8 Co 9/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Daniely Kabátové a JUDr. Martina Putíka, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 27.498,95 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 5. 6. 2024, č. j. 109 C 394/2023-87,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu žalobkyně na zaplacení částky 2.498,95 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2.498,95 Kč od 11. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částky 25.000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.620,80 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25.000 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, úroku 21,90 % ročně z částky 25.000 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení. Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud dospěl k závěru, že smlouva o povoleném debetu je dle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neplatná, když žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Soud tak mohl žalovaného zavázat k vydání skutečně nabytých finančních prostředků, tedy částky, která mu fakticky byla z této smlouvy poskytnuta po odečtení všech částek, které žalovaný uhradil. Žalobkyně nedoplnila tvrzení, jakou celkovou částku žalovaný z titulu smlouvy o povoleném debetu načerpal a jakou uhradil. V prvé řadě je žalobkyně povinna tvrdit, jakou částku žalovaný načerpal a jakou uhradil, teprve následně svá tvrzení prokazovat. Žalobkyně v písemném podání uvedla, že vzhledem k produktu služby není možné uvést částku prostého čerpání bez dalších poplatků a úroků. Opětovně pak byla žalobkyně poučena u jednání, tvrzení nedoplnila, důkazy nenavrhla. Žalobkyně rovněž neunesla břemeno tvrzení a v této části bylo nutno žalobu zamítnout. Pokud jde o částku 2.498,95 Kč, jedná se o nepovolený debet, nelze ani v této části žalobě vyhovět, jelikož žalobkyně nedoplnila tvrzení ohledně čerpaných a uhrazených částek, v rámci povoleného debetního účtu tak nelze dojít k závěru, zda žalovaný povolený debet opravdu překročil a vznikl mu dluh z nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu.

3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, kterým se domáhala jeho změny tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.498,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky od 11. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 25.000 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky od 18. 4. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud se týká nároku I., uvedla, že žalobkyně od počátku uvádí, že se jedná o nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu a ve věci nešlo o úvěrový produkt, pravidla posuzování úvěruschopnosti se zde vůbec neaplikují, zbytek záporného zůstatku byl prokázán výpisem z účtu, založení účtu pak smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 6. 1. 2014. Pokud soud částku 2.498,95 Kč včetně náležejícího zákonného úroku z prodlení zamítl s odkazem na to, že jde o nepovolený debet, je to nesprávné a celé takové zdůvodnění je nepřezkoumatelné. Ohledně nároku II. právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným den , Anonymizováno, smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu č. , Anonymizováno, . Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou o produktových podmínkách prohlásila již vyčerpané částky úvěru včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 17. 4. 2023. Po následném postoupení pohledávky na současnou žalobkyni byla po marném vyzvání předžalobní upomínkou podána tato žaloba. Žalobkyně dále považuje za chybný závěr o nepřiznání ani části tzv. bezdůvodného obohacení, když soud uzavřel, že mu není jasné, kolik žalovaný čerpal na jistině úvěru. Podle soudu žalobkyně svá tvrzení v tomto směru nedoplnila, když uvedla, že s ohledem na povahu úvěrového produktu není pro žalobkyni možné uvést částku prostého čerpání a částku úhrady za celé smluvní období, když žalovaný na svém běžném účtu nakládá se svými vlastními peněžními prostředky, které na běžném účtu současně nejsou vždy v celé jejich výši úhradami vyčerpaného úvěru. Tvrzení o tom, kolik bylo žalovaným za celou dobu smluvní vztahu uhrazeno, nenese strana žalobkyně, ale v tomto směru se jedná o břemeno tvrzení na straně žalovaného. Tedy pro to, aby žalobkyni mohlo být přiznáno plnění z nároku na vydání bezdůvodného obohacení, stačí jen tvrdit a prokázat, že prostředky byly na základě absolutně neplatného úkonu žalovaným čerpány a postačí jen tvrdit, že nebyly vráceny. Má za to, že doložila výpisy s tím, že prokazuje, že bylo čerpáno, došlo k označení důkazů a doložení výpisů do spisu. U žaloby byl přiložen shrnující výpis z banky html. transakční historie, kde u prvních dvou odstavců jasně banka rozkličuje existenci žalované jistiny. Má za to, že žalobkyně prokázala, že banka jako právní předchůdkyně žalobkyně poskytla jako jistinu žalovanému minimálně právě částku 25.000 Kč. Kompletní historické pohyby na běžném účtu nelze převést na částku prostého čerpání a na částku úhrady za celé smluvní období, když na běžném účtu klient nakládá se svými vlastními peněžními prostředky, které nejsou vždy v celé jejich výši úhradami vyčerpaného úvěru. Žalobkyni rovněž náleží úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný měl dostatečný prostor vrátit minimálně poskytnutou jistinu, což neučinil a před soudem I. stupně ani netvrdil a neprokázal, že by neměl možnosti a schopnosti poskytnutou jistinu vrátit. Břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit, nese spotřebitel.

4. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

5. Krajský soud z podnětu podaného odvolání přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadené části v souladu s ust. § 212 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

6. Jak vyplývá z žaloby žalobkyně, nárok žalobkyně se skládá ze dvou částek, jednak z částky 2.498,95 Kč, což dle žalobních tvrzení představuje nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu a podle článku IV. Všeobecných obchodních podmínek je nepovolený záporný zůstatek na běžném účtu považován za pohledávku banky za žalovaným a je splatný dnem následujícím po svém vzniku. Podle článku II. odst. 9.

3. VOP jsou nepovoleným zůstatkem rovněž případné evidované neuhrazené poplatky. Žalovaný pak porušil své závazky ze smlouvy tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku.

7. Dalším nárokem je pohledávka ve výši 25.000 Kč včetně úrokového příslušenství, která dle tvrzení žalobkyně náleží žalobkyni dle smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu č. 5410/89593601 ze dne 8. 9. 2020, když povolený debet byl zřízen k běžnému účtu žalovaného a žalovaný byl oprávněn peněžní prostředky čerpat do limitu původně 25.000 Kč. Žalovaný přitom porušil své závazky ze smlouvy tím, že se dostal do nepovoleného záporného zůstatku a nezajistil na svém běžném účtu sjednaný objem příchozích transakcí. Proto banka využila svého práva v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami a prohlásila vyčerpanou částku úvěru včetně úroku a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné ke dni 17. 4. 2023, přičemž dlužná částka ke dni zesplatnění činila 30.119,80 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023 a ke dni postoupení činila pohledávka 27.620,80 Kč. Žalobkyně tedy považuje zaplacení jistiny úvěru ve výši 25.000 Kč a smluvní úrok ve výši 2.620,80 Kč splatný ke dni 17. 4. 2023.

8. Žalobkyně v žalobě označila důkazy, které okresní soud četl u jednání dne 5. 6. 2024. Žalobkyně v odvolání uvádí, že prokázala výpisem z účtu čerpání žalovaným. Je pravdou, že žalobkyně označila důkaz a přiložila ho k žalobě, a to výpis z účtu žalovaného, kterým také okresní soud provedl důkaz (č. l. 76). Z historie transakcí nelze zjistit, že se žalovaný dostal do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 2.498,95 Kč, ani to, že vyčerpal prostředky do limitu povoleného debetu, a to částky 25.000 Kč. K žalobě, ani k doplnění žaloby, nebyl přiložen shrnující výpis banky html, jak ho žalobkyně uvádí v odvolání. Shrnující přehled zůstatků na účtu byl uveden až v odvolání žalobkyně. K tomuto tvrzení, případně důkazu tak již není možno přihlížet s ohledem na koncentraci řízení, ke které došlo u jednání před okresním soudem dne 5. 6. 2024. U tohoto jednání byla žalobkyně poučena ve smyslu ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., že je nutno doplnit tvrzení, jakou celkovou částku žalovaný z titulu smlouvy o povoleném debetu načerpal a jakou celkovou částku uhradil. Na to žalobkyně reagovala tak, že žádná tvrzení nedoplnila a nenavrhla ani důkazy k výše uvedenému.

9. Je to právě žalobkyně, která je povinna tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti ohledně žalobkyní požadované částky 25.000 Kč a částky 2.498,45 Kč, tedy že žalovaný tyto peněžní prostředky načerpal do limitu 25.000 Kč. Z jí doložených listinných důkazů se toto nepodává.

10. S ohledem na shora uvedené tak okresní soud dospěl ke správnému závěru, že žalobkyně nedoplnila tvrzení, jakou celkovou částku z titulu smlouvy o povoleném debetu žalovaný načerpal, sama žalobkyně v písemném podání uvedla, že vzhledem k produktu služby není možné uvést částku prostého čerpání bez dalších poplatků a úroků. Stejně tak se to týká nepovoleného debetu, kdy z předložených důkazů nelze učinit závěr, jak žalobkyně k této částce dospěla.

11. S ohledem na shora uvedené tak byl rozsudek okresního soudu potvrzen jako věcně správný ve smyslu ust. § 219 o. s. ř., včetně nákladového výroku.

12. V odvolacím řízení byl zcela úspěšný žalovaný, kterému by náležela náhrada nákladů odvolacího řízení v plné výši v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení mu žádné náklady nevznikly, proto o nich bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.