fyzické osoby se řídí zásadně příslušnými právními předpisy, tedy není dotčena kárná odpovědnost konkrétní osoby vykonávající tuto specifickou činnost, ani případná odpovědnost této osoby vůči společnosti, pro kterou uvedenou činnost vykonává. Obdobnou právní úpravu obsahuje zákon o advokacii, který v ust. § 24 stanoví, že advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie a v případě, že vykonává advokacii ve společnosti nebo v zahraniční společnosti, odpovídá klientovi za újmu přímo tato společnost, čímž však není dotčena kárná odpovědnost advokáta či případná odpovědnost advokáta vůči společnosti. Je pravdou, že autorizační zákon takovouto výslovnou úpravu neobsahuje, avšak to neznamená, že by mohla být i v této specifické oblasti opuštěna zásada soukromoprávní odpovědnosti mezi stranami konkrétního smluvního vztahu. Skutečnost, že žalovaný byl postižen, protože např. projektová dokumentace jím vypracovaná neobsahovala náležitosti, popř. jiným způsobem pochybil, neznamená, že by byl přímo odpovědný žalobkyni, když jejím smluvním partnerem byla právě společnost [právnická osoba], nikoli přímo žalovaný.

27. Soud proto dospěl k závěru, že žalobě nelze vůči žalovanému vyhovět. Z tohoto důvodu ji v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl, aniž by se již dále pro nadbytečnost zabýval tím, zda je dána skutečně příčinná souvislost mezi škodou, která žalobkyni vznikla a tvrzeným porušením povinností, když toto zcela zjevně překročuje potřebu tohoto řízení s ohledem na závěry výše uvedené.

28. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně zaplatit žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 67 518 Kč k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 54 300 Kč za 5 úkonů právní služby po 10 860 Kč dle § 7, 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, a to převzetí zastoupení, sepis vyjádření k žalobě (resp. odůvodněn odporu) ze dne [datum], za účast u soudního jednání dne [datum] (za v rozsahu dvou úkonů s ohledem na délku trvání jednání), za účast u soudního jednání dne [datum] včetně 5 režijních paušálů po 300 Kč k těmto úkonům právní služby dle § 13 odst. 3 tarifu a 21 % DPH z odměny a náhrad, tj. z částky 55 800 Kč, což činí 11 718 Kč. Odměna nebyla přiznána za další vyjádření žalovaného ze dne [datum], neboť skutečnosti v tomto vyjádření již mohly být obsaženy v předchozím podání žalovaného, kterým se vyjadřoval k žalobě a žalovaný nebyl k dalšímu vyjádření ve věci soudem vyzýván.