10 Co 111/2026

Plný text

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Šalomounové a soudkyň Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 390 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 27. 1. 2026, č. j. 12 C 130/2025-133

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet jeho zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 12 475 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem vyhověl žalobě a uložil žalovanému, aby zaplatil žalobci částku 390 000 Kč jako bezdůvodné obohacení z dvou neplatných kupních smluv ujednaných ve dnech 17. 3. 2022 a 25. 4. 2022, při jejichž uzavření se žalovaný vydával za svého bratra (dvojče) , jméno FO, . Žalovaný se bránil tím, že je osobou s omezenou svéprávností, neobdržel žalovanou částku ani s ní nehospodařil a stal se obětí podvodu. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření obou kupních smluv, kterými došlo k převodu pozemků v obci , adresa, za cenu 220 000 Kč a bytu v , adresa, za cenu 170 000 Kč. Kupní cena byla uhrazena zčásti bezhotovostně na účet č. , č. účtu, , vedený na jméno , jméno FO, , za kterého se žalovaný vydával při uzavření příslušné smlouvy s bankou, a zbylá část ceny ve výši 100 000 Kč byla uhrazena hotovostně přímo k rukám žalovaného. Žalovaný byl při svém jednání ovlivněn , adresa, , který byl odsouzen pro zločin podvodu spáchaný ve formě spolupachatelství se žalovaným k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Sporné bylo, zda žalovaný při popsaných právních jednáních dokázal rozpoznat jejich protiprávnost a zda měl dostatečné volní schopnosti, aby ovládl své jednání. Podle znaleckých posudků, zpracovaných znalkyněmi , tituly před jménem, , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , je žalovaný osobou sociálně naivní, nepraktickou a ovlivnitelnou, trpí , podezřelý výraz, , jeho schopnosti rozpoznávací a ovládací jsou sníženy podstatnou měrou, avšak míra ovlivnění se vždy vztahuje ke konkrétní posuzované situaci a k dalším podmínkám. Soud prvního stupně vysvětlil, že nepřichází do úvahy právní hodnocení uplatněného nároku jako nároku na náhradu škody, a posoudil jej jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a 2993 o. z. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného nebylo vyloučeno jeho případnou omezenou svéprávností, a jeho námitky tak nebylo možno považovat za opodstatněné. Osoba nezpůsobilá k právnímu jednání se může také bezdůvodně obohatit, pokud je její právní jednání shledáno neplatným. Obstát nemohla ani obrana žalovaného spočívající v tvrzení, že žalovanou částku neobdržel ani s ní nijak nehospodařil. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný přijal část kupní ceny v hotovosti a zbytek na účet svého bratra, který sám založil za pomoci falešné identity a byl oprávněn s ním nakládat. Bez pochybností tak bylo prokázáno, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení.

2. Žalovaný ve včasném odvolání setrval na své obraně, že s předmětnou částkou nehospodařil ani s ní nijak nedisponoval, naopak se stal obětí podvodu, byl zneužit panem , jméno FO, , který byl za tento trestný čin odsouzen. Finanční prostředky se nedostaly do jeho dispozice a neměl možnost s nimi nakládat a hospodařit. Podle usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 12. 2024 žalovaný v trestním řízení uvedl, že peníze dal , jméno FO, (což je jméno, pod kterým se mu představil , jméno FO, ), protože si myslel, že mu je bude chránit. Trestní stíhání žalovaného bylo přerušeno ze zdravotních důvodů. Několika znaleckými posudky bylo prokázáno, že trpí , podezřelý výraz, , Anonymizováno, již dlouhá léta a jednoznačně jí trpěl i v době provedení daných skutků, je osobou sociálně naivní, nepraktickou, ovlivnitelnou, s narušeným kontaktem s realitou, není schopen vyhodnotit dopady uzavření jakékoli smlouvy.

3. Žalobce považoval napadený rozsudek za věcně správný. Žalovaný se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, peněžní prostředky se jednoznačně dostaly do jeho sféry a jejich další použití na jeho pasivní legitimaci nic nezměnilo. Žalovaný sice mohl být zneužit panem , jméno FO, , ale to jej nezbavilo povinnosti vydat žalobci bezdůvodné obohacení. Ve vydání bezdůvodného obohacení mu nebrání ani jeho duševní stav.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a shledal, že odvolání nebylo podáno důvodně.

5. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu potřebném pro rozhodnutí a řádně zjistil skutkový stav věci, provedené důkazy zhodnotil v souladu s ust. § 132 o. s. ř. a zjištěný skutkový stav správně posoudil po právní stránce. Odůvodnění rozsudku vyhovělo požadavkům upraveným ust. § 157 odst. 2 o. s. ř., a odvolací soud na ně pro stručnost odkazuje.

6. Předmětem řízení bylo vypořádání vztahu z neplatného závazku ve smyslu ust. § 2993 o. z. Neplatnost obou kupních smluv, včetně jejich dodatků, byla zkoumána v řízení před Okresním soudem v Karlových Varech, sp. zn. 13 C 448/2022, v němž se , jméno FO, domáhal určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, a obě smlouvy byly shledány neplatnými pro chybějící projev vůle skutečného vlastníka převáděných nemovitostí.

7. Požadavek na vrácení plnění poskytnutého na základě neplatné smlouvy je nárokem z bezdůvodného obohacení, nikoli nárokem na náhradu škody. Právní základ tohoto nároku spočívá v ust. § 2993 občanského zákoníku, podle něhož smluvní strana, která plnila bez platného závazku, má právo na vrácení poskytnutého plnění. Smyslem tohoto nároku není odčinění majetkové újmy vzniklé porušením právní povinnosti, jako je tomu u náhrady škody podle § 2894 a § 2951 občanského zákoníku, ale obnovení majetkové rovnováhy mezi stranami vrácením plnění poskytnutého bez právního důvodu. Ustálená judikatura vychází z toho, že důsledkem plnění z neplatné smlouvy je vzájemná restituční povinnost účastníků smlouvy, nikoli vznik nároku na náhradu škody (např. 28 Cdo 569/2014, 28 Cdo 1232/2011, 28 Cdo 3240/2016). Teprve újma přesahující rámec vrácení poskytnutého plnění může zakládat samostatný nárok na náhradu škody.

8. Žalovaný byl v řízení pasivně legitimován jako účastník vztahu z neplatné smlouvy (32 Cdo 4295/2019), třebaže se při uzavření smluv vydával za svého bratra. Jeho bratr , jméno FO, smlouvy neuzavíral, neučinil žádné právní jednání, které by k jejich uzavření mohlo vést, ani dodatečně neschválil jednání žalovaného, a nebyl smlouvami vázán (28 Cdo 4673/2016). Peněžní prostředky byly poskytnuty na účet určený ve smlouvě jako platební místo, proto se jednalo o plnění poskytnuté smluvní straně, nikoli o plnění poskytnuté majiteli účtu (28 Cdo 2505/2019). Smluvní stranou byl žalovaný, byť při uzavření kupních smluv i při uzavření smlouvy o zřízení bankovního účtu zneužil identitu svého bratra. Jeho bratr , jméno FO, se smluvních vztahů neúčastnil a nikterak se na žalobcův úkor neobohatil, do jeho majetkové sféry se kupní cena nedostala, obohacení vzniklo toliko žalovanému.

9. Jednal-li žalovaný mimo rozsah svoji svéprávnosti, tím spíše byly obě smlouvy neplatné ve smyslu ust. § 65 a 581 o. z., a proto bylo namístě vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 o. z. Žalovaný byl ve věci pasivně legitimován i přes duševní onemocnění, které patrně do určité míry limitovalo jeho způsobilost k právním jednáním. Bezdůvodné obohacení člověka omezeného ve svéprávnosti obecně nelze bez dalšího vyloučit. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce zneužil zranitelnosti žalovaného jako osoby se sníženou svéprávností. Z obsahu spisu vyplývá, že před uzavření smluv se komunikace vedla zčásti na dálku a zčásti při osobním jednání, přičemž při osobním jednání žalovaný působil normálně a žalobce o jeho obtížích nevěděl. Výkon práva na vydání bezdůvodného obohacení tak ani se zřetelem ke zranitelnosti žalovaného nebyl v rozporu s dobrými mravy (II. ÚS 1292/21).

10. Žalovaný sice zřejmě jednal pod vlivem podvodníka, ale to na podstatě věci ani na jeho pasivní legitimaci nic nezměnilo. Plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy bylo nutno podle ust. § 2993 o. z. vypořádat mezi jejími smluvními stranami. Faktický majetkový prospěch se dostal do sféry žalovaného, to bylo v řízení prokázáno zcela jednoznačně, ostatně žalovaný to sám v trestním řízení potvrdil. Bezhotovostní platby byly připsány na účet, s nímž žalovaný disponoval, hotovostní platba byla vyplacena přímo k jeho rukám. Předání peněz panu , jméno FO, nezbavovalo žalovaného jeho povinnosti vrátit poskytnuté plnění žalobci podle ust. § 2993 o. z. Žalobce by za určitých okolností mohl mít přímý nárok i proti panu , jméno FO, podle ust. § 2995 o. z., ale to by neměnilo nic na existenci jeho nároku vůči žalovanému na vypořádání vztahu z neplatné smlouvy podle ust. § 2993 o. z.

11. Soud prvního stupně tedy posoudil věc po právní stránce zcela správně, když shledal na straně žalovaného povinnost k vydání kupních cen uhrazených na základě neplatných smluv ve smyslu ust. § 2993 o. z. Odvolací soud proto napadený rozsudek potvrdil podle ust. § 219 o. s. ř.

12. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu bylo přiznáno plně úspěšnému žalobci. Náklady na jeho straně sestávaly z odměny za jeden úkon právní služby ve výši 9 860 Kč, jednoho režijního paušálu 450 Kč a DPH 2 165 Kč.